13 C 146/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobce: ; název žalobkyně sídlem adresa žalobkyně , anonymizována dvě slova zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , IČO tč. neznámého pobytu zastoupený opatrovnicí příjmení jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 5 988 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 5 988 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů řízení vynaložených na ustanovenou opatrovnici žalovaného, advokátku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve výši 3 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 1 Žalobou podanou k ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu pohledávku ve výši 5 988 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně ode dne 23. 6. 2011 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný uzavřel s jeho právním předchůdcem, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zveřejnění inzerce [číslo] za což mu byla vystavena dne 7. 6. 2011 faktura č. 11111033550, znějící na žalovanou částku, se stanovenou splatností ke dni 22. 6. 2011. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobce dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobcem předložených a soudem provedených listinných důkazů. Dle smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 5. 12. 2013 postoupila společnost [právnická osoba] své pohledávky za dlužníky z titulu poskytnutých služeb ze smluv o inzerci na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Nedílnou přílohu č. 1 smlouvy měl tvořit seznam postupovaných pohledávek. Tento soudu doložen k důkazu nebyl. Účinnost smlouvy byla odložena do okamžiku zaplacení úplaty. Průkaz o zaplacení úplaty a tedy nabytí účinnosti smlouvy žalobce rovněž nepředložil. Dopisem sepsaným dne 6. 12. 2013 společnost [právnická osoba] oznamovala žalovanému postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Odeslání oznámení zůstalo rovněž neprokázáno. Žalobce soudu dále předložil smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 24. 1. 2014 mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. jako postupitelem a žalobcem coby postupníkem. Nedílnou součást i této smlouvy představoval seznam postoupených pohledávek. V tomto případě jej žalobce předložil, ovšem ve zcela nečitelné kvalitě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznamováno postupitelem, potažmo jím zplnomocněným zástupcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dopisem ze dne 9. 4. 2014, odeslaným společně s výzvou k úhradě dlužné částky dne [datum]. 3 První postoupení pohledávky je ve smyslu § 3028 odst. 3 o.z. nutno posuzovat dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (platný do dne 31. 12. 2013, dále jen obč. zák.). Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014; dále jen o.z.) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 4 Podle § 526 obč. zák. je postupitel povinen oznámit postoupení pohledávky bez zbytečného odkladu dlužníkovi. Dokud postoupení pohledávky není oznámeno dlužníkovi nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníkovi neprokáže, zprostí se dlužník závazku plněním postupiteli. Oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel, není dlužník oprávněn se dožadovat prokázání smlouvy o postoupení pohledávky. 5 Oznámení o postoupení pohledávky je adresným úkonem, proto musí být dlužníkovi řádně doručeno, bez doručení dlužníkovi není oznámení perfektní a nevyvolává žádné právní následky. Teprve okamžikem oznámení o postoupení se postupní smlouva stává účinnou vůči dlužníkovi v tom smyslu, že je povinen poskytnout plnění novému věřiteli. Do doby, než je dlužníkovi postoupení pohledávky oznámeno, není dlužník povinen plnit postupníkovi, ale postupiteli (srovnej také např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 32 Cdo 4511/2009, 31 Cdo 1328/2007). 6 Velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, publikovaném pod č. 61/2010 Sb. navíc dospěl k závěru, že oznámením o postoupení pohledávky, které je adresované dlužníku, postupitel vyvolá změnu osoby oprávněné přijmout plnění a také na sebe bere riziko vyplývající z toho, že i v případě neplatnosti (či dokonce neexistence, např. pokud by šlo o nicotný právní úkon) smlouvy o postoupení pohledávky splní dlužník dluh třetí osobě (postupníkovi) s účinky i pro postupitele. V uvedeném rozhodnutí uzavřel, že:„ Oznámil-li postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníkovi, pak dlužník nemá s výjimkou případů uvedených v § 525 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,obč. zák.‘), eventuálně případů, ve kterých by dlužník prokázal, že postoupení pohledávky mělo za následek změnu (zhoršení) jeho právního postavení vůči postupníku ve sporu o náhradu pohledávky k dispozici obranu založenou na námitce neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky...“ 7 Např. v rozsudku ze dne 22. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1277/2007, Nejvyšší soud ČR uvedl, že účelem § 526 odst. 2 obč. zák. je ochrana dlužníka, který plnil svůj závazek na základě oznámení věřitele o postoupení pohledávky osobě (postupníku), jež podle hmotného práva nebyla v době plnění věřitelem pohledávky, například proto, že smlouva o jejím postoupení nebyla platná. Oznámení postupitele dlužníkovi o tom, že došlo k postoupení pohledávky, je právní skutečnost, se kterou právo pojí vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi. 8 Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9 Notifikační povinnost postupitele ve smyslu § 1882 odst. 1 o.z. má pro dlužníka zásadní význam, neboť jejím splněním nastává účinnost cesse vůči dlužníku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2011, sp. zn. 32 Cdo 4511/2009). Oznámení postupitele dlužníkovi o tom, že došlo k postoupení jeho pohledávky za ním (notifikace), je skutečností, na kterou právo váže vznik povinnosti dlužníka plnit postupníkovi; jde tedy o právní skutečnost, a protože jde současně o skutečnost volní, jde o jednostranné právní jednání (stejně viz Občanský zákoník. Komentář. Panorama Praha 1987, díl I., s. 241). Poté již dlužník musí plnit postupníkovi, nikoliv původnímu věřiteli. Oznámení o postoupení pohledávky je adresovaným úkonem, proto musí být dlužníkovi řádně doručeno, bez doručení dlužníkovi není oznámení perfektní a nevyvolává žádné právní následky. Z hlediska postoupení pohledávky má notifikace významné právní následky, protože teprve okamžikem oznámení o postoupení se postupní smlouva stává účinnou vůči dlužníkovi v tom smyslu, že je povinen poskytnout plnění novému věřiteli. Do doby, než je dlužník o postoupení pohledávky postupitelem vyrozuměn, není dlužník povinen plnit postupníkovi, ale postupiteli. 10 V projednávané věci nemá soud na základě žalobkyní předložených důkazů za prokázáno, že k postoupení pohledávky z původního věřitele, tj. společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] vůbec došlo. Účinnost smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2013 nikterak doložena nebyla a odeslání oznámení o postoupení pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému zůstalo neprokázáno. Současně žalobce nikterak nedoložil, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] coby postupník žalovanému postoupení pohledávky jakkoliv prokázala. Za takových okolností soud nemohl dospět k závěru, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se skutečně stala postupníkem ve vztahu k žalované pohledávce, byla oprávněna požadovat zaplacení pohledávky po žalovaném a mohla s právní relevancí tuto pohledávku dále postoupit žalobci. 11 Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem jsou povinni označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil s tím, že nepožádal o odročení jednání a naopak navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Možnosti poučení soudem se tak svým postojem vdal. Jelikož tedy soud nemá aktivní legitimaci žalobkyně ve věci za prokázanou, žalobu s ohledem na shora uvedené tedy byla na místě již z tohoto důvodu zamítnout. 12 Opatrovnice žalovaného v průběhu nařízeného soudního jednání dále vznesla námitku promlčení práva, když žalovaná pohledávka se stala splatnou dne 22. 6. 2011 a žalobce ji u soudu uplatnil žalobou až dne 12. 8. 2020. 13 Podle § 609 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinného v době uplynutí promlčecí lhůty, dále jen„ o.z.“), se právo promlčí a dlužník není povinen plnit, nebylo-li vykonáno v promlčecí lhůtě. 14 Podle § 610 odst. 1 o.z. soud k promlčení přihlédne, namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. 15 Podle § 629 odst. 1, 2 o.z. trvá subjektivní promlčecí lhůta u majetkového práva 3 roky a objektivní 10 let ode dne, kdy právo dospělo. 16 V projednávané věci se stala pohledávka i dle tvrzení žalobce splatnou dne 22. 6. 2011. Tříletá subjektivní promlčecí lhůta tak uplynula dne 22. 6. 2014. Uplatnil-li žalobce pohledávku u soudu až dne 12. 8. 2020 a vznesla-li opatrovnice žalovaného námitku promlčení, bylo na místě žalobu zamítnout i z tohoto důvodu. 17 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. V projednávané věci je úspěch zcela na straně žalovaného. Tomu však v souvislosti se soudním řízením žádné náklady nevznikly. Nárok žalovaného se ovšem transformuje na nárok státu podle § 149 odst. 2 o.s.ř. na náhradu nákladů vynaložených na ustanovenou opatrovnici. 18 Výši náhrady nákladů řízení za ustanoveného opatrovníka představuje celková částka 3 000 Kč, zahrnující odměnu za dva úkony právní služby á 1 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. b) a g), ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a to za úkon přípravy zastoupení, je-li klientovi ustanoven zástupce soudem, do nějž v rámci přípravy spadá rovněž seznámení se se soudním spisem, a účast při soudním jednání dne 24. 6. 2021, sníženou dle § 12a odst. 1 adv. tarifu o 20 %, tj. odměnu celkem 2 400 Kč, a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 adv. tarifu.