12 C 217/2021
č. j. 12 C 217/2021-39
V PLATNOSTIOkresní soud v Jablonci nad Nisou vyhověl žalobě o vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí, protože žalobce prokázal vlastnické právo k těmto majetkovým hodnotám. Soud uznal, že námitka neplatnosti právního jednání byla uplatněna po uplynutí tříleté promlčecí doby, a proto byla považována za neúčinnou. Zároveň rozhodl, že žalovaná je povinna náhradu nákladů řízení ve výši 15 200 Kč. Rozsudek byl založen na § 267 odst. 1 a § 44a odst. 1 zákona o soudních exekutorech.
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa, obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa, obec - část obce o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí
I. Z exekuce nařízené exekučním příkazem soudního exekutora anonymizováno jméno jméno, exekutorský úřad anonymizováno, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, proti povinné jméno příjmení, datum narození, se vylučuje anonymizováno číslo anonymizována tři slova adresa, anonymizováno anonymizována tři slova územní celek, anonymizována čtyři slova číslo anonymizována čtyři slova anonymizováno (list vlastnictví), zapsaný na list vlastnictví, vedeném u stát. instituce, stát. instituce, pro katastrální úřad a územní celek.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám anonymizováno jméno příjmení, anonymizována čtyři slova obec. 1 Tvrzení účastníků řízení Žalobou soudu doručenou dne datum se žalobce domáhá vyloučení ve výroku rozsudku uvedených nemovitých věcí z výkonu rozhodnutí. V žalobě tvrdí, že předmětné nemovité věci (dále jen,,Nemovitosti“) jsou ve výhradním vlastnictví žalobce a byly postiženy výkonem rozhodnutí ve věci povinné jméno příjmení, datum narození, ve které je žalovaný v pozici oprávněného, když soudní exekutor vydal dne datum exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem těchto Nemovitostí (č.j. číslo jednací). Tvrdí, že vlastnictví Nemovitosti nabyl na základě smlouvy anonymizováno 9 slov uzavřené dne 2. 4. 2014 mezi žalobcem a anonymizována čtyři slova, když předtím dne 29. 10. 2013 uzavřel s povinnou jméno příjmení dohodu o anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno a ve vztahu k této dohodě soudní exekutor v uvedeném exekučním příkazu uplatňuje námitku neplatnosti právního jednání podle § 44a odst. 1 exekučního řádu. Žalobce namítá, že námitka byla uplatněna až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty, která počala běžet dnem uzavření dohody, tj. 29. 10. 2013. Je přesvědčen, že jednání povinné, která dohodu uzavřela s vědomím„ generálního inhibitoria“ nelze klást k tíži žalobce. 2 Žalovaný s žalobou nesouhlasí a žádá její zamítnutí, když podle něj námitka neplanosti právního jednání uplatněná soudním exekutorem není promlčená, jelikož by toto posouzení bylo jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, když soudní exekutor námitku vznesl neprodleně poté, co se o převodu nemovitosti dozvěděl. Má za to, že povinná byla v usnesení o nařízení exekuce ze dne 3. 5. 2012, které jí bylo doručeno 15. 6. 2012 a nabylo právní moci 3. 7. 2012 řádně poučena, že nesmí po doručení usnesení nakládat se svým majetkem a pokud tak učinila, nemůže toto protiprávní jednání požívat právní ochrany. 3 Dokazování Z usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci 3. 7. 2012, soud zjistil, že byla nařízena exekuce na majetek povinné jméno příjmení, usnesení jí bylo doručeno 15. 6. 2012 a byla v něm poučena, že nesmí po doručení usnesení nakládat se svým majetkem. 4 Z Dohody o anonymizováno 5 slov dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi povinnou jako převádějící (anonymizována čtyři slova) a žalobcem jako nabyvatelem anonymizována čtyři slova číslo anonymizováno 5 slov adresa žalobce. 5 Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky do vlastnictví člena družstva soud zjistil, že byla uzavřena dne 2. 4. 2014 mezi žalobcem a anonymizována čtyři slova a jejím předmětem byl převod Nemovitostí. 6 Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastník Nemovitosti je zapsán žalobce, a to na základě uvedené smlouvy s právními účinky vkladu ke dni 16. 4. 2014. 7 Z exekučního příkazu č. j. číslo jednací ze dne 5. 1. 2021 soud zjistil, že ve výroku I. soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce prodejem nemovitostí a ve výroku IV. se dovolává neplatnosti právního jednání podle § 44a odst. 1 exekučního řádu – zmíněné Dohody o anonymizováno 5 slov ze dne 29. 10. 2013. 8 Právní posouzení Podle § 267 o.s.ř. ve znění účinném k datu zahájení řízení (tj. 8. 12. 2021) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí je v první řádě právo, které jeho nositele opravňuje požadovat od každého, aby do něho neoprávněně zasahoval – jde především o vlastnické právo třetích osob. Aktivně legitimovaná k podání vylučovací žaloby je třetí osoba (tj. osoba odlišná od oprávněného a povinného), jejíž věci, právo či jiná majetková hodnota byly postiženy výkonem rozhodnutí. Pasivně legitimován je oprávněný. 9 Smyslem vylučovací žaloby podle § 267 o.s.ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí takové právo, které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (srovnej odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2008 spis. zn. 20 Cdo 3463/2006, www.nsoud.cz) 10 Podle § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. 11 Relativní neplatnosti se lze dovolat jen v obecné tříleté promlčecí době - viz § 629 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která běží ode dne, kdy byl úkon uzavřen. 12 Závěr Po provedeném dokazování soud učinil závěr, že je dána aktivní a pasivní legitimace účastníků řízení, proto dále posuzoval, zda žalobci svědčí takové právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí a vzhledem k argumentaci účastníků řízení řešil, zda byla námitka relativní neplatnosti uplatněna včas (v promlčecí době). Protože dokazováním bylo zjištěno, že k právnímu jednání, kterým povinná porušila zákaz nakládat s majetkem, došlo dne 29. 10. 2013, obecná tříletá promlčecí doba skončila 29. 10. 2016. Soud tedy nemohl učinit jiný závěr, než že námitka neplanosti Dohody o anonymizováno 5 slov ze dne 29. 10. 2013, jíž se dovolal exekutor v exekučním příkazu č.j. číslo jednací ze dne 5. 1. 2021, byla uplatněna po uplynutí promlčecí doby. 13 Co se týče obrany žalovaného, že posouzení námitky relativní neplatnosti jako promlčené by bylo jednoznačně v rozporu s dobrými mravy, pak tato argumentace je opřena o tyto tvrzené skutečnosti: 1/soudní exekutor námitku vznesl neprodleně poté, co se o převodu nemovitosti dozvěděl, 2/ povinná byla v usnesení o nařízení exekuce ze dne 3. 5. 2012, které jí bylo doručeno 15. 6. 2012 a nabylo právní moci 3. 7. 2012 řádně poučena, že nesmí po doručení usnesení nakládat se svým majetkem a pokud tak učinila, nemůže toto protiprávní jednání požívat právní ochrany. Z těchto tvrzených skutečností však ve světle stávají judikatury nelze učinit závěr o rozporu námitky relativní neplatnosti vznesené žalobcem s dobrými mravy. Protože se žalovaný z jednání omluvil, nebylo možné jej při jednání o uvedeném (v rámci zásady předvídatelnosti soudního jednání) poučit a vyzvat jej k doplnění tvrzení. 14 Soud tedy uvedené argumentaci žalovaného nemohl přisvědčit a uzavřel, že předmětná dohoda je platná a žalobce je vlastníkem nemovitostí. Soud žalobě vyhověl, protože žalobce prokázal vlastnické právo k Nemovitostem, toto vlastnické právo žalobce nepřipouští výkon rozhodnutí a žalobce se pak právem domáhá vyloučení Nemovitostí z výkonu rozhodnutí. 15 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobce doložil vyhotovení výzvy k plnění a současně prokázal, že tuto upomínku také žalované skutečně zaslal. 16 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 9 odst. 4 písm. b), odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 3 100 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. 4) advokátního tarifu. 17 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za výše uvedené úkony právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč. 18 K tomu dále náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč Celkem tedy soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 15 200 Kč. 18 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.