15 C 113/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 703 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč, za dobu od 12. 12. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 10 703 Kč s příslušenstvím se co do částky 2 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 800 Kč za dobu od 12. 12. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 25. 7. 2023 do 11. 12. 2023 a co do částky 903 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 585,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne , právnická osoba, . 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 10 703 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a dobu splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaná dále uvedla heslo pro přístup k jejímu uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci. Žalovaná dokončila registraci zadáním pětimístného verifikačního SMS do žádosti o úvěr. K ověření žalované uvedených údajů byla žalovaná povinna poskytnout žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti, které žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba, kterou žalobkyně vyžaduje za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K identifikaci veškerých vzájemných plateb mezi stranami byl dohodnut variabilní symbol odpovídající rodnému číslu žalované. Dále uvedla, že k ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy, které žalobkyně dokládá v příloze tohoto přípisu. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Dle odst. 10.9. smlouvy o spotřebitelském úvěru byla smlouva podepsána prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění 95942 žalovaná následně vložila do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná výše uvedenými kroky dne 2023-03-21 uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 80908 (dále jen „Smlouva“). Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 2023-03-21, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, z něhož byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , tel. číslo, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované, jak je patrno z přiloženého potvrzení o platbě. Žalovaná se dle odst. 2.1.

6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla dle odst. 2.1.

7. Smlouvy splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 2023-07-21 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 2023-07-24 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení úhradou celého úvěru dne 2023-07-25. Právo žalobkyně na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI Smlouvy. Pohledávka v celkové výši 9800 Kč, sestává z nesplacené části jistiny ve výši 7000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % p. m., z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2800 Kč nejpozději splatných dne 2023-07-24, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Konečně uvedla, že v případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Konečně uvedla, že pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 2023-07-24. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 2023-07-25 do data odeslání předžalobní výzvy 2023-12-01. Kapitalizovaná výše smluvní pokuty tedy činí 903 Kč.2 Žalobkyně byla k jednání nařízenému na 18. 6. 2024 řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 3. 6. 2024 vložením do domovní schránky na adrese jejího trvalého bydliště, k jednání se však bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání.3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 80908 ze dne 21. 3. 2023, kterou se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše limitu 30 000 Kč s tím, že úvěu bude žalované poskytnut dne 21. 3. 2023 s možností opakovaného čerpání úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, do doby úplného splacení jistiny žalovanou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Roční procentní sazba nákladů činila 5531,86%. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Smlouva byla podepsána u kolonky úvěrujícího, za úvěrovaného smlouva podepsána nebyla.5 Z potvrzení o platbě, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne 20. 3. 2023 byla na účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeném na , Jméno zainteresované společnosti 0/0, zaúčtována platba 1 Kč z protiúčtu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, .6 Z potvrzení o platbě, že , právnická osoba, . potvrdila, že dne 21. 3. 2023 byla z účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vedeném na , Jméno zainteresované společnosti 0/0, zaúčtována platba 7 000 Kč ve prospěch účtu , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pod VS , tel. číslo, .7 Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 21. 7. 2023, že tímto žalobkyně zesplatnila úvěr ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 80908 ke dni 21. 7. 2023 s tím, že celková dlužná částka byla vyčíslena na 22 117 Kč a žalovaná byla vyzvána k jejímu zaplacení ve lhůtě do 3 dnů od doručení této výzvy.8 Žalobkyně dále předložila výpisy z účtu vedených u Raiffeisen bank, a.s. na jméno žalované č. účtu , č. účtu, za období 12/2022, 1/2023, 2/2023 a kopie dokladů VZP a OP žalované.9 K dotazu soudu sdělila dne 21. 5. 2024 , právnická osoba, ., že majitelkou účtu č. , č. účtu, byla v měsíci březnu 2023 žalovaná. Z výpisu z tohoto účtu za měsíc březen 2023 je pak zřejmá příchozí platba dne 22. 3. 2023 ve výši 7 000 Kč ve prospěch tohoto účtu od , právnická osoba, , a.s., pod VS, tel. číslo, .10 Předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 23 425,99 Kč do tří dnů, k čemuž zároveň žalobkyně doložila poštovní podací lístek osvědčující odeslání zásilky prostřednictvím poštovních služeb žalované dne 1. 12. 2023.11 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by soud mohl řádné ověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně posoudit, předložené výpisy z účtů žalované za tři měsíce úvěruschopnost žalované žádným způsobem neprokazují. Současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalované, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je dána, případně že by žalovanou jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. Povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr stíhá poskytovatele úvěru dle shora citovaných zákonných ustanovení bez ohledu na výši poskytnutého úvěru, když po právním zhodnocení shora soud uzavírá, že žalobkyně této povinnosti nedostála.13 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, kdy nadto v posuzovaném případě žalovaná v podaném odporu námitku neplatnosti uzavřené smlouvy vznesla.14 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.15 Konečně je smlouva neplatná i pro absenci podpisu žalované na předložené úvěrové smlouvě. Smlouva u kolonky žalované neobsahuje ani žádné jiné identifikační znaky žalované (např. jedinečný kód, či SMS kód), ze kterých by bylo možné dovodit, že žalovaná na základě relevantního projevu vůle smlouvu uzavřela.16 S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.17 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.18 V daném případě má soud za prokázáno, že žalované byl žalobkyní poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč převodem na účet žalované dne 22. 3. 2023. S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalované úvěrové prostředky v celkové výši 7 000 Kč, bylo třeba nárok žalobkyně třeba posoudit jako nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z., má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co žalobkyně žalovaném plnila. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, byť částečnou úhradu dlužné částky žalobkyni, proto považoval soud za této situace jako oprávněný požadavek žalobkyně na zaplacení jistiny ve výši 7 000 Kč, a v tomto rozsahu žalobě z titulu bezdůvodného obohacení vyhověl, kdy žalobu co do částky 2 800 s příslušenstvím a co příslušenství z částky 9800 Kč za dobu od 25.7.20223 do 11. 12. 2023 zamítl.19 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení prodlení soud vyšel z data splatnosti stanovené žalované předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 1. 12. 2023, ve které jí vyzvala k zaplacení dlužné částky do tří dnů, kdy současně žalobkyně prokázala její odeslání žalované poštovním podacím archem ze dne 1. 12. 2023. Předžalobní upomínku je dle § 570 o.z. třeba považovat za doručenou dne 6. 12. 2023, poslední den k dobrovolné úhradě dlužné částky tedy připadl na den 11. 12. 2023. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 000 Kč za dobu od 12. 12. 2023 do zaplacení.20 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta.21 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí.22 Za předmět řízení je tak třeba považovat částku 12 030,17 Kč (tj. 10 703 Kč jistina + 1327,17 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 7 545,24 Kč (7 000 Kč jistina + 545,24 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 63 % a žalovaná z 37 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 26 % (63 % – 37 %).23 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby):- převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu,- výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu,- podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.24 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč.25 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč (tj. 21 % z částky 1 200 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. částku 2 252 Kč. Úspěchu žalobkyně v rozsahu 26% pak odpovídá částka 585,50 Kč.26 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.27 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.