12 C 226/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 49 995,69 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 49 995,69 Kč,</b> <b>a) s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 49 995,69 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení</b> <b>b) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 995,69 Kč za dobu od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].</b> 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky ve výši 49 995,69 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen [anonymizováno]). Dále uvedla, že [anonymizováno] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Následně spořitelna se žalovaným dne [datum] uzavřela dodatek ke smlouvě o revolvingovém úvěru, a to v elektronické formě, na jejímž základě byl úvěrový limit navýšen na částku 50 000 Kč. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný byl dále povinen platit poplatek ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru a poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. ve výši 1 500 Kč vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, resp. poskytoval částečné plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byl původní věřitel oprávněn požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím. Původní věřitel tohoto svého práva využil a rozhodl o zesplatnění úvěru k datu [datum]. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 49 995,69 Kč. Pohledávka původního věřitele byla převedena na žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2 Zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] písemně omluvila. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé, jakkoliv vyjádřil. Předvolání k jednání bylo přitom žalovanému doručeno fikcí na adrese jeho evidovaného trvalého bydliště v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byly postoupeny pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikované v Seznamu pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo také odesláno na poslední známou adresu žalované. Aktivní legitimace je tedy dána. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4 [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 5 000 Kč, který byl následně Dodatkem navýšen na částku 50 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento limit nepřekročit a úvěr nejpozději do 1 roku splatit spolu s úroky ve výši 18,90 % ročně. Z výpisu z účtu je zřejmé, že jistina úvěru činila ke dni [datum] částku 6 620,26 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila poslední výzvu ze dne [datum], kopii poštovní dodejky, Záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, vzor podpisu, přílohu k rámcové smlouvě a Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] 5 Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení z úvěru ze dne [datum], dohoda o úplatě za postoupení pohledávek, výzvy právního zástupce žalobkyně před podáním žaloby ze dne [datum], potvrzení o úplatě za postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], poštovního podacího lístku, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], smlouvy č. [bankovní účet] o revolvingovém úvěru ze dne [datum] o poskytnutí úvěrového limitu 5 000 Kč ve spojení s Dodatkem, kde došlo k navýšení úvěrovém úctu nove na 50.000,00 Kč, z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyni má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva č. [bankovní účet] o revolvingovém úvěru spolu s Dodatkem ze dne [datum], kterým došlo k navýšení úvěrového limitu na 50 000 Kč. Mezi účastníky byl sjednán úrok ve výši 16,90 % ročně a RPSN ve výši 20,41 % ročně z poskytnutého úvěru. Dále mezi účastníky byla sjednána procentuální sazba použitá k výpočtu minimální splátky, a to 5 % z čerpaného úvěru. Uzavřením Dodatku došlo k navýšení měsíčních splátek z částky 500 Kč na 1 500 Kč. Soud má rovněž za prokázané, že dopisem ze dne [datum] přistoupil právní předchůdce žalobkyně k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky z úvěru, a to z důvodu neplnění povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy, a to konkrétně řádného a včasného nesplácení úvěru. Dále má soud za prokázané, že pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni a že postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Rovněž má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7 Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou a že žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovanou částku, byť alespoň z části uhradila, pak soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10 S ohledem na výše uvedené proto soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. v řízení o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění a současně prokázala, že tuto upomínku také žalovanému skutečně zaslala. 12 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 13 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč. 14 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč (tj. 21 % z částky 900 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy částku 1 489 Kč. 15 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 16 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř. 17 Rozsudek byl odůvodněn v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.