Okresní soud v Jablonci nad Nisou · Rozsudek

12 C 94/2017

č. j. 12 C 94/2017-317

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-25 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSJN:2021:12.C.94.2017.13

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Bittnerovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa svědka, žalované, žalobce a svědkyně , obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec anonymizováno proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa svědka, žalované, žalobce a svědkyně , obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení jedné poloviny z toho, co žalobce vynaložil ze svého na splacení společného dluhu u právnická osoba od zániku manželství ke dni vyhlášení rozsudku, <b>I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 408 445 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 126 641,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem AK [obec].</b> 1 Žalobce se původně žalobou soudu doručenou dne 23. 3. 2016 domáhal, aby žalované soud uložil povinnost zaplatit částku 252 396,50 Kč, podáním soudu doručeným dne 6. 12.2017 žalobu rozšířil na částku 408 448,50 Kč. V žalobě tvrdí, že kupní smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] nabyli účastníci do SJM v žalobě označené nemovitosti, kupní cena byla uhrazena z prostředků získaných smlouvami o hypotečním úvěru u [právnická osoba] celkem ve výši [částka]. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci [datum]. Po zániku manželství rozvodem nedošlo v tříleté lhůtě k vypořádání ani nebyl podán příslušný návrh soudu. Od zániku manželství hradil žalobce splátky ze dvou úvěrových smluv uzavřených s [právnická osoba], [číslo] [číslo] (měsíční splátky ve výši do října [částka] a od listopadu [rok] ve výši [částka]), splátky úvěru platil na účet rodičů - nejprve otce, pak matky. Celkem zaplatil [částka] plus v souvislosti s prodejem nemovitosti ještě [částka], tj. celkem [částka]. Podanou žalobou žádá po žalované polovinu z této částky, tj. 408 448,50 Kč. 2 Žalovaná navrhla zamítnout žalobu, podle ní žalobce žádné prostředky ze svého na dluh nevynaložil, protože nebyl účastníkem tvrzené smlouvy, dlužníkem byla jeho matka, která dluh platila, on byl pouze spoludlužník spolu s dalšími. Podle žalované byly na koupi nemovitosti poskytnuty úvěry dva – účastníkem první ([částka]) byla matka žalobce matka žalobce paní [celé jméno svědkyně], která v ní figuruje jako první dlužnice a dále jako další [anonymizováno] spoludlužníci jsou uvedeni matka žalované a otec žalobce (který již [anonymizováno]) a žalobce a žalovaná, úvěr platila matka žalobce, která má nyní k 31. 10. 2017 na úvěr doplatit částku [částka] a dále [částka], tyto částky budou zaplaceny v rámci prodeje nemovitostí. Účastníkem druhé úvěrové smlouvy na [částka] byla matka žalované, která má nyní k [datum] na úvěr doplatit částku [částka], který rovněž musí být doplacen budoucími kupujícími. Podle ní je nutno vzít v úvahu skutečnost, že žalobce bez vědomí matky žalované vyčerpal neoprávněně z jejího úvěru částku [částka], která měla být použita na vybudování ústředního topení v předmětném domě, kterou však žalobce použil na koupi auta. 3 Soud má provedenými důkazy za prokázané, že manželství účastníků uzavřené [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. 4 Ze smlouvy (č.l. 20) o poskytnutí překlenovacího úvěru [anonymizováno] a úvěru ze stavebního spoření ke stavebnímu spoření [číslo] ze dne 10. 11. 2010 soud zjistil, že [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] jako věřitel se zavázala poskytnout dlužníkovi 1, kterým je matka žalobce překlenovací úvěr ve výši [částka] na účel koupě domu, matka žalobce ve smlouvě zmocnila k čerpání prostředků tohoto úvěru další spoludlužníky, podepsané na samostatném podpisovém vzoru. Do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření se zavázali dlužníci (kromě žalobce jsou dlužníky jeho otec a matka, žalovaná a její matka) společně a nerozdílně platit každý měsíc věřiteli částku [částka] (článek V. písm. A) bod 2). Dále se zavázali společně a nerozdílně splácet úvěr ve výši [částka] měsíčně (článek V. písm. B) pod 1). 5 Ze smlouvy (č.l. 113) o poskytnutí překlenovacího úvěru [anonymizováno] a úvěru ze [anonymizována dvě slova] ke [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] jako věřitel se zavázala poskytnout dlužníkovi 1, kterým je otec žalobce, překlenovací úvěr ve výši [částka] na účel koupě domu, otec žalobce ve smlouvě zmocnil k čerpání prostředků tohoto úvěru další spoludlužníky, podepsané na samostatném podpisovém vzoru. Do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze [anonymizována dvě slova] se zavázali dlužníci (kromě žalobce jsou dlužníky jeho tec a matka, žalovaná a její matka) společně a nerozdílně platit každý měsíci věřiteli částku [částka] (článek V. písm. A) bod 2). Dále se zavázali společně a nerozdílně splácet úvěr ve výši [částka] měsíčně (článek V. písm. B) bod 1). 6 Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze [anonymizována dvě slova] ke [anonymizována dvě slova] [číslo] [bankovní účet] ze dne 8. 10. 2010 soud zjistil, že [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jako věřitel se zavázala poskytnout dlužníkovi, kterým je matka žalované, překlenovací úvěr ve výši [částka] na účel koupě domu. Do doby splnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze [anonymizována dvě slova] se zavázali dlužníci (dlužnicí je přitom jen matka žalované) společně a nerozdílně platit každý měsíc věřiteli částku [částka] (článek V. písm. A) bod 2) a splácet úvěr ve výši [částka] měsíčně (článek V písm. B) bod 1). 7 Mezi účastníky nebylo sporné, že za prostředky z úvěru koupili nemovitosti, které následně prodali kupní smlouvou uzavřenou dne [datum]. Z ní soud zjistil, že kupní cena ve výši [částka] byla vypořádána takto: na č. účtu [bankovní účet]: [částka] (bezhotovostně z prostředků kupujících), [částka] z úvěru od [anonymizováno], [částka] z úvěru u [obec] spořitelny a.s, tj. celkem [částka], na č. účtu [bankovní účet]: [částka], na č. účtu [bankovní účet] částku [částka]. Mezi účastníky nebylo sporné, že se tak skutečně stalo. 8 Do 31. 12. 2013 platný a účinný občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), který na danou věc dopadá, v § 511 stanovil, že jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno nebo účastníky dohodnuto anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoliv z nich. Jestliže splní dluh jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne (viz odst. 1). Není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílu na ně připadajících splnili anebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili (viz odst. 2). Jestliže dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílu. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní (viz odst. 3). 9 V daném případě jde v pořadí o druhé rozhodnutí prvoinstančního soudu, když soud nejprve v projednávané věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 408 445 Kč zamítl s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že by podíly byly dohodnuty jinak, když účastníci sice uváděli, že bylo ústně dohodnuto, že protože úvěry byly použity na koupi nemovitostí do jejich vlastnictví, měli je splácet oni, písemná dohoda však neexistuje, podle komentáře k občanskému zákoníku odpovědnost některého ze společně zavázaných dlužníků nelze vyloučit ujednáním mezi těmito dlužníky bez součinnost s věřitelem, tj. s bankou. Protože soud uzavřel, že nemá za prokázané, že podíly účastníků úvěrových smluv byly dohodnuty jinak, uzavřel také, že podíl každého z dlužníků činí 1/5 a pokud žalobce tvrdí, že zaplatil [částka] a soud má za prokázané, že zaplatil ještě dalších [částka] z prodeje nemovitostí, skutečně by zaplatil 1 162 257 Kč, 1/5 z této částky činí 232 451,40 Kč, žalovaná však zaplatila 345 360 Kč, tedy více než je její podíl a není tak ve věci pasivně legitimována. 10 K odvolání žalobce Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec rozsudek okresního soudu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 11 Odvolací soud uzavřel, že okresní soud správně věc posoudil podle ust. § 511 do 31. 12. 2013 platného a účinného obč. zák., ale mýlí se, pokud dovozuje, že solidárně zavázaní dlužníci nemohou uzavřít dohodu o velikosti jejich podílu na společném dluhu bez účasti věřitele na takové dohodě. Pro takovou dohodu účastníků přitom zákon nepředepisuje obligatorní formu, proto, tvrdí-li žalobce, že mezi solidárními dlužníky byla v daném případě uzavřena ústní dohoda o velikosti jejich podílů na společném dluhu, v níž se spoludlužníci dohodli na tom, že dluh zcela uhradí pouze on s žalovanou, tedy, že podíly všech spoludlužníků ve vzájemném poměru nebudou stejné, musí se okresní soud existencí takové dohody zabývat. 12 Za účelem prokázání existence takové ústní dohody, soud vyslechl účastníky řízení a svědky. 13 Žalobce (při jednání dne [datum]) vypověděl, že protože byl zadlužený, nedostal úvěr na nákup domu, požádal s žalovanou o pomoc své rodiče, úvěr si vzala jeho matka na částku [částka] a otec na částku [částka], další úvěr si vzala matka žalované na částku asi [částka], přesně si již nepamatuje, neboť úvěrové smlouvy k dispozici nemá. Splátky na úvěry jeho rodičů chodily z jeho účtu ([částka] a [částka]), výši splátky na úvěr matky žalované neví, neví ani, kdo úvěr splácel. Úvěry rodičů splácel on, protože tak zněla dohoda, že rodiče nám pomohou s koupí domu, ale úvěr budou splácet on a žalovaná. Neexistuje písemná dohoda o způsobu splácení úvěru, dohoda byla uzavřena na pobočce [obec] [anonymizováno] a zněla tak, že rodiče jim pomohou s koupí domu, který bude napsaný na něj a žalovanou a úvěr budou splácet on a žalovaná. Ústní dohodě byli přítomni všichni účastníci obou úvěrů, paní [celé jméno svědka] a možná i vedoucí pobočky. 14 Žalovaná (při jednání dne [datum]) popsala situaci s úvěry tak, že všechno zajišťovala matka žalobce za asistence paní [příjmení], nejdříve její matka místo pouhého„ spoluručení“ vyfasovala úvěr na [částka], který po celou dobu sama splácela a poté se stala spoluručitelkou úvěru rodičů žalobce. Při jednání dne [datum] vypověděla, že při uzavření úvěru bylo paní [příjmení] před nimi řečeno, že mají úvěry splácet svým rodičům. Ona, žalobce a jeho rodiče věděli, že za žalobce uhradila dluhy a že úvěry bude splácet on. 15 Matka žalobce (při jednání dne [datum]) vypověděla, že žalobce se žalovanou se rozhodli koupit rodinný dům, banky jim odmítly poskytnout hypotéku, zjistili, že bude nejvýhodnější, když si úvěr vezmou oni jako rodiče (žalobce i žalované), podmínkou bylo, aby účastníci řízení byli ručiteli, aby se tak mohlo stát, bylo potřeba, aby uzavřeli sňatek. Dohoda ohledně obou úvěrů byla taková, že úvěry budou napsány na ně, tj. na rodiče žalobce, dům na účastníky řízení, protože úvěr byl na ni a manžela, museli splátky jít z jejich účtu, z účtu syna chodily splátky na oba úvěry, na účet nejdříve manžela, po jeho [anonymizováno] na její účet. Tato dohoda byla uzavřena ústně v [obec] [anonymizováno] při podpisu předmětných úvěrových smluv, kdy pracovnice paní [celé jméno svědka] rovnou zavedla trvalý příkaz z účtu žalobce na účet jejího manžela. Dohoda zněla tak, že žalobce se žalovanou budou tyto úvěry splácet. Byla přítomna i uzavření úvěru na jméno matky žalované, přímo při uzavření smlouvy paní [celé jméno svědka] zřídila trvalý příkaz z účtu žalované na účet její matky v souvislosti se splácením splátky (k tomu žalovaná uvedla, že si nevzpomíná, zda byl příkaz zřízen, ale do doby rozvodu dávala podle svých možností matce splátku jejího úvěru, po rozvodu však z finančních důvodů již ne). 16 Při jednání dne [datum] matka žalobce vypověděla, že dohoda byla uzavřena u nich doma, byla uzavřena ústně a spočívala v tom, že manžel a ona si vezmou úvěry na sebe a žalobce se žalovanou je budou splácet, k tomu taky došlo, syn si nechal zřídit trvalé příkazy. Tomu byli přítomni ona, její manžel, žalobce se žalovanou a [anonymizováno] [jméno] a [jméno]. Od začátku bylo jasné, že úvěry budou splácet mladí. Nepamatuje si, jestli se o této dohodě hovořilo ve spořitelně před paní [příjmení]. Ústní dohoda o tom, že úvěry si vezmou oni a splácet je budou mladí, byla uzavřena od začátku v této podobě a byla uzavřena u nich doma. Při těchto jednáních u nich doma matka žalované nebyla. 17 Podtržený rozpor ve výpovědích z jednotlivých soudních jednání vysvětlila tím, že od začátku se o tom hovořilo u nich doma a v [obec] [anonymizováno] tato dohoda byla jasně daná, paní [celé jméno svědka] o všem ví. 18 Matka žalované (při jednání dne [datum]) vypověděla, že s ohledem na svou finanční situaci vůbec nečekala, že by úvěr mohla dostat. Veškerá jednání se zařízením úvěru byla na matce žalobce, která ji sdělila, že by mohla dostat úvěr ve výši [částka] a tyto prostředky by mohla věnovat dceři, smlouvu podepsala a úvěr splácela sama. To, že by se měla stát spoludlužníkem úvěrových smluv na otce a matku žalobce, se dozvěděla až na [obec] spořitelně. Domluva byla taková, že úvěry bude splácet žalobce, a to jak úvěr rodičů, tak její. Žalobce na její úvěr nic neuhradil. Při jednání dne 26. 8. 2020 vypověděla, že žádná dohoda o splacení předmětných úvěrů uzavřena nebyla, ona splácela svůj úvěr a matka žalobce a její manžel měli splácet svůj. Ona splácela svůj úvěr, to byla její pomoc účastníkům řízení, stejně tak pohlížela na další úvěrové smlouvy, které byly uzavřeny. 19 Svědkyně [celé jméno svědka] (při jednání dne [datum]) vypověděla, že si na předmětné úvěry nepamatuje, neví, co by ve věci měla vypovídat. Matku žalobce zná jako klientku, nikdy se s ní nesetkala mimo spořitelnu, nevzpomíná si, jakou konkrétní smlouvu s ní uzavírala, mohla s ní uzavírat smlouvu o penzijním připojištění. 20 S ohledem na situaci s COVID 19 a omluvy uvedené svědkyně z jednání, soud s ohledem na to, že právní zástupce od tohoto návrhu upustil a na to, že svědkyně již při prvním výslechu uvedla, že si na předmětné úvěry nepamatuje, soud od dalšího výslechu svědkyně upustil. 21 Z výše uvedených výpovědí soud učinil tyto závěry: 22 Z výpovědi svědkyně [příjmení] soud nemá za prokázáno uzavření žalobcem tvrzené dohody, když svědkyně si na předmětné úvěry nepamatovala. Ani z výpovědi matky žalované soud nemá za prokázáno uzavření žalobcem tvrzené dohody, když svědkyně nejdříve uvedla, že domluva byla taková, že úvěry bude splácet žalobce, a to jak úvěr rodičů, tak její a při výslechu po odvolání uvedla, že žádná dohoda o splácení předmětných úvěrů uzavřena nebyla, ona splácela svůj úvěr a matka žalobce a její manžel měli splácet svůj. 23 Žalobce shodně se svou matkou vypověděl, že dohoda byla uzavřena na pobočce [obec] [anonymizováno] a zněla tak, že rodiče jim pomohou s koupí domu, který bude napsaný na něj a žalovanou a úvěr budou splácet on a žalovaná. Ústní dohodě byli přítomni všichni účastníci obou úvěrů, paní [celé jméno svědka] a možná i vedoucí pobočky. To je v rozporu s výpovědí žalované, která vypověděla, že při uzavření úvěru bylo paní [příjmení] před nimi řečeno, že mají úvěry splácet svým rodičům. Ona, žalobce a jeho rodiče věděli, že za žalobce uhradili dluhy a že úvěry bude splácet on. 24 Právní posouzení: 25 Vznik smlouvy předpokládá existenci návrhu, přijetí tohoto návrhu a vzájemnou shodu vůle subjektů (konsenzus). Teprve střetly-li se ve shodě (koncensu) návrh smlouvy a jeho přijetí jako dva kvalifikované jednostranné právní úkony, je smlouva uzavřena. 26 Podle § 43a odst. 1 obč. zák. projev vůle směřující k uzavření smlouvy, jenž je určený jedné nebo více určitým osobám, je návrhem na uzavření smlouvy (dále jen„ návrh“), jestliže je dostatečně určitý a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Podle § 43c odst. 1 obč. zák. včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas, je přijetím návrhu. Podle § 44 odst. 1 smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Podle odst. 4 je-li návrh určen dvěma či více osobám a z obsahu návrhu je patrno, že úmyslem navrhovatele je, aby se všechny osoby, kterým je návrh určen staly subjekty smlouvy (např. všichni spoluvlastníci věci, kterou chce navrhovatel jako celek kupovat) je smlouva uzavřena jen tehdy, jestliže návrh přijmou všechny tyto subjekty, resp. přesněji, přijme-li návrh poslední z těchto více osob. Podle § 45 odst. 1 projev vůle působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde. 27 Z výše uvedeného lze dovodit, že návrh smlouvy může být učiněn ústně, tj.v bezprostředním – přímém – styku nebo jinak, ústní návrh na uzavření smlouvy působí (je perfektní a tím závazný) vůči přítomné osobě neprodleně, vůči nepřítomné osobě návrh na uzavření smlouvy působí (je perfektní a tím závazný) od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Přijetí (akceptace) návrhu na uzavření smlouvy je – stejně jako návrh – jednostranný právní úkon adresovaný navrhovateli, kterým přijímací subjekt (akceptant) projevuje vůli přijmout návrh a tak uzavřít smlouvu. Mlčení, resp. její nečinnost neznamenají ještě samy o sobě bez dalšího přijetí návrhu. 28 Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, a tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu: 29 Účastníci výše uvedených úvěrových smluv č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] tj. žalobce, jeho otec a matka žalovaná a její matka se v nich zavázali společně a nerozdílně platit každý měsíc věřiteli částku [částka] a [částka]. Účastníci řízení byli v době uzavření smluv manželé. Uzavření tvrzení ústní dohody, v níž se spoludlužníci měli dohodnout na tom, že dluh zcela uhradí pouze žalobce se žalovanou, nebyla prokázána, protože nebyly splněny zákonné podmínky pro naplnění kontraktačního procesu. Pokud by mělo dojít k uzavírání dohody„ doma“, jak vypověděla matka žalobce, tak k uzavření tvrzené dohody nebyly splněny zákonné podmínky, neboť u uzavření dohody chyběla matka žalované (nebyl tedy vůči ní učiněn návrh, tedy ho nemohla přijmout a nemohlo dojít ke vzájemné shodě vůle všech subjektů – žalobce, žalované, její matky a jeho otce a matky). Pokud by mělo dojít k uzavírání dohody ve [anonymizováno], jak vypověděli žalobce a matka žalobce, pak žalovaná k tomu uvedla, že při uzavření úvěru pouze bylo paní [příjmení] před nimi řečeno, že mají úvěry splácet svým rodičům. Ani tato situace však nesplňuje podmínky nutné k tomu, aby dohoda byla uzavřena, neboť teprve střetne-li se ve shodě (koncensu) vůle všech subjektů, je dohoda uzavřena. 30 Protože soud uzavřel, že nemá za prokázáno, že podíly účastníků úvěrových smluv byly spoludlužníky ústně dohodnuty jinak, jeho závěry jsou shodné jako v prvním rozhodnutí ve věci, tj. uzavřel, že podíl každého z dlužníků činí 1/5. 31 Co se týče rozhodných skutečností, tj. rozsahu v jakém žalobce sám na tyto smlouvy plnil, a to od [datum], kdy manželství zaniklo (tedy jak sám v žalobě rozhodné období vymezil), zda výše plnění přesahuje podíl dlužníků ve výši 1/5, a zda je žalobce oprávněn požadovat náhradu v uvedené výši právě po žalované, (protože má vůči žalované nárok na náhradu jen za plnění, které věřiteli poskytl za ni), pak žalobce tvrdí, že na splátkách zaplatil 765 685 Kč a v souvislosti s prodejem nemovitosti zaplatil ještě 51 212 Kč, tj. celkem 816 897 Kč. 32 Soud má za prokázané, že z prodeje společných nemovitostí účastníků bylo na úvěr [číslo] zaplaceno 10 000 Kč + 89 045 Kč + 460 720 Kč, tj. celkem 559 765 Kč a na úvěr [číslo] částka 130 955 Kč, protože podíl účastníků na nemovitostech byl 1/2, soud učinil závěr, že každý z účastníků zaplatil na splacení úvěru z prodeje nemovitosti 345 360 Kč. 33 Pokud žalobce tvrdí, že zaplatil 816 897 Kč a soud má za prokázáno, že zaplatil ještě dalších 345 360 Kč z prodeje nemovitostí, skutečně by zaplatil 1 162 257 Kč, 1/5 z této částky činí 232 451,40 Kč, žalovaná však zaplatila 345 360 Kč, tedy více než je její podíl. 34 Pro úplnost soud dodává, že v důsledku [anonymizována dvě slova] ([role v řízení] [role v řízení]) dne [datum] nezanikla pasivní solidarita, ale došlo k její modifikaci v tom smyslu, že [role v řízení] ručí za závazek rovněž solidárně, avšak jen do výše [anonymizována dvě slova]. Nebylo by však hospodárné provádět v tomto směru dokazování, protože prostým matematickým výpočtem je možné zjistit, ale i při podílu ve výši ¼ (tj. bez účasti otce žalobce) by byla částka, která připadá na žalovanou z částky 1 162 257 Kč nižší než zaplacená částka - bylo by to 290 564,25 Kč. 35 Vzhledem k výše uvedenému tedy soud nepovažoval za nutné provádět další dokazování, když pro posouzení uplatněného nároku byla podle názoru soudu rozhodná společná a nerozdílná povinnost dlužníků z úvěrových smluv, výše jejich podílů a skutečnost, zda žalobce na úvěrové smlouvy plnil víc, než odpovídá vzájemnému poměru mezi dlužníky a zda je oprávněn požadovat náhradu právě po žalované. Protože bylo prokázáno, že žalovaná také plnila víc, než odpovídá vzájemnému poměru mezi dlužníky, soud uzavřel, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována. 36 Pokud byl navrhován další důkaz k prokázání uzavření tvrzené dohody – vyjádření [anonymizováno], pak má soud za to, že jde o důkaz, který není způsobilý prokázat uzavření dohody, když jím zjištěné skutečnosti ohledně poskytování podmínek úvěru nemohou mít vliv na závěr ohledně naplnění zákonných podmínek kontraktačního procesu (viz shora). 37 Pokud soud v řízení provedl další listinné důkazy, pak z těchto neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. 38 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. 39 Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů. Z uvedených důvodů přiznal soud straně žalované náhradu nákladů řízení v plné výši, která byla vyčíslena částkou 126 641,80 Kč, sestávající z odměny advokátky stanovené podle ust. § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 9 940 Kč za 1 úkon právní služby): -) příprava a převzetí zastoupení ve věci -) vyjádření ve věci ze dne 3. 10. 2017 -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum] -) zastupování při soudním jednání dne [datum], tj. 2 700 Kč -) zastupování při soudním jednání dne [datum] 2 úkony za jednání přesahující 2 hodiny -) zastupování při soudním jednání dne [datum], tj. 119 280 Kč 40 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje: -) 12 paušální náhrady dle § 13 odst. 3 vyhl. MSp. č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, tedy v celkové výši 3 600 Kč. -) Cestovné ke šesti jednáním ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] ze [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 30 km, kdy cesta byla vykonána [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 10,4 l [číslo] K,, při ceně 1l paliva 30,50 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4 Kč dle vyhl. č. 463/2017 Sb. ve výši 215,16 Kč za jednu cestu x 6, tj. 1 290,96 Kč. -) Cestovné k jednání dne [datum] ze [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 30 km, kdy cesta byla vykonána [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 10,4 l [číslo] K,, při ceně 1l paliva 33,10 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,10 Kč dle vyhl. č. 333/2018 Sb. ve výši 226,27 Kč. -) Cestovné k jednání dne [datum] ze [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 30 km, kdy cesta byla vykonána [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 10,4 l [číslo] K,, při ceně 1l paliva 32,00 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,20 Kč dle vyhl. č. 358/2019 Sb. ve výši 225,84 Kč. -) Cestovné k jednání dne [datum] ze [obec] do [obec] a zpět, tedy celkem 30 km, kdy cesta byla vykonána [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě benzínu automobilového 95 B dle technického průkazu 10,4 l [číslo] K,, při ceně 1l paliva 27, 80 Kč a sazby základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb. ve výši 218,73 Kč Celkem jízdné činí 1 961,80 Kč. -) Náhrada za ztrátu času k jednáním ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], [datum] a [datum] tedy 18 půlhodin po 100 Kč, celkem 1 800 Kč. 41 Náhradu nákladů řízení je žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám advokáta žalované. 42 Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.