12 C 104/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci a) žalobců: ; celé jméno žalobce bytem adresa , obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec b) ; celé jméno žalobkyně bytem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti 1) žalovaným: ; celé jméno žalovaného bytem adresa , obec zastoupený advokátem anonymizováno příjmení příjmení sídlem adresa , obec 2) ; celé jméno žalované bytem adresa , obec zastoupená advokátem anonymizováno příjmení příjmení sídlem adresa , obec žaloba na ochranu rušené držby, <b>I. Žalovaní jsou povinni odstranit překážku umístěnou v trase vjezdu z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] přes služební pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na panující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce], do tří dnů ode dne doručení tohoto usnesení.</b> <b>II. Žalovaní jsou povinni zdržet se rušení držby práva služebnosti cesty a stezky, kterému odpovídá právo chůze a jízdy přes služební pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na panující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce].</b> <b>III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek ve výši 2 000 do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.</b> <b>IV. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 6 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem AK [obec].</b> 1 Tvrzení účastníků řízení Žalobou z rušené držby doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci domáhají uložení shora uvedených povinností žalovaným. Žalobu odůvodnili tím, že jsou vlastníky (mimo jiné) pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. K pozemku parc. [číslo] (dále jen„ panující pozemek“) bylo ve prospěch každého jeho vlastníka zřízeno oprávnění odpovídající právu služebnosti cesty a stezky, resp. věcnému břemeni chůze a jízdy, a to po celém pozemku parc. [číslo] (dále jen„ služebný pozemek“), který je ve vlastnictví žalovaných. Všechny uvedené pozemky se nacházejí v k.ú. [část obce]. Takto bylo zřízeno právo jediného přístupu žalobců (resp. jejich právního předchůdce) k jejich nemovitostem, protože nemovitosti žalobců přímo nesousedí s veřejnou cestou, kterou je pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví [územní celek] (dále jen„ veřejná cesta“). Od koupě nemovitosti žalobci přístup k nemovitostem užívají. Dne [datum] (na [anonymizována dvě slova]) žalobci zjistili, že jim byl žalovanými zatarasen vjezd pro vozidla z veřejné cesty přes služebný na panující pozemek, a to překážkou (v podobě drátěného pletiva pokrytého tkaninou umístěného na konstrukci z lešenářských trubek s kovovým podstavcem) umístěnou mezi parcelami [číslo] a [číslo] tak, že brání ve vjezdu k domu žalobců. Nyní se žalobci ke svému domu dostanou pouze pěšky přes pozemek manželů [příjmení], parc. [číslo] v k.ú. [část obce] E-mailem ze dne [datum] se žalobci prostřednictvím právní zástupkyně neúspěšně domáhali zpřístupnění svých nemovitostí, když žalovaní prostřednictvím právního zástupce reagovali tak, že:„ v užívání není nikterak bráněno, vybudovaný plot, který označujeme spíše za zástěnu je zcela mobilní a vjezd zde uvolnit bez větších obtíží. Vybudování tohoto opatření je reakce na neustálé natáčení ze strany pana [celé jméno žalobce]“. Žalobci mají za to, že žalovaní nemají právo umísťovat do vjezdu žádné překážky, přístup má být umožněn žalobcům s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a všem, kteří právo průchodu/ průjezdu od nich odvozují. Poukazují na obtíže při odstraňování umístěné překážky pro žalobce, který je v pracovní neschopnosti po napadení ze strany žalovaného, ke kterému došlo dne [datum], pro žalobkyni i pro jejich děti s tím, že tento stav neodpovídá nerušenému užívání služebného pozemku za účelem, k němuž služebnost směřuje. Překážka podle žalobců nemá jiný účel než zabránit žalobcům v příjezdu a přístupu k jejich domu, došlo tak svémocně k rušení držby věcného právo žalobců. Poukaz na„ ochranu před natáčením“ je nesmyslný, žalobci pro ochranu svých zájmů snímají pouze vlastní pozemky, což je žalovaným známo. 2 K důkazu žalobci k žalobě přiložili informace o předmětných pozemcích z katastru nemovitostí, katastrální mapu se zakreslením překážky na místě, 3 fotografie překážky a dle tvrzení žalobců snímek (nijak neoznačený) z domovní kamery ze dne [datum]. 3 Žalovaní se k žalobě vyjádřili tak, že s ní nesouhlasí, označují ji za zcela zbytečnou a žádají její zamítnutí. Nesporují, že žalobci jsou vlastníky (mimo jiné) pozemku parc. [číslo] pozemku par. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], že k pozemku parc. [číslo] bylo ve prospěch každého jeho vlastníka zřízeno oprávnění odpovídající právu služebnosti cesty a stezky, resp. věcnému břemeni chůze a jízdy, a to po celém pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných, že takto bylo zřízeno právo jediného přístupu žalobců (resp. jejich právního předchůdce) k jejich nemovitostem, protože nemovitosti žalobců přímo nesousedí s veřejnou cestou, kterou je pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví [územní celek] (dále jen„ veřejná cesta“) a že od koupě nemovitostí žalobci přístup k nemovitostem užívají. Nesporují umístění překážky v podobě [anonymizováno] plotu a vysvětlují, že tak učinili za účelem zmenšení kontaktu s žalobci na nejnižší možnou míru, neboť vzájemné vztahy jsou zhoršené zejména díky žalobcům, kteří si svá práva vykládají poměrně široce a neustále se něčeho domáhají, což osvědčuje i tato žaloba. Plot brání vizuálnímu kontaktu a průniku i na pozemek [číslo] ve vlastnictví žalobců a chrání jak žalobce, tak žalované. Do instalace plotu nebyla mezi stranami žádná zábrana a žalobce (správně zřejmě žalovaný) i ze strachu o zdraví své a své rodiny touto instalací chtěl předejít dalším možným sporům. Dalším důvodem pro jeho vytvoření bylo i nestálé [anonymizováno] ze strany žalobce p. [celé jméno žalobce], mimo jiné i na mobilní telefon. Údajný snímek z [datum] nic neprokazuje, dokonce není doloženo datum, které může být ve snímku účelově zakryto. 4 Natočeným videem žalovaní dokládají, že plot je mobilní a lze jej za sloupek z lešenářských trubek přenést a že sloupek je připevněn ke karabině, která je volně odpojitelná a lze projít zcela volně. Materiál a způsob provedení je z důvodu zajištění stability zábrany. Podle žalovaných manipulace se sloupkem není žádný problém. Není tedy pravda, že by bylo bráněno průjezdu vozidel a chození na pozemek žalobců přes pozemek žalovaných. Žalovaní jsou toho názoru, že je právem vlastníka pozemku vytvořit si zábranu na svém pozemku tak, aby nebyl sledován ostatními, což je podle žalovaných„ jeden z podstaty plotu“. Žalobci mají plot rozestavěný, avšak tento stav rozestavěnosti je již od počátku a žalobci se nemají k tomu, aby jej dostavěli. Pokud bude zachována výše plotu žalobcům i po jeho finální realizaci, je pravděpodobné, že nynější provizorium bude odstraněno. 5 Žalobcům není nikterak bráněno ve volné držbě věcného břemene, neboť nynější zábrana má stejný charakter jako neuzamčená brána, která je vybudována za účelem ochrany majetku a zdraví a aby nebylo bezdůvodně zasahováno do vlastnického práva žalovaných, ale i žalobců. 6 Ke skutečnosti napadení se žalovaní dle svých slov nemohou vyjádřit, protože nic takového nebylo oznámeno. Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že se něco takového stalo, dle žalovaných jde o snahu žalobců vykreslit žalovaného v negativním světle, s cílem získání sympatie soudu. 7 K důkazu žalovaní k vyjádření k žalobě přiložili výše zmíněné video a 5 fotografií oplocení pozemku. 8 Právní úprava Podle § 176 o.s.ř., ustanovení 177 až 180 o.s.ř. se použije je-li z žaloby zřejmé, že žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno. Podle § 177 odst. 1 domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodce do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné ručení držby. Jednání není třeba nařizovat. Podle § 188 o.s.ř. v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. Podle § 180 odst. 1 o.s.ř. ve věci samé soud rozhoduje usnesením. 9 Podle § 988 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále,,o.z.“), držet lez právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. Podle § 1003 obč. zák. držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit Kdo by v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav. Podle § 1008 odst. 1 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé. 10 Smyslem žaloby z rušené držby je ochrana pokojného stavu, tj. posledního faktického stavu. Není nutné zkoumat, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou a zda žalobkyni svědčí právo. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobci prokázali, existenci držby (tj., že jsou držiteli práva, vykonávají jej) a že žalovaní držbu svémocně ruší. Rozhodující je poslední držba, kterou je třeba rozumět faktický stav, když žalobcům má být poskytnuta posesorní (prozatímní) ochrana. K rušení držby dojde v případech, kdy je držitel omezován ve výkonu drženého práva. Objektem posesorní žaloby je svémocné jednání, které má za následek rušení držby, za které se například považuje i ztížení výkonu práva vyplývajících z věcných břemen. O svémocnost rušení se jedná, pokud rušební jednání nebude dovolené právem. 11 Dokazování, závěr o skutkovém stavu Soud s ohledem na znění § 177 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) rozhodl bez jednání, na základě nesporných tvrzení stran a listinných důkazů předložených oběma stranami. 12 Mezi účastníky je nesporné, že žalobci jsou vlastníky (mimo jiné) pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinnému domu [adresa], že k pozemku parc. [číslo] bylo ve prospěch každého jeho vlastníka zřízeno oprávnění odpovídající právu služebnosti cesty a stezky, resp. věcnému břemenu chůze a jízdy, a to po celém pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví žalovaných, že takto bylo zřízeno právo jediného přístupu žalobců (resp. jejich právního předchůdce) k jejich nemovitostem, protože nemovitosti žalobců přímo nesousedí s veřejnou cestou, kterou je pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví Statutárního města Jablonec nad Nisou (dále jen„ veřejná cesta“). [příjmení] je i skutečnost, že od koupě nemovitosti žalobci přístup k nemovitostem užívají, že v místě vjezdu a vchodu na pozemek žalobců žalovaný umístil překážku v podobě mobilního plotu i to, že do instalace plotu nebyla na předmětném místě žádná zábrana. 13 Nesporná tvrzení jsou doložena informacemi z katastru nemovitostí, katastrální mapou a fotografiemi předloženými oběma stranami. 14 Z fotografií žalovaných je seznatelné, že zřejmě na hranici pozemku [číslo] a [číslo] jsou do země zabudovány čtverhranné sloupky, v jejichž linii je umístěn plot v podobě drátěného pletiva překrytého tkaninou umístněného na konstrukci z lešenářských trubek s kovovým podstavcem. Z fotografií obou stran je seznatelné, že takový plot je umístěn i mezi pozemky [číslo] a [číslo] tak, že je zcela zatarasen vjezd i vchod na pozemek žalobců [číslo], neboť kovový podstavec je sice umístěn kousek od plotu umístěného zjevně na hranici pozemku [číslo] a [číslo], ale (dle vysvětlení žalovaného z důvodu stability) je v průchodu zabráněno šňůrou připojenou ke sloupku. 15 Z videa předloženého žalovanými je zřejmé, že po odpojení šňůry od sloupku může průchodem projít jedna osoba. Pro případ průjezdu automobilem je třeba konstrukci z celé dálky hranice pozemků odstranit – přenést - tak, že je třeba odpojit šňůrku, uchopit lešenářskou trubku přivařenou dole ke kovové konstrukci tvořené do kříže svařenými krátkými lešenářskými trubkami a přenést ji na druhou stranu vjezdu - na videu tak žalovaní činí do, kolmice“, čímž zřejmě zatarasí vjezd dále na jejich pozemek, na což soud usuzuje z toho, že za takto, posunutým“ plotem je zaparkované vozidlo. 16 Z fotografií i videa je zřejmé, že na lešenářskou trubku (kolem které je třeba po pouhém odpojení šnůry projít a kterou je třeba pro případ průjezdu uchopit a přenést) je upevněná drátěná konstrukce plotu (překrytá dále„ tenisovou plachtou“) tvořená čtvercovými oky tak, že drát je omotaný kolem trubky a v několika případech z něj drát trčí a není bezpečně zajištěn. Dále je zřejmé, že v případě průchodu při pouhém odpojení šňůry není vzniklá mezera pro průchod příliš velká a na zemi zůstává překážka v podobě křížové konstrukce, kterou je třeba přeskočit. Dále má soud za to, že přenést konstrukci nebude až tak snadné, jak se snaží žalovaní na videu demonstrovat (přenášejí konstrukci jednou rukou). 17 V žalobě tvrzená komunikace mezi právními zástupci obou stran nebyla předložena. 18 Po provedeném dokazování soud učinil závěr, že žalobci prokázali existenci držby a že žalovaní držbu ruší, což žalobci zjistili dne [datum] a dne [datum] podali žalobu. 19 Právní posouzení, právní závěr Protože žalovaní namítají, že je právem vlastníka pozemku vytvořit si zábranu na svém pozemku tak, aby nebyl sledován ostatními, což je podle žalovaných„ jeden z podstaty plotu“ a dále argumentují tím, že žalobcům není nikterak bráněno ve volné držbě věcného břemene, neboť nynější zábrana má stejný charakter jako neuzamčená brána, která je vybudována za účelem ochrany majetku, zdraví a aby nebylo bezdůvodně zasahováno do vlastnického práva žalovaných, ale i žalobců, soud se dále zabýval otázkou, zda v daném případě jde o svémocné rušení. 20 Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1457/96, Právo odpovídající věcnému břemeni, spočívající ve volném průchodu a průjezdu přes pozemek není dotčeno tím, že vlastník pozemku tento pozemek oplotí a k vjezdu umístí vrata, není-li v důsledku těchto opatření znemožněn anebo podstatně ztížen průchod“. 21 Podle § 3 odst. 1 o.z. soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým. Podle § 4 odst. o.z má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. 22 Soud se neztotožnil s argumentací žalovaných, že nynější zábrana má stejný charakter jako neuzamčená brána a v daném případě uzavírá, že umístění plotu v žalovaným zvolené podobě citelně ztěžuje výkon práva žalobců, neboť průjezd je podstatně ztížen, stejně jako průchod, proto jednání žalovaných hodnotí jako svémocné rušení držby. A to z následujících důvodů. 23 Pro uvolnění vjezdu je třeba odtáhnout o několik metrů konstrukci z lešenářských trubek. Tato konstrukce evidentně není zrovna lehká a vyžaduje sílu a fyzicky zdatného člověka. 24 Byť to z videa nevyplývá, soud ve spojení s fotografiemi nepřehlédl, že při uchopení konstrukce hrozí riziko zranění ruky o vyčnívající drát, případně při neobratné manipulaci s těžkou konstrukcí i poškození oděvu o vyčnívající drát či zakopnutí o její dolní část. 25 Pro pohodlný průchod – při zachování prevence před ušpiněním či poškozením oděvu – by bylo bezpečnější také konstrukci poodtáhnout, aby vznikla mezera byla větší. 26 Nelze než uzavřít, že pokud bylo jednání žalovaného vedeno ve vyjádření tvrzenými úmysly, nezvolil vhodný způsob řešení uvedené situace odpovídající zákonným hlediskům. Z tvrzení žalobců vyplývá, že řešení situace žalovaným pro ně bylo zcela překvapivé a o žalovaným poskytnutou„ ochranu“ nestojí. Pokud skutečně bylo snahou žalovaného přejít dalším možným sporům, nelze než konstatovat, že výsledek je zjevně opačný a bylo by nanejvýš vhodné se za tímto účelem obrátit na odborníka – mediátora. 27 Protože žalobci (držitelé práva odpovídajícího služebnosti cesty a stezky) ve lhůtě podali žalobu na ochranu rušené držby § 1003 o.z. a v řízení bylo zjištěno, že byli držiteli práva (že je před zásahem žalovaných pokojně vykonávali) že toto jejich právo žalovaní ke dni vyhlášení rozhodnutí ruší (viz Občanský soudní řád, 2 část: Soudcovský komentář Wolter Kluwer, komentář k § 178) a soud rušení posoudil jako svémocné, činí soud závěr, že je třeba žalobě vyhovět. 28 Byl prokázán poslední stav držby a její svémocné rušení, když před změnou posledního stavu držby nic nebránilo vjezdu a vstupu na pozemek užívaný žalobci a nyní tomu tak není a po celé délce je umístěn mobilní plot v podobě drátěného pletiva překrytého tkaninou umístněného na konstrukci z lešenářských trubek s kovovým podstavcem. Podle názoru soudu došlo ke svémocnému rušení držby a žalobci se po právu domáhají, aby se žalovaní rušení zdrželi a odstranili překážku umístěnou v trase vjezdu z pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] přes služební pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na panující pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. 29 Ke splnění povinnosti byla vzhledem k charakteru ukládané povinnosti (jak je patrno z videa dodaného žalovanými mobilní plot je možno odnést) stanovena běžná třídenní lhůta běžící od doručení tohoto usnesení (ust. § 171 odst. 1, 167 odst. 2 a 160 odst. 1 o.s.ř. část věty za středníkem). 30 O povinnosti žalobců zaplatit soudní poplatek bylo rozhodnuto analogicky podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, v platném znění, dle kterého poplatková povinnost vzniká uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. Soud uložil žalobcům zaplatit soudní poplatek za podání žaloby, který činí podle položky 4 bod 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků 2 000 Kč, ve lhůtě dané § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., když za situace, kdy žalobci nezaplatili soudní poplatek při podání žaloby a soud má k dispozici pouze omezený čas k rozhodnutí ve věci, by nebylo časově možné před rozhodnutím se zabývat výzvou k zaplacení poplatku. 31 Žalobci měli plný úspěch ve věci, proto jim soud přiznal podle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, přestože nebylo ani tvrzeno, že by žalobce žalované zaslal výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř.. Soud přihlédl k tomu, že délka prekluzivní lhůty k podání předmětné žaloby je 6 týdnů a k tomu, že judikatura v první řadě nelpí na doslovném výkladu zákona, ale šetří jeho smysl, tedy chápe § 142a nikoliv jako částečnou duplicitu § 150, ale jako praktické ustanovení, které může přivodit zaplacení pohledávky (v dané věci splnění povinnosti) bez nákladného soudního řízení. Netrvá však na formalistickém nepřiznávání nákladů tam, kde je zřejmé, že účelu výzvy by nebylo dosaženo. Nejvyšší soud shledává, že absence výzvy nebude podle ust. § 142a zásadně důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů řízení v případech, kdy žalovaný (dlužník) ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Není-li totiž dlužník ochoten (nebo schopen) existující dluh ve lhůtě odpovídající ust. § 142a zaplatit nebo jinak zajistit, aby věřitel dosáhl účelu, pro který podal žalobu, není dán sebemenší důvod sankcionovat pochybení věřitele, jde-li o absenci předžalobní výzvy k plnění (NS 29 Cdo 4388/2003). V daném případě je z vyjádření žalované zřejmé, že není ochotna předmětné povinnosti splnit. 32 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 1 500 Kč za 1 úkon právní služby): převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, 33 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 2 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby, tj. celkem ve výši 600 Kč. 35 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 756 Kč (tj. 21 % z částky 3 600 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, celkem tedy částku 6 356 Kč. 36 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobců.