15 C 28/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Mgr. Markem Indrou sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 12 943,41 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 239,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 239,38 Kč, za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 12 943,41 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 943,41 Kč za dobu od 27. 6. 2023 do zaplacení, se co do částky 2 704,03 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 704,03 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 943,41 Kč za dobu od 27. 6. 2023 do 27. 7. 2023, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 315 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO. 1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 943,41 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 08.12.2022 mezi společností právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností Jméno zainteresované společnosti 0/0 Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2022-10-26 smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 15 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2023-08-26. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. V poslední upomínce byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 2023-06-26 a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2023-06-27. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 17704.03,- Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 10239.38,- Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 2477.13,- Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 226.90,- Kč nejpozději splatných dne 2023-06-26, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi 2022-10-26 a převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného Anonymizováno. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu var. symbol. Konečně žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena. 2 Usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka bylo řízení co do částky 4 760,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 4 760,62 Kč od 27. 6. 2023 do zaplacení zastaveno. Předmětem řízení tak zůstal požadavek na zaplacení 12 943,41 Kč s příslušenstvím za dobu od 27. 6. 2023 do zaplacení. 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na 18. 4. 2024 písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne 2 4. 2024 fikcí na adrese jeho trvalého bydliště, žalovaný se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Žalobkyně předložila listinu označenou jako Smlouva o úvěru splatného ve splátkách č. anonymizováno ze dne 26. 10. 2022, jako věřitel byla označena společnost právnická osoba a jako klient žalovaný. Částka jistiny úvěru činila 15 000 Kč, s dobou trvání úvěru 10 měsíců ode dne poskytnutí finančních prostředků, se splátkami po 2 204,04 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 92,25%, celkovou výší úvěru 22 040,40 Kč, se způsobem poskytnutí na účet č. č. účtu. První splátka byla splatná den 26. 11. 2022, poslední 26. 8. 2023. Smlouva nebyla podepsána věřitelem ani klientem. 6 Z výpisu z účtu právnická osoba. ze dne 26. 10. 2022, že byla realizována odchozí úhrada částky 15 000 Kč ve prospěch účtu č. č. účtu pod VS var. symbol. 7 Žalobkyně upomenula žalovaného dopisem ze dne 26. 6. 2023 k úhradě dlužné částky ve výši 13 043,41 Kč a zároveň tímto dopisem zesplatnila poskytnutý úvěr. 8 Ze sdělení právnická osoba., že v říjnu roku 2022 byl majitelem účtu č. č. účtu jméno FO, nar. datum, dispoziční právu k účtu mimo majitele měl rovněž Jméno zainteresované osoby 0/0, r. č. hodnota, bytem adresa. 9 Z výpisu z účtu za měsíc říjen 2022 č.ú. Anonymizováno, že dne 26. 10. 2022 byla ve prospěch tohoto účtu realizována platba částky ve výši 15 000 Kč od Anonymizováno 10 Smlouvou o postoupení pohledávek postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni, jak vyplývá z připojeného seznamu postoupených pohledávek. Dopisem ze dne 19. 7. 2023 oznámil původní věřitel – společnost právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně je tedy v řízení dána. 11 Předžalobní upomínkou ze dne 19. 7. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů, k čemuž doložila poštovní podací lístek ze dne 19. 7. 2023 osvědčující zaslání předžalobní upomínky žalovanému. 12 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 11. 2016. Podle ust. 6 odst. 1 smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Podle § 9 odst. 1 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle § 9 odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Ze strany poskytovatele úvěru je nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jsou žalobkyní uvedena pouze v obecné rovině, aniž by žalobkyně k důkazu předložila jakoukoli listinu, na základě které úvěruschopnost žalovaného prověřovala. 14 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 15 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. ust. § 588 o. z. absolutně neplatná, kdy nad rámec shora uvedeného důvodu způsobující neplatnost posuzované smlouvy o úvěru, jako samostatný důvod pro neplatnost úvěrové smlouvy soud shledává absenci podpisů smluvních stran na smlouvě, která není opatřena ani jedinečným kódem žalovaného, či jakýmkoli jiným prostředkem, ze kterého by bylo možno uzavřít, že žalovaný projevil vůli vedoucí k platnému uzavření shora uvedené smlouvy. Konečně je smlouva neplatná i pro nemravné ujednání týkající se úroku z úvěru ve výši 92,25%, kdy takto sjednaná úroková sazba převyšuje v té době běžnou úrokovou sazbu o více než trojnásobek (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dle časové řady ČNB (viz. systém časových řad ARAD) činila úroková sazba v říjnu 2022 s dobou fixace do jednoho roku sazbu 12,26%. 16 S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 17 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 18 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že žalobkyně prokázala výpisem z účtu u právnická osoba, který soud k návrhu žalobkyně od banky vyžádal, že žalovanému byla dne 26. 10. 2022 vyplacena celkem částka 15 000 Kč, kdy k dotazu soudu právnická osoba sdělila, že žalovaný byl v té době disponentem shora uvedeného účtu. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádné úhrady žalobkyni, neboť byl v řízení zcela nečinný, proto soud vyšel z tvrzení žalobkyně v podané žalobě o tom, že v řízení nárokuje částku 10 239,38 Kč, jakožto dlužnou jistinu. S ohledem na právní posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení (viz. níže) náleží žalobkyni právo pouze na zaplacení dlužné žalované jistiny. 19 S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 239,38 Kč, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 2 704,03 Kč, představují zbytek žalované jistiny a odpovídajícího příslušenství. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 2 704,03 Kč společně s odpovídajícím příslušenstvím zamítl. 20 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal na základě prokazatelně odeslané výzvy k plnění ze dne 19. 7. 2023, ve které byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Žalobkyně osvědčila odeslání výzvy žalovanému dne 19. 7. 2023. Podle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zásilku je tedy třeba považovat za doručenou dne 24. 7. 2023, poté plynula lhůta 3 dnů k dobrovolnému uhrazení dlužné částky, která uplynula dne 27. 7. 2023, ode dne následujícího, tj. ode dne 28. 7. 2023, se ocitl žalovaný s úhradu dlužné částky v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 10 239,38 Kč za dobu od 28.7.2023 do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaného nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení žalobu zamítl. 21 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 22 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. 23 K tomu soud dále uvádí, že procesní zavinění na částečném zastavení řízení na základě usnesení soudu (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 2. shora) leží na straně žalující, neboť žalobu vzala částečně zpět, aniž se po žalovaném domohla úhrady částky 4 760,62 Kč, do které byla žaloba vzata zpět. Za předmět řízení je tak třeba považovat částku 19 862,72 Kč (tj. 17 704,03 Kč jistina + 2 158,69 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 11 357,45 Kč (10 239,38 Kč jistina + 1 118,07 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 57 % a žalovaný ze 43 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 14 % (57 % – 43 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. 24 Náklady řízení sestávají z náhrady nákladů právního zastoupení stanovené podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif) za tyto úkony právní služby (při náhradě 300 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 25 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 3 paušální náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, tj. celkem ve výši 300 Kč. 26 K tomu soud přiznal 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 252 Kč (tj. 21 % z částky 1 200 Kč) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tj. částku 2 252 Kč. Úspěchu žalobkyně v rozsahu 14% pak odpovídá částka 315 Kč. 27 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 28 Lhůty k plnění byly stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce.