19 C 119/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec - část obce zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalované , narozený dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 25 747,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná zaplati žalobci částku 21 222,82 KČ se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 14.10.2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se do úroků v částce 7 274,52 Kč a nákladů vymáhání 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení z obou částek ve výši 8,25% ročně od 14.10.2020 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit nákladů řízení ve výši 1 473 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. 1 Žalobce se domáhal zaplacení částky 25 747,34 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce – přdechozí věřitel [právnická osoba] sídlem [anonymizována tři slova]). Pohledávka byla dne 27.1.2020 postoupena na žalobce, což bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 23.11.2021. 2 Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků řízení, žalobce se z něho omluvil, žalovaná se nedostavila bez omluvy a ve věci se nevyjádřila. 3 Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, standardní informace o spotřebitelském úvěru, platební informace, [anonymizována dvě slova], lístku a předžalobní výzvy. Právní předchůdce ([anonymizováno]) žalobce uzavřel se žalovanou dne 21.5.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru s určeným limitem 80 000 Kč a úrokovou sazbou lichvářských 102% ročně z jistiny. Úvěr měl být splacen do 13.10.2020. Odesláním žádosti o úvěr žalovaná na stránkách [webová adresa] potvrdila, že se seznámila se Smluvními podmínkami, jejich přílohami a s informacemi v nich uvedených ve smyslu § 5 a 6 zákona o spotřebitelském úvěru, které tvoří nedílnou součást těchto Podmínek a jsou k dispozici na Internetových stránkách, a že s nimi v plném rozsahu souhlasí. V této žádosti žalovaná rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala hradit čerpanou jistinu v minimálních splátkách 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání 1 000 Kč, dle toho, která z těchto částek je vyšší. Žalovaná úvěr čerpala a po zohlednění jejich plateb podle návrhu žalobce mu dluží částku 25 747,34 Kč. Protože žalovaná smluvní povinnosti neplnila, došlo k zesplatnění úvěru přímo ze smlouvy k 13.10.2020. Žalobce neuvedl strukturu pohledávky, ale ta vyplývá z předložené platební informace ze dne 13.10.2020, kdy čerpaný zůstatek po poslední platbě činí 21 222,82 Kč, náhrada účelně vynaložených nákladů na vymáhání 250 Kč a úroky za celé období 7 274,52 Kč. 4 Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána v základu nároku (čerpaná jistina 21 222,82 Kč) po právu. Úrok z prodlení z čerpané jistiny a výběru byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. 5 Soud nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 102% p.a., který je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3, § 3 odst.1, § 6 odst.1, § 7 odst.1 o.z.) Dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy. Soud má podle § 577 o.z. možnost, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změnit tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě soud má zato, že žalovaná nebyla schopna zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopna byla, by posuzovaný kontrakt neuzavřela. Ujednání o výši obchodního úroku tak posoudil jako neplatné a obchodní úrok žalobci a v této části žalobu zamítl. 6 Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s vymáháním dluhu či s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu. 7 Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 82 % a neúspěch z 18% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 64% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 1 030 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50, 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení by činily 2 301 Kč a žalobce má nárok na náhradu 64% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 473 Kč, které je povinna žalovaná žalobci nahradit.