15 C 175/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 23 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení a) částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 004,38 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 865 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, b) částky 3 120 Kč, se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 004,38 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 865 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a co do částky 3 120 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 141 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení]. 1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 23 120 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný v elektronické podobě prostřednictvím tzv. verifikační platby s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal [právnická osoba] vrátit částku 22 715 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný přitom o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí byly kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalobkyně konečně uvedla, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 045 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 715 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 180 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 1. 6. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] vhozením do schránky v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalovaného legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne [datum] sjednaným mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] bylo ujednáno, že na základě Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek došlo mimo jiné k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] také odeslala na poslední známou adresu žalovaného. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], jež měla být sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž celková dlužná částka ve výši 17 025 Kč měla být ze strany žalovaného zaplacena nejpozději do [datum]. Žalobkyně dále k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy s tím, že celková částka jistiny úvěru činila 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku ve výši 22 715 Kč zaplatit žalobkyni nejpozději do [datum]. Z výpisu z účtu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně obdržela dne [datum] z účtu žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] platbu ve výši 1 Kč a dále, že na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] odeslána částka 15 000 Kč a dne [datum] částka 5 000 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila upomínku ze dne [datum], předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum], Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum]. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1724 odst. 1 o. z. smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 8 Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9 Podle čl.

10. Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově smlouva je uzavřena (i) v případě On-line registrace prostřednictvím Stránek věřitele v elektronické a (ii) v případě Telefonické registrace, On-line registrace prostřednictvím Aplikace a Písemné registrace v listinné podobě. Podle čl. 1. obchodních podmínek okamžik uzavření znamená: v případě On-line registrace: sjedná-li si Věřitel s Klientem Platbu bankovním převodem jako způsob poskytnutí Úvěru, a) při uzavření první Smlouvy mezi Klientem a Věřitelem okamžik splnění poslední z následujících podmínek: (i) generování návrhu Smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu Smlouvy Klientem prostřednictvím provedení Registrace a (iii) provedení Verifikační platby; a b) při uzavření každé následující Smlouvy nebo dodatku Smlouvy se okamžikem splnění poslední podmínky rozumí (i) generování návrhu Smlouvy Věřitelem; (ii) přijetí návrhu Smlouvy Klientem kliknutím na tlačítko„ uzavřít Smlouvu o úvěru“ v Uživatelském profilu. 10 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané platné uzavření smluv o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, neboť na smlouvách absentují vlastnoruční či elektronické podpisy smluvních stran. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], ve znění smlouvy o úvěru stejného čísla ze dne [datum], byla uzavřena elektronicky, kdy žalovaný prostřednictvím tzv. verifikační platby odeslané na účet právní předchůdkyně žalobkyně projevil vůli uzavřít smlouvu o úvěru, soud konstatuje, že tvrzená verifikační platba odeslaná z účtu žalovaného byla na účet právní předchůdkyně žalobkyně připsána již dne [datum], tj. dříve než byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum], potažmo než byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne [datum]. Nadto žalovaný odeslal právní předchůdkyni žalobkyně verifikační platbu pod jiným variabilním symbolem, než bylo číslo uzavřené smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené proto žalobkyní tvrzená verifikační platba, která o téměř 7 let předchází uzavření v pořadí prvé smlouvy o úvěru, nemůže uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu dostatečně prokázat. Nadto způsob uzavření smlouvy prostřednictví tzv. verifikační platby byl upraven v obchodních podmínkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž však žalovaný, jakožto spotřebitel, i s přihlédnutím ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nebyl s obchodními podmínkami řádně seznámen. 11 I kdyby soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o úvěru byly mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřeny platně prostřednictvím prostředků komunikace na dálku prostřednictvím tzv. verifikační platby, žalobkyně neprokázala splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně v daném případě neprokázala, že by její předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného, když k takovému tvrzení žádný důkaz nepředložila. Žalobkyně tak zejména neprokázala, zda vůbec zjišťovala příjmy žalovaného, když současně soud poukazuje na to, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalovaného, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dána. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by při zkoumání úvěruschopnosti vycházela alespoň z informací poskytnutých právní předchůdkyni žalobkyně ze strany žalovaného a tyto informace následně prověřovala, případně že by žalovaného jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. Nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., pak má dle názoru soudu, i s přihlédnutím k judikatuře Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a s přihlédnutím k důvodové zprávě k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb., a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena neplatnost absolutní, za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 588 o. z. 12 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané uzavření smluv o úvěru mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], neboť na smlouvách absentují podpisy stran, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Soud však konstatuje, že má za prokázané poskytnutí částky v celkové výši 20 000 Kč, a to na základě ztotožnění plateb z výpisu z účtu předloženého žalobkyní a zároveň z výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného, ze kterých jsou zřejmé platby ve výši 20 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně [číslo] na účet žalovaného č. [bankovní účet]. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku ve výši 20 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 3 120 Kč a odpovídajícího příslušenství. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 3 120 Kč a co odpovídajícího příslušenství zamítl. 14 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od uplynutí lhůty poskytnuté žalovanému k dodatečné úhradě dluhu na základě oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], dle které byla žalovanému poskytnuta dodatečná lhůta do [datum]. Pokud tedy žalovaný v uvedené lhůtě svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, dostal se dnem [datum] s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 15 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 16 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 29 271,19 Kč (23 120 Kč jistina + 1 847,81 Kč zákonný úrok z prodlení od [datum] + 1 004,38 kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení + 2 865 Kč kapitalizovaný úrok + 434 Kč náklady spojené s uplatněním pohledávky). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 21 654,66 Kč (20 000 Kč jistina + 1 654,66 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 74 % a žalovaný z 26 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 48 % (74 % – 26 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. 17 Protože se v daném případě jedná dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupkyně žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, podání žaloby a sepis předžalobní upomínky, vždy po 300 Kč za jeden úkon. V paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a sepis předžalobní upomínky), tj. celkem 300 Kč. Dále náhrada nákladů zahrnuje DPH ve výši 252 Kč (21 % z částky 1 200 Kč) a 925 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 377 Kč. Přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 48 % pak odpovídá částka 1 141 Kč. 18 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 19 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.