12 C 244/2025

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 19 156 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 5 156 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 000 Kč za dobu od , datum, do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 806,82 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem AK , adresa, . 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 19 156 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 14 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši 14 000 Kč, a to dne , datum, bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne , datum, . Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. III. odst.

2. Smlouvy. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 19 156 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku 5 156 Kč nejpozději splatných dne , datum, , to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.kimbi.cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy, čímž si na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně vytvořila zákaznický účet. Žalovaný byl seznámena s podmínkami, právy, povinnostmi a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči právnímu předchůdci žalobkyně. Následně byl žalovanému právním předchůdcem žalobkyně odeslán na jeho telefonní číslo , tel. číslo, SMS kód nezbytný k podpisu Smlouvy. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem Smlouvy. Po odsouhlasení návrhu Smlouvy žalovanou ji odsouhlasil právní předchůdce žalobkyně a zaslal žalovanému na jeho telefonní číslo , tel. číslo, na e-mailovou adresu zprávu potvrzující podepsání Smlouvy, čímž došlo k jejímu uzavření. Dle obchodních podmínek dostupných na internetových stránkách právního předchůdce žalobkyně www.kimbi.cz/dokuments/smluvni-dokumentace (dále jen „OP“), na které odkazuje Smlouva v čl. I. odst. 2., byl žalovaný informována v odst. 8.5., že na základě ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru může věřitel coby poskytovatel spotřebitelského úvěru nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný souhlasil, že za účelem ochrany svých majetkových práv a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy může využívat informace z dlužnických registrů, konkrétně z registrů SOLUS, z.s.p.o., CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. a CBCB – Czech Banking Credit Bureau, a.s. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Doplnila, že žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 3.2.

1. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jejích dluhů a povinností. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobkyně a následně i žalobkyní prostřednictvím výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Výzva k plnění byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne , datum, . Dále navrhla, aby soud, v případě, pokud by neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, posoudil tento nárok v části jistiny žalované částky jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena, kdy žalovaná se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.2 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na , datum, řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Žalovanému bylo přitom předvolání k jednání doručeno fikcí dne , datum, v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně.3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace, a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost , právnická osoba, postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána.4 Ze smlouvy o revolvingovém úvěru kombi č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako poskytovatelem, a že jejím předmětem bylo sjednání spotřebitelského revolvingového úvěru ve výši až 14 000 Kč, který byl sjednán na dobu neurčitou. Bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .5 Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že tímto dopisem byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 19 270 Kč do tří dnů. Dle podacího archu byla zásilka odeslána dne , datum, .6 Z výpisu z běžného účtu (Banka , právnická osoba, .) soud zjistil, že dne , datum, byla odeslána platba 14 000 Kč na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, a dále, že dne , datum, byla zapsána příchozí úhrada ve výši 0,01 Kč z účtu č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .7 Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl v období od , datum, do , datum, žalovaný, a že na tento účet byla dne , datum, připsána částka 14 000 Kč.8 Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.9 Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.10 Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11 V poměrech souzené věci nelze než uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany žalobkyně (resp. právního předchůdce žalobkyně) řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud neměl k dispozici jakékoliv listiny, jež by osvědčovaly, že byla majetková situace žalovaného řádně prověřována. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.12 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).13 Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o revolvingovém úvěru kimbi č. 9975301001 ze dne 21. 6. 2024 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 14 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně a žalovaný je ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 14 000 Kč. Podle § 87 odst. 1, odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že je-li shledána neplatnost smlouvy pro rozpor s § 86 odst. 1 shora citovaného zákona, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. označuje judikatura (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp.zn. 33 Co 3675/2021) za speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru a v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. V poměrech souzené věci pak tedy nelze mít za to, že již nastalo prodlení žalované (spotřebitelky) jako dlužníka a žalobkyni proto nelze přiznat uplatněný nárok na úroky z prodlení.14 Soud tedy výrokem I. zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč, kdy lhůta k tomuto plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. v obecné délce tří dnů, neboť žalovaný ke svým aktuálním osobním, příjmovým a majetkovým poměrům v řízení ničeho netvrdil ani neprokazoval. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná výrokem II. zamítnuta.15 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 20 847,76 Kč (19 156 Kč jistina + 1 691,76 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 14 000 Kč. Žalobkyně měla úspěch ze 67 % a žalovaný z 33 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 34 % (67 % – 33 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř.16 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,dále za tyto úkony právní služby učiněné po , datum, (při náhrady 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu v aktuálně účinném znění:- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu17 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč.18 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta q paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 273 Kč (tj. 21 % z částky 1 300 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy částku 2 373 Kč. Přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 34 % pak odpovídá částka 806,82 Kč.19 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.20 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.