15 C 281/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 83 164,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 68 409,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 68 409,68 Kč za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 83 164,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 83 164,90 Kč za dobu od datum do zaplacení, se co do částky 14 755,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 755,22 Kč za dobu od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 83 164,90 Kč za dobu od datum do datum, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 12 981,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. jméno jméno. 1 Žalobkyně se žalobou podanou původně u název soudu dne datum a následně postoupenou k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 15. 8. 2023, č.j. číslo jednací, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 83 164,90 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, (dříve právnická osoba) se sídlem adresa, anonymizována dvě slova číslo, země, jako původním věřitelem a postupitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2016 číslo smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 83164.90 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 2022 číslo. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III. pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách webová adresa zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 83164.90 Kč a splatností dne 2022 číslo. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného bankovní účet. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo. Dále žalobkyně uvedla, že pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. 2 V podání ze dne datum žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, příjmení, NRKI a BRKI, k čemuž žalovaný dal uzavřením smlouvy souhlas. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen zápůjčku splatit a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost zápůjčku splatit. Na základě této lustrace a prohlášení žalovaného původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalovaného zápůjčku splatit. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dále uvedla, že dokládá soudu potvrzení o provedení platby od právnická osoba, s.r.o. (54ks), dle kterých žalovaný čerpal finanční prostředky v různé výši vždy na bankovní účet č.: bankovní účet pod variabilním symbolem číslo v období mezi datum – datum a dále dokládá soudu platební historii žalovaného od právního předchůdce žalobce, z níž je patrné, že před postoupením pohledávky uhradil žalovaný celkem 373 864 Kč. Dle platební historie byla žalobci postoupena pohledávka ve výši 83 164,90 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 68 409,68 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 500 Kč dle čl. III odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 14 255,22 Kč dle čl. III odst. 1 úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho. Konečně žalobkyně uvedla, že mění žalobní tvrzení, když nesprávně bylo uvedeno:„ Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo“ Správně je:„ Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu číslo“ 3 Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na datum písemně omluvil, přičemž výslovně souhlasil s projednáním věci bez své přítomnosti. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne datum vhozením do domovní schránky na adrese jeho trvalého bydliště, žalovaný se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5 Žalobkyně k důkazu předložila Standardní podmínky smlouvy o úvěru platné k datum, Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru obsahující informace o věřiteli: právnická osoba, kdy u kolonky druh spotřebitelského úvěru byl uveden Revolvingový úvěr na kreditním účtu, dále byla mimo jiné specifikována částka, kterou je třeba zaplatit, náklady spotřebitelského úvěru a související náklady. 6 Z listiny označené jako Platební informace, variabilní symbol, že aktuální dlužná částka k datu splatnosti datum činí 82 971,10 Kč. 7 Z přehledu platební historie jsou zřejmé vystavené faktury a jednotlivé částky, jakož i výběry za období datum do datum (částky 16 000 Kč, 1411,42 Kč, 965,01 Kč, 1977 Kč, 1140 Kč, 592 Kč, 4500 Kč, 1100 Kč, 700 Kč, 1300 Kč, 1200 Kč, 890 Kč, 1100 Kč, 5000 Kč, 550 Kč, 1050 Kč, 1200 Kč, 1000 Kč, 1000 Kč, 1700 Kč, 5000 Kč, 700 Kč, 1000 Kč, 2000 Kč, 4000 Kč, 14000 Kč, 2000 Kč, 5000 Kč, 8500 Kč, 2000 Kč, 3000 Kč, 900 Kč, 2000 Kč, 5000 Kč, 973 Kč, 2000 Kč, 2376 Kč, 640 Kč, 2550 Kč, 1800 Kč, 2150 Kč, 1980 Kč, 3000 Kč, 3000 Kč, 9200 Kč, 1880 Kč, 11300 Kč, 2900 Kč, 950 Kč, 7000 Kč, 9800 Kč, 2000 Kč, 7000 Kč a 3900 Kč). Celkem se tedy jednalo o 54 výběrů v celkové částce 175 874,43 Kč. 8 Z přehledu platební historie jsou zřejmé i jednotlivé částky úhrad za období datum do datum, kdy z prostého součtu jednotlivých úhrad vyplývá celková částka úhrad 107 464,75 Kč. 9 Z Rámcové smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, že jako věřitel byla označena právnická osoba a jako klient celé jméno žalovaného, označený rodným číslem, bydlištěm a číslem bankovního účtu bankovní účet, jako druh úvěru byl označen revolvingový úvěr na kreditním účtu s maximálním úvěrovým rámcem 35 000 Kč, výpůjční úrokovou sazbou 0,2833%, výše RPSN 578,1%, smluvní pokuta činila 10% za každý týden prodlení s úhradou dlužné částky, vždy alespoň 250 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou měsíčních splátek, vždy k 25. dni v měsíci, počínaje dnem datum Smlouva nebyla opatřena podpisy. 10 Žalobkyně dále k důkazu doložila potvrzení o provedených platbách prostřednictvím platební brány ThePay (celkem 54 potvrzení) o tom, že z účtu společnosti právnická osoba byly realizovány na účet č. bankovní účet pod variabilní symbol byly v období od datum do datum platby plně odpovídají částkám uvedeným v odstavci 7 odůvodnění rozsudku shora, tedy v celkové výši 175 874,43 Kč. 11 právnická osoba ze dne datum, že jediným majitelem a disponentem osobního účtu č. bankovní účet byl ke dni datum celé jméno žalovaného, datum narození. 12 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila společnost právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni, jak vyplývá z připojeného seznamu postoupených pohledávek. Dopisem ze dne datum oznámil původní věřitel – společnost právnická osoba žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Aktivní legitimace žalobkyně je tedy v řízení dána. 13 Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, k čemuž doložila poštovní podací lístek ze dne datum osvědčující zaslání předžalobní upomínky žalovanému. 14 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 11. 2016. Podle ust. 6 odst. 1 smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a věřitel je povinen v ní uvést informace stanovené v příloze číslo k tomuto zákonu. Nesplnění této informační povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy. Jedno vyhotovení smlouvy musí obdržet spotřebitel v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Podle § 9 odst. 1 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Podle § 9 odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15 Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v daném případě nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Ze strany poskytovatele úvěru je nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Skutková tvrzení k posouzení úvěruschopnosti žalovaného jsou žalobkyní uvedena pouze v obecné rovině, aniž by žalobkyně k důkazu předložila jakoukoli listinu, na základě které úvěruschopnost žalovaného prověřovala. 16 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. 17 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. ust. § 588 o. z. absolutně neplatná, kdy nad rámec shora uvedeného důvodu způsobující neplatnost posuzované smlouvy o úvěru, jako samostatný důvod pro neplatnost úvěrové smlouvy soud shledává absenci podpisů smluvních stran na smlouvě, která není opatřena ani jedinečným kódem žalovaného, či jakýmkoli jiným prostředkem, ze kterého by bylo možno uzavřít, že žalovaný projevil vůli vedoucí k platnému uzavření shora uvedené smlouvy. 18 S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěrech bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. 19 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 20 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že žalobkyně prokázala výpisem z platební historie, potvrzeními o provedených platbách na účet bankovní účet, že žalovanému byla vyplacena celkem částka 175 874,43 Kč, kdy k dotazu soudu právnická osoba sdělila, že jediným majitelem a disponentem shora uvedeného účtu byl žalovaný. S ohledem na to, že z platební historie vyplývají úhrady žalovaného v celkové částce 107 464,75 Kč, považuje soud za oprávněný požadavek žalobkyně na zaplacení částky 68 409,68 Kč, odpovídající dlužné jistině (tj. 175 874,43 – 107 464,75). Žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádné další úhrady žalobkyni, neboť byl v řízení zcela nečinný, proto soud vyšel z provedených listinných důkazů, kdy dlužné jistině ve výši 68 409,68 Kč koresponduje i tvrzení žalobkyně v doplnění žaloby ze dne datum, ve kterém žalobkyně uvedla, že žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 68 409,68 Kč, kdy toto tvrzení žalobkyně předloženými důkazy rovněž prokázala. 21 S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku v celkové výši 175 874,43 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 68 409,68 Kč, po zohlednění částečné úhrady ze strany žalovaného v celkové výši 107 464,75 Kč, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 14 755,22 Kč představují zbytek žalované jistiny a odpovídajícího příslušenství. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 14 755,22 Kč společně s odpovídajícím příslušenstvím zamítl. 22 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal na základě prokazatelně odeslané výzvy k plnění ze dne datum, ve které byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od sepsání výzvy. Žalobkyně osvědčila odeslání výzvy žalovanému dne datum. Podle ust. § 573 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Zásilku je tedy třeba považovat za doručenou dne datum, poté plynula lhůta 3 dnů k dobrovolnému uhrazení dlužné částky, která uplynula dne datum, ode dne následujícího, tj. ode dne datum, se ocitl žalovaný s úhradu dlužné částky v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 68 409,68 Kč za dobu od datum do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaného nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 23 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 24 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 99 040,27 Kč (83164,90 Kč jistina + 15 875,37 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 80 741,68 Kč (68 409,68 Kč jistina + 12 332 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 81,5 % a žalovaný z 18,5 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 63 % (81,5 % – 18,5 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. 25 Náhrada nákladů právního zastoupení stanovená podle ust. § 7 odst. bodu 5. advokátního tarifu sestává z následujících úkonů právní služby (při výši náhrady 4 460 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - předžalobní upomínka ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. 26 K tomu dále náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby, tj. 900 Kč a náhrada DPH ve výši 2 998,80 Kč (21 % z částky 14 280 Kč) a 3 327 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 20 605,80 Kč. Přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 63 % pak odpovídá částka 12 981,70 Kč. 27 Náhradu nákladů řízení ve výroku III. tohoto rozsudku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám advokáta žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 28 Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuce.