15 C 77/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 32 983 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč, za dobu od 12. 9. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 32 983 Kč s příslušenstvím, se co do částky 6 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 523 Kč za dobu od 12. 9. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 523 Kč za dobu od 20. 12. 2022 do 11. 9. 2023, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 6 460 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 23. 11. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 983 Kč s příslušenstvím.. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 19.11.2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 19.11.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 2 500 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 21.11.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 1.12.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 1.12.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 3 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 1.12.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 4 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 1.12.2022, dále si žalovaný zažádal o navýšení zápůjčky o 2 500 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne 2.12.2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 5 423 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 19.12.2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobce byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) ZSÚ. Dále uvedla, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též: úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2.3 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 26.12.2022, 02.01.2023, 09.01.2023, 18.01.2023, 02.02.2023). Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje činí 29 023 Kč, tj. jistina + poplatek ve výši 26 523 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Konečně žalobkyně uvedla, že se po žalovaném domáhá zaplacen smluvní pokuty dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ze dne 19.11.2022 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 20 000 Kč, a to konkrétně ode dne 20.12.2022 (den následující po splatnosti zápůjčky), do dne 08.11.2023. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 6 460 Kč.2 Zástupkyně žalobkyně byla k jednání nařízenému na , Anonymizováno, řádně předvolána, z účasti na jednání se však omluvila. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno fikcí dle § 49 odst. 4 o.s.ř. dne 22. 4. 2024 na adrese jeho trvalého bydliště, k jednání se však bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání.1 Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:2 Z výpisu z účtu u , jméno FO, č.ú. , Anonymizováno, , který soud k návrhu žalobkyně vyžádal, že dne 19.11.2022 byla na účet žalovaného připsána částka 4 000 Kč, dne 19. 11. 2022 částka 2 500 Kč, dne 1.12.2022 částka 2x 2000 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 3 000 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 4 000 Kč a dne 2. 12. 2022 částka 2 500 Kč. Veškeré platby byly realizovány z účtu , Jméno zainteresované společnosti 0/0, a identifikovány byly pod VS , var. symbol, . Zároveň banka soudu sdělila, že žalovaný byl v listopadu a v prosinci roku 2022 majitelem účtu č. , Anonymizováno, a jedinou osobou s dispozičním právy.3 Žalobkyně zároveň předložila výpisy z účtu u Moneta Money bank, a.s., ze kterých vyplývají realizované platby ve prospěch účtu č. , Anonymizováno, , a to dne 2. 12. 2022 částka 2 500 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 2000 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 4 000 Kč, dne 19. 11. 2022 částka 4 000 Kč, dne 19. 11. 2022 částka 2 500 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 2 000 Kč, dne 1. 12. 2022 částka 3 000 Kč. Z výpisu z účtu , Anonymizováno, ., že dne 15. 6. 2022 byla realizována z účtu žalovaného č. , Anonymizováno, platba částky 1 Kč pod VS , var. symbol, ve prospěch účtu č. , hodnota4 Žalobkyně dále k důkazu předložila smlouvu zápůjčce ze dne 19. 11. 2022, uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným, smlouva obsahovala podpis žalobkyně a identifikátor žalovaného uvedením PIN kódu: , Anonymizováno, , připojeného ke smlouvě dne 19. 11. 2022, v čase 10:56:

50. Předmětem shora uvedené smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 4 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku podle podmínek ve smlouvě, a to bezhotovostním převodem na účet žalobkyně sdělený za tímto účelem žalovanému. Účastníci sjednali, že peněžitá částka odpovídající výši zápůjčky bude žalobkyní poskytnuta převodem na bankovní účet klienta č. , hodnota, a klient se zavazuje uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí Zápůjčky ve výši 1 235 Kč. Za předpokladu, že (i) Klient vrátí Zápůjčku řádně a včas, tj. splatí nejpozději 19.12.2022 zápůjčku v celé její výši, a současně (ii) zápůjčka byla poskytnuta v rámci marketingové akce bez poplatku, činí výše Poplatku 0 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 0 %. Dále se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni Zápůjčku společně s Poplatkem nejpozději do 18.9.2021. Za předpokladu, že žalovaný vyčerpá Zápůjčku okamžitě v plné výši a tuto splatí do 30 dnů, činí Roční procentní sazba nákladů 2974 % a celková částka splatná Klientem tak činí 5 235 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle této Smlouvy účastníci sjednali smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením klienta.5 Ke smlouvě o zápůjčce žalobkyně dále k důkazu předložila dodatky č. , Anonymizováno, : ze dne 19. 11. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč se splatností dne 19. 12. 2022, ze dne 1. 12. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 2 000 Kč se splatností dne 19. 12. 2022, ze dne 1. 12. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 2 000 Kč se splatností dne 19. 12. 2022, ze dne 1. 12. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 3 000 Kč se splatností dne 19. 12. 2022, ze dne 1. 12. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 4 000 Kč se splatností dne 19. 12. 2022 a ze dne 1. 12. 2022 o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč se splatností dne 19. 12. 2022 s tím, že celková výše zápůjčky bude činit 20 000 Kč. Veškeré dodatky byly opatřeny podpisy žalobkyně a identifikátorem žalovaného uvedením PIN kódu.6 Žalobkyně dále k důkazu předložila všeobecné obchodní podmínky, které byly dne 19. 11. 2022 opatřeny podpisy žalobkyně a identifikátorem žalovaného uvedením PIN kódu.7 Upomínkami ze dne 26. 12. 2022, 2. 1. 2023, 9. 1. 2023, 18. 1. 2023, 2. 2. 2023 žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.8 Předžalobní upomínkou ze dne 5. 9. 2023 vyzvala zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 32 203 Kč. Zároveň poštovním podacím lístkem žalobkyně osvědčila, že dne 5. 9. 2023 žalovanému výzvu odeslala.9 Právní vztah mezi účastníky se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.). Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dále se na daný právní vztah vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v platném znění. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb. tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje a) činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a c) působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb. smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10 Na základě posouzení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti konstatuje soud, že v daném nemá za prokázáno splnění povinnosti žalobkyně dostatečně zkoumat úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně k důkazu nepředložila žádnou listinu, ze které by splnění uvedené povinnosti prokázala. Ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je přitom ze strany poskytovatele úvěru nezbytné zkoumat důkladně nejen příjmovou složku žadatele o úvěr, tj. existenci pracovněprávního vztahu, délku jeho trvání, výši průměrné mzdy apod., ale i složku výdajovou, tj. náklady na bydlení, dopravu, běžné výdaje, závazky či dokonce případné exekuční či insolvenční řízení žadatele. Poskytovatel úvěru má tedy na základě zhodnocení příjmů a výdajů žadatele povinnost s odbornou péčí posoudit, zda žadatel (dlužník) nebude mít zjevný problém úvěr splácet, přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si nechá od dlužníka doložit. Žalobkyně tak zejména neprokázala, zda vůbec zjišťovala příjmy žalovaného, když současně soud poukazuje na to, že žalobkyně rovněž neprokázala, že by před uzavřením smlouvy taktéž zkoumala výdaje žalovaného, a tedy na základě porovnání složky příjmové a výdajové dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je dána, případně že by žalovaného jakkoliv lustrovala v dostupných registrech a rejstřících.11 V souvislosti s právě uvedeným pak vyvstává otázka, zda neplatnost smlouvy o úvěru je pouze relativní, jak naznačuje ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022, nebo se jedná o neplatnost absolutní. Soud má za to, že uvedené ustanovení nechrání pouze spotřebitele, na jehož ochranu je citované ustanovení určeno, ale zprostředkovaně i další subjekty. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 požadavky na prověření úvěruschopnosti chrání zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Nadto s ohledem na důvodovou zprávu k zákonu č. 96/2022 Sb., jímž byl novelizován § 87 zákona č. 257/2016 Sb. a jímž byla v případě nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr zakotvena právě neplatnost absolutní, má soud za to, že je třeba uplatnit ust. § 588 o. z. a přihlédnout k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, kdy nadto v posuzovaném případě žalovaná v podaném odporu námitku neplatnosti uzavřené smlouvy vznesla.12 Vzhledem k výše uvedenému nelze než dospět k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění do 28. 5. 2022 a ust. § 588 o. z. absolutně neplatná. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru bylo na místě právní vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení o. z. upravujících bezdůvodné obohacení. Soud současně poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého je účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru.13 Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta prvá o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14 V daném případě má soud za prokázané poskytnutí částky žalobkyní v celkové výši 20 000 Kč žalovanému, a to na základě ztotožnění plateb z výpisu z účtu žalobkyní předložených a soudem vyžádaných, ze kterých jsou v období od 19. 11. 2022 do 2. 12. 2022 zřejmé dílčí platby, a to v celkové výši poskytnutých 20 000 Kč z účtu žalobkyně č. , č. účtu, na účet žalovaného č. , Anonymizováno, . S ohledem na to, že žalobkyně plnila – poskytla žalovanému peněžitou částku v celkové výši 20 000 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jakožto nárok vyplývající z titulu bezdůvodného plnění, kdy v souladu s ust. § 2993 věta prvá o. z. má žalobkyně proti žalovanému právo na vrácení toho, co právní žalobkyně žalovanému plnila. S ohledem na to dospěl soud k závěru, že je po právu nárok žalobkyně na zaplacení částky 20 000 Kč, jež představuje jistinu dlužné částky, když žalovaný netvrdil ani neprokazoval, byť částečné vrácení dlužné částky žalobkyni, avšak nelze mít za důvodný jí uplatněný nárok na zaplacení zbytku žalované částky ve výši 6 523 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 523 Kč za dobu od 12. 9. 2023 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 26 523 Kč za dobu od 20. 12. 2022 do 11. 9. 2023, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a co do částky 6 460 Kč.15 Vzhledem k uvedenému nelze než uzavřít, že v dané části není nárok žalobkyně po právu, a proto soud žalobu výrokem II. částečně co do žalované jistiny ve výši 12 983 Kč, včetně shora uvedeného příslušenství a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, zamítl.16 Žalovaný dluh řádně a včas neuhradil, a je tedy ve smyslu § 1968 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen o. z.) v prodlení. Podle § 1970 o. z. je žalobce v takovém případě oprávněn požadovat úhradu úroku z prodlení, a to ve výši dohodnuté účastníky smlouvy, popřípadě stanovené nařízením vlády, jestliže k uzavření dohody o výši úroků nedošlo. V daném případě nebyla výše úroků smluvena. Žalobkyni proto přísluší úrok z prodlení ve výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal od uplynutí 3 denní lhůty poskytnuté žalovanému k zaplacení dluhu dle předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2023. Předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne 5. 9. 2023, přičemž doručena byla dne 8. 9. 2023, a to v souladu s ust. § 573 o. z., podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Poslední den lhůty pro dobrovolné zaplacení tak připadl na 11. 0. 2023, přičemž pokud žalovaný dluh neuhradil, dostal se dnem 12. 9. 2023 s úhradou do prodlení. Vzhledem k uvedenému proto soud žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč, za dobu od 12. 9. 2023 do zaplacení a co do zbytku žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.17 Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané, a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové její chování z procesního hlediska znamená, že ochrany svých procesních práv, kterou jí skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na ni třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Navíc nelze přehlédnout fakt, že řízení je podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ze zákona koncentrované a účastníci mohou tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat důkazy jen do doby skončení prvního jednání ve věci (pokud neproběhlo přípravné jednání), popř. do konce lhůty, o kterou při jednání přítomný účastník za tím účelem požádá a která mu za tím účelem byla soudem poskytnuta.18 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Předmětem řízení tak byla celkem částka 41 059,71 Kč (26 523 Kč a 6 460 Kč, tj. jistina, zákonný úrok z prodlení 5 576,71 Kč + 2 500 Kč náklady s uplatněním pohledávky). Žalobkyni bylo přiznáno celkem 22 018,89 Kč (20 000 Kč jistina + 2 018,89 Kč zákonný úrok z prodlení). Žalobkyně měla úspěch z 53,6 % a žalovaný ze 46,4 %. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobkyně a žalovaného byl přibližně rovnocenný, kdy rozdíl v úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci nečinil ani 10%, rozhodl soud výrokem III. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.19 Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.