15 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 998 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 398 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 85 Kč, za dobu od datum do datum, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 1 998 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 122 Kč za dobu od datum do datum, se co do částky 600 Kč a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 37 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 595,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne datum domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 998 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 122 Kč za dobu od datum do datum, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy uzavřené písemně dne datum, pojistného produktu označeného číslo jehož předmětem bylo anonymizována dvě slova datum. První pojistné bylo sjednáno na částku 5 055 Kč, když pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Žalovaný následně neuhradil pojistné za období od datum do datum, pojistná smlouva proto následně zanikla ke dni 19. 2.

201. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 1 998 Kč skládající se z dlužného pojistného za výše uvedené období a z poplatku 600 Kč za prokazatelně odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. 2 Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz číslo jednací, který byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 27. 1. 2022, číslo jednací, neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Právní zástupkyně žalobkyně se z jednání nařízeného na den datum písemně omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno dne datum do vlastních rukou, avšak k jednání se bez omluvy nedostavil, aniž by požádal o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.), rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právní zástupkyně žalobkyně. 4 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5 Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným písemně uzavřena Pojistná smlouva pro pojištění bytových domů a odpovědnosti anonymizováno číslo s dohodnutým počátkem pojištění od datum, s pojistným za pojistné období ve výši 5 055 Kč, když pojistné období bylo sjednáno v délce roční. Pojistná smlouva obsahovala ujednání o tom, že součástí pojistné smlouvy jsou příslušné pojistné podmínky a přílohy vyznačené na pojistné smlouvě, dále pak přehled poplatků za vybrané úkony pojistitele (…). Žalovaný podpisem pojistné smlouvy potvrdil, že před uzavřením pojistné smlouvy převzal v listinné nebo v jiné textové podobě veškeré součásti pojistné smlouvy a seznámil se s nimi. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému zánik pojistné smlouvy dnem datum ve 24:00 hodin nezaplacením pojistného ve lhůtě stanovené v upomínce. Žalobkyně dále k důkazu předložila Sazebník vybraných poplatků za vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, Sazebník poplatků za vybrané administrativní úkony u produktů neživotního pojištění, kopii poštovní dodejky, přehled inkasní bilance ze dne datum, listinu označenou jako Pokus o smír ze dne datum a Upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne datum. 6 Právní vztah mezi účastníky se řídí zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle ust. § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 7 Podle ust. § 2774 odst. 2 o. z. odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Zároveň se jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ust. § 1811 a násl. o. z. 8 V daném případě účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu. Ve smlouvě dohodli pojistné, které měl žalovaný hradit po dobu trvání pojistné smlouvy pravidelnými platbami ve výši 5 055 Kč ročně. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy tím, že neuhradil pojistné za období od datum do datum, což dle předložené inkasní bilance odpovídá částce 1 398 Kč. Žalobkyní vyčíslený dluh na pojistném nepřesahuje poměrnou část běžného pojistného za prodlení se zaplacením dlužného pojistného v uvedeném období. 9 Pokud se žalobkyně dále domáhala zaplacení poplatku za upomínání žalovaného ve výši 600 Kč, a to za prokazatelně zaslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění, žalobkyně sice prokázala, že žalovanému zaslala upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění, avšak nepředložila soudu Všeobecné pojistné podmínky, ze kterých by tvrzený nárok osvědčila. Nadto v předloženém sazebníku poplatků není požadovaná služba v tvrzené sazbě 600 Kč ani upravena. 10 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem dodatečně poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Zároveň zástupce žalobkyně v podání ze dne datum, kterým omluvil svou neúčast při jednání soudu, uvedl, že pokud se žalovaný nedostaví k jednání, navrhuje vydání rozsudku pro zmeškání. Soud k tomuto konstatuje, že z doslovného znění § 153b odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že rozsudek pro zmeškání je oprávněn soud vydat pouze na návrh žalobce, který se k jednání dostavil, přičemž tato skutečnost pak je jedním z předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání. Žalobkyně se k jednání nařízenému na den datum nedostavila, přičemž svoji neúčast omluvila dne datum, soud proto nebyl oprávněn v daném případě rozsudkem pro zmeškání rozhodnout. 11 Právním zhodnocením skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 395 Kč, odpovídající poměrné části běžného pojistného za období od datum do datum, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení poplatku za upomínání žalovaného ve výši 600 Kč. 12 Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 600 Kč a tomu odpovídajícímu úroku z prodlení ve výši 37 Kč zamítl. 13 Žalovaný splatný závazek řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu ust. § 1968 věty prvé o. z. v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z. je žalobkyně v takovém případě oprávněna požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené vládním nařízením, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 122 Kč od datum do datum z částky 1 998 Kč. Vzhledem k tomu, že soud shledal žalobou uplatněný nárok za oprávněný pouze co do částky 1 398 Kč, přičemž ve zbytku žalobu zamítl, přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 85 Kč, za dobu od datum do datum. 14 Podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Právo na náhradu nákladů má však žalobce dle ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. věci o splnění povinnosti proti žalovanému jen tehdy, jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení výzvy k plnění žalované částky a současně prokázala, že tuto upomínku také žalovanému skutečně zaslala. 15 Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 2 120 Kč (1 998 Kč jistina + 122 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 1 483 Kč (1 398 Kč jistina a 85 Kč zákonný úrok z prodlení z této částky). Žalobkyně měla úspěch ze 70 % a žalovaný ze 30 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 40 % (70 % – 30 %). 16 Protože se v daném případě jedná o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobce, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že tyto spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky, při výši náhrady 200 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), v paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč, dále DPH ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč) a 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 1 489 Kč. Přiznaným 40 % pak odpovídá částka 595,60 Kč. 17 Náhradu nákladů řízení je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. 18 Lhůta ke splnění povinností uložených tímto rozsudkem byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 19 Rozsudek byl odůvodněn podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce.