12 C 302/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 89 726,55 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 51 673 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 10 335,67 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 008,67 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 66 045,33 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 421,72 Kč, co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 62 008,67 Kč od [datum] do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a co do částky 27 717,88 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 27 717,88 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši 89 726,55 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel) v písemné formě Smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž přílohu tvořil předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 66 000 Kč, které převzala v hotovosti v den uzavření, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit i poplatek ve výši 75 181 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 141 181 Kč, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 707 Kč, kdy splatnost poslední splátky a celková splatnost závazku připadla na den [datum] dále byla sjednána smluvní úroková sazba ve výši 42 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně s odbornou péčí prověřovala pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalované, a to v dokumentu nazvaném Zákaznická karta. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradila částku ve výši 14 327 Kč, kdy tyto splátky byly započteny na jistinu a poplatek. Žalobkyně dále uvedla, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postupování pohledávek. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni [datum]. Žalobkyně konečně uvedla, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 172 384,48 Kč a skládá se z nesplacené jistiny ve výši 62 008,67 kč, nesplaceného poplatku ve výši 64 845,33 Kč, z nesplacených poplatků za upomínání žalované ve výši 699 Kč, u kapitalizovaného úroku ve výši 66 045,33 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 27 717,88 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno vhozením do schránky v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 3 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] se společnost [právnická osoba], [IČO] zavázala postupovat portfolio pohledávek vyplývajících ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených mezi dlužníky a postupitelem na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalované také odeslala na poslední známou adresu. Aktivní legitimace je tedy dána. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 66 000 Kč tak, že částka 32 668 Kč bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru [číslo] částka 33 332 Kč jí bude vyplacena, a žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru zaplatit poplatek ve výši 75 181 Kč, sestávající z úroku 41 655 Kč (úroková sazba 42 %), částky za zpracování spotřebitelského úvěru, garance celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garance neuplatnění pohledávky původního věřitele v případě úmrtí zákazníka ve výši 33 526 Kč. Celková dlužná částka činí 141 181 Kč, splatná v 30 týdenních splátkách s tím, že 1. až předposlední splátka byla ve výši 4 707 Kč a poslední ve výši 4 678 Kč. 5 Do zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum], jež byla podepsána oběma smluvními stranami, bylo zaznamenáno, že žalovaná žije v [anonymizováno], má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno], má [anonymizováno] vyživovací povinnost, její čistý příjem je ve výši [částka] měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou ve výši [částka] měsíčně, celkové měsíční příjmy ve výši [částka], měsíční výdaje zahrnují interní splátky PF ve výši 3 271 Kč a ostatní (odhadované) náklady ve výši 2 500 Kč, není držitelem kreditní karty, nemá zápůjčku u jiné společnosti a není vlastníkem bankovního účtu. Zaevidované údaje měly být ověřeny pomocí dvou výplatních pásek. 6 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovanou z původního věřitele jako postupitele převedena na žalobkyni jako postupníka. 7 Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vyrozuměl původní věřitel žalovanou, že pohledávka za její osobou podle smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Zásilka byla předána k přepravě dne [datum] na adresu žalované [obec], [ulice a číslo]. 8 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu předložila pouze žádost o úvěr ze strany žalované. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. 10 Soud dospěl k názoru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jež však byla shledána absolutně neplatnou, protože původní věřitel řádně před jejím uzavřením neprověřoval úvěruschopnost žalované (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně splnění zákonné povinnosti původním věřitelem dokládala toliko kartou zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, přičemž údaje v nich zaznamenané, zejm. příjmová a výdajová stránka, nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou (např. složenkami, pracovní smlouvou, výplatními páskami atd.). Pochybnosti o dalších příjmech domácnosti ve výši 50 000 Kč nebyly nijak rozptýleny, když nebylo vysvětleno, z jaké činnosti by měly pocházet, a když žalovaná byla svobodná, pracovala jako pomocná síla a neměla partnera. Nelze přehlédnout ani to, že před uzavřením smlouvy měla žalovaná u původního věřitele již uzavřenou smlouvu o úvěru [číslo] z níž vzniklý úvěrový závazek nebyl ke dni uzavření smlouvy uhrazen a naopak byla část poskytnutého úvěru použita na splacení předchozího úvěru. 11 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o úvěru z úřední povinnosti. 12 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do [datum] a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 13 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 14 Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně v hotovosti při podpisu smlouvy poskytnuta částka ve výši 66 000 Kč. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 66 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 51 673 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky ve výši 66 000 Kč poníženou o částečnou úhradu ze strany žalované ve výši 14 327 Kč, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 10 335,67 Kč a žalovaného příslušenství, a to z důvodu nesplnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru, což má za následek absolutní neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 10 335,67 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 008,67 Kč od [datum] do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 66 045,33 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 6 421,72 Kč, co do úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 62 008,67 Kč od [datum] do zaplacení, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a co do částky 27 717,88 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 27 717,88 Kč od [datum] do zaplacení, zamítl. 15 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 16 Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení dosud nevznikly. 17 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.