15 C 168/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitosti

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba: [adresa] – rodinný dům, v obci [obec], [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 129,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. 1 Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou dne 3. 7. 2020, doplněnou podáními ze dne 16. 7. 2020 a ze dne 14. 1. 2021, se žalobkyně domáhala proti žalovanému vyklizení pozemku specifikovaného ve výroku I. rozsudku shora. Uvedla, že žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitostí, mimo jiné i pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] obci [obec], k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], které nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2005. Dále uvedla, že formou notářského zápisu sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne 15. 11. 2004 JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou se sídlem [adresa], byla uzavřena dohoda o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, kdy žalovaný je bývalým manželem žalobkyně a nemovitost bez jejího souhlasu neoprávněně užívá k bydlení. Konečně uvedla, že dne 20. 3. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vyklizení do sedmi dnů ode dne doručení výzvy, žalovaný sdělil dopisem ze dne 31. 3. 2020, že má písemný souhlas žalobkyně k užívání bytu, což se dle žalobkyně nezakládá na pravdě. Na opakovanou výzvu již žalovaný nereagoval. 2 Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil v podání, které bylo soudu doručeno dne 28. 8. 2020, tak, že žalobu považuje za zcela neoprávněnou. Uvedl, že nemovitost nabyli společně se žalobkyní za trvání manželství v roce 2005, přičemž od rozvodu v roce 2017 nebylo provedeno majetkové vyrovnání. Dále uvedl, že žalobkyně si ponechala byt v [anonymizována tři slova], [obec], kde společně bydleli od roku 2001 do roku 2019, od roku 2019 bydlí žalovaný v [obec a číslo]. Vzhledem k tomu, že energie a ostatní poplatky hradí žalobkyně, posílá jí žalovaný každý měsíc částku ve výši 13 000 Kč. Uvedenou částku zasílal žalovaný nejprve na bankovní účet sdělený žalobkyni, tj. na účet číslo [bankovní účet]. Při první platbě žalovaný zjistil, že majitelem účtu je zaměstnavatel žalobkyně, proto začal předmětnou částku zasílat poštou na adresu žalobkyně. Dále uvedl, že celou rekonstrukci nemovitosti, včetně jejího nákupu, hradil ze svého podnikání, žalobkyně se na pořízení nemovitosti podílela minimálně. Ve vedlejším objektu přitom bydlí otec žalobkyně, se kterým žalobkyně nekomunikuje, přičemž žalovaný zajišťuje otci žalobkyně potraviny a drobné práce na jeho objektu. Dodal, že v současné době se nemá kam odstěhovat. Z tohoto důvodu žádal žalobu zamítnout. 3 Žalovaný se z jednání nařízeného na 10. 2. 2021 písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti. Zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, uvedl, že na podané žalobě trvá, žalovaný nemovitost dosud nevyklidil a stále v ní bydlí. Dále uvedl, že účastníci mezi sebou neuzavřeli žádnou nájemní smlouvu k předmětným nemovitostem. 4 Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Dopisem ze dne 20. 3. 2020 byl žalovaný prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzván k vyklizení domu [adresa] v [obec], a to ve lhůtě sedmi dnů od doručení této výzvy. 6 Z obsahu poštovních poukázek soud zjistil, že těmito byla ze strany žalovaného zasílána žalobkyni nejprve částka ve výši 15 000 Kč měsíčně, tato částka byla konkrétně zasílána v měsíci lednu až dubnu 2019, následně byla zasílána částka ve výši 13 000 Kč měsíčně, a to v měsíci lednu až srpnu 2020, přičemž poštovní poukázky byly zasílány žalobkyni na adresu [adresa žalobkyně]. 7 Z listiny na č. l. 20 obsahující fotografii s SMS zprávou neučinil soud žádný relevantní skutkový závěr, neboť tato je jednak obtížně čitelná, dále není zřejmé, kdo je odesílatelem a příjemcem této SMS zprávy. 8 E-mailem ze dne 24. 4. 2020 bylo prostřednictvím právního zástupce žalobkyně sděleno žalovanému, že žalobkyně nikdy nesouhlasila s užíváním nemovitostí, pokud se týká ze strany žalovaného tvrzených plateb, tyto měly sloužit k úhradě služeb. Dále se z něj podává, že nemovitosti sice byly pořízeny za trvání manželství, ale až poté, co bylo společné jmění manželů zúženo. Závěrem bylo uvedeno, že pokud by byl žalovaný ochoten platit přibližně 50 000 Kč, může být dohoda o užívání uzavřena. 9 Z kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2005 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], jakožto stranou prodávající a žalobkyní, jakožto stranou kupující. Předmětem smlouvy byla budova [adresa] – rodinný dům v části [územní celek] na st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 187 m2, pozemek st. [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 187 m2, [parcelní číslo] – louka o výměře 1 895 m2, [parcelní číslo] – orná půda o výměře 8 650 m2, [parcelní číslo] – zahrada o výměře 1 707 m2, [parcelní číslo] – lesní pozemek o výměře 1 884 m2, [parcelní číslo] – orná půda o výměře 703 m2 a [parcelní číslo] – zahrada o výměře 616 m2, přičemž nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [obec], [územní celek], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou. Z článku II. odst. 2 kupní smlouvy výslovně vyplývá, že žalobkyně nabývá tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, neboť SJM žalobkyně s žalovaným (tj. tehdejším manželem žalobkyně) bylo zúženo na základě notářského zápisu JUDr. [příjmení] [příjmení] ze dne 15. 11. 2004 NZ [číslo], [spisová značka]. 10 Notářským zápisem ze dne 15. 11. 2004 NZ [číslo], [spisová značka], byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva ohledně zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, přičemž ve třetím bodě tohoto notářského zápisu bylo ujednáno, že do společného jmění manželů nebudou náležet veškeré příjmy a veškerý majetek movitý i nemovitý, který nabyde po dni uzavření této smlouvy jeden z manželů. Zástupce žalobkyně uvedl, že obsah této smlouvy následně nikdy nebyl účastníky změněn. 11 Z výpisu z katastru nemovitostí, že shora uvedené nemovitosti vlastní žalobkyně, přičemž jako věcná práva zatěžující nemovitosti jsou zapsána pouze exekutorská zástavní práva podle § 69a exekučního řádu. 12 Z rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 25. 7. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 8. 2017, že tímto bylo rozvedeno manželství žalobkyně a žalovaného. 13 Pokud se týká právního posouzení věci, na daný případ dopadá jednak zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.), dále i zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), neboť k uzavření smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění došlo dne 15. 11. 2004, tj. za účinnosti obč. zák. 14 Podle § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Jak již bylo uvedeno výše, pokud se týká smlouvy o zúžení společného jmění žalobkyně a žalovaného, je třeba tuto smlouvu posuzovat podle obč. zák. (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2690/15). Naopak otázku nároku žalobkyně na vyklizení nemovitosti je třeba posuzovat podle o. z. 15 Podle § 143a odst. 1 obč. zák. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. 16 Podle § 1040 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 17 V projednávané věci má soud za prokázané, že k nabytí nemovitostí ze strany žalobkyně došlo až poté, co bylo smlouvou ve formě notářského zápisu ze dne 15. 11. 2004 společné jmění účastníků zúženo s tím, že do společného jmění manželů nebudou náležet veškeré příjmy a veškerý majetek movitý i nemovitý, který nabyde po dni uzavření této smlouvy jeden z manželů, kdy i forma smlouvy odpovídá zákonnému požadavku uvedenému v § 143a odst. 1 obč. zák. Žalobkyně tedy prokázala, že předmětné nemovitosti nabyla do svého výlučného vlastnictví, přičemž žalovaný tyto nemovitosti užívá, čímž zasahuje do jejího vlastnického práva, nárok žalobkyně na vyklizení nemovitosti dle § 1040 o. z. je tak zcela po právu. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne 1. 8. 2017. Žalovaný neprokázal, že by disponoval právním titulem, který by jej opravňoval k užívání nemovitosti, v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by účastníci uzavřeli nájemní či jinou obdobnou smlouvu, opravňující žalovaného k užívání předmětné nemovitosti. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že ve prospěch žalovaného nevázne na nemovitosti služebnost či jiné věcné právo. Pokud se týká tvrzení žalovaného, že žalované platí každý měsíc určitou finanční částku a zajišťuje otci žalobkyně potraviny a drobné práce na jeho objektu, soud konstatuje, že tato tvrzení nejsou relevantní. Rovněž tak není relevantní námitka žalovaného, že celou rekonstrukci nemovitosti, včetně jejího nákupu, hradil žalovaný, tyto námitky by mohly být relevantní pouze v případném řízení o vypořádání společného jmění manželů. 18 S ohledem na výše uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl. 19 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého ve věci úspěšný účastník má proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, právo na náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Dle § 142a odst. 1 o. s. ř. má však žalobce proti žalovanému právo v řízení o splnění povinnosti na náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k vyklizení bytu ze dne 20. 3. 2020. 20 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 4. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při výši náhrady 1 500 Kč za 1 úkon právní služby): -) převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, -) výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, -) účast na jednání před soudem dne 10. 2. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. 21 Náhrada nákladů řízení se dále skládá ze 4 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 1 200 Kč. 22 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále náhradu za pohonné hmoty ve výši 145 Kč (cesta na trase [obec] – [okres] zpět osobním vozidlem Škoda Fabia, [registrační značka]), tedy celkem 24 km při kombinované spotřebě vozidla 5,9 litru [číslo] km a při ceně benzinu 27,80 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb., tj. celkem za spotřebovanou motorovou naftu 39,40 Kč. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč/km, tj. 105,60 Kč. Dále náhrada za ztrátu času podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 200 Kč za celkem 2 započaté půlhodiny po 100 Kč cestou k jednání z [obec] do [obec] a zpět. 23 K tomu náleží náhrada DPH z náhrady právního zastoupení, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrad za ztrátu promeškaného času ve výši 1 584,50 Kč (tj. 21% ze 7 545 Kč), celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 9 129,50 Kč. 24 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 25 Lhůta k vyklizení nemovitosti byla stanovena v souladu s § 160 odst. 3 o. s. ř. Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.