15 C 200/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 109 255 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 109 255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 800 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36 864 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se co do částky 85 255 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 800 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 36 864 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou k Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 109 255 s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi účastnicemi byla dne 29. 11. 202 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, když smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Úvěr byl přitom sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková dlužná částka byla sjednána na 56 592 Kč skládající se z jistiny ve výši 30 000 Kč a úroků ve výši 26 592 Kč, když zápůjční úroková sazba činila 23,81 % ročně. Celková dlužná částka měla být ze strany žalované uhrazena v 72 splátkách po 786 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že účastnice sjednaly další doplňkové služby k úvěrové smlouvě, a to doplňkovou službu podpora, možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v důsledku úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a dále v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], když nezaplatila splátku ve výši 1 298 Kč skládající se ze splátky úvěru a ze splátky za doplňkovou službu podpora ve výši 512 Kč. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky spolu s úhradou poplatku ve výši 300 Kč za odeslání upomínky. Žalovaná však své závazky vůči žalobkyni nesplnila, a proto žalobkyně zaslala žalované druhou písemnou upomínku ze dne [datum], kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné splátky spolu s úhradou poplatku v celkové výši 800 Kč (300 Kč + 500 Kč) za odeslání obou upomínek. Na jednotlivé upomínky však nebylo ze strany žalované žádným způsobem reagováno, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě částky 109 326,02 Kč. Žalobkyně v rámci zesplatnění úvěru ze dne [datum] nárokovala po žalované zaplacení následujících položek: přeplatek 1 Kč, zbývající část jistiny 30 000 Kč, zbývající část úroků 26 592 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA – odklad 344 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA – nemoc 14 760 Kč, zbývající část doplňkové služby PODPORA – práce 14 760 Kč, náklady na upomínkování 800 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru 70,02 Kč a smluvní pokuta 15 000 Kč. Žalobkyně konečně uvedla, že se žalobou domáhá zaplacení částky pouze ve výši 109 255 Kč, když nenárokuje vyčíslenou pokutu za prodlení s úhradou splátky úvěru ve výši 70,02 Kč po zohlednění přeplatku ve výši 1 Kč uhrazeného ze strany žalované. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 28. 6. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na [datum] písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Žalované přitom bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] vhozením do schránky v souladu s ust. § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], jež měla být sjednána žalobkyní a žalovanou, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpis ani jakýkoliv jiný identifikátor žalované, jež by stvrzoval vůli žalované směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částka ve výši 24 000 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] a zbývající částka ve výši 6 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru. Zápůjční úroková sazba měla být sjednána ve výši 23,81 % ročně, když celková dlužná částka měla být zaplacena formou 72 měsíčních splátek po 1 298 Kč včetně doplňkových služeb. Z přílohy [číslo] – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež rovněž neobsahovala podpis žalované, je zřejmé, že příjem žalované měl činit 14 105 Kč, náklady žalované měly činit částku 3 000 Kč na bydlení, když ostatní výdaje žalované nebyly zjišťovány s tím, že finanční zůstatek žalované měl činit částku 9 807 Kč. Přílohou [číslo] – Smlouva o zřízení Doplňkové služby PODPORA, jež rovněž neobsahovala podpis žalované, měla být sjednána doplňková služba ve formě odkladu či přerušení splácení úvěru, a to za částku 36 864 Kč. Z potvrzení o platbě je zřejmé, že dne [datum] byla z účtu žalované č. [bankovní účet] odeslána na účet č. [bankovní účet] částka ve výši 1 Kč. Z detailu pohybu je zřejmé, že z účtu žalobkyně byla dne [datum] na účet žalované č. [bankovní účet] odeslána částka 24 000 Kč. Žalobkyně dále k důkazu předložila žádost o doplňkovou službu PODPORA, souhlas s inkasem, Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne [datum], upomínku [číslo] ze dne [datum], upomínku [číslo] ze dne [datum], předsmluvní informace, dopis označený jako Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne [datum], instrukce k uzavření smlouvy ze dne [datum], dopis označený jako Zesplatnění úvěru – možnosti alternativního řešení ze dne [datum] a instrukce k dokončení podpisu smlouvy. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 7 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázané uzavření Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], neboť na smlouvě absentuje podpis žalované či jakýkoliv jiný identifikátor, jež by byl způsobilý uzavření smlouvy o úvěru dostatečně prokázat, a proto není zřejmá vůle žalované k uzavření shora uvedené smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru s tvrzeným obsahem. Nadto soud po provedeném dokazování nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně k důkazu sice předložila přílohu [číslo] ke smlouvě o úvěru – posouzení úvěruschopnosti, v rámci které zjišťovala příjmy a výdaje žalované, kdy však soud konstatuje, že v tomto smyslu nebyly provedeny žádné kroky směrem k prověření správnosti a pravdivosti takových údajů. Tvrzený příjem žalované měl činit částku 14 105 Kč, když však není zřejmé, zda se jedná o příjem za zaměstnání či jiné výdělečné činnosti nebo snad o důchod či podobné plnění, neboť žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by se dalo shora uvedené ověřit. Současně žalobkyně dostatečně nezjišťovala ani výdaje žalované, kdy jediný tvrzený výdaj žalované měl činit částku 3 000 Kč na bydlení, kdy však soud konstatuje, že při absenci jiných předložených důkazů se taková částka jeví jako při nejmenším podhodnocená. Jiné výdaje žalované, tedy náklady na stravu, ošacení, dopravu apod. nebyly ze strany žalobkyně vůbec zjišťovány, kdy je nutné uvažovat alespoň o základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele. Lze tak uzavřít, že žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované z předložených dokumentů nevyplývá, kdy zcela absentují podklady k hodnocení příjmové i výdajové stránky žalované. Nadto shora uvedená listina ohledně hodnocení úvěruschopnosti žalované nebyla ze strany žalované ani vlastnoručně podepsána. Konečně soud konstatuje, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by žalovanou jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. 8 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané uzavření smlouvy o spotřebitelském o úvěru mezi žalobkyní a žalovanou, neboť na smlouvě absentuje podpis či jakýkoliv jiný identifikátor žalované, kdy není zřejmá žalované k uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru s tvrzeným obsahem, přičemž žalobkyně nadto dostatečně nezkoumala ani úvěruschopnost žalované, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Soud však konstatuje, že na základě provedeného dokazování má za prokázané poskytnutí částky ve výši 24 000 Kč na bankovní účet žalované. S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 24 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co žalobkyně žalované plnila. V této souvislosti je dále nutné poukázat na skutečnost, že žalované byla bezhotovostním převodem na účet vyplacena pouze částka 24 000 Kč, ačkoliv na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru měla částka poskytnutého úvěru činit 30 000 Kč, kdy částka ve výši 6 000 Kč představovala zápočet na náklady poskytovatele úvěru. Pokud se tedy týká částky ve výši 6 000 Kč, soud konstatuje, že se ve své podstatě jedná o poplatek za poskytnutí úvěru, který nelze vypořádat v rámci práv z bezdůvodného obohacení, a to za situace, kdy tato částka nebyla žalované ze strany žalobkyně vůbec vyplacena. S ohledem na to proto soud dospěl k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 85 255 Kč a odpovídajícího příslušenství. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 85 225 Kč a co odpovídajícího příslušenství zamítl. 10 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od uplynutí lhůty poskytnuté žalované k zaplacení dluhu dle prokazatelně odeslaného dopisu ze dne [datum] označeného jako Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení, v rámci něhož byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum]. Pokud tedy žalovaná v této lhůtě dlužnou částku žalobkyni neuhradila, dostala se dnem [datum] s úhradou dluhu do prodlení. S ohledem na to proto soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 11 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 12 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 119 389,84 Kč (109 255 Kč jistina + 3 425,59 Kč zákonný úrok z prodlení + 6 709,25 Kč smluvní úrok). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 25 795,07 Kč (24 000 Kč jistina + 1 795,07 Kč zákonný úrok z prodlení). Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla úspěch z 21,60 % a žalovaná z 78,40 %, právo na náhradu nákladů řízení by tak příslušelo žalované. Žalované však žádné náklady řízení nevznikly, neboť tato byla po celou dobu soudního řízení zcela nečinná. S ohledem na to proto soud o nákladech řízení rozhodl výrokem III. tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.