13 C 163/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 40 919 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 40 919 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 13 639 Kč ode dne 9. 11. 2021 do zaplacení a ve výši 11,75 % ročně ode dne 23. 12. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 40 919 Kč s příslušenstvím se co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 27 280 Kč za dobu od 4. 6. 2022 do 22. 12. 2022 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve 9 897 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku ve výši 40 919 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 639 Kč ode dne 9. 11. 2021 do zaplacení a z částky 27 280 Kč ode dne 4. 6. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dne 24. 7. 2020 v době od [údaj o čase] hod. v [obec], na parkovišti u křižovatky s místní komunikaci ulice [ulice] došlo ke střetu [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ škodné vozidlo“) s [značka automobilu], [registrační značka] (dále jen„ poškozené vozidlo“) ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které bylo v době dopravní nehody zaparkováno na parkovišti. Identifikovat škodné vozidlo a žalovanou jako jeho řidičku bylo možné až posléze, neboť žalovaná z místa dopravní nehody ujela, záznam o dopravní nehodě sepsala a příjezdu Policie ČR nevyčkala. Škodné vozidlo bylo dodatečně ustanoveno a ohledáno až dne [datum] v [údaj o čase] hod. a žalovaná jako řidička byla zjištěna až dne [datum]. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy o škodovém pojištění za škodu způsobenou provozem vozidla [číslo] s pojistníkem [anonymizováno] [právnická osoba], odpovědnostním pojistitelem vozidla. Pojistnou událost eviduje pod č. [číslo] [číslo] a na její likvidaci vyplatila poškozené v souladu s § 6 a § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu (dále jen„ ZPOPV“) vozidla dne 24. 9. 2020 částku ve výši 33 296 Kč představující náhradu nákladů spojených s opravou poškozeného vozidla, stanovené na základě faktury č. [anonymizováno] [číslo] vystavené dne 17. 9. 2020, a dále dne 25. 9. 2020 částku 7 623 Kč odpovídající nákladům spojeným se zapůjčením náhradního vozidla, stanoveným fakturou č. [anonymizováno] [číslo] vystavenou dne 17. 9. 2022. S ohledem na chování žalované po spáchání dopravní nehody, vznikl žalobkyni dle § 10 odst. 1 písm. b), písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. nárok na úhradu toho, co za žalovanou hradila. Ačkoliv jí upomínkou ze dne 18. 10. 2021 ohledně částky 13 639 Kč a upomínkou ze dne 3. 6. 2022 ohledně celkové částky 40 919 Kč k úhradě vyzvala, žalovaná ničeho nezaplatila.

2. Žalovaná zůstala po celou dobu soudního řízení zcela nečinná, ačkoliv jí bylo předvolání k soudnímu jednání společně s žalobou doručeno do vlastních rukou. Právní zástupce žalobkyně se z účasti na soudní jednání omluvil. Soud proto jednal a rozhodl dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení i právního zástupce žalobkyně.

3. Soud ve věci rozhodl na základě provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav:

4. Z relace o dopravní nehodě a pořízené fotodokumentace, že na základě šetření Policie ČR bylo zjištěno, že dne 24. 7. 2020 v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hod. došlo na parkovišti u křižovatky s místní komunikaci v ulici [ulice a číslo], [obec] k dopravní nehodě, kdy později ustanovené vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka], které řídila žalovaná, poškodilo na parkovišti zaparkované osobní vozidlo [anonymizováno], [registrační značka], v majetku poškozené [jméno] [příjmení]. Žalovaná z místa dopravní nehody bez dalšího ujela. Škodné vozidlo, stejně jako žalovaná coby řidička byli ustanoveni teprve dne [datum] na podkladě dodatečného šetření policejního orgánu. Z uvedených důvodů nebyl u žalované vyloučen, ani prokázán, vliv alkoholu. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani později uplatněna. Spáchání dopravní nehody bylo se žalovanou projednáváno v přestupkovém řízení před [stát. instituce], jak vyplývá z vyjádření MÚ ze dne 17. 9. 2020, kdy tato byla příkazem [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 9. 2020, uznána vinnou ze spáchání přestupku dle § 4 písm. a), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. b) a § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2020 Sb., o silničním provozu. Škodné vozidlo bylo dle předložené pojistky pojištěno z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla u žalobkyně pojistnou smlouvou [číslo]. Žalobkyně vyřizovala pojistnou událost pod č. [rok] [číslo]. Jak vyplývá z daňových dokladů, poškozené vozidlo opravila společnost [právnická osoba], za což vystavila dne 17. 9. 2020 poškozené fakturu č. [anonymizováno] znějící na částku 33 296 Kč včetně DPH, se stanovenou splatností ke dni 1. 10. 2020. V rámci faktury podrobně vyspecifikovala a vyčíslila náplň opravy. Shodná společnost dále vystavila poškozené téhož dne fakturu č. [anonymizováno] [číslo] za pronájem náhradního vozidla na 14 dní znějící na částku 7 623 Kč včetně DPH se stanoveným dnem splatnosti ke dni 1. 10. 2020. Převodními příkazy žalobkyně doložila, že předmětné částky společnosti [právnická osoba] vyplatila dne 24. a 25. 9. 2020.

5. Oprávněnost uplatnění regresního nároku žalobkyně spatřovala v § 10 odst. 1 písm. b), c) ZPOPV, ve znění ke dni vzniku dopravní nehody, tj. ve znění účinném od 23. 9. 2016 do současnosti, podle kterého pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže dle písm. b) prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, nebo dle písm. c) pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Z uvedených zákonných ustanovení je patrno, že podmínku uplatnění regresního nároku spočívající v prokázání ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele spojuje zákonodárce pouze s regresním nárokem dle ust. § 10 odst. 1 písm. b) ZPOPV. Znění ust. § 10 odst. 1 písm. c) ZPOPV bylo nově vloženo do zákona až s účinností od 23. 9. 2016. K jeho naplnění stačí pro přiznání regresu jen to, že pojištěný opustil místo dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu.

6. Žalovaná zůstala v dané věci zcela nečinná a provedenými důkazy bylo prokázáno, že místo dopravní nehody opustila, aniž přivolala Policii ČR či učinila jiné vhodné opatření. Jakýkoliv důvod, natož hodný zvláštního zřetele, k takovému jednání, nebyl žalovanou ani tvrzen ani prokazován.

7. Žalovaná svým počínáním dle soudu znemožnila, případně ztížila možnost řádného šetření pojistitele, neboť z důvodu nenahlášení dopravní nehody a opuštění místa nehody nebylo možno vůbec zjistit, zda byla coby pojištěná v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, v jakém technickém stavu bylo pojištěné vozidlo, či jaký byl mechanismus dopravní nehody. Současně vznikla pochybnost o tom, kdo byl skutečně řidičem vozidla v době dopravní nehody, zda je odpovědnost u daného vozidla pojištěna, u jaké pojišťovny, na základě jaké pojistné smlouvy. Nemohly tak být zjištěny okolnosti, které by zakládaly regresní nárok pojistitele. Pojistitel sám bezprostředně po nehodě žádné šetření v místě nehody neprovádí, proto je plně odkázán na šetření policie. A bylo-li jednáním žalované ztíženo šetření policie, bylo tím ztíženo i šetření žalobkyně coby pojistitele (srovnej k tomu též např. Komentář k zákonu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, Wolters Kluwer, Petr Kazda, Karolína Kazdová, Praha). Pojistitel má dle § 9 odst. 3 ZPOPV provést šetření pojistné události bez zbytečného odkladu. Tomu bylo žalovanou zabráněno.

8. Podle § 10 ZPOPV má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil. Podle § 2 odst. 1 písm. f) ZPOPV je pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle § 6 odst. 1 ZPOPV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. S ohledem na uvedené znění zákona se dovozuje tzv. osobní rozsah pojištění. Pojištění se tak odvíjí od označení vozidla v pojistné smlouvě a pokrývá odpovědnost každé osoby za újmu jeho provozem způsobenou, a to nejen jde-li o provozovatele vozidla, nýbrž i osobu odlišnou, která vozidlo provozovatele v době dopravní nehody řídila a za újmu odpovídá. Pojištění odpovědnosti tedy dopadá jak na odpovědnost osoby provozovatele vozidla podle § 2927 a násl. o.z., tak i na osoby odpovídající za újmu podle § 2910 o.z. Jinými slovy, kryje-li pojištění odpovědnost kterékoliv osoby, která při provozu vozidla nastala, pak i regresní nárok může být uplatněn vůči komukoliv, kdo za újmu z jakéhokoliv titulu odpovídá a kdo zároveň naplnil zákonné důvody pro vznik regresu. Společná a nerozdílná (solidární) regresní povinnost provozovatele vozidla s jinou osobou se uplatní jen v případech regresních důvodů dle písm. g), h), i), j), nemohl-li provozovatel jednání řidiče zabránit. Což ovšem nedopadá na projednávaný případ.

9. Podle § 2910 věty prvé o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

10. V daném případě vyplývá z provedených důkazů, že žalovaná svým zaviněným jednáním, ať již nedbalostním či úmyslným, porušila zákonnou povinnost stanovenou účastníku silničního provozu v § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění ke dni vzniku dopravní nehody, chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožovala život, zdraví nebo majetek jiných osob a své chování přizpůsobila svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu; jako řidička, která měla účast na dopravní nehodě, povinnost stanovenou v § 47 odst. 2 písm. a) zákona neprodleně zastavit vozidlo, stanovenou v § 47 odst. 3 písm. b) zákona oznámit, v případech stanovených tímto zákonem, nehodu policii; došlo-li k zranění, poskytnout podle svých schopností první pomoc a k zraněné osobě přivolat poskytovatele zdravotnické záchranné služby, stanovenou v § 47 odst. 4 písm. b) zákona zdržet se jednání, které by bylo na újmu řádného vyšetření dopravní nehody, zejména přemístění vozidel a stanovenou v § 47 odst. 4 písm. d) zákona setrvat na místě dopravní nehody až do příchodu policisty nebo se na toto místo neprodleně vrátit po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo ohlášení dopravní nehody.

11. V příčinné souvislosti se zaviněným protiprávním jednáním pak žalovaná zasáhla do absolutních práv poškozené, a to konkrétně práva vlastnit majetek, čímž způsobila škodu, za kterou odpovídá. Stíhá ji proto povinnost škodu způsobenou provozem vozidla nahradit.

12. Podle § 6 odst. 2 písm. b) ZPOPV nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. Podle § 6 odst. 3 ZPOPV nebylo-li ujednáno jinak, poskytne pojistitel plnění v rozsahu a ve výši podle odstavce 2 v penězích nejvýše do limitu pojistného plnění stanoveného v pojistné smlouvě.

13. S ohledem na shora uvedené má tedy soud za to, že žalovaná je ve věci pasivně legitimována, když je na ni nutno pohlížet ve smyslu ZPOPV jako na osobu pojištěného, kterou stíhá odpovědnost za vzniklou škodu a povinnost nahradit újmu způsobenou provozem vozidla, k jehož provozu se vztahovala v době dopravní nehody platná pojistná smlouva na pojištění odpovědnosti. Žalobkyně pak za žalovanou – pojištěnou v souladu § 6 odst. 2 ZPOPV z pojistné smlouvy plnila. Žalobkyni ze shora popsaných důvodů pak rovněž svědčí vůči žalované coby pojištěné ve smyslu ZPOPV originární právo na úhradu takto vyplacené částky (postih).

14. Žalobkyně žalobou uplatnila regresní nárok za vyplacení plnění spočívající v náhradě způsobené újmy vzniklé náhradou způsobené škody vzniklé poškozením vozidla dle § 6 odst. 2 písm. b) ZPOPV.

15. Pokud jde o částku uplatněného nároku, rozsah a výše náhrady se řídí ustanoveními § 2951 až 2968 o.z.

16. Podle § 2951 odst. 1 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

17. Podle § 2952 věty první o.z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

18. Výše žalovanou způsobené škody žalobkyni vychází z uhrazených faktur za opravu poškozeného vozidla a nájem náhradního vozidla po dobu opravy, tj. ve výši 33 296 Kč + 7 623 Kč. Celková škoda ve výši 40 919 Kč byla žalobkyní proplacena. K její náhradě na základě regresního nároku vyzvala žalovanou v částce 13 639 Kč prostřednictvím výzvy právního zástupce ze dne 18. 10. 2021 odeslané téhož dne, v níž byla stanovena lhůta splatnosti ke dni 8. 11. 2021, a v částce 27 280 Kč výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 5. 2022 Poštovní podací arch však byl soudu poskytnut k důkazu v tak nečitelné kvalitě, že odeslání výzvy soud nemůže považovat za prokázáno.

19. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Či dále např. usnesení ze dne 31. 8. 2015, sp. zn. 32 Cdo 1356/2015, ze dne 20. 3. 2018, sp. zn. 32 Cdo 3098/2016. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

20. Žalovaný, který splatný závazek řádně a včas neuhradí, je ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. v prodlení. Podle § 1970 o.z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně požádala žalovanou o úhradu regresní náhrady v částce 13 639 Kč dopisem ze dne 18. 10. 2021, odeslaným téhož dne. Lhůta splatnosti byla stanovena dnem 8. 11. 2021. Jestliže žalovaná nic neuhradila, dostala se dnem následujícím, tj. 9. 11. 2021, s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z dané částky proto soud přiznal. Pokud jde o částku 27 280 Kč, žalobkyně odeslání výzvy k úhradě neprokázala. Je proto na místě vycházet z okolnosti, že se žalovaná o výši požadované výši regresního nároku mohla dozvědět nejdříve až ze žaloby, která jí byla doručena v tomto řízení společně s předvoláním k jednání dne [datum], když podání žaloby lze dle konstantní judikatury (např. rozsudek NS ČR sp. zn. 23 Cdo 2842/2007 ze dne 28. 5. 2009) považovat za kvalifikovanou výzvu ke splnění závazku, která je vůči žalovanému účinná od okamžiku, kdy se o ní v řízení dozvěděl, není-li samotným žalovaným tvrzeno seznámení dřívější. Tohoto dne se tak žalovaná mohla s obsahem žaloby a výší žalované částky seznámit, ode dne následujícího plnit a nestalo-li se tak, dostala se dnem následujícím s úhradou do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 27 280 Kč až ode dne 23. 12. 2022 a za období od 4. 6. 2022 do 22. 12. 2022 žalobu zamítl.

21. Pokud jde o náhradu nákladů soudního řízení, přiznal je soud žalobkyni podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř.

22. Předmětem řízení byla částka 40919 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 639 Kč ode dne 9. 11. 2021 do zaplacení a z částky 27 280 Kč ode dne 4. 6. 2022 do zaplacení. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobkyně požadovaly úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 10. 1. 2023 (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08). Předmětem řízení tak byla celkem částka 44 218 Kč (40 919 Kč jistina + 1 359 a 1 940 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyním bylo přiznáno celkem 42 491 Kč (40 919Kč jistina + 1 359 Kč a 213 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 96 % a žalovaná z 4 %. Soud proto žalobkyním přiznal právo na úhradu 92 % (96 % - 4 %).

23. Náhrada nákladů řízení spočívá v odměně za právní zastupování ve výši 8 220 Kč za 3 úkony právní služby á úkon 2 740 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhradě hotových výdajů po 300 Kč za 3 shodné úkony právní služby podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. celkem 900 Kč, a dále DPH ve výši Kč (21% z částky Kč) a 1 637 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 10 757 Kč. Přiznaným 92 % odpovídá částka 9 897 Kč 24. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.