15 C 221/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 730 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 470 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 21 730 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 730 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 360 Kč, se co do částky 13 260 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 260 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 730 Kč za dobu od [datum] do [datum] a co do částky 2 360 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 21 730 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela dne [datum] s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 400 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 330 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 7 930 Kč Touto částkou byla umořena smluvní pokuta a ponížené náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobci v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Žalobce má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („ ZSÚ“) a Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobci úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobce tedy Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 470 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 470 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. splnil svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.; účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]). Náklady spojené s uplatněním pohledávky byly poníženy částečnou úhradou Žalovaného na výši 2 360 Kč. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí 24 090 Kč. Jistina + poplatek ve výši 21 730 Kč, Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 360 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 16 400 Kč (viz nárok 1), a to konkrétně ode dne [datum] (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne [datum], kdy žalobce vyhotovuje tento návrh. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 7 790 Kč. Tato částka byla umořena částečnou úhradou žalovaného. 2 Zástupkyně žalobkyně byla k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno vhozením do domovní schránky na adrese bydliště žalovaného dne [datum], k jednání se však bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání. 3 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 4 Z výpisu z účtu u [právnická osoba], že dne [datum] byla realizována v prospěch účtu č. [bankovní účet] částka 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] označeného jménem a příjmením žalovaného. Dne [datum] byla ve prospěch účtu č. [bankovní účet] realizována platba částky 14 000 Kč a částky 2 400 Kč. 5 Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu zápůjčce ze dne [datum], uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným, smlouva obsahovala podpis žalobkyně a identifikátor žalovaného uvedením [příjmení] kódu: [číslo], připojený ke smlouvě dne [datum], v čase 22:27:

9. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku podle podmínek ve smlouvě, a to bezhotovostním převodem na účet žalobkyně sdělený za tímto účelem žalovanému. Účastníci sjednali, že peněžitá částka odpovídající výši zápůjčky bude žalobkyní poskytnuta převodem na bankovní účet klienta č. [bankovní účet], a to nejpozději do 2 dnů ode dne účinnosti této Smlouvy. Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že se žalovaný se zavazuje uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí Zápůjčky ve výši 4 550 Kč. Za předpokladu, že (i) Klient vrátí Zápůjčku řádně a včas, tj. splatí nejpozději [datum] zápůjčku v celé její výši, a současně (ii) zápůjčka byla poskytnuta v rámci marketingové akce bez poplatku, činí výše Poplatku 0 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 0 %. Dále se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni [příjmení] společně s Poplatkem nejpozději do [datum]. Za předpokladu, že žalovaný vyčerpá Zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 30 dnů, činí Roční procentní sazba nákladů 2969 % a celková částka splatná Klientem tak činí 18 550 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle této Smlouvy účastníci sjednali smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. 6 Dodatkem ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala, že žalovanému navýší bezúčelovou a bezhotovostní Zápůjčku o 2 400 Kč tak, že celková výše Zápůjčky tak bude činit 16 400 Kč a žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení Zápůjčky ve výši 780 Kč s tím, že celkový Poplatek tak činí 5 330 Kč, kdy Zápůjčka a Poplatek ve výši 3 180 Kč jsou splatné dne [datum]. Dodatek ke smlouvě o úvěru obsahoval podpis žalobkyně a identifikátor žalovaného uvedením [příjmení] kódu: [číslo], připojený ke smlouvě dne [datum], v čase 17:36:52. 7 Žalobkyně dále k důkazu předložila všeobecné obchodní podmínky, které byly dne [datum] opatřeny podpisy žalobkyně a identifikátorem žalovaného uvedením [příjmení] kódu: [číslo], připojeným dne [datum], v čase 22:27:09. 8 Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 9 Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, který byl majitelem tohoto účtu i v měsíci listopadu 2021 a zároveň jedinou osobou s dispozičními právy k tomuto účtu. 10 Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného je zřejmá zaúčtovaná finanční transakce ve prospěch tohoto účtu dne [datum] ve výši 14 000 Kč od [právnická osoba] z č.ú. [bankovní účet] a dne [datum] ve výši 2 400 Kč od [právnická osoba] z č.ú. [bankovní účet] 11 Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši. Zároveň poštovním podacím lístkem žalobkyně osvědčila, že dne [datum] žalovanému výzvu odeslala. 12 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně tak zejména neprokázala, zda vůbec zjišťovala příjmy žalovaného, když současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalovaného, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dána, případně že by žalovaného jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. 14 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do [datum], nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, kdy nadto v posuzovaném případě žalovaná v podaném odporu námitku neplatnosti uzavřené smlouvy vznesla. 15 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do [datum] a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 16 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 17 V daném případě má soud za prokázané poskytnutí částky žalobkyní v celkové výši 16 400 Kč žalovanému, a to na základě ztotožnění plateb z výpisů z účtu žalobkyní předložených a soudem vyžádaných, ze kterých jsou zřejmé platby v celkové výši 16 400 Kč z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] na účet žalovaného č. [bankovní účet] dne [datum] a dne [datum]. S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku v celkové výši 16 400 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení toho, co právní žalobkyně žalovanému plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 8 470 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, poníženou o dílčí platby ze strany žalovaného ve výši 7 930 Kč (tj. 16 400 – 7 930), avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 13 260 Kč s příslušenstvím za dobu [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 360 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 21 730 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 13 260 Kč, 2 360 Kč a co odpovídajícího příslušenství zamítl. 18 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od uplynutí 3 denní lhůty poskytnuté žalovanému k zaplacení dluhu dle předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne [datum], přičemž doručena byla dne [datum], a to v souladu s ust. § 573 o. z., podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Poslední den lhůty pro dobrovolné zaplacení tak připadl na [datum], přičemž pokud žalovaný dluh neuhradil, dostal se dnem [datum] s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 470 Kč, za dobu od [datum] do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 19 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 20 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 27 551,32 Kč (21 730 Kč jistina + 3 461,32 Kč zákonný úrok z prodlení + 2 360 Kč smluvní pokuta). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 8 929,58 Kč (8470 Kč jistina + 459,58 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 32 % a žalovaný ze 68 %. Nárok na náhradu nákladů řízení v poměrné výši by tak svědčil žalovanému. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud výrokem III. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 21 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.