12 C 198/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: “ Jméno žalovaného “, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď ze dne , datum, , kterou dal žalovaný žalobkyni z nájmu bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1 umístěného v , Anonymizováno, . patře objektu bydlení č.p. , Anonymizováno, , na ulici , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , adresa, , který je součástí pozemku, parc. č. , hodnota, , vše zapsané v Katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , je neoprávněná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 57 222,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem AK , adresa, . 1 Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne , datum, domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu s odůvodněním, že žalovaný je výlučným vlastníkem a pronajímatelem bytu v objektu bydlení čp. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , vše zapsané v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Žalobkyně (jako nájemce) a žalovaný (jako pronajímatel) uzavřeli dne , datum, nájemní smlouvu (dále jen Smlouva“), jejímž předmětem je pronájem a užívání bytu č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, umístěného v , Anonymizováno, . patře uvedeného objektu bydlení č.p. , Anonymizováno, . Nájem bytu byl ujednán na dobu neurčitou. Žalovaný nájem bytu vypověděl výpovědí z nájmu bytu doručenou právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, , jako důvody výpovědi jsou uvedeny skutečnosti, že žalobkyně jako nájemce byt řádně neužívá, resp. jej neužívá k obvyklému účelu, tedy k bydlení, jak se zavázala ve smlouvě, dále, že se nepodílí na úklidu společných prostor. Pronajímatel vychází z toho, že žalobkyně již po dobu , Anonymizováno, let byt neužívá a nebydlí v něm a byt je tak nekontrolovaný, dále, že jej zaskládala různými věcmi až do výše stropu apod., k tomu odkazuje na fotodokumentaci ze , datum, . Žalobkyně s výpovědí nesouhlasí. Tvrdí, že byt užívá s přestávkami, které sdělila prostřednictvím emailu svého syna , adresa, . Pronajímateli je známo, že synovi od roku , Anonymizováno, vypomáhá s výchovou a hlídáním , Anonymizováno, , Anonymizováno, po , Anonymizováno, její , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v místě jeho bydliště v , Anonymizováno, kraji a také, že podstoupila , podezřelý výraz, , Anonymizováno, a následná dlouhodobá , Anonymizováno, probíhala také v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, . Toto žalobkyně ústně sdělila předsedkyni představenstva žalovaného , jméno FO, . Žalobkyně se domnívá, že problémy vedoucí k dání výpovědi začaly v roce , Anonymizováno, , kdy v , Anonymizováno, a v , Anonymizováno, požadoval žalovaný uskutečnění prohlídky bytu, aniž by o tom žalobkyni dostatečně dopředu uvědomil (oznámení jí bylo doručeno 6 dní před termínem prohlídky). Z toho důvodu nemohla tato proběhnout dne , datum, a žalobkyně má za to, že žalovaný vnikl do bytu neoprávněně, protože v domě ani v bytě nenastala žádná havárie, a proto nehrozil vznik žádné škody. Žalobkyně tvrdí, že , Anonymizováno, se dohodl s právním zástupcem žalovaného na prohlídce dne , datum, , právní zástupce žalovaného následně tvrdil, že takový termín dohodnut nebyl. Žalobkyně se domnívá, že pokud jde o komunikaci mezi účastníky řízení, právní zástupce žalovaného mohl zcela běžně telefonicky i e-mailem komunikovat se , Anonymizováno, a mohlo se tak předejít mnoha nedorozuměním. Žalobkyně tvrdí, že pronajímateli již dříve sdělovala, že byt za její nepřítomnosti pravidelně kontroluje její druhý , Anonymizováno, , jméno FO, , pokud jde o plánované opravy v bytě, žalovanému sdělovala, že na všechny potřebné opravy v celém domě byt zpřístupnila nebo zajistila jeho zpřístupnění nejpozději v náhradním dohodnutém termínu společně s dalšími nájemníky, kterým se původní termín nehodil. Vysvětluje, že i na velkou dálku je její součinnost (zpřístupnění bytu) řešitelná (ne však během 2 nebo 3 dnů, když nelze předpokládat, že by žalovaný nevěděl dostatečně dopředu, kdy jsou práce – např. oprava topení, stoupaček, výměna oken – naplánovány), v případě náhlé potřeby vstoupení do bytu (havárie vody, elektřiny apod.) je možné do bytu vstoupit po překonání překážky, když žalovaný by v takovém případě nebyl odpovědný za způsobenou škodu ani za neoprávněné vniknutí do bytu. Žalobkyně považuje výpovědní důvod opírající se o neužívání bytu řádným způsobem za rozporný s dobrými mravy, když důvodem jejího pravidelného „neužívání“ bytu je péče o , Anonymizováno, po rodinné tragédii, když , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, je často pracovně , Anonymizováno, desítky , Anonymizováno, od , Anonymizováno, . Pravidelnost užívání tak dle žalobkyně nelze vztáhnout na každodenní přítomnost v bytě, ale třeba zvážit jednotlivé důvody nepřítomnosti žalobkyně. Přestože byl žalovaný s těmito důvody obeznámen, dal žalobkyni výpověď z nájmu. Žalobkyně tvrdí, že u , Anonymizováno, nebydlí trvale a musí počítat s tím, že se , Anonymizováno, osamostatní a žalobkyně se vrátí do předmětného bytu, případně nelze vyloučit, že syn založí novou rodinu a nastane potřeba žalobkyně vrátit se do předmětného bytu. Žalobkyně dále uvádí, že řádně platí nájemné a služby a že dle ní není jednoznačně vyřešeno, zda je či není členkou bytového družstva (žalované). Před podáním žaloby zaslala právnímu zástupci žalované námitky pro výpovědi a návrh na smírné řešení v podobě zajištění pravidelných návštěv bytu žalobkyní či , Anonymizováno, , jméno FO, , dle dohodnutého harmonogramu a v podobě umožnění pravidelných prohlídek bytu za účelem kontroly jeho zaplnění pouze nábytkem a věcmi potřebnými k obvyklému užívání, oproti zpětvzetí výpovědi.2 Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby, z jeho vyjádření je zřejmé, že trvá na oprávněnosti výpovědi.3 Na prvním jednání ve věci žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že je členka družstva a že se na ni podle § 734 odst. 2 zákona o obchodních korporacích nevztahují ustanovení o.z.4 Podle ust. § 734 odst. 1 písm. a) zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) ve znění účinném od , datum, člena bytového družstva nebo společné členy bytového družstva, s jejichž členstvím je spojen nájem družstevního bytu nebo společný nájem družstevního bytu, lze vyloučit z družstva kromě důvodů uvedených v § 614 také, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle odst. 2 se ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu se pro nájem družstevního bytu nepoužijí. Podle odst. 3 zánikem členství v bytovém družstvu zaniká také právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, nebo nájem družstevního bytu. Zánikem členství zaniká právo bytového družstva na splnění vkladové povinnosti; právo na úroky z prodlení tím není dotčeno. To neplatí při převodu nebo přechodu družstevního podílu.5 Z výše uvedeného podle názoru soudu vyplývá, že úpravou nájmu v občanském zákoníku se řídí ty nájemní vztahy, v nichž bytové družstvo pronajímá družstevní byt osobě, která není jeho členem. Pokud je nájemce družstevního bytu členem bytového družstva, je hrubé porušení povinností vyplývajících z nájmu podle ust. § 734 odst. 1 písm. a) zákona o obchodních korporacích důvodem, pro který lze žalobkyni vyloučit z družstva. Zákon zároveň v odstavci 2 výslovně vylučuje, aby v takovém případě byla dána žalobkyni výpověď podle občanského zákoníku.6 Proto bylo ve věci (pro posouzení oprávněnosti z výpovědi z nájmu bytu) v první řadě rozhodné, zda žalobkyně je či není členkou družstva.7 Podle § 227 obchodního zákoníku v rozhodném znění (ke dni vzniku družstva) po splnění podmínek vyplývajících ze zákona a stanov vzniká členství při založení družstva dnem vzniku družstva (odst. 2 písm. a)). Členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu (odstavec 4). Podrobnější úprava členství, jeho vzniku a zániku upravují stanovy (odstavec 5). Podle § 224 odst. 1 věty první obchodního zákoníku družstvo vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.8 Z notářského zápisu ze dne , datum, o ustanovující schůzi družstva konané dne , datum, soud zjistil, že z něj vyplývá, že bylo přítomno 44 zájemců o členství, kteří podali přihlášku, základní členský vklad byl odhlasován na 1 500 Kč, byly schváleny stanovy, proběhla volba orgánů, členů kontrolní komise a správkyně vkladů. Přílohou notářského zápisu je seznam členů včetně výše zavázaných vkladů, žalobkyně je zde uvedena pod č. , hodnota, . Z notářského zápisu ze dne , datum, o rozhodnutí o ustavující schůze družstva o schválení stanov soud zjistil, že z něj vyplývá, že „Členství v družstvu vzniká po splnění podmínek daných zákonem a těmito stanovami při založení družstva dnem vzniku družstva (článek 4)“. Podle článku 9.2 základní členský vklad činí 1 500 Kč, splatný je ke dni založení družstva nebo ke dni vstupu nového člena do družstva. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalované družstvo bylo založeno , datum, .9 Protože podle § 227 odst. 4 obchodního zákoníku členství nevzniká před zaplacením vstupního vkladu a podle článku 9.2 stanov základní členský vklad je splatný ke dni založení družstva. Soud má za to, že aby mohl učinit závěr o vzniku členství žalobkyně v družstvu, je třeba prokázat, že základní členský vklad žalobkyně zaplatila nejpozději ke dni založení družstva.10 Za situace, kdy žalobkyně tvrdí, že vklad ve výši 1 500 Kč byl splacen před konáním schůze a že jí členství vzniklo při založení družstva dnem vzniku družstva tj. , datum, a za situace, kdy žalovaný tvrdil, že žalobkyně vklad vůbec nezaplatila, byla žalobkyně soudem poučena, že nese povinnost tvrzení a důkazní o tom, za jakých podmínek (vyplývajících ze zákona a stanov) vzniklo členství žalobkyně a že tyto podmínky žalobkyně splnila. Soud žalobkyni vyzval, aby prokázala, že základní členský vklad zaplatila nejpozději ke dni založení družstva.11 Ve svém vyjádření ze dne , datum, žalované družstvo změnilo své tvrzení tak, že základní členský vklad ve výši 1 500 Kč žalobkyně zaplatila , datum, .Ttvrzení žalovaného bylo dále doplněno tak, že žalobkyně na ustavující schůzi odhlasovala přijetí stanov, podle kterých (článek 9 odst. 1) majetkovou účast člena tvoří základní vklad, členský podíl a případně další a dostatečný členský vklad. A podle článku 9 odst. 3 členský podíl a jeho splatnost jsou určovány prodávající organizací a představenstvem, jako poměrná část nákladů spojených s pořízením bytového domu připadající na jednotlivé byty. Členský podíl za byt č. , hodnota, užívaný žalobkyní byl prodávající organizací určen ve výši 75 256 Kč, na tento podíl žalobkyně ničeho nezaplatila. Podle žalované strany tak žalobkyni nevznikla v družstvu žádná majetková účast a nestala se členkou družstva, zůstal jí zachován pouze nájem bytu.12 Soud na jednání dne , datum, konstatoval, že žalovaný soudu předložil kopii pokladního dokladu o zaplacení členského vkladu ve výši 1 500 Kč.13 Podle názoru soudu členství v družstvu žalobkyni vzniklo podle § 227 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku, tj. při založení družstva a to dnem, kdy došlo ke vzniku družstva, tj. , datum, , protože následně ani nebylo sporné (viz § 120 odst. 3 o.s.ř. - soud může též vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků), že v souladu s článkem 9.2 stanov základní členský vklad ve výši 1 500 Kč žalobkyně zaplatila nejpozději ke dni založení družstva. Jiné podmínky pro vznik členství při založení družstva stanovy ani zákon nestanoví. Pro vznik členství je proto nerozhodné, zda žalobkyně na členský podíl za byt č. , hodnota, užívaný žalobkyní stanovený prodávající organizací ve výši 75 256 Kč něčeho zaplatila či nikoliv. Soud se tedy neztotožňuje s názorem žalované strany, že se žalobkyně nestala členkou družstva a zůstal jí zachován pouze nájem bytu.16 Z nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené dne , datum, mezi účastníky na dobu neurčitou soud zjistil, že v článku 2 bylo sjednáno, že byt bude užíván k obvyklému účelu tedy bydlení. Byt budou obývat i děti – , jméno FO, a , jméno FO, a nájemce se zavázal, že byt nebude užívat k jinému účelu než k bydlení.17 Z dopisu právního zástupce žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že obsahuje mimo jiné „Výstrahu pronajímatele před podáním výpovědi z nájmu bytu“, v níž je žalobkyni mimo jiné vytýkáno, že nesplnila výzvu k umožnění prohlídky bytu ani nezaslala řádnou a včasnou omluvu, že byt nezpřístupní, že porušila povinnost nájemce podle ust. § 2269 o.z. atd.18 Z výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že jí žalovaný vypovídá nájem bytu založený nájemní smlouvou uzavřenou dne , datum, mezi účastníky řízení. Co se týče důvodu výpovědi, žalovaný odkázal na Výstrahu doručenou žalobci , datum, a činí ji součástí výpovědi. Dále odkazuje na článek 2 Smlouvy, čl. 5 písm. a), g) a h), které cituje. Dále cituje ust. §§ 2213, 2255, 2256, 2257, 2259 a 2269.19 Podle ust. § 3074 odst. 1 o.z. nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Podle ust. § 2288 odst. 3 písm. a) o.z. může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu. Podle ust. § 2288 odst. 3 vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odst. 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi. Podle ust. § 2290 o.z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.20 Z výše uvedeného soud učinil závěr, že mezi účastníky řízení byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem je pronájem a užívání bytu č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, umístěného v , Anonymizováno, . patře uvedeného objektu bydlení č. , hodnota, . Nájem bytu byl ujednán na dobu neurčitou. Žalovaný nájem bytu vypověděl výpovědí z nájmu bytu doručenou právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, . Žaloba byla soudu doručena dne , datum, . Žalobkyně podala žalobu včas, soud proto přezkoumal oprávněnost výpovědi a dospěl k závěru, že je neplatná, neboť žalobkyně je členkou žalovaného družstva a v případě tvrzeného hrubého porušení povinností vyplývajících z nájmu se ustanovení občanského zákoníku o výpovědi nájmu pro nájem družstevního bytu nepoužijí (§ 734 odst. 2 zákona o obchodních korporacích), jinými slovy uvedený zákon vylučuje, aby v takovém případě byla dána žalobkyni výpověď, když stanoví, že v takovém případě lze žalobkyni vyloučit z družstva.21 Soud z uvedeného činí závěr, že žalované družstvo nemohlo dát platně žalobkyni výpověď z nájmu bytu, tedy výpověď hodnotí jako absolutně neplatnou, nezbylo mu proto, než ji označit za neoprávněnou. Vzhledem k uvedenému právnímu posouzení soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování a námitky žalovaného považoval za irelevantní. Pokud soud v řízení provedl další důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.22 Závěrem je třeba uvést, že soud konal v poslední jednání ve věci v nepřítomnosti omluveného právního zástupce žalované, protože jeho omluvu soud nepovažuje za včasnou, protože byla učiněna telefonicky v den jednání (dle úředního záznamu v 9,30 hodin a jednání bylo nařízeno na 10 hodin a z doloženého rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že právní zástupce žalované je práce neschopen již od , datum, (byť k rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti došlo , datum, ).23 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění do , datum, , za tyto úkony právní služby (při náhradě 1 500 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,- vyjádření žalobkyně ze dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.Náhrada nákladů právního zastoupení zahrnuje dále náhradu dle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5. advokátního tarifu, ve znění od , datum, , za tyto úkony právní služby (při náhradě 2 300 Kč za 1 úkon právní služby):- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu,- účast na jednání soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.24 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění do , datum, , tj. celkem ve výši 2 100 Kč a dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění od , datum, , tj. celkem ve výši 900 Kč.25 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady právního zástupce žalobkyně za rok 2024 ve výši 5 417,70 Kč (4x cesta na trase , adresa, a zpět učiněná dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, osobním vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ), tedy 4x 614 km při kombinované spotřebě vozidla 5,7 litru/100 km a při ceně motorové nafty 38,70 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb., v platném znění. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,60 Kč/km, tj. 13 753,60 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z , adresa, nad Nisou a zpět za 4x 12 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 4 800 Kč.26 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady právního zástupce žalobkyně za rok 2025 ve výši 2 428,90 Kč (2x cesta na trase , adresa, a zpět učiněná dne , datum, a dne , datum, osobním vozidlem , Anonymizováno, , RZ , SPZ, ), tedy 2x 614 Km při kombinované spotřebě vozidla 5,7 litru/100 km a při ceně motorové nafty 34,70 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 475/2024 Sb., v platném znění. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,80 Kč/km, tj. 7 122,40 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z , adresa, nad Nisou a zpět za 2x 12 započatých půlhodin při výši náhrady 150 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 3 600 Kč.27 K tomu soud přiznal 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek. Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku 57 222,60 Kč.28 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce.29 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.