19 C 178/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , část obce , obec a číslo zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 17 190 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně od 16.1.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se do úroků v částce 3 100 Kč a co do smluvní pokuty 4 090 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 332 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhal zaplacení částky 17 190 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou uzavřel žalobce se žalovaným dne 15.12.2020. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení ze smlouvy o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě – výpisu z účtu věřitele, výpisu z účtu žalovaného, sazebníku a předžalobní výzvy. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 15.12.2020 smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém nezajištěném úvěru na částku 10 000 Kč s určeným termínem splatnosti jednorázově dne 15.1.2021 a úrokovou sazbou lichvářských 360% ročně z jistiny. Žalovaný ničeho na dluh neuhradil. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 10 000 Kč, částky 3 100 Kč označené v žalobě jako úrok a polatek z úvěru, avšak v úvěrové smlouvě se uvádí pouze úrok ve výši 1% denně při dodržení doby splatnosti 15.1.2021 Smluvní pokuta činila 0,1% denně z dlužné částky (10 000 Kč) ode dne následujícího po splatnosti do 28.2.2022 v celkové výši 4 090 Kč. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky formálně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 360% p.a., který je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3, § 3 odst.1, § 6 odst.1, § 7 odst.1 o.z.) Dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. [obec] mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy. Soud má podle § 577 o.z. možnost, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změnit tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Soud nemohl žalobci přiznat uplatněnou smluvní pokutu, neboť tato smluvní pokuta zahrnuje období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů, proto v části 4 090 Kč by nemohlo být žalobě vyhověno. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě se jednalo ze strany žalobce o tak závažná porušení dobrých mravů, v jejichž světle se jevila úvěrová smlouva jako neplatná a soud věc posoudil podle zásad o bezdůvodném obohacení. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst.2 cit.ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci jistinu 10 000 Kč, která byla prokazatelně žalovanému žalobcem poskytnuta s úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch ze 58 % a neúspěch z 42% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 16% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru ve výši 150 Kč, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 16% takto vyčíslených nákladů, což činí 332 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit.