13 C 3/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; ulice anonymizována dvě slova obec anonymizována dvě slova anonymizováno právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 020 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky ode dne 23. 7. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení.

1. Žalobou podanou k soudu ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 020 Kč s tím, že žalovaný dne 22. 7. 2020 v 05:50 hod. cestoval na tramvajové lince metra číslo jako cestující ve vozidle žalobkyně, která poskytuje přepravní služby ve veřejné osobní dopravě na území měst obec a obec, čímž s ní uzavřel přepravní smlouvu. Na jejím základě byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejen cenu přepravy v celkové výši 20 Kč, ale protože se na výzvu pověřené osoby nemohl prokázat platným jízdním dokladem, i přirážku ve výši 1 000 Kč.

2. Soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř., dle kterého není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně výslovně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný vyjádřil souhlas na základě výzvy soudu svým postojem.

3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalovaný dne 22. 7. 2020 v 05:50 hod. cestoval ve směru anonymizována čtyři slova číslo kdy se ve stanici ulice ulice neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Stejnopis hlášení číslo variabilní symbol, žalovaný převzal, což stvrdil svým podpisem Dle tarifních podmínek žalobkyně účinných ke dni uzavření přepravní smlouvy činila cena jízdenky 20 Kč.

4. Na projednávanou věc dopadají ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.). Občanskoprávní vztah mezi účastníky byl založen smlouvou o přepravě osoby podle § 2550 o.z., na základě které se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2551 věty druhé o.z. stanoví podrobnější úpravu přepravní řády.

5. Podle § 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu, vztah mezi dopravcem a cestujícím vzniká uzavřením přepravní smlouvy, k čemuž dochází nastoupením do vozidla dopravce nebo vstupem do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. Cestující se dle § 4 této vyhlášky pro účely kontroly uzavření smlouvy prokazuje platným jízdním dokladem, kterým je jízdenka pro jednotlivou jízdu, časová jízdenka nebo průkaz. V § 6 odst. 1 vyhlášky je pak vymezeno, kdy je doklad neplatný, a to jestliže cestující nedodržel podmínky pro jeho použití stanovené přepravním řádem, tarifem nebo smluvními přepravními podmínkami, nejsou vyplněné předepsané údaje, je používán bez vyžadované fotografie, je poškozen tak, že z něj nejsou patrné údaje potřebné pro kontrolu správnosti jeho použití, údaje neodpovídají skutečnosti nebo byly neoprávněně pozměněny, je použit neoprávněnou osobou, uplynula doba jeho platnosti, nejde o originál. Dle § 49 odst. 3 vyhlášky přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Tyto se dle § 49 odst. 1 vyhlášky vyhlašují jejich uveřejněním na místech styku s cestujícími, jejich podstatná část se pak uveřejňuje také ve vozidle a případně jízdním řádu.

6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 37 odst. 6 zák. o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. Podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně, pokud se cestující neprokáže platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit tarifní jízdné a přirážku ve výši 1 000 Kč.

7. Tím, že žalovaný cestoval bez platné jízdenky, porušil svou základní povinnost cestujícího vyplývající pro něj ze shora citovaných předpisů, jakož i Smluvní přepravní podmínky. Dopravce má tedy nárok jak na uhrazení přepravného, tak na stanovenou přirážku. Splatnost nároku žalobce na přepravné i splatnost přirážky nastala již v době přepravy samotné. Výše přirážky, což vyplývá jednak z přepravních podmínek a jednak z upozornění obsaženého na tiskopisu hlášení, které žalovaný převzal při kontrole, činí v případě, že nebyla uhrazena do 5-ti kalendářních dnů od přepravní kontroly částku 1 000 Kč.

8. Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o.z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o.z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyní proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost jízdného i přirážky nastala již ode dne porušení přepravní smlouvy, tj. dne 30. 5. 2017. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat úrok z prodlení z žalované jistiny ve výši 1 020 Kč ode dne 23. 7. 2020 9. Právo na plnou náhradu nákladů soudního řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva bylo úspěšné žalobkyni přiznáno v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř.

10. Protože se v daném případě jedná o bagatelní spor, tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a nárokované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, á úkon 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif), dále v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři shodné úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. 1) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, a dále DPH ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč.

11. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

13. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na nařízení exekuce.