13 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kupkovou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1 488 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne 14. 6. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 488 Kč s příslušenstvím se co do jistiny ve výši 200 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 372 Kč za dobu ode dne 6. 5. 2020 do 13. 6. 2021 a z částky 916 Kč ode dne 13. 5. 2020 do 13. 6. 2021 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí pohledávku v celkové výši 1 488 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 372 Kč ode dne 6. 5. 2020 do zaplacení a z částky 916 Kč ode dne 13. 5. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že dodávala žalované na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny/zemního plynu ze dne 14. 9. 2016 č. [anonymizováno], uzavřené na dobu 2 let, do odběrného místa na adrese [adresa žalované], elektřinu/zemní plyn. Žalovaná se smlouvou zavázala hradit sjednané měsíční zálohy ve výši 1 060 Kč za elektřinu a 500 Kč za plyn a zaplatit případný doplatek dle konečného vyúčtování. Žalobkyně dále tvrdila, že vystavila žalované dne 23. 3. 2020 fakturu [číslo] znějící na částku 200 Kč se stanovenou splatností k témuž dni, dne 5. 5. 2020 konečnou fakturu [číslo] znějící na částku 372 Kč se splatností k témuž dni a dne 12. 5. 2020 konečnou fakturu [číslo] znějící na částku 916 Kč se stanovenou splatností k témuž dni.

2. Na majetek žalované je vedeno insolvenční řízení. Soud se proto zabýval otázkou, zda je možno ve věci jednat a rozhodnout. Podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen IZ), nemohou být pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou. Podle § 407 odst. 2 IZ se právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

3. Z veřejně přístupného elektronicky vedeného systému ISIR (insolvenční rejstřík) soud ověřil, že insolvenční řízení na majetek žalované jsou vedeno, přičemž dispoziční oprávnění k majetku bylo žalované navráceno dnem 3. 3. 2020 (právní moc usnesení o schválení oddlužení). Možnost žalobkyně k přihlášení dlužných plateb do insolvenčního řízení tak vznikla toliko pro pohledávky splatné dříve. Nárokoval-li žalobkyně přiznání dlužných plateb splatných až po uvedeném datu, omezení podle § 109 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. na ně nedopadá.

4. Žalovaná byla po celou dobu soudního řízení zcela nečinná, soud proto rozhodl na základě provedených listinných důkazů předložených žalobkyní, z nichž zjistil, že účastnice řízení podepsaly dne 14. 9. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu na dobu dvou let do odběrného místa na adrese shora. Zasílání korespondence bylo smluveno prostřednictvím emailu. Komodity byly žalované dodávány i po uplynutí stanovené doby. Za dodávku elektřiny v období od 3. 1. 2020 do 19. 4. 2020 vystavila žalobkyně žalované konečnou fakturu [číslo] znějící na částku 916 Kč se stanoveným dnem splatnosti 12. 5. 2020 a za dodávku plynu v období od 31. 1. 2020 do 8. 4. 2020 konečnou fakturu [číslo] znějící na částku 372 Kč, se stanovenou splatností k 5. 5. 2020. Žalované byl vyúčtován také poplatek za upomínku ve výši 200 Kč. Žalobkyně k důkazu předložila několik vyhotovených upomínek k úhradě dlužných částek a výzev k úhradě před přerušením dodávky. Odeslání upomínek či faktur doloženo nikterak nebylo.

5. Smluvní jednání účastnic se po právní stránce řídí jednak obecnými ustanoveními občanského zákoníku zákon č. 89/2012, občanský zákoník (účinný ode dne 1. 1. 2014, dále jen o.z.) o kupní smlouvě, a zákonem č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, kdy podle § 28 odst. 1 písm. b) má zákazník právo nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu. Podle ustanovení § 28 odst. 2 odst. g) je zákazník ovšem také povinen podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu a podle odst. 2 písm. j)) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou jsou upraveny v § 50 zákona. Ohledně smlouvy o dodávce elektřiny stanoví v odst. 1, že touto se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Ohledně smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny pak v odst. 2, že touto smlouvou se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Zvlášť řeší dále zákon v odst. 3 smlouvu o připojení, kterou se zavazuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy připojit k přenosové nebo distribuční soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech na připojení. Současně jsou u každého typu smlouvy stanoveny zákonem požadované podstatné náležitosti smlouvy. Cena je stanovována od [datum] v souladu s ustanovením § 17 odst. 6 písm. d) citovaného zákona Energetickým regulačním úřadem. Prováděcí vyhláškou ERÚ č. 408/2015 Sb. je upraven postup při vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb.

6. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce plynu domácnostem a malým zákazníkům jsou schválené obchodní podmínky. Plyn patří mezi komodity, jejichž maximální cena byla v době uzavření smlouvy a je i nadále regulována státem. Cenovým orgánem regulujícím maximální cenu plynu na trhu byl v době uzavření smlouvy a je stále Energetický regulační úřad, kterému náleží pravomoc k regulaci cen v oblasti energetiky dle § 17 energetického zákona a § 2c zák. č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen. Energetický regulační úřad v průběhu doby, kdy vzniklo žalovanému plnění, vydal cenová rozhodnutí stanovující maximální ceny, které žalobce, jakožto držitel licence na distribuci plynu, mohl účtovat. Vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu jsou pak stanovena pravidla pro měření odebraného plynu a provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství. Odečet odebraného množství plynu se provádí v časových intervalech určených provozovatelem příslušné soustavy, nejméně však jednou za 18 měsíců a při ukončení smluvního vztahu.

7. Po zhodnocení každého důkazu jednotlivě a všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o.s.ř. má tedy soud za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o odběru elektrické energie a plynu. Komodity byly žalované v uvedeném období dodávány a řádně vyúčtovány shora uvedenými fakturami. Žalobkyně při fakturaci nepřekročila maximální regulovanou cenu spojenou s dodávkou komodit pro dané období stanovenou Energetickým regulačním úřadem. Žalovaná kupní cenu za odběr elektřiny a plynu nezaplatila ani vyúčtování nikterak nereklamovala, je proto povinna žalobkyni kupní cenu za dodávku komodit uhradit.

8. Pokud jde o uplatněný poplatek za upomínku, nebylo, bez ohledu na další, doloženo, že žalované byla jakákoliv upomínka odeslána. Soud proto nárokovanou částku [částka] již z tohoto důvodu nepřiznal.

9. Právo na úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný ode dne 1. 1. 2014). Výši úroků z prodlení stanoví ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná splatný závazek řádně a včas neuhradila, a je tedy s úhradou v prodlení. Úrok z prodlení byl žalobkyní požadován ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování. Splatnost žalované pohledávky však dle názoru soudu nemohla nastat dříve, než měla žalovaná možnost seznámit se s výší účtované ceny. Protože doručení ani odeslání vyúčtování nebylo ani v jednom případě prokázáno, přiznal soud v daném případě žalobkyni právo na úroky z prodlení z žalované částky až v návaznosti na odeslání předžalobní upomínky ze dne 9. 6. 2021 prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ve smyslu § 573 o.z. ve spojení s § 570 odst. 1 o.z. má soud za to, že žalovaná měla minimálně možnost seznámit se s obsahem doručované zásilky nejpozději třetího pracovního dne od odeslání, tj. 12. 6. 2021. Následujícího dne mohla žalovaná plnit, a pokud tak neučinila, dostala se dnem dalším, tj. 14. 6. 2021, s úhradou do prodlení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky proto soud za období předcházející zamítl.

10. Žalobkyně (ani její právní zástupce) se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni podle § 118a odst. 3 o.s.ř. o tom, k jakým tvrzených skutečnostem je povinna označit důkazy, a o následcích nesplnění povinnosti důkazní. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. plní soud při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, ve kterém Nejvyšší soud ČR uzavřel, že jestliže se řádně předvolaný účastník nedostaví k soudu, pak takové jeho chování znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky. Právní zástupce se z jednání omluvil a navrhl, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

11. Obě účastnice měly ve věci jen částečný úspěch. Soud proto rozhodl o náhradě nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva dle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř.

12. Předmětem řízení byla částka 1 488 Kč s příslušenstvím. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Za situace, kdy žalobkyně požadovala úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 30. 9. 2021 (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci I. ÚS 2717/08). Předmětem řízení tak byla celkem částka 1 667 Kč (1 488 Kč jistina + 179 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 1 320 Kč (1 288 Kč jistina a 32 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobkyně měla úspěch ze 79,2 % a žalovaná z 20,8 %, žalobkyni soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 58,4 % (79,2 % – 20,8 %).

13. Protože se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, á úkon 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen advokátní tarif), v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři shodné úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. 1) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, dále DPH ve výši 189 Kč (21% z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč. Přiznaným 58,4 % odpovídá částka 870 Kč.

14. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o.s.ř.