15 C 17/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 077,03 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 14 077,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 077,03 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 14 077,03 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 14 077,03 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná přitom úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, čímž byly zahájeny kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, přičemž po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Úvěr byl přitom poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalobkyně konečně uvedla, že žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému podala žalovaná dne [datum] včasný odpor. Ve vyjádření k podané žalobě ze dne [datum], jež bylo podáno osobně na podatelně soudu dne [datum], žalovaná uvedla, že si není vědoma toho, že by uzavírala smlouvu s [příjmení] [příjmení], když současně žádné prostředky od uvedeného věřitele žalovaná neinkasovala. S ohledem na to žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3 Žalobkyně v návaznosti na odpor žalované v podání ze dne [datum], jež bylo soudu doručeno dne [datum], uvedla, že smlouva o revolvingovém úvěru byla se žalovanou uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku, kdy žalovaná přijetí smlouvy potvrdila zadáním jedinečného sms kódů, který jí byl za tímto účelem zaslán. Pokud se týká ověřování úvěruschopnosti žalované, původní věřitel lustroval žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, [příjmení], [příjmení], NRKI a BRKI, přičemž žalovaná současně odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru prohlásila, že má pravidelný příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná čerpala úvěr následovně, a to dne [datum] částku 6 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 1 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 600 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol], dne [datum] částku 700 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a dne [datum] částku 600 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Z platební historie žalované je přitom zřejmé, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila celkem 33 587,86 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 14 077,03 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 9 935,43 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 825 Kč a úroků ve výši 3 316,60 Kč. 4 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Žalované bylo přitom předvolání k jednání doručeno [datum] fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě na opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] bude postupně prodávat pohledávky z nesplácených spotřebitelských úvěrů na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalované. Aktivní legitimace je tedy dána. 6 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 7 Žalobkyně k důkazu předložila Rámcovou smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], jež měl být sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr, když maximální úvěrový rámec činil 35 000 Kč, výpůjční úroková sazba činila 0,2833 % denně, přičemž strany sjednaly rovněž poplatek za čerpání úvěru ve výši 750 Kč. Z platebních informací je zřejmé, že ke dni [datum] aktuální celková dlužná částka činila 14 105,18 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila potvrzení o provedených platbách, ze kterých je zřejmé, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 10 000 Kč, dne [datum] částka 600 Kč, dne [datum] částka 700 Kč, dne [datum] částka 600 Kč a výpis z účtu, ze kterých je zřejmé, že z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka 1 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč a dne [datum] částka 6 000 Kč. Z platební historie jsou dále zřejmé úhrady žalované v celkové výši 33 587,86 Kč. Soud dále k návrhu žalobkyně vyžádal výpis z účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], ze kterého je zřejmé, že majitelem účtu je [celé jméno žalované], [datum narození] a ze kterého je zřejmá příchozí platba dne [datum] ve výši 10 000 Kč a příchozí platba dne [datum] ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila loan application info, [příjmení] [příjmení] – Standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěr a kopii občanského průkazu. 8 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9 Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni [datum], neboť podle § 164 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni [datum] tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze [číslo] k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázané uzavření Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], neboť na smlouvě absentují podpisy stran či jakékoliv jiné identifikátory, jež by byly způsobilé uzavření smlouvy o úvěru dostatečně prokázat, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření shora uvedené smlouvy s tvrzeným obsahem. Nadto soud po provedeném dokazování nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně tak zejména neprokázala, zda její právní předchůdkyně vůbec zjišťovala příjmy žalované, když současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy byly taktéž zkoumány výdaje žalované, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové by bylo možné dospět k závěru, že úvěruschopnost žalované je dána. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by při zkoumání úvěruschopnosti vycházela alespoň z informací poskytnutých právní předchůdkyni žalobkyně ze strany žalované a tyto informace následně prověřovala, případně že by žalovaná byla jakkoliv lustrována v dostupných registrech a rejstřících. 11 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12 Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalované byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně poskytnuta bezhotovostním převodem na účet částka v celkové výši 31 900 Kč. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 31 900 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. by žalobkyně proti žalované měla právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. Žalobkyně by tak měla nárok na vrácení částky 31 900 Kč, avšak žalovaná již tuto částku žalobkyni uhradila, když sama žalobkyně ve vyjádřením k odporu žalované ze dne [datum] uvedla, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku 33 587,86 Kč, což plyne rovněž z žalobkyní předloženého výpisu z platební historie. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobu zamítl, kdy současně soud poukazuje na to, že žalobkyni nenáleží ani úrok ve výši 3 316,60 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 825 Kč a ani zákonné úroky z prodlení, a to jednak s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru a dále s ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. 13 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 14 Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že nárok žalobkyně uplatněný touto žalobou není po právu, a proto výrokem I. žalobu v plném rozsahu zamítl. 15 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když právo na náhradu řízení náleží procesně úspěšné straně. Touto byla v daném případě žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly, neboť žalovaná podala ve věci odpor a vyjádření k žalobě, které však ve své podstatě nevedly k zamítnutí žaloby, neboť pokud žalovaná tvrdila, že jí ze strany právní předchůdkyně žalobkyně nebyla poskytnuta žádná finanční částka, toto tvrzení se na základě provedených důkazů ukázalo jako nepravdivé. Z tohoto důvodu rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.