12 C 137/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro určení platnosti nájemní smlouvy

I. Určuje se, že nájemní smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalobcem , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaným , adresa, , týkající se nájmu pozemku pč. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, m2 v katastrálním území , adresa, . zapsaného na LV , Anonymizováno, , je platná.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Tvrzení účastníkůŽalobou soudu doručenou dne , datum, se žalobce domáhá určení, že nájemní smlouva uzavřená dne , datum, mezi žalobcem a žalovaným, jejímž předmětem je nájem pozemku č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ., zapsaného na LV č. , hodnota, je platná. Z žaloby vyplývá, že je v ní tvrzeno, že žalované , adresa, , jako pronajímatel, uzavřelo se žalobcem ( nájemcem) dne , datum, nájemní smlouvu (dále jen „Smlouva“) o nájmu pozemku č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2 v k.ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“) za účelem vybudování arboreta, a to na dobu 10 let, konkrétně od , datum, do , datum, , dne , datum, byla tato doba prodloužena do , datum, . Dne , datum, projednávala rada žalovaného upozornění pana , jméno FO, , který informoval o nevhodné péči o severní část předmětného pozemku o rozloze asi , Anonymizováno, , která může vést k zahynutí chráněných rostlin, které se zde vyskytují. Navrhl, aby žalovaný stanovil podmínky péče o pozemek v souladu s podmínkami Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (dále jen „AOPK“). Nařídil odstranit řízky vrby, které mohou celou lokalitu znehodnotit. Alternativně požádal o propachtování uvedené části pozemku s tím, že se již stará o pozemek sousední. Rada žalovaného schválila vypovězení Smlouvy žalobci a zveřejnění záměrů na nový pacht části předmětného pozemku. Žalovaný vypověděl Smlouvu ke dni , datum, dopisem, který byl žalobci doručen dne , datum, (dále jen „Výpověď“). S odůvodněním, že na pozemku není hospodařeno ve prospěch životního prostředí. Dne , datum, žalovaný po telefonické výzvě žalobce žalobci zaslal detailní vysvětlení důvodu Výpovědi. Žalobce informoval žalovaného, že s výpovědí nesouhlasí a považuje ji za neoprávněnou. Dne , datum, zveřejnil žalovaný záměr propachtovat celý předmětný pozemek panu , jméno FO, , dne , datum, žalobce vznesl připomínku ke zveřejněnému záměru s tím, že je nájemcem pozemku, a tudíž jej nelze pronajmout dalšímu nájemci. Žalovaný pozemek přesto pronajal, žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný reagoval tak, že výpověď považuje za dostatečně odůvodněnou a danou v souladu s právními předpisy.2 Z vyjádření žalovaného k žalobě vyplývá, že s žalobou nesouhlasí, považuje Výpověď za platnou, protože na předmětném pozemku docházelo a nadále dochází k narušování životního prostředí a tento prostor nemá ani vzdáleně charakter arboreta. Dále z něj vyplývá, že je mezi stranami nesporné, že došlo k uzavření smlouvy s tvrzeným obsahem a žalovaný nesporuje ani další tvrzení žalobce výše uvedené v rozsudku, vyjma podtrženého. Pokud žalobce v žalobě tvrdí, že pozemek užíval dohodnutým způsobem a na pozemku postupně budoval arboretum (tj. vysazoval zde místní dřeviny), pak žalovaný poukazuje na to, že již , datum, provedl výbor zastupitelstva žalovaného pro rozvoj a cestovní ruch terénní šetření v arboretu (viz zápis z jednání č. 3/21) se závěrem, že arboretum neplní ani nemůže plnit základní funkci arboreta, odporuje základním pravidlům pěstování lesa zásadám zakládání porostu, zásadám AOPK a je zpracováno zcela neodborně. Zároveň doporučil vzhledem k tomu, že se v arboretu nevyskytují žádné hodnotné dřeviny hodné prezentace či ochrany a další rozvoj je neperspektivní, nepodporovat další rozvoj či péči o arboretum a nejdéle po ukončení trvání smlouvy již v tomto záměru nepokračovat, případně nabídnou pozemek za standardních podmínek pro pach, či zemědělskou činnost. Dále žalovaný poukazuje na vyjádření AOPK ze dne , datum, poskytnuté již dříve panu , jméno FO, , v němž se mimo jiné konstatuje, že vysazení řízků vrby jívy v biotopu zmíněného chráněného druhu je přestupkem podle § 87 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. a dále, že pro výsadbu stromů je určitě vhodnější volit místo např. v intenzivně zemědělsky využívané krajině nebo jako doplnění břehových porostů stávajících vodních toků, případně v městském, člověkem negativně ovlivněném prostředí. Návazně bylo oficiální stanovisko AOPK poskytnuto , datum, . Dále dne , datum, provedl žalovaný šetření, ze kterého vyplynulo, že se nejedná o arboretum (viz zápis z místního šetření). Podle žalovaného je prioritní to, že žalobce se dlouhodobě nestaral o arboretum a nehospodařil na pozemku ve prospěch životního prostředí, žalovaný proto tento důvod zdůraznil ve Výpovědi. Podle žalovaného tím, že Smlouva pamatovala i na finanční postih pro případ narušení životního prostředí, není vyloučena výpověď, pokud žalovaný využíval pozemek v rozporu s dohodnutým způsobem. Podle žalovaného žalobce od roku , Anonymizováno, věděl, že dle názoru žalovaného není naplněna funkce arboreta a přesto nedošlo k žádné změně, naopak došlo ke zhoršení stavu.3 V replice žalobce uvádí, že o šetření výboru dne , datum, nebyl předem zpraven, k jeho účasti došlo náhodou, při pravidelné cestě do Arboreta, kde potkal členy výboru na obhlídce, na místě odpovídal na jejich dotazy, ale se zápisem z jednání nebyl seznámen. K tvrzení o neodborném vedení Arboreta se neumí vyjádřit, není studovaný dendrolog ani botanik, Arboretum od počátku provozoval jako dobrovolnou neziskovou činnost a koncipoval jej jako sbírku místních (jizerskohorských) dřevin a ty na místě vysazovány jsou. Ještě koncem zimy roku , Anonymizováno, byly u vysázených dřevin umístěny popisky s jejich názvy. Poukazuje na to, že 18 let nikdo proti způsobu vedení arboreta nic nenamítal, námitky se objevily až z aktivity pana , jméno FO, , což považuje za jeho osobní snahu získat pozemek. Ze strany vedení obce žádná námitka nezazněla a nikdy nebyl vyzván k úpravě péče. Pokud požádal o vyjádření ředitel , jméno FO, (listopad , Anonymizováno, ) vycházel z toho, že je Smlouva platná a šlo mu o pochopení chyb, aby se jich napříště vyvaroval. Odmítá, že by se o arboretum dlouhodobě nestaral a že došlo k narušení životního prostředí tím, že i kdyby k němu došlo, Smlouva počítá s případným finančním postihem, nejde o výpovědní důvod, tím je užívání v rozporu s dohodnutým způsobem.4 Otázka naléhavého právního zájmuAby soud mohl žalobu věcně posoudit, řešil nejprve otázku, zda žalobce má na určení platnosti nájemní smlouvy naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o.s.ř. Z judikatury vyplývá, že (viz např. rozsudek ze dne 11. 4. 2012, spis. zn. 28 Cdo 405/2011), že požadavku ve smyslu § 80 o.s.ř. bylo dosud v rozhodovací praxi učiněno zadost jak při formulaci na určení (ne)platnosti kupní smlouvy, tak i při formulaci znějící na určení (ne)existence právního vztahu založeného kupní smlouvou (poznámka v daném případě nikoliv kupní, ale nájemní smlouvy). V rozhodovací praxi dovolacího soudu je jednotně judikováno, že určovací žaloba podle § 80 o.s.ř. je preventivního charakteru a má místo tam, kde je možné její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k příslušné nápravě nelze dospět jinak nebo když účinněji nebo jiné procesní prostředky, vystihuje obsah a povahu daného právního vztahu, a právě jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani splněna podmínka naléhavého právního zájmu, přičemž platí, že takový závěr je podmíněn též tím, z jakých právních poměrů žalobce vychází, jakého konkrétního určení se domáhá a vůči komu žaloba o určení směřuje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2002 s,pis. zn. 30 Cdo 1332/2002).5 V daném případě, kdy účastníky řízení jsou strany Smlouvy, jejíž platnost má soud určit, má soud za to, že naléhavý právní zájem je obecně odůvodněn již vysokou mírou právní nejistoty ve vzájemných vztazích nájemce a pronajímatele. Žalobce po poučení soudu dále doplnil tvrzení, z nichž vyplývá, že žalobce akcentuje, že smlouvy se mají dodržovat, on své povinnosti ze smlouvy plnil a plní, podmínky výpovědi nebyly naplněny a právní vztah tak nadále trvá a on i nadále chce pokračovat v provozování arboreta, což dělal uplynulých , Anonymizováno, let, má snahu jej zachovat i do budoucna, poučit se z vytčených chyb a napravit je. Arboretum zakládal po vzoru jiných v ČR i zahraničí s cílem zejména vzdělávacím a osvětovým (arboretum navštívilo mnoho návštěvníků včetně školních dětí) s tím, že jde z jeho strany o dobrovolnictví bez nároku na honorář (se samozřejmou nižší mírou „profesionality“). Posledním důvodem je důvod majetkový, vysadil asi 160 různých dřevin, většinou se ujaly, kromě práce a času do toho vložil i své prostředky (spolu s prostředky získanými z grantu obce , adresa, ), vše z přesvědčení, že vytváří něco (trvalou hodnotu), což má smysl i pro budoucí generaci.6 Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. je dán.7 Otázka platnosti (oprávněnosti) výpovědiPo kladném vyřešení otázky, zda má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, soud dále řešil otázku platnosti Výpovědi, jako otázku předběžnou pro určení platnosti smlouvy.8 Podle § 3074 odst. 1zákona č. 89/2012 Sb. o.z., se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti i když ke dni vzniku nájmu došlo před tímto dnem: vznik nájmu jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.9 S ohledem na dobu, kdy byla uzavřena Smlouva (rok 2003 tedy před účinností o.z. ) a dobu, kdy ji žalovaný vypověděl (rok 2023 – po účinnosti o.z.) bylo pro závěr o platnosti Výpovědi nutné vyřešit otázku hmotně právní úpravy, podle níž se Smlouva a Výpověď posuzují – tj. uzavřít, zda jde o nájem či pacht.10 Ve smyslu odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2020 spis. zn. 26 Cdo 3721/2019 soud dospěl k závěru, že Smlouva uzavřená dne , datum, není pachtovní smlouvou. Soud vyšel z toho, že o pacht jde, jde-li za úplatu přenechána věc nejen k dočasnému užívání, ale i požívání. Právo požívat je právem na plody a užitky propachtované věci, které lze považovat podle pravidel řádného hospodaření za výnos propachtované věci, věc je propachtovaná k hospodářskému využití za účelem výnosu. Pro rozlišení, zda jde o nájem či pacht, není významná samotná povaha věci, jež je předmětem smlouvy, ale účel smlouvy. Základním rozlišovacím kritériem mezi pachtem a nájmem je hospodářská funkce smlouvy, rozhodující pro posouzení, zda se jedná o nájem nebo o pacht, bude vždy obsah smlouvy. V dané věci byl pozemek přenechán jen k dočasnému užívání za účelem vybudování lesního arboreta, jde proto podle názoru soudu o nájem. Proto podle § 3074 odst. 1 o.z. věc posoudil po 1. 1. 2014 (po účinnosti o.z.) jako smlouvu o nájmu nemovitosti – pozemku podle § 2201 a násl. o.z. Jinými slovy podle § 3074 odst. 1 zákona o.z. soud aplikoval na zjištěný skutkový stav současnou právní úpravu, neboť dospěl k závěru, že předmětem Smlouvy nebyl pacht, ale nájem podle § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ob. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“).11 Právní úpravaPodle § 663 obč. zák. ve znění účinném od data uzavření smlouvy až do 31. 12. 2003 nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 665 odst. 1 nájemce je oprávněn užívat věc způsobem stanoveným ve smlouvě; nebylo-li dohodnuto jinak, přiměřeně povaze a určení věci. Pronajímatel je oprávněn požadovat přístup k věci za účelem kontroly, zda nájemce užívá věc řádným způsobem. Podle § 676 odst. 1 nájem skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán, nedohodne-li se pronajímatel s nájemcem jinak. Podle § 677 odst. 2 nájemní smlouvu lze vypovědět při nájmech pozemků patřících do zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu5) v jednoroční lhůtě, a to ke dni 1. října běžného roku; při nájmech jiných nemovitostí v tříměsíční lhůtě, při nájmu movitých věcí v jednoměsíční lhůtě.12 Od 1. 1. 2014 platí dle o.z. následující:13 Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2213 o.z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné. Podle § 2228 odst. 1 o.z. užívá-li nájemce věc takovým způsobem, že se opotřebovává nad míru přiměřenou okolnostem nebo že hrozí zničení věci, vyzve ho pronajímatel, aby věc užíval řádně, dá mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na možné následky neuposlechnutí výzvy. Výzva vyžaduje písemnou formu a musí být nájemci doručena. Podle § 2228 odst. 2 o.z. neuposlechne-li nájemce výzvy podle odstavce 1, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby. Podle § 2228 odst. 3 hrozí-li však v případě uvedeném v odstavci 1 naléhavě vážné nebezpečí z prodlení, má pronajímatel právo nájem vypovědět bez výpovědní doby, aniž nájemce vyzval k nápravě. Podle 2229 o.z. nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. Podle § 2232 o.z. porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby.14 DokazováníZe smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že město , adresa, jako pronajímatel uzavřelo se žalobcem (nájemcem) ve smyslu § 663–684 zákona č. 40/1964 Sb. obč. zák. „Smlouvu o nájmu nemovitosti“, kterou pozemkovou parcelu , Anonymizováno, o výměře 5, Anonymizováno, 259 m2 v k.ú. , adresa, . zapsanou na LV , Anonymizováno, ,,přenechává do dočasného užívání nájemci za účelem vybudování lesního arboreta“ ( viz odstavec I.), a to na dobu do , datum, . V odst. III. strany ujednaly, že nájemce může pozemek „užívat jen dohodnutým způsobem a k účelu uvedenému v odst. 1 této nájemní smlouvy. Pokud by pozemek užíval v rozporu s dohodnutým způsobem, může pronajímatel požadovat okamžité ukončení nájmu. Nájemce se zavazuje, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí a že po ukončení nájmu bude pozemek uveden do řádného stavu, jinak se vystavuje finančnímu postihu podle platných směrnic“. V odst.

IV. Smlouvy je uvedeno, že „pokud není uvedeno jinak, platí pro tuto smlouvu příslušná ust. obč. zák. v platném znění“.15 Z dodatku č. , hodnota, ke Smlouvě ze dne , datum, soud zjistil, že strany prodloužily dobu nájmu do , datum, .16 Z výpovědi ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný vypověděl žalobci nájemní smlouvu uzavřenou dne , datum, , a to k , datum, . Výslovně se zde uvádí, že „Důvodem výpovědi je porušení smlouvy zejména pak formulace v odst. III., ve které je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí. Dle písemného sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, není na místě hospodařeno ve prospěch životního prostředí.17 Z dopisu ze dne , datum, týž den doručeného žalovanému soud zjistil, že žalobce s výpovědí nesouhlasí, k narušení životního prostředí zkušebním zasazením několika starých prutů vrby jívy podle něj nedošlo a ani nemohlo dojít, protože pruty nezakořenily, a nakonec je zde ze země někdo vytrhal.18 Z dopisu ze dne , datum, týž den doručeného žalovanému soud zjistil, že žalobce vznesl připomínku ke zveřejněnému záměru na propachtování předmětného pozemku s tím, že je nájemce pozemku a podle jeho laického názoru jej nelze pronajmout dvěma osobám zároveň.19 Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce odmítá Výpověď jako věcně neodůvodněnou a právně neplatnou a pokud žalovaný adekvátně nezareaguje, bude se domáhat svých práv u soudu.20 Z odpovědi žalovaného ze dne , datum, (na předžalobní výzvu) soud zjistil, že žalovaný Výpověď považuje za dostatečně odůvodněnou a danou v souladu s právními předpisy.21 Ze zápisu z jednání č. 3/21 pořízené , jméno FO, soud zjistil, že , datum, provedli „účastníci jednání“ , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a „hosté“ , jméno FO, a žalobce terénní šetření v arboretu se závěrem, že arboretum neplní ani nemůže plnit základní funkci arboreta, odporuje základním pravidlům pěstování lesa a zásadám zakládání porostů, zásadám AOPK a je spravováno zcela neodborně. Zároveň doporučil, vzhledem k tomu, že se v arboretu nevyskytují žádné hodnotné dřeviny hodné prezentace či ochrany a další rozvoje je neperspektivní, nepodporovat další rozvoj či péči o arboretum a nejdéle po ukončení trvání smlouvy již v tomto záměru nepokračovat, případně nabídnou pozemek za standardních podmínek pro pacht či zemědělskou činnost.22 Z e-mailové komunikace mezi , jméno FO, a vedoucím oddělení AOPK , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, oslovil dne , datum, , jméno FO, ve věci výsadby dřevin na předmětném pozemku s prosbou o vyjádření k problematice části plochy, o kterou pečuje a žalobce by ji rád „zaneřádil“. Ten ve svém vyjádření ze stejného dne mimo jiné uvádí, že severní část předmětného pozemku je součástí louky spolu s částí pč. , Anonymizováno, , která je biotopem zvláště chráněného druhu rostlin – prstnatce májového a vemeníku zelenového, zařazeného do kategorie ohrožený. Výskyt těchto orchidejí je pravidelný v celém porostu louky a opakovaně každoročně jsou zde zjištěny kvetoucí jedinci. Kromě těchto rostlin zde byl pravidelně pozorován výskyt čmeláků (zařazených do kategorie ohrožený). Výskyt zvlášť chráněných druhů svědčí o dlouhodobé vhodné péči o luční ekosystém. V rámci zemědělských dotací je zde nastaven management v rámci Agroenviromentálně – klimatických opatření, extenzivní péče o louky a pastviny (druhově bohaté pastviny). Konstatuje, že za běžné obhospodařování se nepovažují zásahy, při kterých může dojít ke změně hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu či chemických vlastností prostředí. Výsadba dřevin na lučním biotopu není dle názoru AOPK ČR běžným obhospodařováním dané kultury, tedy travního porostu. Výsadbou, vzrůstem dřevin, jejich zastíněním a odpadem listí dojde ke změnám jak v půdním povrchu, vodních poměrech (stromy, zvláště vrby vysuší své okolí), tak v chemických vlastnostech a ve výsledku k výrazné změně v druhovém složení travního porostu, pomístně ve výsledku k jeho likvidaci. Ve věci je minimálně nutná výjimka k zásahu do biotopu zvláště chráněného druhu. Vysazení řízků vrby jívy v biotopu zmíněného chráněného druhu je de jure přestupkem podle § 87 odst. 1 písm. a ) a odst. 2 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. Pro výsadbu stromů je určitě vhodnější volit místa např. v intenzivně zemědělsky využívané krajině (tvorba remízků či mezí, alejí při cestách) nebo jako doplnění břehových porostů stávajících vodních toků, případně v městském, člověkem negativně ovlivněném prostředí. Extenzivně obhospodařované druhové bohaté louky jsou jedním z předmětů ochrany CHKO Jizerské hory a není důvod jejich redukce výsadbou dřevin.23 Ze zápisu z místního šetření ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, provedl žalovaný místní šetření (účastnící: , jméno FO, – starosta, , jméno FO, – tajemník, , jméno FO, – referentka majetkoprávních záležitostí) na předmětném pozemku, ze kterého vyplynulo, že důvodem provedení místního šetření byly stížnosti žalobce na neoprávněnou Výpověď a jeho závěrem je, že dle skutečnosti a pořízených fotek je zřejmé, že se o arboretum nejedná. Obsahem zápisu je také definice slova arboretum (lat Arbor – strom) rovná se sbírka živých dřevin – dendrologická zahrada, resp. zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin. Mívá buď parkovou úpravu, nebo může být výsadba prováděná podobně, jako tomu u zakládaných lesních porostů.24 Z písemné nedatované komunikace mezi , jméno FO, , ředitelem AOPK a žalobcem vyplývá, že na podnět žalobce jmenovaný navštívil předmětný pozemek vedený jako trvalý travní porost, a to ve druhé polovině listopadu – po vegetační době a před sněhovou pokrývkou. Uvádí, že původní výhrada AOPK ohledně hodnocení sadeb vrb pozbyla opodstatnění, protože výsadby byly odstraněny a že co se týče vhodnosti péče o předmětný pozemek využitím pastvy, extenzivní pastva a pravidelné kosení po odkvětu cenných rostlin, resp. výřez nálezu dřevin, je jednoznačně managementovým opatřením. Záměrná výsadba dřevin je podmíněně akceptovatelná pouze v případě, že budou na pozemku umístěny jednotlivě a v nízkém počtu tak, aby při výsadbě v dospělém věku nezpůsobily zastínění travního porostu, které by v důsledku znamenalo nejen vymizení chráněných rostlin, ale celkovou degradaci pozemků v rozporu s kulturou uvedenou v KN.25 Z fotodokumentace soud zjistil, že na některých stromech jsou tabulky s označením „arboretum“ případně s šipkou a na některých stromech jsou popisky s jejich názvy, některé stromy jsou zjevně nově vysázeny.26 Při svém výslechu potvrdil žalobce zájem nadále realizovat obsah Smlouvy, a to v souladu s radami odborníků – dle jeho výslechu.27 Skutkový závěrDokazováním bylo prokázáno (ostatně to mezi účastníky ani nebylo sporné), že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o nájmu nemovitosti - pozemku č. , hodnota, o výměře , Anonymizováno, m2 v k.ú. , adresa, za účelem vybudování lesního arboreta, a to na dobu 10 let, dne , datum, byla tato doba prodloužena do , datum, . Rada žalovaného schválila vypovězení Smlouvy žalobci a žalovaný vypověděl Smlouvu ke dni , datum, dopisem, který byl žalobci doručen dne , datum, . Výpovědní důvod je uveden takto: „Důvodem výpovědi je porušení smlouvy, zejména pak formulace v odst. III, ve které je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí. Dle písemnosti sdělení , právnická osoba, , není na místě hospodařeno ve prospěch životního prostředí“.28 Dále má soud za prokázané, že žalobce informoval žalovaného, že s výpovědí nesouhlasí a považuje ji za neoprávněnou. Dne , datum, zveřejnil žalovaný záměr propachtovat celý předmětný pozemek panu , jméno FO, , dne , datum, žalobce vznesl připomínku ke zveřejněnému záměru s tím, že je nájemce pozemku, a tudíž jej nelze pronajmout dalšímu nájemci. Žalovaný pozemek přesto pronajal, žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu, na kterou žalovaný reagoval tak, že Výpověď považuje za dostatečně odůvodněnou a danou v souladu s právními předpisy.29 Právní závěrPodle § 2229 nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba. Bez výpovědní doby pak pouze na základě konkrétních ustanovení zákona (viz shora).30 V daném případě bylo zjištěno, že výpověď byla dána bez výpovědní doby a z důvodu porušení smlouvy zejména pak formulace v odst. III, ve kterém je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí. Dále bylo zjištěno, že v odst.

III. Smlouvy strany ujednaly, že nájemce může pozemek „užívat jen dohodnutým způsobem a k účelu uvedeném v odst. I této nájemní smlouvy, (tj. lesní arboretum). Pokud by pozemek užíval v rozporu s dohodnutým způsobem, může pronajímatel požadovat okamžité ukončení nájmu. Nájemce se zavazuje, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí a že po ukončení nájmu bude pozemek uveden do řádného stavu, jinak se vystavuje finančnímu postihu podle platných směrnic“.31 Podle názoru soudu lze toto ujednání vyložit dle výkladových pravidel pouze tak, že bez výpovědní doby (okamžitě) lze nájem ukončit pouze tehdy, pokud by žalobce užíval pozemek v rozporu s dohodnutým způsobem, tj. v rozporu s účelem, jímž bylo vybudování lesního arboreta. Tento důvod však ve výpovědi uveden není.32 Ve výpovědi je jako důvod okamžitého ukončení nájmu uvedeno porušení smlouvy, zejména pak formulace v odst. III., ve kterém je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí.33 Podle názoru soudu, pokud se nájemce ve Smlouvě zavázal, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí, pak z textu Smlouvy beze všech pochyb vyplývá, že následkem nesplnění tohoto závazku je vystavení se „finančnímu postihu podle platných směrnic, nikoliv vystavení se okamžité výpovědi.“34 Výpověď, jejímž důvodem je „porušení smlouvy, zejména pak formulace v odst. III., ve které je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí. Dle písemného sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, není na místě hospodařeno ve prospěch životního prostředí, je tedy neoprávněná, neboť ve Smlouvě není použitý výpovědní důvod sjednán jako důvod, pro který může pronajímatel požadovat okamžité ukončení nájmu.35 Pro úplnost soud konstatuje, že zvolený výpovědní důvod nesplňuje ani zákonné podmínky pro uplatnění práva pronajímatele (žalovaného) nájem vypovědět bez výpovědní doby.36 Protože výpověď byla dána neplatně (bez smluvního či zákonného důvodu) a je neoprávněná, žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že Smlouva je platná, je důvodná a soud jí vyhověl.37 Protože již závěr o neexistenci platného výpovědního důvodu ve Výpovědi vede k nutnosti žalobě vyhovět, nebylo třeba se zabývat dalšími skutečnostmi a argumentací stran, např., zda docházelo a nadále dochází k narušování životního prostředí, jak tvrdí žalovaný. Pokud tedy soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.38 Podle § 1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob.39 V kontextu podtrženého ustanovení soud považuje za svou povinnost dodat následující: Žalovaná uzavřela Smlouvu se žalobcem již v roce 2003, od té doby se žalobce snažil naplnit účel užívání – vybudovat lesní arboretum, dle svých možností a schopností. Ve smlouvě není konkretizováno, jak má lesní arboretum vypadat a jaké má plnit funkce, po nájemci není požadována žádná odbornost. V zápisu z jednání pořízeném , jméno FO, , datum, je bez uvedení konkrétních skutečností, na kterých je založen, učiněn závěr, že arboretum neplní ani nemůže plnit základní funkci arboreta, odporuje základním pravidlům pěstování lesa a zásadám zakládání porostu, zásadám AOPK a je spravováno zcela neodborně. V zápisu z místního šetření ze dne , datum, , které bylo provedeno v návaznosti na stížnost žalobce na neoprávněnou výpověď, je pak učiněn závěr, že dle skutečnosti a pořízených fotek je zřejmé, že se o arboretum nejedná. Obsahem zápisu je definice slova arboretum (latinsky Arbor – strom) – sbírka živých dřevin – dendrologická zahrada, resp. zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstování dřevin. Mívá buď parkovou úpravu, nebo může být výsadba prováděna podobně, jako je tomu u zakládání lesních porostů.40 Celé znění z wikipedii je následující: Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých dřevin – dendrologická zahrada, resp. zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin. Mívá buď parkovou úpravu, nebo může být výsadba prováděna podobně, jako je tomu u zakládaných lesních porostů, např. u arboret sloužících k výzkumným lesnickým účelům. Arboretum může být specializované na jednotlivé rody (čeledi apod.), na dřeviny určitého území nebo může být všeobecné, zaměřené na všechny dřeviny bez rozdílu. Arboreta vědeckovýzkumná kladou důraz především na přesný původ rostlin, jejich dokonalou evidenci, pravidelné sledování a vyhodnocování. Arboreta okrasného typu kladou důraz především na zahradní architekturu a jsou odborně méně náročná. Velmi rozšířená jsou arboreta při různých odborných školách: zde slouží jako didaktická pomůcka při výuce a poznávání cizích druhů.41 Z internetu je zjistitelné, že některá arboreta mají za základní poslání výuku žáků a studentů školy, ale jsou určena i pro odbornou a laickou veřejnost. Významná je také funkce estetická a zdravotní. Na pozadí uvedeného se způsob činění závěru žalované a kategorické závěry žalované (která si smluvně nestanovila žádné podmínky a soud nenalezl žádné zákonné podmínky, které by mělo lesní arboretum, případně arboretum splňovat) ohledně arboreta založeného žalobcem její jako účelové, když z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce byl žalovaným vyzván k nápravě, ale žalovaný rovnou přistoupil k okamžité výpovědi.42 Pokud žalovaný tvrdí porušení smlouvy zejména pak formulace v odst.

III. Smlouvy, ve kterém je uvedeno, že užíváním pozemku nedojde k narušení životního prostředí a opírá se o písemné sdělení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pak přehlíží, že ve sdělení je výslovně uvedeno že : „Výskyt zvláště chráněných druhů svědčí o dlouhodobě vhodné péči o luční ekosystém“ a že v době jeho sepisu – dne , datum, již žalobce předmětný pozemek užíval přes 20 let. Ve sdělení je sice uvedeno že –vysazení řízků vrby jívy v biotopu zmíněného chráněného druhu je nevhodné, že výstavba dřevin na lučním biotopu není dle názoru AOPK ČR běžným obhospodařováním dané kultury, tedy travního porostu a že výsadbou, vzrůstem dřevin, jejich zastíněním a opadem listí dojde ke změnám jak v půdním povrchu, vodních poměrech (stromy, zvláště vrby vysuší své okolí), tak v chemických vlastnostech a ve výsledku k výrazné změně v druhovém složení travního porostu, pomístně ve výsledku k jeho likvidaci – ale v písemné komunikaci , jméno FO, , ředitel AOPK uvádí, že ve druhé polovině listopadu byly výsadby vrb odstraněny. Je proto otázkou, zda k narušení životního porušení vůbec došlo. Tuto otázku, jak bylo uvedeno výše, soud pro své rozhodnutí řešit nemusel.43 Soud u obou účastníků registruje prospěšný zájem na zachování přírody na zachování přírody a vůli žalobce řídit se při své činnosti radami odborníků (o tom svědčí jeho výpověď a to, že požádal o vyjádření ředitele AOPK a respektoval nevhodnost výsadby vrb).44 Závěrem ještě soud považuje za potřebné uvést, že v nálezu spis. II ÚS 4235/18 Ústavní soud dovodil, že dojde-li k uzavření více nájemních smluv k téže věci (tzn. dvojí nájem), není ústavně konformní výklad, že druhá ze smluv je absolutně neplatná z důvodu počáteční právní nemožnosti plnění. K odůvodnění uvedeného právního názoru mimo jiné uvedl, že sama existence nájemní smlouvy nebrání tomu, aby vlastník uzavřel další nájemní smlouvu k věci, kterou již pronajímá. Nebude-li kvůli prvnímu nájmu schopen plnit své povinnosti podle druhé nájemní smlouvy, je na něm, aby první nájem buď řádně ukončil nebo nesl právní důsledky spojené s porušení druhé nájemní smlouvy. Nelze přitom vyloučit situace, v níž bude možné současné řádné plnění v rámci obou nájemních vztahů. V každém případě však jsou tyto případy řešitelné prostřednictvím právních nástrojů, než je závěr o absolutní neplatnosti druhé nájemní smlouvy, přičemž tyto mírnější prostředky nezbavují smlouvy právních účinků a více tak respektují to, čemu se jednotlivci svobodně rozhodli zavázat. Poukázal rovněž na kritické názory vyjádřené k dosavadní judikatuře v komentované literatuře, jako i na odlišný judikaturní přístup Nejvyššího soud Československé republiky. Konečně zdůraznil, že právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož nelze platně pronajmout věc již jednou pronajatou, nebyl přejat ani do nové občanskoprávní úpravy účinné od 1. 1., 2014, která se proti němu naopak vymezuje – v tomto směru odkázal na ust. 1760 a 1763 oz.45 S ohledem na výše uvedené, je proto nárok žalobce zcela po právu, a proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl.46 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobce se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal, bylo výrokem II. rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.