15 C 62/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného fakticky bytem adresa žalovaného o zaplacení 4 482 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 4 482 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 482 Kč za dobu od 17. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4 482 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 482 Kč za dobu od 17. 11. 2021 do zaplacení, a to z titulu nezaplaceného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] pojistného produktu Pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s počátkem pojištění ke dni 5. 8. 2020, s pojistným za pojistné období ve výši 6 000 Kč s roční splatností. Žalobkyně uvedla, že pojistná smlouva byla uzavřena na základě písemného návrhu na uzavření pojistné smlouvy k okamžiku uhrazení prvního pojistného pojistiteli ze strany pojistníka. Žalovaný následně neuhradil pojistné splatné dne 5. 8. 2020, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně, pojistná smlouva proto následně zanikla ke dni 4. 11. 2021. Za období od 5. 8. 2020 do 4. 11. 2021, kdy byla smlouva ukončena, tak dlužné pojistné činí částku 4 482 Kč. 2 Ve věci byl dne [datum] vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], který však byl následně zrušen usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], neboť se jej nepodařilo žalovanému řádně doručit do vlastních rukou. 3 Zástupkyně žalobkyně byla k jednání nařízenému na den [datum] řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila, přičemž výslovně souhlasila s jednáním bez své přítomnosti. Žalovaný se k jednání soudu osobně dostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen o. s. ř.) rozhodl, že bude jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a její právní zástupkyně. 4 Žalovaný při jednání soudu uvedl, že o pojistné smlouvě nemá povědomost, tuto uzavřela pravděpodobně jeho bývalá manželka, žalovaný pojistnou smlouvu neuzavíral, návrh na uzavření pojistné smlouvy nevyplňoval, přičemž vozidlo je v registru silničních vozidel vedeno na bývalou manželku žalovaného. 5 Problematika pojistných smluv je upravena v Části čtvrté, Hlavě II, Dílu 15, Oddílu 2 (§§ 2758 a násl.) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen o. z.). Obecně se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistníkovi pojistné. 6 Podle ust. 2759 odst. 1 o. z. neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce. Podle ust. § 2772 odst. 1 o. z. není-li ujednána doba vzniku pojištění, vzniká pojištění prvním dnem následujícím po dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust. § 2783 odst. 1, 2 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. 7 Splatnost pojistného je upravena v ust. § 2783 odst. 2 o. z. tak, že běžné pojistné je splatné k prvnímu dni pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla je jako specifický právní institut dále upraveno zvláštním zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále jen zákon). Dle § 1 odst. 3 zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 9 Ust. § 13 odst. 2 zákona stanoví, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. 10 Problematika povinnosti pojistníka platit pojistné a splatnosti pojistného se vzhledem k absenci úpravy ve zvláštním zákoně řídí výše citovanými ustanoveními o. z. s výjimkami uvedenými shora. 11 Žalobkyně předložila k důkazu Návrh pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s tím, že jakožto vlastník vozidla byla uvedena [jméno] [příjmení] a jakožto provozovatel [celé jméno žalovaného], počátek pojištění byl sjednán od 5. 8. 2020 na dobu neurčitou, s pojistným za pojistné období ve výši 3 492 Kč ročně. Návrh obsahoval ujednání o tom, že návrh pojistník příjme tím, že na účet žalobkyně zaplatí první platbu ve výši a termínu uvedeném v návrhu pojistné smlouvy, přičemž první platba pojistného měla být uhrazena bankovním převodem na účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo], a to nejpozději do 5. 8. 2020. Žalovaný přitom při jednání soudu uvedl, že návrh na uzavření smlouvy nevyplňoval, přičemž současně žádnou první platbu pojistného na účet žalobkyně nepoukázal a nemá povědomost o tom, zda tak učinila jeho bývalá manželka. Žalobkyně dále k důkazu předložila párovací předpisy, dopis ze dne 9. 11. 2021 oznamující zánik pojistné smlouvy, pojistku k pojistné smlouvě: [číslo] a upomínku ze dne 4. 10. 2021. 12 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že pojistná smlouva byla v daném případě uzavírána elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, avšak v posuzovaném případě nelze mít za prokázané, že žalovaný uhradil první splátku pojistného, čímž současně akceptoval nabídku na uzavření pojistné smlouvy. K uvedenému závěru dospěl soud vzhledem k tomu, že předmětná úhrada není prokazována výpisem z bankovního účtu, ale toliko interním dokumentem žalobkyně – párovacími předpisy, přičemž taková listina, která byla vytvořena žalobkyní a může jí být libovolně upravována, není způsobilá provedení platby a totožnost plátce dostatečně prokázat. Pojistná smlouva je přitom uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti, tj. kdy navrhovateli dojde akceptace (projev vůle nabídku přijmout) druhé strany. Vyplývá-li z nabídky, že pojistitel navrhuje uzavření pojistné smlouvy zaplacením, a uvede-li výši pojistného a dobu, dokdy má být pojistné zaplaceno, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová. Přijetí nabídky je účinné včasným připsáním pojistného na účet pojistitele uvedený v nabídce, zaplacením v hotovosti, popř. jiným způsobem zaplacení, byl-li pojistitelem nabídnut. Připsání pojistného na účet žalobkyně, v souladu s návrhem na uzavření smlouvy, však žalobkyně předloženými listinnými důkazy neprokázala. Žalovaný přitom při jednání soudu uvedl, že první platbu pojistného nehradil, o tomto mu není nic známo, a to i z toho důvodu, že návrh na uzavření pojistné smlouvy žalovaný neuzavíral, když tak pravděpodobně učinila jeho bývalá manželka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uzavření pojistné smlouvy v daném případě neprokázala, což je prvotní předpoklad pro vznik povinnosti pojistníka pojistné hradit, již jen z tohoto důvodu nebylo možné žalobě vyhovět. S ohledem na výše uvedené proto soud dále nezkoumal, ze strany koho byl návrh pojistné smlouvy sjednáván, zda ze strany žalovaného nebo jeho bývalé manželky. 13 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta. V daném případě se žalobkyně z konání soudního jednání omluvila. 14 Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že uzavření pojistné smlouvy nelze mít za prokázané, přičemž žalobě již z tohoto důvodu nelze ani z části vyhovět. Soud proto s ohledem na shora uvedené skutečnosti z důvodu neunesení břemene důkazního žalobu zamítl. 15 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když právo na náhradu řízení náleží procesně úspěšné straně. Touto byl v daném případě žalovaný, přičemž tento se náhrady nákladů řízení při jednání soudu výslovně vzdal. Z tohoto důvodu proto rozhodl soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.