15 C 39/2023
č. j. 15 C 39/2023-46
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 49 § 101 § 142 § 149 § 160
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 1968 § 1970 § 2395 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 1 § 2 § 86 § 87 § 104
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 750 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 30 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 750 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se co do částky 5 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 750 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 750 Kč za dobu od [datum] do [datum], zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 908,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno]. 1 Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] domáhala proti žalované zaplacení částky 30 750 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Původní věřitel uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum], přičemž žalovaná se současně zavázala uhradit smluvní úrok ve výši 5 750 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná vybrala dle své volby výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně žalovaná vyplnila registrační formulář, kde zadala své osobní údaje a seznámila se s podmínkami smlouvy. Žalovaná současně potvrdila, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetla a seznámila se s jejím obsahem. Původní věřitel následně dne [datum] vyplatil převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] sjednaný úvěr. Žalobkyně uvedla, že žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, přičemž žalovaná tak neučinila ani na základě upomínek odeslaných původním věřitelem ani na základě předžalobní upomínky. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 24. 1. 2023, [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalované řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupce žalobkyně byl k jednání nařízenému na [datum] řádně předvolán, z účasti na jednání se však omluvil. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, aniž by požádala o odročení jednání nebo se k věci samé jakkoliv vyjádřila. Žalované bylo přitom předvolání k jednání doručeno [datum] fikcí v souladu s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.). Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně. 4 Soud se v projednávané věci zabýval nejdříve otázkou, zda je u žalobkyně dána aktivní legitimace a naopak u žalované legitimace pasivní, přičemž vycházel z žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů. Ve Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jež byla ujednána jako smlouva rámcová, bylo sjednáno, že společnost [právnická osoba] postoupí své pohledávky za svými klienty vzniklé ze smluv o úvěru na žalobkyni, a to na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek. Žalobkyně současně prokázala, že oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], učiněné jménem žalobkyně, společně s předžalobní výzvou také odeslala na poslední známou adresu žalované. Aktivní legitimace je tedy dána. 5 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 6 Žalobkyně k důkazu předložila Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], jež měla být sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou, přičemž však předmětná smlouva neobsahovala podpisy ani jakékoliv jiné identifikátory smluvních stran, jež by stvrzovaly vůli stran směřující k uzavření smlouvy. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, a to na bankovní účet č. [bankovní účet], přičemž zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně, úrok tedy činil částku 5 750 Kč, přičemž splatnost byla stanovena ke dni [datum]. Žalobkyně dále k důkazu předložila nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně zápůjční úroková sazba činila 139,92 % ročně a splatnost byla stanovena ke dni 9. 10 2021, dále nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně zápůjční úroková sazba činila 93,28 % ročně a splatnost byla stanovena ke dni [datum], dále Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně zápůjční úroková sazba činila 69,96 % ročně a splatnost byla stanovena ke dni [datum], dále nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně zápůjční úroková sazba činila 55,97 % ročně a splatnost byla stanovena ke dni [datum] a konečně nepodepsanou Smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na základě které mělo dojít ke změně podmínek původní smlouvy, konkrétně zápůjční úroková sazba činila 46,64 % ročně a splatnost byla stanovena ke dni [datum]. Z výpisu z účtu je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně obdržela dne [datum] z účtu žalované platbu ve výši 0,01 Kč a dále, že dne [datum] byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 25 000 Kč. Soud dále k žádosti žalobkyně vyžádal výpis z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného u mBank S.A. na jméno [celé jméno žalované], [datum narození], z něhož vyplývá zaúčtování příchozí platby ve výši 25 000 Kč dne [datum] z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalobkyně dále k důkazu předložila upomínku ze dne [datum], opakovanou výzvu k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum]. 7 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni [datum] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném případě nemá za prokázané uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], resp. smluv stejného čísla upravujících podmínky původní smlouvy o úvěru ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], neboť na smlouvách absentují podpisy stran či jakékoliv jiné identifikátory, jež by byly způsobilé uzavření smlouvy o úvěru dostatečně prokázat, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření shora uvedených smluv o úvěru s tvrzeným obsahem. Nadto soud po provedeném dokazování nemá za prokázáno splnění povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalované, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně tak zejména neprokázala, zda vůbec zjišťovala příjmy žalované, když současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalované, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je dána. Rovněž tak žalobkyně neprokázala, že by při zkoumání úvěruschopnosti vycházela alespoň z informací poskytnutých právní předchůdkyni žalobkyně ze strany žalované a tyto informace následně prověřovala, případně že by žalovanou jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících. 9 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 10 V daném případě nemá soud po provedeném dokazování za prokázané uzavření smluv o úvěru mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], neboť na smlouvách absentují podpisy stran, a proto není zřejmá vůle stran k uzavření smlouvy o úvěru s tvrzeným obsahem. Soud však konstatuje, že má za prokázané poskytnutí částky ve výši 25 000 Kč, a to na základě ztotožnění platby z výpisu z účtu předloženého žalobkyní a zároveň z výpisu z účtu vedeného na jméno žalované, ze kterých je zřejmá platba ve výši 25 000 Kč z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] na účet žalované č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. S ohledem na to, že právní předchůdkyně žalobkyně plnila – poskytla žalované peněžitou částku ve výši 25 000 Kč, aniž by byl mezi stranami platně sjednán závazek, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalované právo na vrácení toho, co právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 25 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 5 750 Kč a odpovídajícího příslušenství. Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. co do částky 5 750 Kč a co odpovídajícího příslušenství zamítl. 11 Žalovaná dluh řádně a včas neuhradila, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od uplynutí 3denní lhůty poskytnuté žalované k zaplacení dluhu dle předžalobní upomínky ze dne [datum]. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne [datum], přičemž doručena byla dne [datum], a to v souladu s ust. § 573 o. z., podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Poslední den lhůty pro dobrovolné zaplacení tak připadl na [datum], přičemž pokud žalovaná dluh neuhradila, dostala se dnem [datum] s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl. 12 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. 13 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 34 788,78 Kč (30 750 Kč jistina + 4 038,78 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 27 172,95 Kč (25 000 Kč jistina + 2 172,95 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 78 % a žalovaná z 22 %, žalobkyni proto soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 56 % (78 % – 22 %). V daném případě žalobkyně doložila vyhotovení a zaslání výzvy k plnění, jak vyžaduje ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. 14 Protože se v daném případě jedná dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen advokátní tarif), o tzv. formulářovou žalobu, kdy právní zástupce žalobkyně, jak je soudu známo z jeho činnosti, podává u soudu takových žalob větší množství, tyto mají podobu vžitého vzoru, kdy se jedna žaloba od druhé odlišuje jen v minimální míře potud, aby mohla být co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, základní právní argumentace včetně její stylizace je totožná či jen s drobnými odchylkami a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, stanovil soud výši účelně vynaložených nákladů řízení tak, že spočívají v odměně za právní zastupování ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby, tj. příprava a převzetí věci, podání žaloby a sepis předžalobní upomínky, vždy po 500 Kč za jeden úkon. V paušální náhradě hotových výdajů po 100 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a sepis předžalobní upomínky), tj. celkem 300 Kč. Dále náhrada nákladů zahrnuje DPH ve výši 378 Kč (21 % z částky 1 800 Kč) a 1 230 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 3 408 Kč. Přiznanému právu na náhradu nákladů ve výši 56 % pak odpovídá částka 1 908,50 Kč. 15 Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 16 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.