12 C 39/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobkyně: ; ulice anonymizována dvě slova obec , anonymizována dvě slova , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , anonymizováno dne datum bytem adresa , obec - část obce o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>a) částku ve výši 700 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>8,5 % ročně z částky 24 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>8,5 % ročně z částky 1 500 Kč od [datum] do [datum],</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>8,5 % ročně z částky 700 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>III. Dlužnou částku ve výroku I. a náklady řízení stanovené ve výroku II. je žalovaná povinna zaplatit formou splátkového kalendáře ve výši 500 Kč počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.</b> 1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Žalobkyně svůj nárok odůvodňovala tím, že žalovaná dne [datum] na lince autobusu [číslo] nastoupila jako cestující do vozidel žalobkyně, která poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě, čímž s ní uzavřela přepravní smlouvu. Na jejím základě byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni cenu přepravy – jízdné ve výši 24 Kč. Žalovaná však stanovené jízdné neuhradila, o čemž byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, což ke dni podání žaloby dobrovolně neučinila. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který byl následně v plném rozsahu zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 8. 2. 2022, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Usnesením ze dne 13. 5. 2022, č. j. 12 C 39/2022-30, bylo řízení k návrhu žalobkyně částečně zastaveno co do částky 824 Kč. 4 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. [Anonymizovaný odstavec.] 6 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud po stránce skutkové k závěru, že se žalovaná dne [datum] při cestě vozidlem žalobkyně na lince [číslo] nemohla na výzvu osoby pověřené dopravcem prokázat platným jízdním dokladem, za což jí byla uložena přirážka ve výši 1 500 Kč, přičemž žalovaná nevyužila možnost snížit výši přirážky na částku 800 Kč úhradou bezprostředně po zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu ve vozidle, případně do patnácti kalendářních dnů ode dne uložení přirážky bankovním převodem nebo v doplatkové pokladně žalobkyně. Přirážka žalovanou nebyla na místě zaplacena. Žalovaná podepsala zápis o přepravní kontrole, čímž současně potvrdila, že byla poučena o následcích nezaplacení jízdného a přirážky a dalším postupu žalobkyně v takovém případě a stejnopis zápisu převzala. 7 Problematika přepravy, a tedy smlouva o přepravě osob je upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen o. z.), vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a na jejím základě vydanými smluvními přepravními podmínkami dopravce. Podmínky provozování drah jsou pak dále upraveny v zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, v aktuálním znění. 8 Občanskoprávní vztah mezi účastníky byl založen smlouvou o přepravě osob podle § 2550 a násl. o. z., kdy povinnost k úhradě jízdného je základní povinností cestujícího. Uvedená právní úprava odkazuje ohledně podrobnějšího vymezení práv a povinností stran smlouvy na přepravní řády. 9 Dle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu, vztah mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením přepravní smlouvy, k čemuž dochází nastoupením do vozidla dopravce nebo vstupem do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Uzavřením přepravní smlouvy pak podle § 49 odst. 3 vyhlášky přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Tyto se dle § 49 odst. 1 vyhlašují jejich uveřejněním na místech styku s cestujícími v plném znění, jejich podstatná část se pak zveřejňuje rovněž ve vozidle a případně jízdním řádu. 10 Cestující se dle § 4 této vyhlášky pro účely kontroly uzavření smlouvy prokazuje platným jízdním dokladem, kterým je jízdenka pro jednotlivou jízdu, časová jízdenka nebo průkaz. V § 6 odst. 1 vyhlášky je vymezeno, kdy je doklad neplatný, a to, jestliže cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami, nejsou vyplněné předepsané údaje, je používán bez vyžadované fotografie, je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití, údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny, je použit neoprávněnou osobou, uplynula doba jeho platnosti a nejde o originál. 11 Podle ust. 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v aktuálním znění, je cestující povinen mimo jiné se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se tak z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 cit. zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 12 Podle ust. § 18a odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v aktuálním znění, je pověřená osoba (vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce) oprávněna cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, uložit, aby zaplatil přirážku nebo aby se prokázal osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky. Výši přirážky dopravce dle odst. 3 téhož ustanovení stanoví v přepravních podmínkách, s tím, že dle shora uvedeného zákona nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Sankce navazuje na ust. § 18a odst. 2 písm. a) a c) cit. zákona, dle kterého je cestující povinen mimo jiné dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif a na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. 13 Smluvní přepravní podmínky žalobkyně ukládají cestujícímu, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč, přičemž při zaplacení na místě, případně do patnácti kalendářních dnů ode dne uložení přirážky bankovním převodem nebo v doplatkové pokladně žalobkyně se výše přirážky snižuje na 800 Kč. 14 Tím, že žalovaná cestovala bez platné jízdenky, porušila svoji základní povinnost cestujícího vyplývající ze shora citovaných předpisů, jakož i Smluvní přepravní podmínky žalobkyně, žalobkyni tedy vznikl nárok na zaplacení jízdného a stanovené přirážky. Splatnost jízdného nastala podle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nástupem žalovaného do vozidla. Splatnost přirážky ve výši 1 500 Kč nastala podle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., v účinném znění, ke dni provedených přepravných kontrol. Žalovaná přitom žalovanou částku částečně uhradila, a to částkou ve výši 824 Kč dne [datum]. 15 Jak vyplývá z uvedeného, je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení ve smluvené výši, není-li tato smluvena, ve výši stanovené nařízením vlády. V daném případě nebyla výše úroků z prodlení smluvně dohodnuta, proto má žalobkyně nárok na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Úrok byl žalobkyní v žalobě vyčíslen v souladu s uvedeným ustanovením. 16 Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně je po právu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. 17 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby se rovněž použije ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo řízení zastaveno. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). S ohledem na to, že částečné zastavení řízení zavinila žalovaná, neboť částku, jež byla předmětem částečného zpětvzetí, žalobkyni částečně uhradila až po podání žaloby, přiznal soud žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. 18 Soud konstatuje, že žalobkyně předložila listiny osvědčující zaslání výzvy k plnění ze dne [datum], jak vyžaduje ust. § 142a o. s. ř. 19 Při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédl soud k charakteru žaloby, kdy jde o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Celková výše nákladů řízení tak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení ve výši 600 Kč stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při náhradě 200 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 20 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 advokátního tarifu po 100 Kč za výše uvedené úkony právní služby v celkové výši 300 Kč a 21 % DPH z náhrady nákladů právního zastoupení a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 189 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 1 489 Kč. 21 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 22 V souladu s § 160 odst. 1 věta druhá o. s. ř. uložil soud žalované povinnost uhradit dlužnou částku včetně příslušenství a náklady řízení ve splátkách po 500 Kč měsíčně, a to s ohledem na návrh žalované, její postoj k žalované částce a majetkové poměry. Výši splátek soud stanovil na jedné straně s ohledem na reálné možnosti žalované předmětný dluh splácet a na straně druhé s přihlédnutím k výši dlužné částky a jejího příslušenství, když zároveň soud vyslovil režim splácení pod ztrátou výhody splátek. 23 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 3 o. s. ř.