13 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 6 639,94 Kč

I. Žaloba o zaplacení 6 639,34 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů soudního řízení.

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum], se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 6 639,94 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že její právní předchůdkyně uzavřela s žalovanou dne 17. 1. 2019 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na jejím základě bylo žalované pronajato zařízení – [anonymizováno 6 slov] * ([číslo]), za cenu 189,99 Kč měsíčně, což bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] splatnou dne 20. 7. 2019, fakturou [číslo] splatnou dne 20. 8. 2019, fakturou [číslo] splatnou dne 20. 9. 2019, fakturou [číslo] splatnou dne 20. 10. 2019, fakturou [číslo] splatnou dne 20. 11. 2019, fakturou [číslo] splatnou dne 20. 12. 2019 a fakturou [číslo] splatnou dne 20. 1. 2020. Z důvodu prodlení s úhradou faktur zaslala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 18. 12. 2019 odstoupení od smlouvy a vyzvala ji k vrácení pronajatých zařízení. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila, proto jí byly ke dni 31. 12. 2019 služby odpojeny a smlouva ukončena. Žalobkyně dále žalobou uplatnila úhradu smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, sjednané ve smlouvě dle čl. 7 a 7.

5. Všeobecných podmínek. Faktury byly žalované odesílány na emailovou adresu: [email] a odstoupení od smlouvy a předžalobní upomínka na adresu ze smlouvy ([adresa žalované]). Faktury reklamovány nebyly. V neposlední řadě žalobkyně nárokovala žalobou zaplacení částky 500 Kč jako poplatku za odpojení z důvodu nedoplatku služeb, stanoveného Ceníkem a vyúčtovaného fakturou [číslo]. I přes upomínky však žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná, soud proto rozhodl na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil následující skutečnosti:

3. Dne [datum] žalovaná podepsala Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] vyhotovenou právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], kterou se tato zavázala poskytovat žalované služby kabelové televize a internetu. Současně žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že se seznámila se specifikací objednaných služeb, ceníkem a Všeobecnými obchodními podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb. Žalovaná dále prohlásila, že nevrátí-li přijímací zařízení včas a v pořádku (7.4 a 7.5 VOP), je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle Ceníku. Za účelem zprovoznění požadované služby pronajala právní předchůdkyně žalobkyně žalované dle smlouvy zařízení [anonymizována čtyři slova] [číslo] instalované dle smlouvy i zakázkového listu dne [datum]. Žalované byla vyúčtována za pronájem zařízení měsíčně částka 189,99 Kč shora uvedenými fakturami. Dne 18. 12. 2019 vyhotovila právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou upomínku – odstoupení od smlouvy z důvodu nedoplatku s tím, že smlouva zanikne ke dni 31. 12. 2019. Fakturou [číslo] byl žalobkyni vyúčtován poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku v částce 500 Kč. Dle čl.

7. Všeobecných podmínek účinných ode dne 1. 1. 2018 je účastník povinen vrátit přijímací zařízení poskytovatele do 14 dnů od data ukončení smlouvy na své náklady a nebezpečí. V čl.

7. Všeobecných podmínek, žalobce zákazníky upozorňuje, že jestliže nevrátí pronajaté zařízení včas a v pořádku, je poskytovatel oprávněn účtovat účastníkovi smluvní pokutu dle ceníku. V Ceníku účinném od 6. 9. 2019 je zakotven poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku ve výši 500 Kč. Předžalobní upomínkou, odeslanou dne 15. 7. 2021, vyzýval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě blíže nespecifikované dlužné částky 14 989,47 Kč.

4. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované shora uvedené zařízení.

5. Podle § 2201 o.z. se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2202 o.z. lze pronajmout i nezuživatelnou movitou věc.

6. Pokud jde o dlužné nájemné vyúčtované shora uvedenými fakturami, byla, dle tvrzení žalobkyně, výše nájemného sjednána smlouvou. K důkazu předložená Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] však žádnou takovou dohodu neobsahuje a soudu není zřejmé, z čeho žalobkyně výši nájemného odvozuje. Obecně lze konstatovat, že ujednání o nájemném či o způsobu jejího stanovení představuje základní náležitost nájemní smlouvy. S ohledem na obsah předložené smlouvy, kdy není prokázáno, že by žalovaná byla s výší nájmu nebo způsobu jeho výpočtu seznámena, případně, že požadované nájemné je nájemným obvyklým, nelze žalobkyni plnění požadované z tohoto titulu přiznat. Jestliže žalobkyně tvrdí, že nájemné bylo obsaženo ve vyúčtování, které žalovaná nereklamovala, nemůže ani takto tvrzená dohoda o výši nájemného obstát, neboť odeslání, natož doručení faktur, byť se mělo uskutečnit elektronicky, nikterak doloženo nebylo. Soud proto i s ohledem na slabší postavení žalované coby spotřebitelky, nároku žalobkyně nevyhověl.

7. Jde-li o nárok na zaplacení poplatku za odpojení ve výši 500 Kč, je nutno konstatovat, že v samotné smlouvě nebyla povinnost k úhradě tohoto poplatku zakotvena, nejedná se o povinnost zákonnou a žalobkyně neprokázala, že by tato smluvní povinnost byla žalobkyni v době uzavření smlouvy vůbec známa. Odkazuje-li žalobkyně na Ceník, s nímž se dle obsahu smlouvy žalovaná seznámila, nemohlo se jednat o tentýž dokument, který žalobkyně nyní předložila k důkazu, neboť k uzavření smlouvy došlo dne 15. 1. 2019, přičemž předložený Ceník se stal účinným až ode dne 6. 9. 2019. Soud proto žalobkyni ani tento nárok nepřiznal.

8. V neposlední řadě uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě se řídí ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Sjednání úhrady smluvní pokuty není s účinností od 1. 1. 2014 vyžadováno v písemné podobě.

9. Problematikou způsobu sjednání smluvní pokuty ve spotřebitelských smlouvách se zabýval již Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I ÚS 3512/11, jenž je poplatný i za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012, kterým vyslovil, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). V daném případě bylo ujednání o smluvní pokutě za nevrácení zařízení obsaženo v samotné smlouvě. Jestliže žalovaná svým podpisem stvrdila, že je v případě nevrácení zařízení povinna uhradit žalobci smluvní pokutu, a to dle podmínek uvedených ve VOP, jejichž obsah zná, a v ceně dle Ceníku, se kterým se seznámila, je možno dospět k závěru, že smluvní pokuta pro případ nevrácení zařízení byla mezi účastníky smluvena a současně stanoven způsob určení její výše.

10. Povinnost k vrácení pronajatého zařízení však nájemci vzniká dle Všeobecných podmínek až uplynutím 14-ti dnů od ukončení smlouvy. Žalobkyně tvrdí, že k ukončení smlouvy došlo v návaznosti na odstoupení právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy. Podle § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, může podnikatel ve smyslu zákona ukončit smluvní vztah k veřejně dostupné službě elektronických komunikací v případech, kdy účastník soustavně opožděně platil nebo soustavně neplatil cenu za služby uvedené ve vyúčtování ceny, a to pouze po prokazatelném upozornění účastníka. Soustavným opožděným placením se pro účely tohoto ustanovení rozumí zaplacení nejméně 2 po sobě jdoucích vyúčtování ceny po lhůtě splatnosti. Soustavným neplacením se pro účely tohoto ustanovení rozumí existence nejméně 3 nezaplacených vyúčtování ceny. Totéž obsahuje čl. 2 .7.3.

2. Všeobecných podmínek. Odstoupení od smlouvy je adresným úkonem, proto musí být protistraně řádně oznámeno. Podle § 570 odst. 1 o.z. působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně žalované odstoupení od smlouvy oznámila písemně, listinou ze dne 18. 12. 2019, odeslanou prostřednictvím poštovních služeb na adresu známou ze smlouvy. Své tvrzení ohledně odeslání odstoupení však již nijak nedoložila. Stejně tak neprokázala, že by žalovanou na možnost odstoupení od smlouvy předem upozornila. Soud proto nemůže mít za prokázáno, že k ukončení smlouvy skutečně v daném případě došlo a kdy. V tom důsledku pak nelze mít ani za prokázáno, že právní předchůdkyni žalobkyně vznikl nárok na vrácení pronajatého zařízení a tudíž na případnou úhradu smluvní pokuty.

11. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem jsou povinni označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil s tím, že nepožádal o odročení jednání a naopak navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Možnosti poučení soudem se tak svým postojem vdal. Jelikož tedy soud nemá shora uvedené skutečnosti za prokázané, žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. Ohledně nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Ve věci úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.