12 C 205/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci Anonymizovaný odstavec proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 711 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 8,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 8,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 9,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 9,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,25 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,25 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 7,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 10,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 13,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum 12,75 % ročně z částky 25 661,31 Kč od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 425 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala zaplacení částky v celkové výši 16 000 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný dne datum uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, smlouvu o půjčce č. tel. číslo. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 11 136 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 27 136 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem, přičemž první splátka byla dle smlouvy splatná 7. den ode dne uzavření smlouvy a každá následující pak do konce následujícího týdenního období, resp. do 7 dnů po uhrazení předchozí splátky. Při řádném splácení půjčky by pak splatnost poslední splátky, jakož i celková splatnost závazku připadla na den datum. Žalovaný však půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, a to tím, že ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni datum svůj závazek nesplnil. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku ve výši 10 711 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly dle dohody smluvních stran započítány nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném splacení na jistinu pohledávky. Na souhrnný poplatek tak byla započtena částka ve výši 10 711 Kč a na jistinu pohledávky byla alokována částka ve výši 0 Kč. Žalovaný se tak ode dne datum dostal do prodlení s úhradou částky 16 425 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny pohledávky ve výši 16 000 Kč a zůstatku souhrnného poplatku ve výši 425 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno., došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16 425 Kč a skládala se pouze z nedoplatku jistiny ve výši 16 000 Kč a z nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 425 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi přechodným věřitelem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne datum. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho a předmět žalobního návrhu tak tvoří pouze nedoplatek jistiny půjčky ve výši 16 000 Kč a nedoplatek souhrnného poplatku ve výši 125 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení za období od datum (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. datum, počítaný z žalované jistiny pohledávky. 2 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání bylo přitom žalovanému doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu dne datum. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace, a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum, jež byla uzavřena mezi společností Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Ze smlouvy o půjčce ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO IČO, a žalovaným, jejím předmětem bylo poskytnutí půjčky žalovanému ve výši 16 000 Kč s tím, že žalovaný podpisem smlouvy potvrdil převzetí celé této částky v hotovosti. Součástí smluvních ujednání je rovněž závazek žalovaného k úhradě souhrnného poplatku ve výši 11 136 Kč. Celkovou částku 27 136 Kč (16 000 Kč + 11 136 Kč) se žalovaný zavázal poskytovali splatit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 512 Kč. Dále měl soud k dispozici smluvní podmínky smlouvy o půjčce. 6 Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl tímto dopisem vyzvána k úhradě částky 16 425 Kč se zákonným úrokem z prodlením do dne datum. Z podacího archu soud zjistil, že zásilka byla odeslána dne datum 7 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění. 8 Soud ve věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a dále zákon č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. 9 Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, za kterou je třeba dotčenou smlouvu o půjčce považovat, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, byla explicitně zakotvena teprve do zákona č. 257/2016 Sb., a to novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od datum, zatímco posuzovaná smlouva byla uzavřena již datum za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., jenž zkoumání úvěruschopnosti u spotřebitele výslovně nezakotvoval. Soud však vychází z názoru, že posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebylo následně stanoveno jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť má předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. a je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Z uvedeného plyne, že i za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb. měl poskytovatel úvěru řádně zkoumat, zda (budoucí) dlužník nebude mít problém svůj úvěr splácet. Soud má za to, že se nejedná o požadavek nepřiměřený, neboť skutečnost, zda je splácení dluhu v daném případě reálné, lze, i vzhledem ke shora naznačeným dopadům, považovat za výchozí zásadu, bez ohledu na zakotvení této povinnosti v příslušném zákoně (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp.zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019). 10 Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy třeba vyložit tak, že má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 11 V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Žalobkyně nepředložila soudu jakákoliv skutková tvrzení týkající se dané otázky ani odpovídající důkazy svědčící o prověřování příjmových a výdajových poměrů žalované. Nelze než uzavřít, že zkoumání majetkové situace žalované z provedeného dokazování nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupoval s náležitou odbornou péčí, kterou lze od profesionála v daném oboru oprávněně požadovat. 12 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022 a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 13 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14 Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalovanému byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 16 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 289 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky ve výši 16 000 Kč poníženou o částečnou úhradu ze strany žalovaného ve výši 10 711 Kč, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 10 711 Kč a žalovaného příslušenství, a to z důvodu nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, což má za následek absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 10 711 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,05 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 8,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 8,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 9,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,25 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 7,50 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 10,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 14,00 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 13,75 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do datum, 12,75 % ročně z částky 25 661,31 Kč od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s kapitalizovaným úrokem ve výši 425 Kč, zamítl. 15 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 16 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnější stranou byla žalovaná, které však žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.