12 C 211/2018

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně , obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované určení dědického práva <b>I. Žaloba žalobkyně, aby soud určil, že žalobkyně je dědicem ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení] [rodné číslo], posledně bytem [adresa], zemřelém dne [datum], se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným čl. 1 a 2. náklady řízení ve výši 26 886,79 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem AK [obec].</b> <b>III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou č. 3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Jablonci nad Nisou státem zálohované náklady řízení ve výši 31 228 Kč, a to do třicet dnů od právní moci rozsudku.</b> 1 Tvrzení účastníků řízení. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 13. 8. 2018 proti žalovaným domáhala určení, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelém dne [datum] a že žalované nejsou závětními dědičkami po zůstaviteli [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] a zemřelém dne [datum]. 2 Žalobu odůvodnila tím, že Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 11. 6. 2018, č.j. 35 D 9/2017-67 odkázal žalobkyni v podání žaloby na určení, že je dědicem po zůstaviteli. Tvrdí, že je sestrou zůstavitele a žalované jsou dědičkami ustanovenými závětí ze dne 14. 7. 2011 a ze dne 14. 12. 2016, které obě považuje za neplatné z důvodu nezpůsobilosti zůstavitele pořídit závěť pro jeho duševní poruchu, která jej v pořízení závěti činila neschopnou. Dále tvrdí, že má důvodnou pochybnost, zda listina ze dne 14. 7. 2011 resp. její text byl napsán rukou zůstavitele a zda připojený podpis je podpisem zůstavitele, dále se domnívá, že listina byla zůstavitelem podepsána později, než byl sepsán text závěti, resp., že datum uvedené v závěti je datem sepisu textu závěti, nikoliv datem podpisu závěti. Namítá neplatnost závěti i z důvodu nesrozumitelnosti a neurčitosti, kterou spatřuje v tom, že veškerý svůj majetek odkazuje rovným dílem svým sestřenicím (1. a 2. žalované), nicméně ve druhém odstavci jsou uvedeny pouze jednotlivé věci, které tvoří část pozůstalosti a není tedy určitě vymezeno, jaký konkrétní majetek mají označené závětní dědičky nabýt. Ve druhém odstavci pak zůstavitel odkazuje závětním dědičkám (1.a 2.žalované) části domu, které však nejsou věcmi (nemovitosti) v právním smyslu a nemohou tak ani být řádným a způsobilým předmětem právního úkonu – dům č.l. 72 v k.ú. Haratice nebyl ve výlučném vlastnictví zůstavitele, tento byl pouze jeho podílovým spoluvlastníkem. Z obsahu závěti však plyne, že části tohoto domu zůstavitel odkazuje, jako by byl jeho vlastníkem výlučným. Z obsahu listiny (vlastního textu listiny) se dále podává, že zůstavitel odkazuje závětním dědičkám i movité věci, které jsou uvedeny v soupisu zařízení, který má být součástí listiny, tento soupis však přiložen nebyl, chybí a v této části (týkají se movitých věcí) je tento právní úkon neúplný a tedy neurčitý. Neplatnost spatřuje i v tom, že zůstavitel učinil pozdější pořízení pro případ smrti – viz listina ze dne 14. 12. 2016 nesepsaná vlastní rukou zůstavitele. Co se týče listiny ze dne 14. 12. 2016, považuje ji za neplatnou s odkazem na § 1540 o.z., když svědky uvedené závěti byly osoby závětními dědici (1.a 2. žalované) blízké. Při jednání dne 16. 10. 2019 doplnila, že neplatnost listiny ze dne 14. 7. 2011 spatřuje i v tom, že podpis není umístěn na úplném konci listiny a namítá i pravost podpisu zůstavitele na listině ze dne 14. 12. 2016. S ohledem na to, že zůstavitel nezanechal platné pořízení pro případ smrti, uplatní se zákonná dědická posloupnost. 3 Žalovaná ad 3) se k žalobě vyjádřila tak, že zůstavitel byl v hospicu jen 6 týdnů, neví nic o tom, že by se léčil na duševní poruchu. 4 Žalovaná ad 1) a 2) s žalobou a žalobními tvrzeními nesouhlasí, poukazují na skutečnost, že v průběhu dědického řízení žalobkyně pravost listiny nijak nezpochybňovala a odkazovala pouze na formální náležitosti závěti a námitku ohledně pravosti vznesla až v odvolacím řízení, odkázaly na závěry uvedené v odůvodnění usnesení odvolacího soudu č.j. 29 Co 8/2018-63. Tvrzení žalobkyně o nezpůsobilosti zůstavitele pořídit závěti považují za účelové, když podle nich se žalobkyně nezajímala o zůstavitele ani o jeho pohřeb, jen o majetek. 5 Po výzvě k doplnění rozhodných skutečností, ze kterých by soud mohl učinit závěr o existenci naléhavého právního zájmu na určení, vzala žalobkyně žalobu v části, v níž se domáhala určení, že žalované nejsou závětními dědičkami po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum], zpět, v této části proto bylo řízení usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. 12 C 211/2018-78 zastaveno. 6 Dokazování. V tomto řízení jsou rozhodné pouze tyto skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné: zda předmětné závěti jsou pravé a zda byl zůstavitel duševně způsobilý pro jejich pořízení. 7 Z listin založených v dědickém spisu Okresního soudu v Jablonci nad Nisou spis. zn. 35 D 9/2017 vzal soud za prokázané následující: 8 Zůstavil [jméno] [příjmení], [datum narození] a zemřelý dne [datum], byl rozvedený, nezanechal žádné potomky, rodiče jej předemřeli a žil sám. Zanechal jediného sourozence – sestru [celé jméno žalobkyně]. 9 Listinou ze dne 14. 7. 2011 sepsanou na třech stranách rukou a podepsanou„ [jméno] [příjmení]“ nazvanou„ Závěť-moje poslední vůle!“ zůstavitel odkazuje veškerý svůj majetek movitý a nemovitý rovným dílem svým sestřenicím [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované]. V dědickém spise je tato listina zažurnalizována v kopii s ověřením Aleny [příjmení], pověřené notářem, že opis závěti souhlasí doslovně s prvopisem závěti, z níž byl pořízen, jejíž stav a obsah byl zjištěn protokolem ze dne 15. 6. 2017. Originál soud neměl k dispozici. 10 Listinou ze dne 14. 12. 2016 nesepsanou vlastní rukou zvanou„ Závěť“ a podle prohlášení o pravosti podpisu advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], CSc., podepsanou zůstavitelem a svědky [jméno] [příjmení] (švagrem [celé jméno žalované] a manželem [celé jméno žalované]) a [jméno] [příjmení] (matkou [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované]) zůstavitel odkazuje [celé jméno žalované] v článku I. označené podíly na nemovitostech, [celé jméno žalované] v článku II. označené podíly na nemovitostech a [celé jméno žalované] veškerý zůstatek v článku III. označeném účtu. 11 Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 11. 10. 2017, č.j. [číslo jednací] ukončil účast pozůstalé [celé jméno žalobkyně] v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení] a rozhodl, že nadále bude v uvedeném řízení pokračovat s pozůstalými sestřenicemi [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] a pozůstalou [celé jméno žalované]. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že po přezkoumání listin (závětí) uzavřel, že co se týče listiny ze dne 14. 7. 2011, jde o platnou závěť a co se týče listiny ze dne 14. 12. 2016, jde o platnou závěť ve vztahu k [celé jméno žalované]. Proti tomuto usnesení se odvolala pozůstalá [celé jméno žalobkyně] s tím, že listinu ze dne 14. 7. 2011 považuje za neplatné právní jednání z důvodu neurčitosti a nesrozumitelnosti a dále (nově) z důvodu duševní poruchy zůstavitele, dále nově namítá, že nejde o listinu vlastnoručně sepsanou a podepsanou zůstavitelem. Listinu ze dne 14. 12. 2016 považuje za neplatné právní jednání (nově) z důvodu duševní poruchy zůstavitele. 12 K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci uvedené usnesení okresního soudu zrušil, s tím, že vzhledem k nově vzneseným námitkám je třeba postupovat podle § 170 odst. 1 o.s.ř. V odůvodnění usnesení dále uvedl, že souhlasí se závěry okresního soudu, že závěť datovaná dne 14. 7. 2011 přes určité slohové neobratnosti nevzbuzuje pochybnosti o tom, že zůstavitel mínil veškerý svůj majetek odkázat svým sestřenicím [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] rovným dílem a také, že okresní soud v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR posoudil, že pro nezpůsobilost svědků není závěť ze dne 14. 12. 2016 neplatná ve vztahu k [celé jméno žalované] Okresní soud v Jablonci nad Nisou usnesením ze dne 11. 6. 2018, č.j. 35 D 9/2017-67 odkázal podle § 170 odst. 1 zákona [číslo] žalobkyni k podání žaloby na určení, že je dědicem po zůstaviteli. 13 Soud v tomto řízení provedl další dokazování, zjistil následující: Ze zprávy hospicu (č.l. 52) bylo zjištěno, že zůstavitel v něm pobýval od 28. 11. 2016 do 22. 12. 2016. 14 Ze znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] (č.l. 109) soud zjistil, že zůstavitel [jméno] [příjmení] dne 14. 7. 2011 a dne 14. 12. 2016 netrpěl duševní poruchou, která by měla za následek, že nebyl schopen posoudit a rozeznat následky svého jednání. 15 Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] soud zjistil, že text na kopii listiny ze dne 14. 7. 2011, jednoznačně psala jedna a táž osoba a sporný podpis na kopii listiny je s vyšší pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitele. Nelze rozhodnout, že text závěti, podpis a datum byly napsány v jeden časový okamžik. Je pravděpodobnější, že sporný podpis na originálu listiny ze dne 14. 12. 2016 je variantou pravého podpisu zůstavitele, než že by byl padělkem. 16 Závěr o skutkovém stavu. [příjmení] [jméno] [příjmení], který zemřel dne [datum], byl rozvedený, nezanechal žádné potomky, rodiče jej předemřeli a žil sám. Zanechal jediného sourozence – sestru [celé jméno žalobkyně]. 17 Zůstavitel napsal vlastní rukou závěť, kterou daroval„ V Haraticích dne 14. 7. 2011“ a kterou vlastní rukou podepsal – viz text„ vlastní rukou [jméno] [příjmení]“, když soud nemá důvod pochybovat o závěrech znaleckého posudku, že text na kopii listiny ze dne 14. 7. 2011, jednoznačně psala jedna a táž osoba a sporný podpis na kopii listiny je s vyšší pravděpodobností kopií pravého podpisu zůstavitele. 18 Závěť ze dne 14. 12. 2016, kterou zůstavil nenapsal vlastní rukou, vlastní rukou podepsal (když soud nemá žádný důvod pochybovat o závěru znaleckého posudku, že je pravděpodobnější, že sporný podpis na originálu ze dne 14. 12. 2016 je variantou pravého podpisu zůstavitele, než že by byl padělkem) a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědky byly [jméno] [příjmení] (švagr [celé jméno žalované] a zároveň manžel [celé jméno žalované]) a [jméno] [příjmení] (matka [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované]). 19 [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] a dne 14. 12. 2016 netrpěl duševní poruchou, která by měla za následek, že nebyl schopen posoudit a rozpoznat následky svého jednání. 20 Právní posouzení Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou, k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce. 21 V době rozhodování soudu již nabyl účinnosti (od 1. 1. 2014) zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen o.z.), podle jeho § 3069 se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. 22 Podle § 1475 o.z. je dědické právo právem na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní (odst. 1), komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím (odst. 3). Podle § 1476 se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona Tyto důvody mohou působit i vedle sebe. Podle § 1499 dědici připadne celá pozůstalost, je-li povolán jako dědic jediný. Je-li povolanému dědici zůstaven jen podíl, připadne zbylá část pozůstalosti zákonným dědicům. Podle § 1633 odst. 1 věta první kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost nebo k její části. Podle § 1637 nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti. 23 Platnost závěti ze dne 14. 7. 2011 je třeba posuzovat podle ustanovení v té době platného a účinného zákona č. 40/ 1964 Sb. obč. zák., platnost listiny ze dne 14. 12. 2016 je třeba posuzovat podle ustanovení v té době platného a účinného zákona č. 89/2012 o.z. 24 Podle § 476 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu (odst. 1). V každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná (odst. 2). Podle § 476a obč. zák. vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsána, jinak je neplatná. 25 Podle § 38 obč. zák. je neplatný právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. 26 Podle § 1494 odst. 1 o.z. je závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Podle odst. 2 je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl. Podle § 1532 závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle § 1534 závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Podle § 1540 o.s. věta druhá není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. Podle § 1576 pořízením závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát. 27 Podle § 581 o.z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 28 Právní závěr Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána včas (ve dvouměsíční lhůtě od právní moci usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 11. 6. 2018, č.j. [číslo jednací], která nastala dne 30. 6. 2018), ale není důvodná. 29 Zkoumané závěti jsou pravé a platné, a protože podle nich došlo k posloupnosti ohledně celého majetku zůstavitele, nenastala zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části podle § 1637 odst. 1 o.z., tj. žalobkyně není dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení] a soudu nezbylo než žalobu zamítnout. 30 Pro úplnost soud uvádí, že závěť z 14. 12. 2016 považuje za platnou pouze ve vztahu k [celé jméno žalované], protože dva přítomní svědci nebyli způsobilí být svědky ve vztahu k [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované], jako jejich osoby blízké (matka a švagr resp. manžel). Pořízením této závěti se proto dřívější závěť ze dne 14. 7. 2011 (pořízená o celém majetku zůstavitele ve prospěch [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované]) neruší celá, ale pouze v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát. 31 K dalším námitkám žalobkyně je třeba uvést, že ze závěti vlastnoručně sepsané zůstavitelem jasně vyplývá jeho vůle odkázat veškerý jeho majetek movitý i nemovitý rovným dílem svým sestřenicím [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] a také pohnutka, která jej k soupisu jeho vůle vedla – aby jeho majetek nepřipadl dědicům ze zákona, tj. členům rodiny [příjmení]. V závěti také považoval za důležité zdůraznit, proč se takto rozhodl a následuje podrobný popis jednání členů rodiny [příjmení], pro které se jich dle svých slov zůstavitel zřekl. Po slovech„ Závěrem chci sdělit jen tolik: že vše, co shora uvádím, je pravda a až nastane den D, že tuto vážnou listinu a její obsah si nedovolí zpochybnit ani taková zvěř, jako jsou členové rodiny [příjmení] z [adresa]“, následuje podpis zůstavitele, pod kterým je ještě rukou napsán dodatek, který se však netýká pořízení ohledně majetku. Z tohoto důvodu soud námitku žalobkyně, že neplatnost listiny ze dne [datum] spatřuje i v tom, že podpis není umístěn na úplném konci listiny, považuje za irelevantní. Listina ze dne 14. 7. 2011 je v dědickém spise zažurnalizována v kopii s ověřením Aleny [příjmení], pověřené notářem, že opis závěti souhlasí doslovně s prvopisem závěti, z níž byl pořízen, jejíž stav a obsah byl zjištěn protokolem ze dne 15. 6. 2017. Z ověření vyplývá, že nedošlo ke zničení originálu závěti ze strany zůstavitele, čemuž by dle tvrzení právního zástupce žalobkyně mohlo nasvědčovat i pozdější pořízení závěti ze dne 14. 12. 2016. 32 Vzhledem k výše uvedenému právnímu posouzení soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování, pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 33 V řízení měli žalované plný úspěch, mají proto právo na náhradu nákladů tohoto řízení a to v plné výši dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Jejich náklady představují: -) 6 úkonů právní služby á 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (ve znění vyhl. č. 399/2010 Sb.) tj. 5 000 Kč, kdy odměna za zastupování dvou osob dle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. je snížená o 20 % (1 000 Kč, snížená odměna pak činí 6 x 4 000 Kč) tj. 24 000 Kč. -) 6 režijních paušálů á 300 Kč za 6 úkonů právní služby příprava a převzetí zastoupení vyjádření ve věci ze dne 5. 3. 2019 zastupování při soudním jednání dne 16. 10. 2019 písemné podání ve věci ze dne 12. 11. 2019 zastupování při soudním jednání dne 8. 9. 2020 zastupování při soudním jednání dne 10. 2. 2022 -) cestovné k jednání dne 16. 10. 2019 z [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 26 km, kdy cesta byla vykonána osobním automobilem značky Volkswagen Golf, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 5,6 l /100 km, při ceně 1 l paliva 33,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,10 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb. ve výši 154,79 Kč -) Cestovné k jednání dne 8. 9. 2020 z [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 26 km, kdy cesta byla vykonána osobním automobilem značky Volkswagen Golf, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 5, 6 l /100 km, při ceně 1 l paliva 32 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč dle vyhl. č. 358/2019 Sb. ve výši 155,79 Kč. -) Cestovné k jednání dne 10. 2. 2022 z [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 26 km, kdy cesta byla vykonána osobním automobilem značky Volkswagen Golf, [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 5, 6l /100 km, při ceně 1 l paliva 37,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve výši 176,21 Kč. -) Náhrada za ztrátu času k jednání ve dnech 16. 10. 2019, 8. 9. 2020 a 10. 2. 2022 tedy 6 půlhodin po 100 Kč celkem 600 Kč 34 Celkem náklady řízení činí částku 26 886,79 Kč 35 O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou č. 3 rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když právo na náhradu řízení náleží procesně úspěšné straně. Touto byla v daném případě strana žalovaná, která však náhradu nákladů řízení nepožadovala. Z tohoto důvodu rozhodl soud, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou č. 3 nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. 36 Výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu vycházel z § 148 odst. 1 osř. Podle tohoto ustanovení platí, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady na provedené dokazování, spočívající v náhradě znalečného [celé jméno znalce] ve výši 2 462 Kč a [celé jméno znalkyně] ve výši 28 766 Kč, byly vynaloženy v celkové výši 31 228 Kč s tím, že Česká republika - Okresní soud v Jablonci nad Nisou zaplatila na znalečném částku 31 228 Kč. Protože byla žalobkyně v řízení neúspěšná, byla povinnost k náhradě těchto nákladů uložena právě jí (výrok IV.) 37 Lhůtu k plnění ve výroku II. a IV. soud určil podle § 160 odst. 1 osř věty první za středníkem osř, když ji s ohledem na výši uložených nákladů prodloužil na 30 dnů. 38 Náhradu nákladů řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalovaných č.1 a č. 2.