15 C 325/2023

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČ: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 14 827,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč, za dobu od 2. 8. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacenía) částky 12 000 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 500 Kč za dobu od 12. 4. 2023 do 5. 6. 2023,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 500 Kč za dobu od 6. 6. 2023 do 22. 6. 2023,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 23. 6. 2023 do 27. 7. 2023,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení,kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 161,99 Kč,kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč,nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč,b) částky 2 827,50 Kč,se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 500 Kč za dobu od 12. 4. 2023 do 5. 6. 2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 500 Kč za dobu od 6. 6. 2023 do 22. 6. 2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 500 Kč za dobu od 23. 6. 2023 do 27. 7. 2023, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 12 000 Kč za dobo od 28. 7. 2023 do 1. 8. 2023, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 161,99 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a co do částky 2 827,50 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 14 827,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 22.8.2022 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, Smlouvu o úvěru, tel. číslo, , platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 22.8.2022 (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla společnost , Anonymizováno, žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti , Anonymizováno, vrátit částku 30 750 Kč spolu s příslušenstvím do 21.9.2022. Žalovaná svoji vůli Smlouvu uzavřít projevila tzv. verifikační platbou, kdy převedla částku v rozmezí 0,01 - 1,- Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet , Anonymizováno, . Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách , Anonymizováno, , kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu, kterou odeslala z osobního bankovního účtu vedeného na její jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalované, k ochraně jejích osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Na základě těchto informací společnost , Anonymizováno, zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka jistiny ve 25 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Tímto žalovaná čerpala úvěr. Žalovaná odsouhlasila při zaslání verifikační platby , právnická osoba, podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalované na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Dále žalobkyně uvedla, že dne 8.12.2022 byla mezi spol. , Anonymizováno, a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni 5.4.2023. Konečně uvedla, že celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 24 230 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 14 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 750 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 880 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, s tím, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 5 750 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 100 Kč = 5 850 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 161,99 Kč, po revizním přepočtu za období od 1.dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 22.9.2022 do 5.4.2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 14 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 12.4.2023 z jistiny ve výši 14 500 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním Ode dne postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku ve výši 2 500 Kč. Tato částka byla alokována na postoupenou jistinu pohledávky ve výši 14 500 Kč. Žalovaná uhradila dne 27.07.2023 částku 500 Kč, dne 22.06.2023 částku 1000 Kč, dne 05.06.2023 částku 1000 Kč. Výše nesplacené jistiny tak ke dni podání žaloby činí 12 000 Kč. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.4.2023 s účinností ke dni 11.4.2023, a to ve výši 3 880 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 2 827,50 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 22.9.2022 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 14 500 Kč do 5.4.2023.2 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na 20. 2. 2023 řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalované bylo předvolání k jednání doručeno dne 1. 2. 2024 vhozením do domovní schránky na adrese bydliště žalované, k jednání se však bez omluvy nedostavila, ani nepožádala o odročení jednání.1 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalobkyně k důkazu předložila smlouvu Smlouva o úvěru číslo, tel. číslo, ze dne 22. 8. 2022, uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalovanou, která byla u kolonky žalované podepsána dne 22. 8. 2022 v 7:20:48 na základě potvrzení návrhu smlouvy klientem pomocí kódu, který byl zaslán na tel. číslo, tel. číslo, . Celková výše úvěru činila částku 25 000 Kč, celková částka ke splacení bez prodloužení činila 30 750 Kč, s datem splatnosti 21. 9. 2022. Roční zápůjční úroková sazba činila 279,83%, odpovídající úroku 5 750 Kč, úvěr byl sjednán v délce trvání 30 dnů. Strany se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti Klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Obchodní podmínky , právnická osoba, .2 Výpisem z účtu u , právnická osoba, . ze dne 22. 8. 2022 žalobkyně prokázala zaslání částky 25 000 Kč, která byla identifikována VS: , var. symbol, , na číslo účtu , č. účtu, .3 Výpisem z účtu u , právnická osoba, . ze dne 28. 7. 2022 žalobkyně prokázala připsání částky 0.01 Kč na účet č. , anonymizováno, z č.ú. , Anonymizováno, , vedené na jméno , Jméno zainteresované osoby 0/0, , se zprávou: identifikace klienta pro účel poskytnutí úvěru od , právnická osoba4 Žalobkyně dále k důkazu předložila dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 27. 11. 2022, potvrzení o povedení transakce s datem zaúčtování platby dne 11. 4. 2023 z účtu společnosti , právnická osoba, se zprávou pro příjemce , Anonymizováno, – úhrada portfolia 04/2023. Společné prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 18. 4. 2023, z něhož pod položkou 40. vyplývá postoupená pohledávka za žalovanou z č. smlouvy, tel. číslo, ve výši 24 230 Kč. Listinou ze dne 18. 4. 2023 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, za žalovanou na společnost , právnická osoba, a.s. Dopisem ze dne 18. 4. 2023 oznámila rovněž žalobkyně žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky s daty kontaktování dlužníka 26. 6. 2023 a dne 25. 5. 2023.5 Žalobkyně dále předložila Obchodní podmínky , právnická osoba6 Předžalobní upomínkou ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Zároveň poštovním podacím lístkem žalobkyně osvědčila, že žalované výzvu odeslala.7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by soud mohl řádné ověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně posoudit. Současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalované, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je dána, případně že by žalovanou jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. Povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr stíhá poskytovatele úvěru dle shora citovaných zákonných ustanovení bez ohledu na výši poskytnuté zápůjčky, když po právním zhodnocení shora soud uzavírá, že žalobkyně této povinnosti nedostála.9 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, kdy nadto v posuzovaném případě žalovaná v podaném odporu námitku neplatnosti uzavřené smlouvy vznesla.10 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.11 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.12 V daném případě má soud za prokázané poskytnutí částky žalobkyní v celkové výši 25 000 Kč žalované převodem na účet. S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku v celkové výši 25 000 Kč, bylo třeba nárok žalobkyně třeba posoudit jako nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z., má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení toho, co žalobkyně žalovanému plnila. Soud vyšel z tvrzení žalobkyně o tom, že na žalobkyni byla postoupena jistina pohledávky ve výši 14 500 Kč a že po postoupení pohledávky ještě žalovaná žalobkyni na dlužnou částku plnila, když po postoupení pohledávky zaplatila ještě částku 2 500 Kč. Za této situace soud považoval jako oprávněný požadavek na zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč (tj. 14 500 – 2 500) a v tomto rozsahu žalobě z titulu bezdůvodného obohacení vyhověl, kdy žalobu co do částky 2 827,50 Kč a 434 Kč zamítl, včetně níže uvedeného příslušenství.13 Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta, kdy současně soud poukazuje na to, že žalobkyni nenáleží smluvní úrok za poskytnutí úvěru ani poplatky související s úvěrem a smluvní pokuta, a to s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Žalovaná současně netvrdila ani neprokazovala další, nad rámec tvrzeného, vrácení dlužné částky žalobkyni, když žalovaná byla po celou dobu soudního řízení zcela nečinná.14 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při stanovení prodlení soud vyšel z data následující od vyhotovení předžalobní upomínky ze dne 1. 8. 2023, kdy žalobkyně prokázala její odeslání žalované poštovním podacím archem. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 000 Kč, za dobu od 2. 8. 2023 do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, včetně kapitalizovaného úroku ve výši 5 850 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 161,99 Kč zamítl.15 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta.16 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch pouze částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Příslušenství žalované částky soud vyčíslil ke dni svého rozhodnutí. Žalobkyně se žalobou domáhala celkem zaplacení částky 26 400,41 Kč (tj. částky 12 000 Kč+ 94,32 +179,79 1025,07 Kč zákonné úroky z prodlení + 1161,99 Kč kapitalizovaný úrok z prodlení + 5850 Kč kapitalizovaný úrok + 434 Kč náklady s uplatněním pohledávky + 2827,50 Kč smluvní pokuta). Žalobkyni byla celkem přiznána částka 13 000,41 Kč, tj. 12 000 Kč + 1000,41 Kč zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 51 %, žalovaná v rozsahu 49%. Vzhledem k tomu, že procesní úspěch byl přibližně stejný na obou stranách sporu, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.17 Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.