19 C 226/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba sídlem adresa , anonymizována tři slova zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno . sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8000 Kč od</b> <b>15.5.2015 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobce se domáhal zaplacení částky 8 000 Kč, která představuje dluh ze smlouvy o úvěru (nesprávně označeno jako zápůjčka), kterou uzavřel se žalovaným jeho právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem [anonymizována tři slova]), který pohledávku dne 21.12.2017 postoupil na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Jednaní proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kteří se z něho omluvili žalovaná vznesla námitku promlčení nároku. Soud vycházel vedle návrhu na zahájení řízení z důkazů listinných předložených žalobcem smlouvy o úvěru ze dne 28.4.2015 (v žalobě nesprávně uvedena jako smlouva o zápůjčce), výpis z účtu původního věřitele o zaslání peněz, VOP, upomínky a předžalobní výzvy. Z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaná zažádala žalobce o úvěr ve výši 8 000 Kč a došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 28.4.2015. Splatnost úvěru byla stanovena na den 14.5.2015 a žalovaná se zavázala vrátit částku 8 000 Kč s poplatkem za úvěr 1 360 Kč. Žalovaná ničeho věřiteli ani žalobci do doby splatnosti ani později neuhradila. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Soud se však nejprve musel zabývat vznesenou námitkou promlčení uplatněného práva. V tomto případě splatnost dluhu nastala přímo ze smlouvy. Celý dluh se tak stal splatným dnem, kdy měl být dluh uhrazen jednorázově, v daném případě tedy dnem 14.5.2015. Obecná promlčecí lhůta činí podle § 629 odst.1 o.z. 3 roky ode dne zesplatnění a počala běžet dnem 15.5.2015, kdy žalobce mohl poprvé právo uplatnit, a uběhla dnem 15.5.2018. Řízení v dané věci bylo zahájeno až dnem 31.3.2022 a žalovanou vznesená námitka promlčení je tedy důvodná, proto soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že ve věci byla zcela úspěšnou žalovaná, která o náhradu nákladů řízení nepožádala, resp. jí zřejmě žádné náklady nevznikly, soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. nikomu z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.