15 C 124/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 82 560 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 000 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, b) částku 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 000 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, c) částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení, d) částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 82 560 Kč s příslušenstvím, se co do částky 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 768 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, co do částky 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 768 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, co do částky 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 512 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení a co do částky 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 512 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 44 054 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. 1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 8. 6. 2021 formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši 85 560 Kč, sestávající a) z částky 24 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 768 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, b) z částky 24 768 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 24 768 Kč za dobu od 6. 1. 2021 do zaplacení, c) z částky 16 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 512 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení, a d) z částky 16 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 16 512 Kč za dobu od 6. 4. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14. 8. 2019 uzavřela žalovaná s žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor v domě - [anonymizováno], za účelem provozování [anonymizováno] a [anonymizováno]. V této smlouvě si strany ujednaly, že bude nájemné hrazeno čtvrtletně ve výši 24 000 Kč. K této smlouvě pak strany uzavřely dne 15. 8. 2019 Dodatek. Dne 15. 11. 2019 uzavřely strany druhou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem nebytových prostor v domě - [anonymizováno], za účelem provozování [anonymizováno] a [anonymizováno]. V této smlouvě si strany ujednaly, že bude nájemné hrazeno čtvrtletně ve výši 24 000 Kč. K této smlouvě pak strany uzavřely stejného dne Dodatek. Dne 25. 2. 2021 došlo ze strany žalobce k výpovědi obou nájemních smluv a obě tyto smlouvy zanikly výpovědí dle čl. 2 Nájemní smlouvy, když nájemní vztah skončil ke dni 31. 5. 2021. Čl. 3 nájemní smlouvy ze dne 14. 8. 2019, stejně tak jako čl. 3 nájemní smlouvy ze dne 15. 11. 2019 vymezuje povinnost žalovaného k úhradě nájemného ve čtvrtletních splátkách ve výši 24 000 Kč s přihlédnutím k inflaci, která v roce 2020 činila 3,2 %, a to vždy do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí. Jelikož žalobci nebylo ze strany žalované v roce 2021 na žádnou ze smluv ničeho plněno, dostala se žalovaná dne 6. 1. 2021 do prodlení s úhradou částky ve výši 24 768 Kč, pokud jde o dluh ze smlouvy ze dne 14. 8. 2019 (pohledávka 1) a dále se žalovaná dostala dne 6. 1. 2021 do prodlení s úhradou částky ve výši 24 768 Kč, pokud jde o dluh ze smlouvy ze dne 15. 11. 2019 (pohledávka 2). Žalobci tak dne 20. 1. 2021 vzniklo právo vypovědět obě smlouvy pro prodlení s úhradou nájemného delší než 14 dnů. Svého práva žalobce využil dne 24. 2. 2021, kdy žalované odeslal obě výpovědi. Nájemní vztahy byly ukončeny k 31. 5. 2021, a to na základě ve smlouvě přímo zakotvené tříměsíční výpovědní lhůty, která počala běžet první den měsíce následujícího po doručení výpovědi. Povinnost žalované hradit řádně nájemné z obou smluv trvá do 31. 5. 2021, kdy oba nájemní vztahy skončí. Z tohoto pak plyne, že žalovaná je dále povinna uhradit částku ve výši 16 512 Kč za měsíc duben a květen 2021 z titulu nájemného sjednaného v Nájemní smlouvě ze dne 14. 8. 2019 ve znění dodatku (pohledávka 3) a částku 16 512 Kč za měsíc duben a květen 2021 z titulu nájemného sjednaného v Nájemní smlouvě ze dne 15. 11. 2019 ve znění dodatku (pohledávka 4), přičemž tyto částky odpovídají nájemnému za 2 měsíce s přihlédnutím k inflaci. 2 Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že s žalobcem udržovali přátelské vztahy a dne [datum] se ústně dohodli, že žalovaná ukončí [datum] svoji činnost v nájemním prostoru žalobce a od [datum] zajistí ve stejném rozsahu pokračování [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], žalobce byl současně informován o tom, že nová nájemkyně chce provozovat [anonymizováno] stejným způsobem a od žalované [anonymizována dvě slova]. Žalobce souhlasil s tím, že paní [příjmení] pronajme prostory ve stejném rozsahu od [datum]. Dále uvedla, že počátkem [anonymizováno] [rok] předala žalobci návrh protokolu o předání [anonymizováno] provozoven paní [příjmení], následně se žalobce tázal žalované, co znamená formulace, že bude po ukončení nájmu provedeno vzájemné finanční vyrovnání, načež mu žalovaná sdělila, že se jedná mimo závazky žalované z nájmu i o podíl žalobce na rekonstrukci prostor. Žalobce na to reagoval tak, že nezaplatí ani korunu a začal vyhrožovat, že prostory paní [příjmení] nepronajme, pokud na tom bude žalovaná trvat. Následně žalobce odmítl s paní [příjmení] nájemní smlouvu uzavřít. Konečně uvedla, že žalobce se úmyslně dne 28. 2 2021 nedostavil k převzetí vyklizených prostor, vše zdokumentovali a prostory opustili, následně zaslali žalobci fakturu na jeho podíl na rekonstrukci a zápočet na neuhrazené nájemné za leden a únor 2021, tím považují veškeré závazky vůči žalobci za splněné a naopak žalovaná eviduje pohledávku vůči žalobci, a to na základě neuhrazeného zápočtu ze strany žalobce ve výši 135 136,55 Kč. Závěrem dodala, že následně vykonstruovanou výpověď pro neplacení nájemného a žalobu považují za podvod a za způsob, jak přijít na úkor žalované opět k penězům za dosud nepronajaté prostory, o které není zájem. 3 S ohledem na obranu žalované o tom, že eviduje vůči žalobci pohledávku ve výši 135 136,55 Kč, soud žalovanou vyzval usnesením ze dne 30. 7. 2021, č.j. 15 C 124/2021- 18, aby upřesnila své procesní stanovisko, zda se jedná pouze o procesní obranu žalované, či zda se jedná o vzájemnou žalobu, žalovaná v podání ze dne 23. 8. 2021 uvedla, že tvrzení žalované o tom, že za žalobcem eviduje na základě neuhrazeného zápočtu pohledávku ve výši 135 136,55 Kč, bylo sděleno jako procesní obrana žalované. Při jednání soudu dne 21. 3. 2022 žalovaná uvedla, že dne 30. 4. 2021 demontovala veškeré zařízení nebytových prostor, které si do nich umístila, fakticky tedy žalobci zůstaly v pronajímaných prostorách provedené stavební práce v celkové hodnotě 81 015 Kč. 4 Vzhledem k tomu, že v případě tvrzené pohledávky žalované se jedná pouze o její procesní obranu v řízení ve smyslu ust. § 98 o.s.ř., neboť se vůči žalobci žádného plnění nedomáhá a při jednání soudu uvedla, že stavební práce, které v pronajatých prostorách provedla činí částku 81 015 Kč, tedy částku nižší než je žalovaná částka, vypořádal se soud s obranou žalované v odůvodnění rozsudku (viz. odst. 30 a násl. rozsudku níže). Podle § 98 o.s.ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. 5 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti v souladu s ust. § 132 o.s.ř. zjistil soud tento skutkový stav: 6 Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor označené jako [anonymizováno], že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 14. 8. 2019. Předmětem pronájmu byl nebytový prostor v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] o celkové výměře [výměra] s tím, že nájemné bude valorizováno podle úředně stanovené inflace a jednotlivé splátky se zvýší poměrně. Nebytové prostory jsou projímány za účelem provozování [anonymizováno] a [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s počátkem od [datum]. Účastníci smluvili, že nájem zaniká výpovědí s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která plyne od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nájemné bylo smluveno ve výši 96 000 Kč za rok, se čtvrtletní splatností ve výši 24 000 Kč, vždy do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí, a to převodem na účet pronajímatele. Pokud se týká stavebních úprav pronajatých prostor, účastníci smluvili, že tyto je nájemce oprávněn provádět jen po předchozím souhlasu pronajímatele, a to, nebude-li výslovně dohodnuto jinak, na svůj náklad s tím, že po ukončení nájmu je nájemce povinen, požádá-li o to pronajímatel, uvést pronajaté prostory do původního stavu a při skončení nájmu je nájemce povinen pronajaté prostory uvolnit, vyklidit a předat nejpozději posledního dne před skončením nájmu. Pro případ nesplnění této povinnosti se nájemce zavázal platit smluvní pokutu za každý kalendářní měsíc prodlení ve výši dvojnásobku sjednaného měsíčního nájemného. Konečně ve smlouvě obě strany prohlásily, že práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přechází na jejich případné právní nástupce a že změny a doplňky této smlouvy se provádějí formou číslovaných dodatků opatřených podpisy obou stran. 7 Z dodatku ke smlouvě o nájmu nebytových prostor uzavřené dne 14. 8. 2019, že tento byl uzavřen dne 15. 8. 2019 a tímto byl doplněn čl. 2 – předmět smlouvy tak, že vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci pronajatého prostoru nemůže pronajímatel ze své strany minimálně po dobu 10 let tuto smlouvu vypovědět bez udání vážného důvodu. Za vážný důvod se považuje prodleva s úhradou nájemného více než 14 dní po splatnosti, či jiné porušení ustanovení v této smlouvě. Čl. 3 – cena podnájmu byl doplněn tak, že vodné, stočné 1x ročně a stav vodoměru ke dni převzetí je 890 m3 s tím, že nájemce přebírá nebytové prostory po předchozím nájemci ve stavu, který vyžaduje značnou rekonstrukci. Z tohoto důvodu pronajímatel odpouští nájemné až k datu 31. 12. 2019, do kdy je naplánováno ukončení rekonstrukce ze strany nájemce. První platba nájemného proběhne až za období od 1. 1. 2020. Čl. 4 – ostatní ujednání byl doplněn tak, že technické zhodnocení, které provede na těchto pronajatých prostorách nájemce, se stává vlastním majetkem nájemce, který o něm účtuje samostatně. 8 Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor označené jako [anonymizováno], že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 15. 11. 2019. Předmětem pronájmu byl nebytový prostor v domě [adresa] v [anonymizováno] ulici v [obec] o celkové výměře [výměra] s tím, že nájemné bude valorizováno podle úředně stanovené inflace a jednotlivé splátky se zvýší poměrně. Nebytové prostory jsou pronajímány za účelem provozování [anonymizováno] a [anonymizováno]. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s počátkem od 15. 11. 2019. Účastníci smluvili, že nájem zaniká výpovědí s výpovědní lhůtou 3 měsíce, která plyne od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nájemné bylo smluveno ve výši 96 000 Kč za rok, se čtvrtletní splatností ve výši 24 000 Kč, vždy do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí, a to převodem na účet pronajímatele. Pokud se týká stavebních úprav pronajatých prostor, účastníci smluvili, že tyto je nájemce oprávněn provádět jen po předchozím souhlasu pronajímatele, a to, nebude-li výslovně dohodnuto jinak, na svůj náklad s tím, že po ukončení nájmu je nájemce povinen, požádá-li o to pronajímatel, uvést pronajaté prostory do původního stavu a při skončení nájmu je nájemce povinen pronajaté prostory uvolnit, vyklidit a předat nejpozději posledního dne před skončením nájmu. Pro případ nesplnění této povinnosti se nájemce zavázal platit smluvní pokutu za každý kalendářní měsíc prodlení ve výši dvojnásobku sjednaného měsíčního nájemného. Konečně ve smlouvě obě strany prohlásily, že práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy přechází na jejich případné právní nástupce a že změny a doplňky této smlouvy se provádějí formou číslovaných dodatků opatřených podpisy obou stran. 9 Z dodatku ke smlouvě o nájmu nebytových prostor uzavřené dne 15. 11. 2019, že tento byl uzavřen dne 15. 11. 2019 a tímto byl doplněn čl. 2 – předmět smlouvy tak, že vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci pronajatého prostoru nemůže pronajímatel ze své strany minimálně po dobu 10 let tuto smlouvu vypovědět bez udání vážného důvodu. Za vážný důvod se považuje prodleva s úhradou nájemného více než 14 dní po splatnosti, či jiné porušení ustanovení v této smlouvě. Čl. 3 – cena podnájmu byl doplněn tak, že vodné, stočné 1x ročně a stav vodoměru ke dni převzetí je [číslo]. Čl. 4 – ostatní ujednání byl doplněn tak, že technické zhodnocení, které provede na těchto pronajatých prostorách nájemce, se stává vlastním majetkem nájemce, který o něm účtuje samostatně. 10 Z výpovědi z nájmu nebytových prostor ze dne 24. 2. 2021, že touto žalobce žalované vypověděl smlouvu o nájmu nebytových prostor označených jako„ [anonymizováno]“, na adrese [adresa žalobce], uzavřenou dne 14. 8. 2019, a to ke dni 28. 2. 2021 z důvodu vážného porušení smlouvy, za který se považuje, s odkazem na odstavec 2., Čl. 2 dodatku ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 14. 8. 2019, prodleva a úhradou nájemného více než 14 dní po splatnosti s tím, že do dnešního dne, tj. 24. 2. 2021, nebylo nájemné uhrazeno. Ve výpovědi bylo dále uvedeno, že výpovědní lhůta je 3 měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení této výpovědi, k ukončení nájmu tedy dojde ke dni 31. 5. 2021 s upozorněním, že nejpozději poslední den před ukončením nájmu je žalovaná povinna nebytové prostory vyklidit, uvést do původního stavu a řádně je předat pronajímateli. Zároveň žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužného nájemného za první čtvrtletí roku 2021 navýšeného o inflaci, která činila 3,2% v roce 2020, tedy částky 24 768 Kč a dále částky 16 512 Kč za měsíce duben a květen 2021. Konečně žalobce ve výpovědi uvedl, že jednostrannou dohodu o ukončení nájemních vztahů, kterou žalovaná sepsala a předložila žalobci dne 11. 2. 2021, žalobce nepřijímá, žádný písemný souhlas o předání prostor třetí osobě nebyl ze strany žalobce udělen. 11 Z výpovědi z nájmu nebytových prostor ze dne 24. 2. 2021, že touto žalobce žalované vypověděl smlouvu o nájmu nebytových prostor označených jako„ [anonymizováno]“, na adrese [adresa žalobce], uzavřenou dne 15. 11. 2019, a to ke dni 28. 2. 2021 z důvodu vážného porušení smlouvy, za který se považuje, s odkazem na odstavec 2., Čl. 2 dodatku ke smlouvě o nájmu nebytových prostor ze dne 15. 11. 2019, prodleva a úhradou nájemného více než 14 dní po splatnosti s tím, že do dnešního dne, tj. 24. 2. 2021, nebylo nájemné uhrazeno. Ve výpovědi bylo dále uvedeno, že výpovědní lhůta je 3 měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení této výpovědi, k ukončení nájmu tedy dojde ke dni 31. 5. 2021 s upozorněním, že nejpozději poslední den před ukončením nájmu je žalovaná povinna nebytové prostory vyklidit, uvést do původního stavu a řádně je předat pronajímateli. Zároveň žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužného nájemného za první čtvrtletí roku 2021 navýšeného o inflaci, která činila 3,2% v roce 2020, tedy částky 24 768 Kč a dále částky 16 512 Kč za měsíce duben a květen 2021. Konečně žalobce ve výpovědi uvedl, že jednostrannou dohodu o ukončení nájemních vztahů, kterou žalovaná sepsala a předložila žalobci dne 11. 2. 2021, žalobce nepřijímá, žádný písemný souhlas o předání prostor třetí osobě nebyl ze strany žalobce udělen. 12 Předžalobní upomínkou ze dne 6. 4. 2021 žalobce zrekapituloval skutkový a právní stav a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 15. 4. 2021. Zároveň vyslovil ochotu pro účely mimosoudního vyřešení věci, že nebude po žalované požadovat úroky z prodlení, ani náklady právního zastoupení a v případě odvezení movitých věcí a vyklizení předmětu nájmu do 30. 4. 2021 je žalobce ochoten ponížit nárok o jedno měsíční nájemné a ukončit nájemné dohodou ke dni 30. 4. 2021. 13 Dopisem ze dne 16. 2. 2021 označeným jako Výzva k dodržení ústní dohody a předání nájemních prostorů ke dni 28. 2. 2021 sdělila žalovaná žalobci, že žalobce dnes porušil jejich ústní dohodu ze dne 5. 1. 2021, na základě které měly být oba nájemní prostory na adrese [adresa žalobce], že žalobce souhlasil, že od 1. 3. 2021 přenechá prostory do nájmu pí. [příjmení] a tato převezme, respektive odkoupí od žalované zařízení pro provoz [anonymizováno]. Dále uvedla, že dne 11. 2. 2021 předala žalobci návrh dohody o ukončení nájemních vztahů na adrese [adresa žalobce], že dohodu nepodepíše s tím, nechť žalovaná podá tříměsíční výpověď. Dále uvedla, že tím, že žalovaný odmítl od 1. 3. 2021 prostory paní [příjmení] pronajmout, odstoupila paní [příjmení] od dohod se žalovanou na odkup zařízení, čímž žalobce způsobil žalované i paní [příjmení] škody. Konečně ve výzvě uvedla, že trvá na dohodě ze dne 5. 1. 2021 a žalobce žádá, aby si našel jiného nájemce, který zařízení bistra odkoupí místo paní [příjmení], v opačném případě bude žalovaná požadovat tuto částku po žalobci, neboť žalobce žalované znemožnil zařízení bistra prodat. Závěrem žalovaná požádala o sdělení termínu předání nájemních prostor písemnou formou. 14 Dopisem ze dne 25. 2. 2021 označeným jako 2. Výzva k dodržení ústní dohody a předání nájemních prostorů ke dni 28. 2. 2021 žalovaná žalobci sdělila, že ústní dohoda platí a výpověď tedy nemohla být podána, jelikož platí jiná dohoda o ukončení nájmu a ani přesto se žalobce nechce dohodnout a snaží se žalovanou i paní [příjmení] vydírat. Uvedla, že bude dne 28. 2. 2021 v provozovně [anonymizováno] 370 připravena předat oba objekty i zařízení, ke kterým budou předány faktury k úhradě s tím, že za zařízení může žalobce požadovat úhradu u nového nájemce. 15 Dopisem ze dne 3. 3. 2021 označeným jako 3. Výzva k dodržení ústní dohody a předání nájemních prostorů ke dni 28. 2. 2021 žalovaná žalobci sdělila, že převzal dne 26. 2. 2021 druhou Výzvu k dodržení ústní dohody a předání nájemních prostor, kdy došlo k ukončení nájmu na základě ústní dohody z 5. 1. 2021, k předání se však žalobce nedostavil, kdy toto jednání může žalovaná považovat za pokračující formu vydírání s tím, že žalobci posílá v příloze obě proforma faktury k úhradě za movité věci a další fakturu na technické zhodnocení nebytového prostoru bistra a trvá na její úhradě dle návrhu Dohody o vzájemném započtení pohledávek z 1. 3. 2021. Konečně uvedla, že zasílá podepsaný Předávací protokol nebytových prostor z 28. 2. 2021 k oběma místnostem. 16 Z listiny označené jako Předávací protokol nebytových prostor pronajatých dle uzavřených nájemních smluv z 14. 8. 2019 a 15. 11. 2019 mezi žalobcem a žalovanou, že obsahuje soupis zařízení v místnosti„ Koloniál s kuchyní“ se stavem měřičů ke dni předání nebytového prostoru a soupis zařízení v místnosti„ [anonymizováno]“ se stavem měřičů ke dni předání nebytového prostoru. Listina obsahovala dále prohlášení o tom, že majetek pořízený předávajícím (včetně rekonstrukce) není k dnešnímu dni uhrazen a je až do úplného zaplacení jeho majetkem a přebírající nesmí s tímto majetkem jakkoliv nakládat a musí předávajícímu umožnit jeho kontrolu až do doby, než přejde zaplacením do vlastnictví přebírajícího. Listina obsahuje otisk razítka a podpis u kolonky předávající, u kolonky přebírající absentuje datum i podpis. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 20 Z listiny označené jako Dohoda o vzájemném započtení pohledávek ze dne 1. 3. 2021, že obsahovala text ve znění, že pronajímatel má ke dni podpisu této dohody za nájemcem pohledávku nájemného za měsíc leden-únor 2021 ze smlouvy o nájmech nebytových prostor ve výši 32 000 Kč a nájemce má za pronajímatelem pohledávku odpovídající ceně za opravy a rekonstrukci, kterou v nebytovém prostoru na adrese [ulice] provedl nájemce, ve výši 168 135,55 Kč. Dále, že touto dohodou smluvní strany započítávají pohledávku pronajímatele vůči nájemci a pohledávku nájemce vůči pronajímateli ve výši, ve které se vzájemně kryjí, tedy do výše 136 135,55 Kč. Návrh dohody byl opatřen podpisem a otiskem razítka u kolonky nájemce, u kolonky pronajímatele absentuje datum i podpis. 21 Listinou ze dne 17. 4. 2021 odpovídala žalovaná na předžalobní výzvu žalobce. Uvedla, že od počátku jednala s žalobcem seriózně i důvěřivě, s žalobcem se zná z mládí, proto nebyla dostatečně důsledná, pokud jde o písemnou komunikaci a vše projednávala ústně, hradila veškeré nájmy a zrekonstruovala zdevastované prostory na vlastní náklady. Žalobce zatajil, že elektro instalace v pronajatých prostorách neodpovídá předpisům, revizní technik žalované řekl, že musí být provedena kompletní rekonstrukce, na které se žalobce odmítl podílet. Dále poukázala na jednání žalobce ve vztahu k paní [příjmení], kdy žalobce souhlasil s tím, že předání pronajatých prostor paní [příjmení] proběhne o víkendu 27. - 28. 2., dne 16. 2. se žalobce dostavil k podpisu dohody o ukončení nájmu a zajímal se, zda po něm žalovaná bude něco požadovat za provedené rekonstrukce. Žalovaná po žalobci chtěla, aby se podílel alespoň částečně na elektro rekonstrukci, následně žalobce odmítl cokoli podepsat, tím tlačil na to, aby po něm žalovaná nepožadovala žádnou úhradu, což považuje za vydírání. Konečně uvedla, že pokud žalobce navrhuje, aby žalovaná v rámci mimosoudního řešení vše vyklidila do 30. 4. 2021, pak z toho vyvozuje, že žalobce na vzhledu pronájmu vůbec nezáleží a žalovaná si tedy může vše, co je její a co půjde, demontovat, kdy se jedná o zařízení již dříve zaslaných faktur a proforma faktury [číslo] 10100001. Konečně vyslovila ochotu stornovat fakturu [číslo] [datum narozenížalované] ze dne 1. 3. 2021 včetně zápočtu, pokud se žalobce zaváže, že nebude po žalované požadovat žádné finanční plnění. 22 Z listiny označené jako dohoda o ukončení nájemních vztahů na nebytové prostory na adrese [adresa žalobce], že obsahovala ujednání o ukončení nájemních vztahů a předání obou místností ke dni 28. 2. 2021, za účasti [jméno] [příjmení], která bude prostory přebírat do nájmu od 1. 3. 2021. Tato listina není datována, ani podepsána žádnou stranou sporu. 23 Soud dále provedl důkaz emailem ze dne 16. 2. 2021, ze dne 22. 12. 2020 a návrhem kupní smlouvy mezi žalovanou a [jméno] [příjmení], tyto důkazy však byly pro rozhodnutí soudu nepodstatné, proto k nim soud žádná skutková zjištění nečiní. 24 Po právní stránce je třeba na danou věc aplikovat zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o.z.). Podle ust. § 2302 odst. 1 o.z. ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. 25 Podle ust. § 2307 odst. 1 o.z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. 26 Podle ust. § 2312 o.z. jedná-li se o nájem na dobu neurčitou, má strana právo jej vypovědět v šestiměsíční výpovědní době; má-li však strana k výpovědi vážný důvod, je výpovědní doba tříměsíční; trvá-li nájem po dobu delší než pět let a vzhledem k okolnostem strana nemohla předpokládat, že druhá strana nájem vypoví, je výpovědní doba vždy šestiměsíční. 27 Podle ust. § § 2220 odst. 1 o.z. nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení. 28 Podle ust. § 2220 odst. 2 o.z. provede-li nájemce změnu věci bez souhlasu pronajímatele, uvede věc do původního stavu, jakmile o to pronajímatel požádá, nejpozději však při skončení nájmu věci. Neuvede-li nájemce na žádost pronajímatele věc do původního stavu, může pronajímatel nájem vypovědět bez výpovědní doby. 29 Po provedeném dokazování vyšlo po skutkové stránce v řízení najevo, že žalovaná byla nájemkyní nebytových prostor na adrese [adresa žalobce]. Prvá nájemní smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 14. 8. 2019 na prostory označené jako jídelna. K této nájemní smlouvě uzavřely strany dne 15. 8. 2019 dodatek. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s možností ukončení nájemního vztahu výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou, která se počítá od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. V uzavřeném dodatku se žalobce zavázal, že smlouvu nemůže vypovědět minimálně po dobu 10 let bez udání vážného důvodu, za který se považuje prodleva s úhradou nájemného více než 14 dnů po splatnosti či jiné porušení ustanovení v této smlouvě. Druhá nájemní smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne 15. 11. 2019 na prostory označené jako [anonymizováno]. K této nájemní smlouvě uzavřely strany dne 15. 11. 2021 dodatek. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou s možností ukončení nájemního vztahu výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou, která se počítá od prvního dne měsíce následujícího po doručení výpovědi. V uzavřeném dodatku se žalobce zavázal, že smlouvu nemůže vypovědět minimálně po dobu 10 let bez udání vážného důvodu, za který se považuje prodleva s úhradou nájemného více než 14 dnů po splatnosti či jiné porušení ustanovení v této smlouvě. Žalovaná při jednání soudu dne 21. 3. 2022 potvrdila, že si nejprve samostatnou smlouvu ze dne 14. 8. 2019 pronajala od žalobce prostory bistra a další samostatnou nájemní smlouvou ze dne 15. 11. 2019 si pronajala prostory [anonymizováno]. Žalobce dvěma samostatnými listinami ze dne 24. 2. 2021 vypověděl žalované smlouvy o nájmu nebytových prostor, nebytové prostory řádně identifikoval, odkázal na uzavřené smlouvy o nájmech nebytových prostor, specifikoval výpovědní důvod, uvedl, že k ukončení nájmu dojde k 31. 5. 2021 a vyčíslil dlužné nájemné. Obě výpovědi jsou určité, jednoznačně z obou výpovědí vyplývá vůle žalobce ukončit nájemní vztahy z obou uzavřených nájemních smluv. Jako důvod u obou výpovědí žalobce uvedl prodlevu s úhradou nájemného více než 14 dnů po splatnosti, když tento důvod výpovědi byl oběma stranami sjednán v uzavřených dodatcích k nájemním smlouvám. V obou smlouvách o nájmu nebytových prostor účastníci sjednali roční výši nájemného 96 000 Kč, splatnou ve čtvrtletních splátkách po 24 000 Kč, vždy do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí. V dodatku ke smlouvě o nájmu nebytových prostor uzavřené dne 14. 8. 2019 účastníci sjednali první platbu nájemného až od 1. 1. 2020, nájemné za předchozí období žalobce žalované odpustil z důvodu stavu nebytových prostor, které vyžadují značnou rekonstrukci. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by nájemné za prvé čtvrtletí roku 2021 žalobci ve lhůtě splatnosti, tj. do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí, ani později zaplatila. Tím se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou sjednaného nájemného, což je dle uzavřených dodatků považováno za vážný důvod opravňující žalobce vypovědět nájemní vztah pro případ prodlevy s úhradou nájemného více než 14 dnů po splatnosti. Pokud žalobce vypověděl oba nájemní vztahy výpověďmi ze dne 24. 2. 2021, byla v této době žalovaná v prodlení s úhradou nájemného více než 14 dní po smluvené splatnosti nájemného a žalobce byl tedy oprávněn oba nájemní vztahy ukončit výpovědí. Žalovaná při jednání soudu dne 21. 3. 2022 uvedla, že obě výpovědi z nájmu nebytových prostor ze dne 24. 2. 2021 byly žalované doručeny poštou dne 25. 2. 2021, že na podané výpovědi reagovala tak, že žalobci zaslala 2. výzvu k dodržení ústní dohody, námitky proti podaným výpovědím ani žalobu na přezkum oprávněnosti podaných výpovědí nepodala, neboť nadále neměla zájem využívat pronajaté prostory. S ohledem na to, že obě výpovědi byly žalované doručeny dne 25. 2. 2021, začala v souladu s uzavřenými smlouvami o nájmu nebytových prostor běžet od 1. 3. 2021 výpovědní doba, která byla účastníky sjednána v délce 3 měsíců, nájemní vztah z obou uzavřených smluv tedy skončil dne 31. 5. 2021 a do té doby je žalovaná povinna hradit žalobci sjednané nájemné. Pokud se týká slevy z nájemného uvedené žalovanou ve vystavené faktuře [číslo] [datum narozenížalované], účastníci učinili nesporným, že slevu z nájemného ve výši 30% sjednali za měsíce duben, květen a červen 2020 z důvodu tehdejších opatření spojených s covidovou situací. Toto ujednání tedy nemá vliv na výši dlužného nájemného, které je požadováno za rok 2021. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že na posuzovaný nájemní vztah není aplikovatelný zák. č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k podnikání, neboť podle ust. § 3 tohoto zákona pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo a) v rozhodné době a b) v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti. Rozhodná doba je dle ust. § 1 odst. 3 tohoto zákona doba ode dne 12. 3. 2020 do 30. 6. 2020, ochranná doba je dle ust. § 1 odst. 4 tohoto zákona doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. 12. 2020. V posuzovaném případě prodlení žalované s placením nájemného nenastalo v rozhodné době dle tohoto zákona, dlužné nájemné se týká měsíců leden až květen 2021 a zároveň výpověď nebyla žalobcem podána ani v ochranné době dle tohoto zákona. 30 Pokud se týká obrany žalované, která namítla, že má vůči žalobci pohledávku z titulu provedených investic, kdy nejprve uváděla částku 135 136,55 Kč a při jednání soudu uvedla, že se jedná o částku 81 015 Kč, neboť veškeré zařízení, které do nebytových prostor instalovala, žalovaná dne 30. 4. 2021 demontovala, soud uvádí, že z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá základní princip, že nájemce není oprávněn na věci provádět jakékoli změny bez předchozího souhlasu pronajímatele. Důvodová zpráva k ust. § 2220 o.z. uvádí, že otázka prospěšnosti či neprospěšnosti změny věci je bez významu. V obou uzavřených nájemních smlouvách účastníci sjednali, že stavební úpravy pronajatých prostor je nájemce oprávněn provádět jen po předchozím souhlasu pronajímatele, a to, nebude-li výslovně dohodnuto jinak, na svůj náklad. 31 Změny pronajaté věci jsou jakékoliv změny vlastností, charakteru, zjevu předmětu nájmu, které vybočují z rámce řádného užívání, oproti stavu, v jakém byl předmět nájmu přenechán. Nerozhoduje, zda jde o změny trvalé či dočasné. Nerozhoduje, zda v důsledku změn dochází ke znehodnocení či zhodnocení předmětu nájmu, změny jsou zakázány v obou případech. Není ani rozhodné, zda bylo nutné veřejnoprávní povolení a zda bylo dáno, či nikoliv (k tomu viz. HULMÁK, Milan. § 2220 (Změna pronajaté věci nájemcem). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník

VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 289, marg. č. 5). Změny předmětu nájmu nájemcem jsou připuštěny pouze se souhlasem pronajímatele. Souhlas pronajímatele je právním jednáním a musí splňovat obecné náležitosti, např. určitost. Souhlas lze dát s konkrétní změnou, např. popsanou ve stavební dokumentaci, souhlas může být i všeobecný, souhlas může být podmíněný, pronajímatel může v souhlasu stanovit i požadavky na prováděné změny. Souhlas se změnou pronajaté věci může být ústní, písemný nebo i konkludentní. Pouhá nečinnost pronajímatele však není souhlasem se změnami předmětu nájmu, ledaže z ní bez pochybností souhlas lze dovodit (§ 555 a násl.). Zákon vyžaduje písemnou formu souhlasu pronajímatele (§ 559), jestliže nájemní smlouva je uzavřena písemně. Nedodržení formy by mělo vést k relativní neplatnosti souhlasu (§ 582). (K tomu HULMÁK, Milan. § 2220 (Změna pronajaté věci nájemcem). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník

VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 289–290, marg. č. 12). Jestliže nájemce provede změny pronajaté věci bez souhlasu pronajímatele, má nájemce povinnost obnovit původní stav. Nájemce je povinen odstranit nepovolené změny předmětu nájmu, nemá však povinnost vrátit předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal. Vždy musí být zohledněn smluvený způsob užívání předmětu nájmu, případně alespoň obvyklé opotřebení (§ 2225). Náklady na obnovení původního stavu nese nájemce. Nájemce nemá právo požadovat bezdůvodné obohacení v podobě zhodnocení předmětu nájmu (§ 2991), a to ani účelně vynaložené náklady formou nepřikázaného jednatelství k užitku pronajímatele (§ 3009), přestože obnoven původní stav není (k tomu viz. HULMÁK, Milan. § 2220 (Změna pronajaté věci nájemcem). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník

VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 291–292, marg. č. 29). 32 V posuzovaném případě byly obě nájemní smlouvy uzavřeny písemně, proto jakýkoli souhlas žalobce se změnou pronajaté věci by musel být učiněn v písemné formě. Ani z uzavřených dodatků k nájemním smlouvám ze dne 15. 8. 2019 a 15. 11. 2019 nelze dovodit dostatečně určitý souhlas žalobce se změnou pronajatých prostor tak, aby z něj vyplývalo, s jakými změnami pronajímatel souhlasí. Žalobce se pouze zavázal k tomu, že vzhledem k rozsáhlé rekonstrukci nemůže po dobu 10 let bez vážného důvodu obě smlouvy vypovědět. V dodatku k nájemní smlouvě ze dne 14. 8. 2019 žalobce z téhož důvodu odpustil žalované nájem až do 31. 12. 2019. Z žádných listinných, oboustranně podepsaných důkazů, nevyplývá, že by žalovaný udělil žalované jakýkoli dostatečně určitý souhlas se stavebními úpravy spočívající ve změně věci, které by zakládaly nárok žalované na náhradu za zhodnocení, neboť žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že by disponovala písemným souhlasem žalobce s provedením konkrétních změn na pronajatých nebytových prostorech. V souladu se zákonem (§ 2220 odst. 1 o.z.) účastníci v nájemních smlouvách dále sjednali, že nájemce provádí stavební úpravy na svůj náklad. Žalovaná opět netvrdila, ani neprokazovala, že by uzavřela následně s žalobcem jakoukoli dohodu, ze které by vyplývalo ujednání práv a povinností smluvních stran odlišným způsobem. Taková dohoda by musela být uzavřena písemně, neboť účastníci v uzavřených nájemních smlouvách smluvili, že změny a doplňky uzavřených smluv se provádějí formou číslovaných dodatků opatřených podpisy obou stran. Z judikatury Nejvyššího soudu pak vyplývá (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2019, sp.zn. 26 Cdo 1477/2019), že měl-li podle skutkových zjištění nájemce provést rekonstrukci na svůj náklad (jinými slovy„ ve vlastní režii“), nemohl rozumně předpokládat, že by mu požadovaná částka mohla být v budoucnu – za podmínek nyní upravených v § 2020 odst. 1 o.z. uhrazena. Z tvrzení žalované při jednání soudu lze rovněž dovodit, že takovou úhradu ani žalovaná nepředpokládala, když uvedla, že rekonstrukci nebytových prostor brala jako počáteční investici do svého podnikání s tím, že si rekonstrukci v průběhu 10 let tzv.„ odbydlí“ v nebytových prostorách a tato se jí v budoucnu vrátí v podobě tržeb. Tato skutečnost však nezakládá povinnost žalobce k náhradě za zhodnocení předmětu nájmu. Rovněž ani iniciativa žalované, pokud se týká jejího tvrzení, že zajistila jinou osobu, která by po ní nájem v prostorách převzala a odkoupila od žalované zařízení, nezakládá povinnost žalobce k náhradě za zhodnocení předmětu nájmů za situace, kdy žalobce s touto jinou osobou nájemní smlouvu neuzavřel. Podle ust. § 2307 odst. 1 o.z. nájemce může s předchozím souhlasem pronajímatele převést nájem v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti, jíž prostor slouží; souhlas pronajímatele i smlouva o převodu nájmu vyžadují písemnou formu. Splnění těchto zákonných předpokladů žalovaná netvrdila, ani neprokazovala. Žalobce nebyl povinen uzavírat nájemní smlouvu s osobou, se kterou žalovaná na základě vlastní inciativy jednala, neboť takovou povinnost žalovanému neukládá ani zákon, ani žádná ze smluv uzavřených mezi účastníky. Pokud se týká formulace v dodatcích ke smlouvám o nájmu nebytových prostor, že technické zhodnocení, které provede na pronajatých prostorách nájemce, se stává vlastním majetkem nájemce, který o něm účtuje samostatně, žalovaná k dotazu soudu při jednání uvedla, že tato ustanovení v dodatcích iniciovala žalovaná, a to výhradně pro účely účetní a daňové evidence tak, aby si v rámci daňové povinnosti mohla uplatnit tvz. daňové odpisy. Ani toto ujednání tedy nezakládá povinnost žalobce, zaplatit žalované zhodnocení předmětu nájmu. K tomu soud uvádí, že pojem„ technické zhodnocení“ je pojmem daňovým a účetním (srov. § 33 zák. o daních z příjmů) a tento pojem je třeba odlišovat od občanskoprávního pojmu„ změna na věci“, když z daňového pohledu může mít charakter technického zhodnocení jak změna věci, tak i její oprava, kdy naopak změnou věci – z pohledu občanského zákoníku – není ani oprava, kterou došlo ke zhodnocení předmětu nájmu (k tomu srov. Komentář k KO89_e2012CZ, Systém ASPI). Pokud žalovaná dále namítala, že jí žalobce zatajil skutečný stav pronajatých prostor, pak soud uvádí, že bylo výhradně na žalované, aby si před uzavřením nájemních smluv pronajímané prostory řádně prohlédla a pokud případně až následně zjistila vadu věci, byla oprávněna postupovat v souladu s o.z. (§ 2208 o.z.). Z uzavřeného dodatku ze dne 15. 8. 2019 nadto vyplývá, že stav nebytových prostor byl žalobcem zohledněn ve formě prominutí nájemného až do konce roku 2019. Návrh dohody předložené žalovanou o vzájemném započtení pohledávek žalobce neakceptoval, rovněž tak neakceptoval návrh dohody o ukončení nájemních vztahů ke dni 28. 2. 2021. 33 Ze shora uvedených důvodů soud podané žalobě vyhověl co do požadavku žalobce na zaplacení dlužného nájemného z obou nájemních smluv za dlužné období měsíců leden až květen 2021, tj. v celkové výši 80 000 Kč (tj. 10 dlužných nájmů po 8 000 Kč) a v tomto rozsahu považoval soud podanou žalobu za oprávněnou, kdy obranu žalované soud s ohledem na shora uvedené považuje za nedůvodnou. 34 Pokud se týká požadavku žalobce na zaplacení částek 2 x 768 Kč a 2 x 512 Kč, tedy částek odpovídajících dle žalobních tvrzení inflaci, která v roce 2020 činila 3,2%, pak soud uvádí, že tento požadavek soud shledal za neoprávněný, neboť tzv. inflační doložka nebyla ani v jedné uzavřené smlouvě o nájmu nebytových prostor uzavřena platně, a to pro neurčitost daného ujednání, které je v obou nájemních smlouvách upraveno v čl. 1 tak, že„ nájemné bude valorizováno podle úředně stanové inflace“. Inflační doložka je smluvním institutem, její přesné vymezení není upraveno v žádném zákonném předpise, vyjma ust. § 2248 o.z., ze kterého plyne, že strany si mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného. Odkaz na inflaci v uzavřených nájemních smlouvách je formulován obecným způsobem a není dle názoru soudu dostatečně určitý, neboť se nejedná o reálný a určitelný parametr, nevyplývá z něj ani frekvence navyšování nájemného. Ze smluvního ujednání dále nevyplývá, zda k navýšení dojde automaticky, či je k takovému navýšení třeba učinit úkon jedné ze smluvních stran, nebyla sjednána ani lhůta, do kdy je třeba takový případný právní úkon směřující ke zvýšení nájemného o inflaci vůči druhé straně učinit. V doložce dále není uvedeno, kterou konkrétní inflací se řídí a především absentuje jakékoli určení data, k němuž bude k navyšování docházet. S ohledem na to, že ujednání v uzavřených nájemních smlouvách týkající se valorizace nájemného o inflaci, lze oddělit od dalšího obsahu smluvních ujednání, nezpůsobuje toto ujednání neplatnost nájemních smluv v jejich celku, když soud shledává pouze částečnou neplatnost tohoto konkrétního smluvního ujednání, která soud vedla k částečnému zamítnutí žaloby co do částek 2 x 768 Kč a 2 x 512 Kč, včetně požadovaného příslušenství z těchto částek. 35 Žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 o.z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Splatnost nájemného byla v obou uzavřených nájemních smlouvách sjednána vždy do pátého dne prvního měsíce příslušného čtvrtletí, proto je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení z částek 24 000 Kč za dobu od 6. 1. 2021 (tj. ode dne následujícího po splatnosti nájemného za prvé čtvrtletí roku 2021) a z částek 16 000 Kč za dobu od 6. 4. 2021 (tj. ode dne následujícího po splatnosti nájemného za dva měsíce druhého čtvrtletí roku 2021) po právu. 36 Ostatní návrhy na doplnění dokazování (fotografie nebytových prostor na předloženém flash disku žalovanou) soud pro nadbytečnost zamítl, neboť se nebylo třeba v řízení zabývat stavem nebytových prostor za situace, kdy soud obranu žalované ve smyslu shora uvedeném (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 30 a násl.) shledal nedůvodnou. 37 Podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. 38 Za situace, kdy žalobce požadoval úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 24. 3. 2022 (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci sp. zn.

I. ÚS 2717/08). Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 90 154,94 Kč (2x 24 768 Kč jistina + 2 480,02 Kč zákonné úroky z prodlení, 2x 16 512 Kč jistina + 1 317,45 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobci byla přiznána celkem částka 87 359,44 Kč (2x 24 000 Kč jistina + 2 403,12 Kč zákonné úroky z prodlení, 2x 16 000 Kč jistina + 1 276,60 Kč zákonné úroky z prodlení). Žalobce měl úspěch z 97% a žalovaná ze 3 % O nepatrný neúspěch jde všude tam, kde se poměr plnění ve vztahu k celku blíží nule (zpravidla pod 10 %). (K tomu viz. BÍLÝ, Martin. § 142 (Náhrada podle úspěchu). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 693, marg. č. 9). Proto soud žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení při částečném (nepatrném) neúspěchu v plné výši. 39 Náklady řízení byly vyčísleny dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, za následující úkony právní služby při výši náhrady 4 420 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu: - převzetí a příprava zastoupení dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - výzva k plnění ze dne 6. 4. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - návrh ve věci samé dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání vyjádření ze dne 16. 7. 2021 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - 2x účast při jednání soudu dne 21. 3. 2022, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. 40 Náhrada nákladů řízení rovněž zahrnuje 6 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 1 800 Kč. 41 Náhrada nákladů řízení zahrnuje rovněž cestovní náklady advokáta za cestu ze sídla advokáta žalobce k jednání soudu dne 21. 3. 2022 na trase [obec] - [obec] a zpět osobním vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], při průměrné spotřebě vozidla 9,5 litru [číslo] km a při prokázané ceně benzínu 95´ ve výši 47,70 Kč/litr. Dle údajů z webu mapy.cz činí nejkratší délka trasy ze sídla advokátní kanceláře zástupce žalobce do [obec a číslo] km a trvá 3:09 hod. Náhrada za palivo za cestu k jednání soudu a zpět činí tedy částku 1 943,10 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 vyhl. č. 511/2021 Sb. činí 4,70 Kč/km, tj. 2 015,40 Kč a náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1 400 Kč za celkem 14 započatých půlhodin po 100 Kč cestou k jednání z [obec] do [obec] a zpět. Celkem tedy bylo jízdné vyčísleno částkou 5 358,50 Kč 42 K tomu náleží náhrada DPH ve výši 21% z paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady promeškaného času 7 072,50 Kč (tj. 21% z částky 33 678,50 Kč) a konečně náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 3 303 Kč Celkem tedy byla na náhradě nákladů řízení žalobci přiznána částka 44 054 Kč. 43 Náhradu nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinna zaplatit k rukám advokáta žalobce. 44 Lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.