15 C 128/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení existence zástavního práva na nemovitostech

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že na stavební parcele [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba [adresa] (občanská vybavenost), stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno], k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha) a k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha), vše zapsáno u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, pro [katastrální uzemí], [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] vázne zástavní právo smluvní [číslo] [částka] [anonymizováno] zapsané pro oprávněného [právnická osoba], zapsané na základě původní listiny – smlouva [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu ke dni [datum], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 15 464 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala určení, že na stavební parcele [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba [adresa] (občanská vybavenost), stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno], k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha) a k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha), vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] na listu vlastnictví [číslo] (dále jen nemovitosti), vázne zástavní právo smluvní [číslo] [částka] [anonymizováno] zapsané pro oprávněného [právnická osoba], zapsané na základě původní listiny – smlouva [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník nemovitostí specifikovaných shora, jež měla žalovaná jakožto kupující nabýt na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené se společností [právnická osoba] jakožto prodávajícím, za níž při podpisu kupní smlouvy vystupoval jako jednatel [jméno] [příjmení]. Žalobkyně dále uvedla, že kupní smlouva ze dne [datum] nebyla mezi smluvními stranami platně uzavřena, neboť [jméno] [příjmení] již v době uzavření kupní smlouvy nebyl jednatelem prodávajícího. [jméno] [příjmení] současně podepsání smlouvy sám popřel, když i ze znaleckého posudku z oboru grafologie, analýzy a syntézy ručního písma [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplývá, že [jméno] [příjmení] kupní smlouvu ani návrh na vklad spíše nepodepsal. Ke shodným závěrům přitom dospěl i soud projednávající [anonymizováno] činnost žalované, ačkoliv rozsudkem [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla žalovaná [anonymizováno] obvinění, že měla předložit návrh na vklad do katastru nemovitostí a kupní smlouvu, čímž měla [anonymizována tři slova], zároveň byla poškozená společnost [právnická osoba] v [anonymizováno] odkázána se svým nárokem na náhradu škody v řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud se týká řízení ve věci žaloby [celé jméno žalované] na určení neexistence zástavního práva vůči žalované [právnická osoba] [příjmení], a.s. v [anonymizováno], ve kterém bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že zástavní právo smluvní [číslo] [částka] [anonymizováno] zapsané pro oprávněného [právnická osoba] ke shora uvedeným nemovitostem na základě smlouvy [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] s právními účinky vkladu ke dni [datum], neexistuje, žalobkyně se domnívá, že žalovaná nebyla aktivně legitimována k podání žaloby. Ve vztahu k rozhodovací činnosti soudu není dle žalobkyně na místě uplatňovat princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu právnické osoby do obchodního rejstříku, navíc za situace, kdy žalovaná měla k [jméno] [příjmení] blízký vztah. Žalované tak v uvedeném řízení bylo přiznáno více práv, než jí ze zákona náleží a byl jí umožněn zásah do práv žalobkyně jako zástavní věřitelky, když tato nebyla účastnicí shora uvedeného řízení. V době po vydání tohoto rozsudku byla přitom společnost [právnická osoba], v [anonymizována dvě slova] z obchodního rejstříku, přestože je tato s ohledem na výše uvedené stále vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalobkyně dále uvedla, že s ohledem na to, že je věřitelem úpadce [jméno] [příjmení], je nutné s ohledem na výše uvedené určit existenci zástavního práva, jehož neexistence byla určena subjektem, jenž není k podání žaloby oprávněn, když současně nepostačuje, aby žalovaná byla zapsána na listu vlastnictví jako vlastník předmětných nemovitostí, je soud dle názoru žalobkyně povinen zkoumat, zda je tento účastník oprávněn k podání žaloby, zvláště panují-li rozpory ohledně uzavření kupní smlouvy. S ohledem na to je vypořádací podíl [jméno] [příjmení] jako společníka společnosti [právnická osoba], v [anonymizováno] ze zákona zahrnut do [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], v němž mají být zahrnuty i předmětné nemovitosti. Žalované tak byla přiznána práva, které jí ze zákona nenáleží pro absolutní neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum], a to na úkor věřitelů [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a tedy i žalobkyně, přičemž bez projednání této žaloby bude panovat stav právní nejistoty, který v konečném důsledku legalizuje protiprávní jednání žalované, v čemž žalobkyně spatřuje naléhavý právní zájem na určení zástavního práva, kdy bez tohoto určení zůstane nenaplněný smysl [anonymizováno] řízení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], už jen pro znemožnění výplaty vypořádacího podílu do [anonymizována dvě slova]. Pokud se týká aktivní legitimace žalobkyně, žalobkyně uvedla, že pro podání určovací žaloby může být aktivně legitimován nejen účastník právního vztahu nebo nositel práva, ale v některých případech i osoba odlišná, jestliže výsledek řízení může mít příznivý dopad na její právní postavení. Z výše uvedeného má žalobkyně za to, že je dán naléhavý právní zájem na určovací žalobě, neboť existuje objektivní stav právní nejistoty, tedy stav, kdy bez požadovaného určení by bylo ohroženo právo žalobkyně na vypořádací podíl [jméno] [příjmení] ve společnosti [právnická osoba], v [anonymizováno], nebo kde by bylo bez požadovaného určení jeho právní postavení nejistým, přičemž tento objektivní stav právní nejistoty nelze odstranit jinak než určovací žalobou. 2 V podání ze dne [datum], jež bylo soudu doručeno dne [datum], se žalovaná vyjádřila k podané žalobě s tím, že uvedla, že v této věci již dříve bylo rozhodnuto o neexistenci zástavního práva rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaná má dále za to, že žalobkyně není právně legitimovaná k podání žaloby, neboť [název soudu] rozhodl o vyjmutí objektu zapsaného na [list vlastnictví] v k. ú. [okres] z [anonymizována dvě slova] v rámci [anonymizována dvě slova] vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Konečně žalovaná uvedla, že s ohledem na to, že již bylo rozhodnuto o neexistenci předmětného zástavního práva, žalobkyně není věřitelem, neboť nemá a nikdy neměla pohledávku za [jméno] [příjmení]. 3 Žalobkyně se k jednání nařízenému na [datum] bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, neboť předvolání k jednání jí bylo doručeno do datové schránky dne [datum]. Zástupkyně žalované se k jednání dostavila, přičemž uvedla, že s podanou žalobou nesouhlasí. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Kupní smlouvou ze dne [datum] převedla společnost [právnická osoba] vlastnické právo k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří a pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, to vše v k.ú. [část obce], [územní celek], část [územní celek], okres [okres], zapsáno v katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], vedeném Katastrálním úřadem v [obec] na [list vlastnictví], na kupující [celé jméno žalované]. Uvedené nemovitosti byly přitom dle článku III. odst. 2 kupní smlouvy zatíženy zástavním právem smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne [datum], s právním účinky vkladu ke dni [datum] pro [právnická osoba], [obec], [anonymizováno] [obec] [částka] [anonymizováno]. 6 Ze zápisu věci do soupisu konkursní podstaty ze dne [datum], že pozemek parc.č.st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, pozemek parc. [číslo] manipulační plocha, ostatní plocha, o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se sepisují do [anonymizováno] podstaty [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného [datum], [IČO]. 7 Návrhem na zápis poznámky ze dne [datum] se navrhovatel [jméno] [příjmení] jakožto [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] domáhal zápisu poznámky na [list vlastnictví], u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to poznámky o tom, že pozemek parc.č.st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, pozemek parc. [číslo] manipulační plocha, ostatní plocha, o výměře [výměra] a pozemek parc. [číslo] jiná plocha, ostatní plocha, o výměře [výměra] byly sepsány do [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] ve věci vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 8 Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zamítnuto dovolání [celé jméno žalované] proti rozsudku [název soudu] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým byla zamítnuta žaloba [celé jméno žalované], kterou se proti žalované [právnická osoba] domáhala, aby bylo určeno, že zástavní právo k nemovitostem st. [parcelní číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [číslo] m², p. [číslo] ostatní plocha manipulační plocha o výměře [číslo] m², [parcelní číslo] ostatní plocha jiná plocha o výměře [anonymizováno] m², budova [část obce], [adresa] obč. vybavení na st. [parcelní číslo] nacházejících se v [katastrální uzemí], obec a okres [okres], zapsaných na [list vlastnictví], označené Z [číslo] pro pohledávku označenou [číslo] [částka] [anonymizováno], se prohlašuje za neexistující. Z odůvodnění tohoto rozsudku pak vyplývá, že [právnická osoba], [anonymizováno] není ve věci určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, pasivně legitimována, neboť v řízení nebyla prokázána existence rekta doložky ve směnce a žalobkyně [celé jméno žalované] nedoložila důkaz svědčící o tom, že na žalovanou bylo převedeno směnečné rukojemství – aval. Jelikož směnka nebyla na [právnická osoba], [anonymizováno] výše uvedeným způsobem převedena, nestala se žalovaná věřitelem zástavním právem zajištěné pohledávky. Společnost [právnická osoba] tak není zástavním dlužníkem, a proto nemohla být v tomto řízení pasivně věcně legitimována. 9 Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto výrokem I. tak, že stavba [adresa] na st.p. [číslo] stavební parcela [číslo] parcela [číslo] parcela [číslo] zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se vylučují ze [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení], [IČO]. Výrokem II. tohoto rozsudku bylo rozhodnuto o povinnosti k náhradě nákladů řízení. 10 Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve výroku o věci samé potvrzen, ve výroku o nákladech řízení byl rozsudek změněn tak, že jejich výše činí [částka], jinak byl i v tomto rozsahu potvrzen. 11 Návrhem na záznam souhlasného prohlášení ze dne [datum] učiněným mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba], [anonymizováno], že tímto souhlasně prohlásili a ohlásili skutečnost, že došlo ke změně zástavního věřitele u pohledávky [jméno] [příjmení] vůči dlužníkovi [jméno] [příjmení], která je zajištěna zástavním právem k těmto nemovitostem: objekt občanské vybavenosti [adresa] na pozemku parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], pozemek parc.č.st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha, manipulační plocha o výměře [výměra], to vše včetně součástí a příslušenství, a to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v [obec] pro k.ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení]. 12 Smlouvou o postoupení pohledávky [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem a [právnická osoba], [anonymizováno] jako postupníkem došlo k postoupení pohledávky ve výši [částka] s příslušenstvím vůči [jméno] [příjmení], [IČO]. 13 Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem [číslo] ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] bylo zřízeno zástavní právo k nemovitostem k zajištění pohledávky vzniklé ze Smlouvy o převzetí ručení ze dne [datum] [částka] [anonymizováno] uzavřené mezi [právnická osoba] a dlužníkem [právnická osoba] [příjmení], [IČO]. Předmětem zástavního práva byla nemovitost [adresa], včetně parcely [číslo] (zast. plocha) o výměře [výměra] a včetně parcel [číslo] o výměře [výměra] (ost. plocha), a [číslo] (zast. plocha) o výměře [výměra] v kat. území [anonymizováno] [část obce], obec [anonymizováno] [okres], okres [číslo] [okres]. Právní účinky vkladu vznikly dnem [datum]. 14 Smlouvou o převzetí ručení ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] [příjmení], [IČO] došlo k převzetí ručení ze směnky kryjící zahraniční obchody firmy [jméno] [příjmení] v rámci platnosti devizového zákona. Zástavou za převzetí ručení přitom měly být nemovitosti, depozita nebo jiná odpovídající zástava. 15 Dodatkem [číslo] ke Smlouvě o převzetí ručení ze dne [datum] přijala [právnická osoba] bankovní záruku za příkaz k avalu pro [právnická osoba], směnečné rukojemství aval za směnku vlastní, vystavenou [jméno] [příjmení] dne [datum] na částku [anonymizována tři slova] [příjmení], splatnou dne [datum]. Zástavou za aval jsou nemovitosti a směnky firmy [jméno] [příjmení], a to [anonymizováno] a [anonymizována tři slova]“, objekt [adresa] včetně parcel [číslo] směnky firmy [jméno] [příjmení] na částku [částka]. 16 Doplňkem dodatku [číslo] ke Smlouvě o převzetí ručení ze dne [datum] [právnická osoba] [příjmení], [IČO] souhlasila s platbami dohodnuté odměny za příkaz avalu směnky [částka] [příjmení] takto: dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]. 17 Rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve věci žalobkyně [celé jméno žalované] proti žalované [právnická osoba], bylo určeno, že zástavní právo smluvní [číslo] [částka] [anonymizováno], zapsané pro oprávněného [právnická osoba], [ulice a číslo], [část obce], [PSČ], [obec], [IČO] ke stavební parcele [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba [část obce], [adresa] (občanská vybavenost), stojící na pozemku p.č.: St. [anonymizováno], k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha) a k pozemkové parcele [číslo] o výměře [výměra] (ostatní plocha), vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí], [územní celek] na listu vlastnictví [číslo], na základě původní listiny – smlouva [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], neexistuje 18 Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto, že v řízení bude dále pokračováno na straně žalobce s [jméno] [příjmení], narozenou [datum], trvale bytem [adresa], [anonymizována dvě slova]. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí přitom vyplývá, že [jméno] [příjmení] [anonymizováno] dne [datum] 19 Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je na straně žalobkyně dána její aktivní věcná legitimace a naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť žalobkyně se domáhala určení neexistence práva ve smyslu ust. § 80 o. s. ř. 20 Věcnou legitimací se rozumí hmotněprávní vztah účastníka řízení k projednávané věci, kdy věcně legitimovaný účastník je skutečným nositelem tvrzeného hmotného práva nebo tvrzené hmotněprávní povinnosti. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah je či není, má přitom ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká (k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4625/2018). Posouzení věcné legitimace je přitom vlastním předmětem řízení, přičemž tento nedostatek, není-li odstraněn, vede k zamítnutí žaloby. 21 V daném případě se žalobkyně domáhala určení existence zástavního práva na shora specifikovaných nemovitostech, přičemž pokud se týká její aktivní věcně legitimace, v žalobě uvedla, že k podání určovací žaloby je aktivně věcně legitimován nejen účastník právního vztahu nebo nositel práva, ale i osoba odlišná, jestliže výsledek řízení může mít příznivý dopad na její právní postavení. Pokud se tyká aktivní věcné legitimace žalobkyně, konstatuje soud, že již v rámci dovolání podaného ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] o žalobě [celé jméno žalované] proti [právnická osoba], [anonymizováno] o určení neexistence zástavního práva k předmětným nemovitostem bylo v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] stanoveno, že v řízení, jehož předmětem je určení, zda tu zástavní právo je či není, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, zástavní věřitel, který má pohledávku zajištěnou sporným zástavním právem a zástavní dlužník, který je vlastníkem předmětu sporného zástavního práva, přičemž právní sféry dalších osob se toto řízení netýká, neboť výsledek řízení nemůže mít na jejich právní poměry žádný vliv. Dále ze závěrů shora citovaného rozsudku Nejvyššího soudu vyplývá, že byla-li v projednávané věci zajištěna pohledávka, která měla vzniknout směnečnému rukojmímu v důsledku zaplacení směnky proti tomu, za koho se zaručil, musel by splnivší směnečný rukojmí směnku na [právnická osoba], [anonymizováno] převést rubopisem v souladu s čl. I. § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového, v platném znění. Jelikož směnka nebyla [právnická osoba], [anonymizováno] tímto způsobem převedena, nestala se proto [právnická osoba], [anonymizováno] věřitelem zástavním právem zajištěné pohledávky. Žalobkyně přitom ve smyslu shora uvedeného netvrdila ani neprokazovala, že by byla skutečným nositelem tvrzeného hmotného práva – zástavním věřitelem, tedy věřitelem, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem, neboť celá argumentace žalobkyně v podané žalobě spočívala především v tom, že společnost [právnická osoba], v likvidaci v prvé řadě kupní smlouvou ze dne [datum] vlastnické právo ke shora specifikovaným nemovitostem na žalovanou [celé jméno žalované] nepřevedla. S ohledem na to, že žalobkyně nemá pohledávku zajištěnou zástavním právem, kdy i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve věci [celé jméno žalované] proti [právnická osoba], [anonymizováno] o neexistenci zástavního práva je zřejmé, že směnka nebyla na žalobkyni ve smyslu ust. čl. I. § 11 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb. řádně rubopisem převedena, a proto k postoupení pohledávky [číslo] smlouvou ze dne [datum] na [právnická osoba], [anonymizováno] nikdy dojít nemohlo. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by byla zástavním věřitelem, tedy že by měla pohledávku zajištěnou zástavním právem, není proto dána její aktivní věcná legitimace na určení existence zástavního práva ke shora specifikovaným nemovitostem. 22 Pokud se dále týká požadovaného určení žalobkyně na existenci zástavního práva, podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Určovací žaloba podle uvedeného ustanovení je přitom preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2005, sp.zn. 32 Odo 425/2004, shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1997, pod číslem 21). Soudní praxe připouští, že naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. 28 Cdo 814/2005). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (k tomu viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II, 1. vydání, 2009, s. 524 – 539). Naopak podmínka naléhavého právního zájmu nebude splněna, jestliže požadované určení neodstraní stav ohrožení práva nebo nezjedná efektivně jistotu v dotčeném právním vztahu (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4232/2019). 23 K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení žalobkyně v žalobě uvedla, že ohledně zástavního práva k předmětným nemovitostem bude bez projednání této žaloby existovat vztah právní nejistoty, neboť zůstane nenaplněný smysl [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] pro znemožnění výplaty vypořádacího podílu do [anonymizována dvě slova] a dále, že bude ohroženo právo žalobce jako věřitele na vypořádací podíl [jméno] [příjmení] ve společnosti [právnická osoba] v likvidaci. Pokud se týká [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], které bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], soud nahlédnutím do evidence [anonymizováno] zjistil, že [anonymizováno] byl zrušen z důvodu [anonymizováno] úpadce [jméno] [příjmení], a tedy již není ani fakticky možné naplnit smysl [anonymizováno] řízení, jehož účelem je [anonymizováno] majetku [anonymizováno] a uspokojení jeho jednotlivých věřitelů. Nadto soud konstatuje, že nemovitosti, na kterých mělo váznout žalobkyní tvrzené zástavní právo, byly vyloučeny ze [anonymizována tři slova] podstaty [anonymizováno] [jméno] [příjmení], jak je zřejmé z rozsudku [název soudu] [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jež byl následně potvrzen rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Dále pokud žalobkyně tvrdila, že existuje objektivní stav právní nejistoty, kdy by bez požadovaného určení bylo ohroženo právo žalobce jako věřitele na vypořádací podíl [jméno] [příjmení] ve společnosti [právnická osoba], v [anonymizováno] pak nahlédnutím do obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], v [anonymizováno] byla z obchodního rejstříku vymazána dne [datum]. [jméno] [příjmení], který [anonymizováno] dne [datum], jak je zřejmé z odůvodnění usnesení [název soudu] ze dne 4. 12. 2018, č. j. [číslo jednací], tak již ze své podstaty ani nemůže mít právo na vypořádací podíl ve společnosti [právnická osoba], v likvidaci, když tato společnost, jak je uvedeno výše, již zanikla, přičemž vypořádací podíl v daném případě náleží právní nástupcům [jméno] [příjmení]. Soud současně konstatuje, že žalobkyně nadto ani neprokazovala, že by byla věřitelem úpadce [jméno] [příjmení] a že by svou pohledávku do [anonymizováno] řízení úpadce vůbec přihlásila. Ze shora uvedených důvodů tak má soud za to, že není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určení zástavního práva ke shora specifikovaným nemovitostem, jež jsou ve vlastnictví žalované. Soud současně konstatuje, že s ohledem na výše uvedené žalobou požadované určení není schopné odstranit stav ohrožení práva, resp. zjednat jistotu v dotčeném právní vztahu, když soud současně poukazuje na to, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo již dříve určeno, že toto zástavní právo ke shora specifikovaným nemovitostem neexistuje, kdy soud je současně oprávněn z toho rozsudku dle ust. § 135 odst. 2 o. s. ř. při svém rozhodnutí vycházet. 24 Žalobě tedy nebylo možno z důvodu neexistence aktivní legitimace žalobkyně a neexistence právního zájmu žalobkyně na požadovaném určení vyhovět. Soud přitom konstatuje, že žalobkyně v žalobě neoznačila ani soudu nepředložila důkazy k prokázání svých tvrzení, kdy soud v řízení prováděl pouze důkazy ze spisu vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], neboť potřeba jejich provedení vyplynula z obsahu spisu ve smyslu ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se současně k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, které jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se přitom žalobkyně k jednání nařízenému na [datum] bez omluvy nedostavila, kdy soud současně poukazuje na předchozí ne zcela opodstatněné omluvy žalobkyně z nařízených jednání, kdy především žalobkyně měla mít zájem na co nejrychlejším ukončení projednávané věci. 25 S ohledem na výše uvedené proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout. 26 Ve věci úspěšný účastník má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, náleží jí tak náhrada nákladů řízení v plné výši. 27 Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla od počátku zastoupena právní zástupcem, náleží jí náhrada nákladů řízení za vyjádření k podané žalobě ze dne [datum] ve výši 300 Kč stanovené dle ust. § 2 odst. 3 ve spojení s ust. § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění. 28 Náklady řízení sestávají dále z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s ust. § 7 bodem 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), z tarifní hodnoty 50 000 Kč za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 3 100 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) porada s klientem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, -) účast při jednání soudu dne [datum] § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. 29 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč za úkon za výše uvedené úkony právní služby, tj. celkem ve výši 900 Kč. 30 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady právní zástupkyně žalované ve výši 735,80 Kč (cesta na trase [obec] – [okres] a zpět učiněná dne [datum] osobním vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka]), tedy celkem [anonymizováno] Km při kombinované spotřebě vozidla 7,8 litru [číslo] km a při ceně benzinu 95 oktanů 44,50 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., ve znění novely provedené vyhláškou č. 237/2022 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč/km, tj. 996,40 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [obec] do [obec] a zpět za 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 600 Kč. 31 K tomu bylo přiznáno 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času ve výši 2 631,80 Kč (tj. 21 % z částky 12 532,20 Kč). Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalované částku 15 464 Kč. 32 Náhradu nákladů řízení je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám právní zástupkyně žalované. 33 Lhůta k úhradě náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu § 160 odst. 1 o. s. ř.