14 C 37/2011

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Pavlem Vlachem, Ph.D. ve věci žalobkyně: ; titul celé jméno žalobkyně , anonymizována dvě slova datum , IČO bytem adresa žalobkyně , obec zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; název žalované , IČO sídlem adresa , obec nahrazení nesouhlasu s vydáním úschovy <b>I. Žalované [název žalované], [IČO], je povinno souhlasit s vydáním předmětu úschov vedených u zdejšího soudu pod sp.zn. 35 Sd 2/20009, 35 Sd 27/2009 a 35 Sd 28/2009 v celkové výši 181 800 Kč žalobkyni [titul] [celé jméno žalobkyně].</b> <b>II. Žalované [název žalované] je povinno nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 10 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> 1 Právní předchůdce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], a.s. v likvidaci podal ke zdejšímu soudu žalobu proti žalované o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy s tím, že Okresní soud v Jablonci nad Nisou v období listopad 2008 až září 2010 postupně převzal do úschovy od pana [jméno] [příjmení] jakožto složitele do úschovy celkovou částku 821.100 Kč s tím, že se jedná o nájem za pronájem nebytových prostor v domě [adresa] v [obec], [ulice] ulici ve prospěch příjemců, a to Tuzexu a žalovaného [příjmení] s tím, že neví, kdo je věřitelem, nebo-li vlastníkem předmětného domu. Soud úschovy přijal. O určení vlastnictví domu probíhá soudní spor, byl řešen Krajským soudem v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne 6.11.2009, č.j. 20 Cm 144/2008-101 rozhodl, že žaloba o určení, že žalované [příjmení] je vlastníkem ke dni jeho vzniku, tedy k [datum], zamítl. Toto bylo potvrzeno rozsudkem Vrchního soudu v Praze rozsudkem ze dne 23.9.2010, č.j. 11 Cmo 148/2010-173. V Katastru nemovitostí jsou jako vlastníci zapsáni 2/3 [právnická osoba] v likvidaci a 1/3 [anonymizována dvě slova]. Mezi spoluvlastníky byla uzavřena dohoda o užívání objektu tak, že TUZEX je oprávněn užívat a spravovat nebytové části domu. Žalované [příjmení] však odmítlo souhlasit s vydáním úschovy. Předchůdci žalobce nezbylo, než se obrátit na soud. Navrhl rozsudek, kterým by byla žalovanému uložena povinnost souhlasit s vydáním peněžité částky 821.100 Kč jako předmětu úschovy podle usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp.zn. 35 Sd 2, 53,31,27,24,17,13 10/ 2009. Souběžně žalobce podal obdobnou žalobu jen s tím, rozdílem, že složitelem bylo [právnická osoba], zde se jedná o předmět úschovy ve výši 39.000 Kč, která je vedena u soudu pod sp.zn. 35 Sd 28/2009. Soud obě věci usnesením ze dne 21.4.2011, č.j. 14 C 36/2011-19 spojil ke společnému řízení s tím, že věc bude nadále vedena pod sp.zn. 14 C 37/2011. 2 V dalších podáních soudu a před soudem právní předchůdce žalobce uvedl, že není pochyb o tom, že nárok žalobce na vydání úschov je oprávněný. Všechny zúčastněné subjekty, s výjimkou žalovaného, daly k vydání úschovy souhlas. Jsou zde pravomocné rozsudky soudu a doklady o tom, že žalobce se choval jako pronajímatel, bylo by za dané situace paradoxní, aby úschova nebyla žalobci vydána. Ohledně rozsudku, kterým byl ideální podíl dvou třetin na domu [adresa] vyloučen z konkursní podstaty byl podán návrh na obnovu řízení a žaloba [anonymizována dvě slova] domu na vyloučení tohoto spoluvlastnického podílu z konkurzní podstaty byla soudem zamítnuta. Předložil soudu k nahlédnutí originál rozsudku Vrchního soud v Praze č.j. 13 Cmo 62/2011-268, kterým bylo rozhodnuto o odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. 53 Cm 31/2009-197 s tím, že návrh [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice], družstva na vyloučení uvedeného spoluvlastnického podílu z konkurzní podstaty byl zamítnut. Dále žalobce při jednání dne [datum] vzal žalobu částečně zpět ohledně žaloby na povinnost souhlasit s vydáním úschov vedenými pod sp.zn. 35 Sd 10/2009, 35 Sd 17/2009, 35 Sd 24/2009, 35 Sd 31/2009, 35 Sd 53/2009 a 35 Sd 13/2009 a soud v tomto rozsahu řízení zastavil. 3 Podáním došlým soudu dne [datum] oznámil předchůdce žalobce, [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], správce konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba], a.s. v likvidaci, že došlo k převodu pohledávky za nájemným na [titul] [celé jméno žalobkyně] (tuto dohodu soudu předložil) a soud tuto změnu usnesením ze dne 4.4.2013, č.j. 14 C 37/2011-117 připustil. Dále žalobkyně uvedla, že má aktivní legitimaci z toho důvodu, že koupila od Tuzexu pohledávku na nájemné, nežaluje z titulu vlastnického práva, neboť tento objekt patří nadále SBD [anonymizováno]. K poslední námitce žalované uvedla, že zde probíhá řízení související s úschovou, myslí, že není třeba se zabývat námitkami žalované. Pokud bylo vydáno předběžné opatření, takto nebránilo tomu, aby byly uzavřeny nájemní smlouvy, tyto smlouvy mohly být uzavřeny i ústně, pokud se jedná o námitku relativní neplatnosti, tak je to již promlčené, jedná se o události staré téměř 20 let, je absurdní takovou to neplatnost namítat po takové době 7 let. Žalovaná opakuje argumenty z předchozích soudních sporů, je pravomocně rozhodnuto to, že žalovaná nikdy nebyla vlastníkem nemovitosti, toto potvrdil i Nejvyšší soud, žalovaná podala ústavní stížnost, která byla odmítnuta. Spor o určení vlastnictví začal v roce 1996 žalobou podanou u zdejšího soudu a skončil rozhodnutím Nejvyššího soudu v roce 2020. Objekt byl rozdělen na ideální spoluvlastnictví a užívání objektu bylo upraveno zápisem – dohodou mezi spoluvlastníky, toto vše je ve spise založeno. Pokud žalovaná nebyla nikdy vlastníkem, nemohla uzavírat žádné nájemní smlouvy, nemusela platit daně apod. Pokud daně platila, takto nesouvisí s tímto sporem. Žalovaná nebyla vlastníkem budovy, nemohla uzavírat žádné nájemní smlouvy, ostatně právě to bylo důvodem, proč nájemné bylo dáváno do úschovy, u zdejšího soudu je řada úschov za období roku 2008 2010. Pokud žalovaná poukazuje na zákon o bytech, tak zákon zmiňuje, že má být uzavřena dohoda, SBD [anonymizováno] žalovanou opakovaně vyzýval k uzavření dohody, ale žalovaná to odmítala. Nikdy nebylo zpochybněno, že [právnická osoba] spolufinancovala výstavbu domu. I kdyby mělo dojít k nějakému vyčlenění majetku na žalovanou, tak by se to týkalo těch bytů a nikoliv nebytových prostor, respektive by mohla být vydána 1/3 domu a nikoliv další 2/3, které patřily Tuzexu. Má za to, že by se zdejší soud již neměl znovu zaobírat tím, co již řešily soudy všech stupňů. Nikdo netvrdí, že k rozdělení objektu došlo podle jednotlivých ploch, ale podle podílu financování výstavby budovy. Následně došlo mezi spoluvlastníky budovy k dohodě o způsobu užívání objektu a rozsahu podílu spoluvlastnických vztahů. Ty 2/3, které patřily Tuzexu, byly samozřejmě zapsány do konkursní podstaty včetně těch pohledávek týkajících se tohoto podílu, k tomu bylo vydáno usnesení konkursního soudu. Byl to právě správce podstaty, kdo podal tuto žalobu souvisejících s vydáním předmětu úschov. 4 Závěrem zástupce žalobkyně uvedl, že navrhuje, aby soud žalobě vyhověl, po 19 letech bylo pravomocně rozhodnuto, že žalované družstvo nikdy nebylo vlastníkem ani spoluvlastníkem objektu, proto nemohlo uzavírat žádné nájemní smlouvy a inkasovat nájemné, pokud takové úkony učinilo, tak jsou neplatné. Nájemné patří tomu, kdo byl v té době vlastníkem, to byl Tuzex, jeho pohledávka byla převedena smlouvou na žalobkyni, toto bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a soud připustil přistoupení [titul] [celé jméno žalobkyně] do řízení. Vznáší námitku promlčení na tvrzení žalované. Požaduje náhradu nákladů řízení, vyčíslí je soudu do jednoho týdne. 5 Žalovaný uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby, SBD [anonymizováno] ani [právnická osoba] nejsou a nebyly vlastníky objektu [adresa] v [obec], neexistuje žádná dohoda o užívání uzavřená mezi SBD [anonymizováno] a [právnická osoba], a.s., výpis z katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Správce konkurzní podstaty [titul]. [příjmení] měl zájem zapsat 2/3 objektu do konkurzní podstaty [právnická osoba] v likvidaci a inkasovat výnosy, přičemž starost o objekt a financování jeho provozu by zůstalo žalovanému, ale toto se mu nepodařilo, předchůdce žalobkyně se snažil obcházet ustanovení zákona o konkurzu a vyrovnání. Žalovaný je družstvem vzniklým vyčleněním v roce 1995 z původního SBD [anonymizováno] TUZEX a SBD [anonymizováno] využily okamžik, kdy v katastru nebyla budova zapsána vlastnicky ve prospěch žalovaného a neoprávněně nechaly zapsat vlastnické právo 2/3 budovy do katastru nemovitostí ve prospěch TUZEXU. Dle § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. je od okamžiku vzniku [anonymizována tři slova] toto družstvo vlastníkem budovy, odkazuje na nálezy Ústavního soudu a Nejvyššího soudu. Nebylo nikdy prokázáno, že by SBD [anonymizováno] a [právnická osoba], a.s. byly někdy vlastníky či spoluvlastníky uvedené budovy. Pravomocným usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č.j. Nc 1770/96-12 ze dne 20.11.1996 potvrzeným usnesením Krajského soudu pobočka v Liberci č.j. 29 Co 84/97-22 ze dne 29.1.1997 bylo zakázáno úpadci [právnická osoba] zavazovat a zatěžovat v katastru nemovitostí zapsaný podíl 2/3 na předmětné nemovitosti. V dalších podáních žalované družstvo zdůvodňovalo, proč je vlastníkem uvedeného objektu a jak byla financována jeho výstavba. SBD [anonymizováno] a TUZEX nikdy nebyly oprávněni uzavírat jakékoliv smlouvy na pronájem objektu [adresa] či jeho části. Rozsudkem VS v [obec] č.j. 11 Cmo 148/2010-471 byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.11.2009, č.j. 20 Cm 144/2008-101, kterým byla zamítnuta žaloba [anonymizována tři slova] na určení, že toto družstvo bylo vlastníkem domu [adresa] v [obec], [ulice] ulici k datu 18.7.1995, rozsudky nezpochybňují vlastnické právo žalovaného k období, kdy byly uzavřeny smlouvy o pronájmu části budovy, kde toto nájemné je předmětem soudních úschov. Žalovaný se stal a kontinuálně je vlastníkem uvedené budovy. Namítá relativní neplatnost smlouvy o převodu pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi správcem konkurzní podstaty úpadce [právnická osoba] v likvidaci a žalobkyní. Tyto pohledávky nikdy nebyly součástí konkurzní podstaty úpadce TUZEX. Žalovaný nebyl nikdy vyzván k podání excindační žaloby na vyloučení těchto pohledávek ve smyslu § 19 odst. 2 z.č. 328/1991 Sb. o konkurzu a vyrovnání. Úschovy jsou platby včetně DPH, které žalovaný odvedl. Žalovaný v inkriminované době objekt spravoval, hradil údržbu a daně. Opětovně odkazuje na vydané předběžné opatření, právní úkon učiněný v rozporu s takovým předběžným opatřením je neplatný. Dále SBD [anonymizováno] a [příjmení] [příjmení] porušili kogentní ustanovení § 239 odst. 4 písm. i) obchodního zákoníku, o majetkových dispozicích s nemovitostmi, ve kterých se nachází byty, může rozhodovat jen členská schůze nadpoloviční většinou všech členů, což se nestalo. Peníze byly dány do úschovy na základě smluv, které byly uzavřeny mezi žalovanou a složiteli, nikoliv mezi žalobkyní či jejími předchůdci. Smlouvy byly uzavřeny v době, kdy celý dům byl ve výlučném vlastnictví žalovaného, takto byl i zapsán v katastru nemovitostí, součástí úschov bylo i DPH, které žalovaná odváděla, žalovaná se o dům stará od roku 1995, od toho roku hradí veškeré náklady spojené s provozem domu a daně. V době, ve které bylo placeno nájemné, které je předmětem úschovy, nebyl dům ani jeho 2/3 součástí konkursní podstaty tehdejšího žalobce, tedy Tuzexu. Nájemní smlouvy se netýkaly těchto dvou třetin, které asi někdy v roce 2013 zahrnul správce do konkursní podstaty. Dům byl rozdělen pouze ideálně, k reálnému rozdělení nedošlo. Pronajaté prostory byly ve správě žalované, nikoliv Tuzexu. Žalované družstvo bylo a je výlučným vlastníkem budovy, toto vychází přímo ze zákona, toto SBD [anonymizováno] a TUZEX v likvidaci, odmítají respektovat, tvrdí, že žalovaný má pouze povinnosti a žádná práva, není tedy pravdou, že žalovaný není či nebyl vlastníkem nemovitosti, toto je jen zavádějící výklad žalobce. Sám Nejvyšší soud hned v prvém odstavci usnesení ze dne 25.2.2020 uvádí, že krajský soud zamítl žalobu o určení, že žalobce byl ke dni 18.7.1995 vlastníkem uvedeného domu. Ostatní období však řešeno nebylo. Rozsudek Vrchního soudu, proti kterému bylo podáno dovolání, žalobu zamítl pro absenci naléhavého právního zájmu. Opakuje, že v rozhodném období nebyla nemovitost ani její podíl 2/3 konkursní podstatě. Správce konkursní podstaty převedl všechny pohledávky týkající se úschov asi ve výši 900 tisíc korun na [titul] [celé jméno žalobkyně] asi za 50 tisíc. V objektu zaujímají 77% prostoru byty a nebyty jen 23%. Není třeba se zabývat otázkou vlastnictví, ale tím, zda 2/3, o kterých Tuzex tvrdí, že mu patřily, byly i zahrnuty do konkursní podstaty, případně, zda tam byly zahrnuty i úschovy, tvrdí, že nikoliv. Kdyby byly úschovy zahrnuty do konkursní podstaty, tak by je soud musel vyzvat k podání vylučovací žaloby, tedy, aby tyto úschovy byly vyloučeny z konkursní podstaty, což se nestalo. 6 Závěrem žalované Družstvo uvedlo, že navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Závěrečný návrh založilo do spisu písemně, tento přečetl a dále uvedl, že neexistuje žádné pravomocné rozhodnutí soudu, které by tvrdilo, že žalovaná není či nebyla vlastníkem domu v [ulice a číslo], [obec]. Žalobkyně není účastníkem řízení ve věci určení vlastnictví, účastníky byly pouze SBD [anonymizováno] a žalovaná. 7 Dle § 299 odst. 1 z.č. 292/2013 Sb. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. 8 Dle čl. 4 z.č. 296/2017 Sb. není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 292/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 9 Ve věci určení vlastnictví k domu [adresa] v [obec] se vedly spory od roku 1996, kdy byla podána žaloba k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, proti jeho rozsudku bylo podáno odvolání a v odvolacím řízení byl rozsudek zrušen s tím, že věcně příslušným k řízení je krajský soud již v prvním stupni, věc byla vedena pod sp.zn. 20 Cm 144/2008, byla vynesena řada rozsudků, odvolání i dovolání, až rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.11.2009, č.j. 20 Cm 144/2008-101, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že vlastníkem domu je žalované [název žalované] ke dni jeho vzniku, tedy k 18. červenci 1995. Tento rozsudek byl potvrzen odvolacím Vrchním soudem v Praze ze dne 30.6.2019, č.j. 11 Cmo 148/2010-471, bylo objasněno, proč v řízení již nevystupuje [právnická osoba] v likvidaci, tedy z důvodu, že zanikl ke dni [datum] bez nástupce. Žalobu o určení vlastnictví ke dni 18.7.1995 zamítl s tím, že [název žalované] nemělo na takovém určení naléhavý právní zájem, ale soud objasnil i to, že i pokud by se Družstvo domáhala určení vlastnictví k současnému okamžiku, žaloba by nebyla úspěšná, když bylo zjištěno, že správce konkurzní podstaty sepsal v průběhu řízení do konkurzní podstaty spoluvlastnický podíl Tuzexu ve výši ideálních 2/3, vylučovací žaloba Družstva byla zamítnuta a správcem zpeněžena. Platí, že ten, na koho správce konkurzní podstaty v rámci jejího zpeněžování převedl majetek do podstaty sepsaný, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, že by se později ukázalo, že k sepsání došlo neoprávněně, v tom případě by se taková osoba mohla domáhat proti správci jen peněžité náhrady za takový majetek. S žalobou na určení vlastnického práva taková osoba být úspěšný nemůže. Proti tomuto rozsudku podalo [název žalované] dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který usnesením ze dne 25.2.2020, č.j. 22 Cdo 3787/2019-520 dovolání odmítl a potvrdil úvahy Vrchního soudu ČR v [obec]. 10 Okresní soud tedy vychází z toho, že žalované [název žalované] nebylo vlastníkem předmětné budovy ani ke dni 18.7.1995, ani ke dni rozhodování soudů o určení vlastnického práva a nic nenasvědčuje tomu (žádná právní skutečnost se kterou by se pojil přechod či převod vlastnického práva k budově), že by takovým vlastníkem bylo v době let 2008 až 2010, kdy byly přijímány úschovy od pana [příjmení] a od [právnická osoba] Pokud nebylo vlastníkem, nemohlo ani uzavírat nájemní smlouvy, týkající se pronájmu části budovy [adresa] a pokud takové smlouvy uzavřelo, jsou neplatné. 11 Naopak vlastníkem uvedeného domu [adresa] bylo SBD [anonymizováno] a [právnická osoba], kteří se dohodly na tom, že dle rozsahu investic na stavbu uvedeného domu se stanou ideálními podílovými spoluvlastníky, a to SBD [anonymizováno] v rozsahu 1/3 a [právnická osoba] v rozsahu 2/3, jak o tom svědčí Dohoda o narovnání ze dne [datum] a Notářský zápis sepsaný notářkou [titul]. [jméno] [příjmení] NZ [číslo], N 97/96 ze dne 10.7.1996. V dohodě o narovnání se dohodly tak, že SBD [anonymizováno] bude spravovat 18 bytových jednotek a [právnická osoba] nebytové prostory. [právnická osoba], v likvidaci uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] smlouvu o nájmu počínaje 1.8.2009 za nájemné 6.500 Kč měsíčně a dále firma [právnická osoba], v likvidaci uzavřela dne [datum] s [jméno] [příjmení] smlouvu o nájmu počínaje 1.4.2000 za nájemné 50.000 Kč měsíčně. 12 Je pravdou, že dne 20.11.1996 bylo Okresním soudem pod č.j. Nc 1770/96-12 vydáno předběžné opatření, kterým bylo [právnická osoba] zakázáno zcizit, zavazovat, zatěžovat nebo jinak převádět svůj spoluvlastnický podíl 2/3 do doby pravomocného rozhodnutí o určovací vlastnické žalobě, ale proti tomuto předběžnému usnesení bylo podáno odvolání, soud nezjistil, jaký byl jeho další osud, ale zřejmě bylo zrušeno už jen z toho důvodu, že bylo vydáno věcně nepříslušným soudem (§74 odst. 3 o.s.ř.). Soud má za to, že ani platné předběžné opatření uvedeného znění by neznemožňovalo Tuzexu uzavřít smlouvu o nájmu, nedošlo by tím k převodu vlastnického práva nebo k nějakému závažnému zatížení nemovitosti, čímž je například zástava, nebo zřízení nevýhodného břemene. Platnost nájemních smluv byla žalovaným Družstvem namítnuta až v červnu 2020, tedy více jak po 20 letech v případě [příjmení] a 11 letech v případě Pekařství, přičemž žalobkyně namítla promlčení práva domáhat se relativní neplatnosti. 13 V každém případě však jak Pekařství [anonymizována dvě slova], tak pan [jméno] [příjmení] nebytové prostory užívali, byli povinni za ně platit nájem či v případě neplatnosti nájemní smlouvy vydat bezdůvodné obohacení. Částky odpovídající smluvenému nájemnému byly placeny a za období listopad 2008, prosinec 2008 a leden 2009 ve výši 107.000 Kč složeny do úschovy soudu pod sp.zn. 35 Sd 2/2009, za říjen 2009 ve výši 35.700 Kč složeny do úschovy pod sp.zn. 35 Sd 27/2009 a v případě Pekařství [anonymizována dvě slova] za období 1.8.2009 až 31.1.2010 ve výši 39.000 Kč složeny do úschovy pod sp.zn. 35 Sd 28/2009. 14 Na okraj lze uvést, že žalované [název žalované], [IČO] by teoreticky mohlo být úspěšné k vyčlenění majetku dle § 29 odst. 3 z.č. 72/1994 Sb. jen ohledně 1/3 budovy, která patřila SBD [anonymizováno] v době vzniku žalovaného družstva, nikoliv nebytových prostor, které dle dohody spravoval [právnická osoba], spoluvlastník zbývajících 2/3 budovy. 15 Jak již bylo uvedeno, soud má za to, že otázka vlastnického práva byla vyřešena v jiném soudním řízení, ideální spoluvlastník 2/3 nemovitosti [právnická osoba] (v likvidaci) byl oprávněn uzavřít smlouvy o pronájmu nebytových prostor, které dle dohody s druhým spoluvlastníkem SBD [anonymizováno] spravoval a pohledávky z titulu nájemného, které jsou předmětem výše uvedených úschov, smlouvou o převodu pohledávek ze dne [datum] převedl na žalobkyni (smlouva je založena ve spise 35 Sd 28/2009). Žalobkyně tak má právo na vydání předmětu úschov a soud dle § 299 odst. 1 z.č. 292/2013 Sb. rozhodl tak, že žalované [příjmení] je povinno souhlasit s vydáním úschov žalobkyni. 16 Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla ve věci plný úspěch, má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, což je soudní poplatek 1.000 Kč a náklady právního zastoupení dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhl.č. 177/96 Sb. ve výši 1.500 Kč za úkon právní pomoci, což je převzetí zastupování, podání žaloby, účast na jednání [datum], podání soudu 6.12.2011 (doplnění tvrzení a listin), účast na jednání [datum] a na jednání [datum], tedy 6x 1.500 Kč a 6x režijní paušál 300 Kč, celkem 10.800 Kč. Zástupce žalobce jízdné neúčtoval a nedoložil, že je plátcem DPH.