15 C 264/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 47 712,12 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení a) částky 47 235,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 235,62 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 098,48 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, b) částky 476,50 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u Okresního soud v Jablonci nad Nisou dne datum se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 47 235,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 47 235,62 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 6 098,48 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč a částky 476,50 Kč Návrh odůvodnila žalobkyně tím, že dne 10.4.2022 uzavřel žalovaný se právnická osoba anonymizována tři slova příjmení anonymizováno, číslo anonymizováno, země, anonymizována dvě slova země anonymizováno právnická osoba, anonymizována dvě slova, IČO Smlouvu o revolvingovém úvěru číslo kdy proces uzavření smlouvy byl takový, že žalovaný podepsal Žádost o revolvingový úvěr (dále jen„ Žádost“), která obsahovala základní parametry požadovaného úvěru. Žádost mohla být žalovaným podepsána fyzicky, či v portálu internetového bankovnictví. Žalovanému byla na základě smlouvy vystavena platební karta s možností čerpání finančních prostředků do výše úvěrového rámce 50 000 Kč s maximálním úvěrovým rámcem 500 000 Kč. Původní věřitel provedl šetření k prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Jejím prostřednictvím čerpal žalovaný finanční prostředky v úhrnné výši 49 895,10 Kč, přičemž žalovaný uhradil toliko 5 000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 31. 12. 2022 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni coby postupníkovi, přičemž ke dni postoupení činila pohledávky 53 810,60 Kč (nesplacená jistina 47 235,62 Kč, nesplacený smluvního úroku ve výši 4 619,58 Kč v sazbě 26,28% za období od 19. 8. 2022 do 2. 1. 2023, nesplacené poplatky za pojištění neschopnosti splácet 878,90 Kč, smluvní pokuta 476,50 Kč, poplatky za upomínky 600 Kč). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, ten však přes výzvy neuhradil na popsaný dluh ničeho. 2 Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, po celou dobu soudního řízení byl zcela nečinný. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvil, a požádal, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání spolu s žalobou doručeno datum fikcí do datové schránky žalovaného, evidované na fyzickou osobu žalovaného dle § 46 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 18a zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 4 Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila Rámcovou smlouvu o poskytnutí bankovních produktů a služeb číslo z 10. 4. 2022, ve které je jako smluvní strana označena právnická osoba anonymizována dvě slova a žalovaný. Smlouva obsahovala podpisy stran. 7 Ze smlouvy o revolvingovém úvěru číslo že byla uzavřena dne 10. 4. 2022. Jako poskytovatel úvěru byla ve smlouvě označena právnická osoba anonymizována dvě slova a jako klient byl označen žalovaný. U údajů u klienta bylo uvedeno, že je svobodný, nemá žádné vyživované děti a bydlí v nájmu, od 7/2021 pracuje jako dělník u společnosti právnická osoba s měsíčním příjmem 20 500 Kč s náklady domácnosti 9 500 Kč. Aktuální úvěrový rámec činil 50 000 Kč, úroková sazba činila 26,28%, přičemž počet splátek závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad Klienta. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. 8 Dopisem ze dne 28. 11. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o úvěru s tím, že úvěr se ke dni 31. 12. 2022 stal splatným. 9 Žalobkyně dále soudu předložila Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tabulku – platební historii, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 25. 5. 2023. Dopisem ze dne 12. 4. 2022 bylo žalovanému oznámeno, že schválili jeho žádost o anonymizováno ze dne 10.4.2022 s úvěrovým rámcem 50 000 Kč. 10 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2023 postoupila společnost právnická osoba anonymizována dvě slova pohledávku na žalobkyni. K tomu žalobkyně připojila seznam postoupených pohledávek, osvědčují postoupení pohledávky za žalovaným. Dopisem ze dne 27. 1. 2023 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni, k čemuž doložila poštovní podací arch ze dne 30. 1. 2023. Aktivní legitimace žalobkyně je tedy v řízení dána. 11 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti vzal soud za prokázané uzavření rámcové smlouvy o bankovních službách mezi původním věřitelem a žalovaným dne 10. 4. 2022, jakož i smlouvy o revolvingovém úvěru stejného dne. 12 Pokud jde o tvrzení, že původní věřitel prověřil při uzavírání smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, je třeba konstatovat, že k prokázání tohoto tvrzení nebyly předloženy jakékoliv důkazy a toto tvrzení tak nelze mít za prokázané. 13 Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14 Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15 Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 16 Ohledně výkladu pojmu„ odborná péče“ lze odkázat na § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ Lze dále v této souvislosti poukázat na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, z jehož právní věty lze citovat:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“ Citované závěry, byť byly přijaty v případu, na který dopadala předchozí úprava zák. č. 145/2010 Sb., jsou nepochybně aplikovatelné i v pro výklad pojmu„ odborné péče“ ve smyslu aktuální právní úpravy, tedy zákona č. 257/2016 Sb. 17 Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18 Absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, coby důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla výslovně vložena do textu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. až novelou provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. s účinností od 29. 5. 2022. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění dopadajícím na řešený případ, tedy ve znění účinném do 28. 5. 2022, je však třeba vykládat v souladu se záměrem zákonodárce, kterým bylo posílení ochrany spotřebitele, coby slabší strany úvěrové smlouvy. Vzhledem k tomu, že tuzemská právní úprava spotřebitelského úvěru představuje částečně transpozici směrnice č. 93/13 EHS, je na místě vykládat tuto právní úpravu způsobem konformním s komunitárním právem. V této souvislosti je na místě poukázat na rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C - 679/18, OPR-Finance, k předběžné otázce vznesené českým soudem právě k předmětné právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru, včetně shodného stanoviska generálního advokáta v obdobné věci C -616/18, Cofidis. Soudní dvůr EU ve věci OPR-Finance uzavřel, že„ články 8 a 23 směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku … musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Vyplývá tak z výše uvedeného, že aplikovatelnou právní úpravu (§ 87 zákona č. 257/2016 Sb.) je třeba jednoznačně vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnou z úřední povinnosti. 19 V posuzovaném případě tak aplikací uvedené právní úpravy a judikatorních závěrů na zjištěný skutkový stav je třeba dospět k závěru, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena a vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. 20 Za dané situace se nabízí možnost posoudit žalobou uplatněný nárok podle právní úpravy bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný vyčerpal finanční prostředky ve výši 49 895,10 Kč. Toto tvrzení prokazuje žalobkyně předložením souboru vytvořeného v tabulkovém procesoru označeného„ platební historie“. Soubor obsahuje tabulku, vytvořenou patrně jako výstup počítačového systému, který patrně zachycuje transakční historii. Ze souboru není patrná identifikace osoby dlužníka ani úvěrového případu. Z hlediska důkazní hodnoty nelze považovat takový důkaz za způsobilý prokázat s dostatečnou mírou jistoty čerpání revolvingového úvěru v průběhu času, jako předpoklad nezbytný k tomu, aby mohla být žalobkyně v řízení, byť částečně úspěšná. Způsobilým důkazem by byl např. klasický výpis transakční historie bankovního účtu, či potvrzení o provedených platebních transakcích, z nichž by soud mohl ověřit čerpání finančních prostředků žalovaným ve výši tvrzené žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně není ani zřejmé, zda žalovaný čerpal finanční prostředky postupně, kdy, v jaké výši a jakým způsobem, či se jednalo o jednorázové čerpání a kdy se tak stalo. Žádné dokumenty způsobilé prokázat čerpání finančních prostředků ze strany žalovaného však předloženy nebyly. Nelze tak než uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení o čerpání úvěru žalovaným. 21 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 22 Za dané situace nezbylo než podanou žalobu v plném rozsahu zamítnout, když nebyly dány podmínky pro přiznání žalobou uplatněného nároku, byť jen z části, a to ani coby plnění dle smlouvy o úvěru ani z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. 23 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně plně úspěšný žalovaný v řízení žádné procesní náklady nevynaložil. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve dvou vyhotoveních.