13 C 184/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 47 876 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 5 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 42 276 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 584,28 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 393,51 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 500,76 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 17 513,90 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 47 876 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ původní věřitel“) se žalovanou dne datum uzavřela Smlouvu o úvěru číslo přílohu 1 tvořil předpis splátek. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy o úvěru poskytl žalované 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a společně s tím zaplatit kapitalizovaný smluvní úrok za dobu poskytnutí úvěru 2 888 Kč, který odpovídá úrokové sazbě 15% ročně, poplatek za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a inkasní poplatek 5 400 Kč, to vše formou 14 měsíčních splátek po 3 984 Kč, přičemž splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na den datum. Dnem následujícím po splatnosti poslední splátky se žalovaná dostala do prodlení se všemi neuhrazenými splátkami. Na svůj dluh žalovaná zaplatila toliko 24 400 Kč, naposledy uhradila dne datum částku 1 200 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, kterou žádá žalobkyně ve výši 16 500 Kč. Od datum je neuhrazená jistina úročena smluvním úrokem 15 % ročně. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 17 513,90 Kč, kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 986,86 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 8 269,27 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 568,27 Kč, úhrady za inkaso v místě bydliště ve výši 3 037,70 Kč a smluvní pokuty ve výši 16 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá úrok ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum kapitalizovaný částkou 9 393,51 Kč, zákonný úrok z prodlení od datum do datum kapitalizovaný částkou 6 584,28 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 500,76 Kč od datum do zaplacení a úrok ve výši 15 % ročně z částky 17 513,90 Kč od datum do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná na dluh ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala procesně nečinná.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.). Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou podepsána dne datum. Právní předchůdce žalobkyně se v ní zavázal poskytnout žalované úvěr 30 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala uhradit tuto částku spolu s úrokem kapitalizovaným částkou 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 14 700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 788 Kč a inkasním poplatkem 5 400 Kč v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, splatných k 1. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Celkově měla žalovaná uhradit částku 55 776 Kč, z toho 30 000 Kč na jistině, 25 776 Kč na nákladech spotřebitelského úvěru. Úroková sazba činila 15 % ročně, RPSN 272,44 %. Strany si sjednaly, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky je povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná potvrdila převzetí 30 000 Kč v hotovosti podpisem smlouvy. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 24 400 Kč na dluh z předmětné smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno oznámením ze dne datum odeslaným jí dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě. výzva ze dne datum byla žalované zaslána dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě.

5. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

9. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

14. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

15. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalované ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením odeslaným původním věřitelem žalované na jí uvedenou kontaktní adresu.

16. Původní věřitel a žalovaná uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť původní věřitel se na jejím základě zavázal poskytnout peníze, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaná je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

17. Předmětem podnikání původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

18. Soud poučil na jednání žalobkyni, že dosud řádně nevylíčila rozhodné skutečnosti podle § 118b odst. 1 o. s. ř., a vyzval ji, aby doplnila podanou žalobu o uvedení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalované strany, kdy nejsou postačující obecná a na konkrétní případ nedopadající tvrzení, jaká konkrétní zjištění o žalované straně z hlediska posouzení úvěruschopnosti původní věřitel zjistil a na základě čeho dospěl k závěru, že právě žalovaná strana splňuje podmínku schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a z jakých konkrétních dokumentů a záznamů týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované strany původní věřitel vycházel. Dále poučil a vyzval žalobkyni, aby v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. navrhla důkazy k tvrzeným skutečnostem. Rovněž soud na jednání poučil žalobkyni, že pokud zůstane procesně nečinná či pokud řádně nedoplní svá tvrzení a nenavrhne k nim důkazy, případně svá tvrzení neprokáže, může to pro ni znamenat neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene, což se může odrazit na procesním výsledku daného sporu tak, že žalobkyně nebude ve věci úspěšná.

19. Protože žalobkyně po výše uvedeném poučení a výzvě netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž stran posouzení úvěruschopnosti žalované neunesla své procení břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k této neplatnosti přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z datum, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

20. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalované vrátit žalobkyni peníze, které jí byly na základě neplatné úvěrové smlouvy poskytnuty, a to v době přiměřené jejím možnostem. To, že žalovaná má peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se úvěrující domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

21. Žalované bylo na základě smlouvy o úvěru původním věřitelem poskytnuto 30 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně prokázala, že žalovaná uhradila celkem 24 400 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by na dluh uhradila více, že jí povinnost k úhradě dluhu nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 600 Kč jako rozdíl mezi částkou čerpanou a částkou uhrazenou. Ve zbytku nárokované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

22. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala. Žalovaná není tedy v prodlení s plněním dluhu 5 600 Kč (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky. Proto soud žalobu zamítl co do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky.

23. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru, poplatku za poskytnutí úvěru, poplatku za administrativní činnost, poplatku za inkasní službu a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaná v prodlení s uvedenými žalovanými pohledávkami (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z těchto částek. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

24. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení poměrně úspěšnější žalované (úspěch žalované v řízení v rozsahu 88 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 12 %) žádné náklady řízení nevznikly v důsledku její procesní pasivity. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.