19 C 280/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 27 633,52 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení 12 481,66 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 714,05 Kč -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 195,71 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 142,20 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 22 522,53 Kč [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 887,98 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21 253,43 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 633,73 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 014,09 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 394,42 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 774,75 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 120,70 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 680,53 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 256,55 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 561,75 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 866,95 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 172,50 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 883,55 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 713,50 od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 350.06 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 969,97 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 905,99 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 842,01 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 778,03 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 714, 05 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 806,17 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném žalobou podanou dne [datum] zaplacení částky 27 633,52 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že prověřil průměrné měsíční příjmy a náklady žalovaného a prověřil žalovaného v jemu dostupných databázích (interní databáze CRM, [příjmení], rejstřík exekucí, insolvenční rejstřík, bankovní registry, nebankovní registry atd.). Dále byla prověřena obratová historie na bankovních účtech žalovaného pro důsledné ověření informací poskytnutých žalovaným. Původní věřitel dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je v daném případě dostatečná. Původní věřitel na základě předmětné smlouvy o úvěru poskytl žalovanému 25 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a společně s tím zaplatit smluvní úrok 17,90 % ročně, to vše formou anuitních měsíčních splátek po 528 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum], přičemž splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den [datum] Smluvní strany si sjednaly, že splatné smluvní úroky budou přirůstat k jistině úvěru. Podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k rámcové pojistné smlouvě a zavázal se platit měsíční poplatek 42 Kč za přistoupení k pojištění proti neschopnosti splácet úvěr. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal hradit smluvní pokutu za prodlení s platbou 500 Kč a ceny spojené s vymáháním a správou úvěru 300 Kč za 10 dní prodlení s úhradou splátky dle ceníku. Na svůj dluh žalovaný zaplatil toliko 1 804,29 Kč, z nichž alokoval původní věřitel na jistinu 943,68 Kč, úrok z prodlení 3,61 Kč, poplatky 857 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu ve výši 500 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky 3x 300 Kč. Původní věřitel prohlásil dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byl žalovaný k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 26 114,52 Kč a poplatků ve výši 1 519 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá kapitalizovaný úrok ve výši 843,90 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 393,51 Kč, úrok ve výši 17,90 % ročně z částky 26 114,52 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 114,52 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v té části, ve které se domáhala zaplacení částky 12 481 Kč, neboť žalovaný po podání žaloby zaplatil žalobkyni dne [datum] 53,51 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 634,55 Kč, [datum] 634,55 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 654,05 Kč, [datum] 440,17 Kč, [datum] 729,18 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,45 Kč, [datum] 562,61 Kč, [datum] 726,34 Kč, [datum] 1 170,05, [datum] 363,44 Kč, [datum] 380,09 Kč, [datum] 63,98 Kč, [datum] 63,98 Kč, [datum] 63,98 Kč a [datum] 63,98 Kč. Žalobkyně kapitalizovala žalobou požadovaný úrok a úrok z prodlení ke dni poslední platby [datum] a žádala zaplacení částky 15 151,86 Kč sestávající z jistiny ve výši 13 632,86 Kč a poplatků ve výši 1 519 Kč, spolu s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 13 632,86 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 17,90 % ročně z částky 13 632,86 Kč od [datum] do zaplacení, a dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 12 245,37 Kč a s kapitalizovaným úrokem ve výši 17,90 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 27 197,72 Kč.

3. S ohledem na výše uvedený procesní úkon žalobkyně rozhodl soud podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a řízení v této věci částečně zastavil výrokem I. v uvedeném rozsahu, aniž by zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť k částečnému zpětvzetí došlo před začátkem jednáním podle § 96 odst. 3, 4 o. s. ř.

4. Žalovaný zůstal v řízení nečinný a k žalobě se nevyjádřil.

5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno tzv. fikcí (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

6. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

7. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla původním věřitelem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným podepsána dne [datum]. Původní věřitel se v ní zavázal poskytnout na žádost žalovanému 25 000 Kč bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] nejpozději do [datum] a spravovat úvěr na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku spolu s úrokem 17,90 % ročně v 84 měsíčních splátkách po 528 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem [datum], přičemž splatnost poslední ve výši 498 Kč připadala na den [datum] RPSN činilo 20,17 %, celkem měl žalovaný zaplatit 44 572 Kč. Strany si sjednaly, že úroky a ceny vyúčtované v souvislosti s úvěrem se stávají součástí jistiny úvěru, a to k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a v den zesplatnění úvěru. Dále podpisem smlouvy žalovaný přistoupil k Rámcové pojistné smlouvě č. ČSH [číslo] uzavřené dne [datum] mezi původním věřitelem jako pojistníkem a společností [pojišťovna], [IČO], jako pojistitelem, a zavázal se platit původnímu věřiteli poplatek 42 Kč měsíčně za pojištění proti neschopnosti úvěr splácet splatný k poslednímu dni měsíce. Strany si sjednaly pro případ prodlení žalovaného s platbami dle smlouvy, že žalovaný uhradí původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku a náklady spojené s vymáháním dluhu. Z ceníku soud zjistil, že smluvní pokuta za prodlení činí 500 Kč a že náklady spojené s prodlením činí 300 Kč za 10 dní v prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] vedeného pro žalovaného soud zjistil, že dne [datum] došlo k čerpání úvěru. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil dne [datum] 250 Kč, [datum] 23 Kč, [datum] 505 Kč, [datum] 0,01 Kč, [datum] 22,99 Kč, [datum] 23,35 Kč, [datum] 18,65 Kč, [datum] 542 Kč, [datum] 3,60 Kč, [datum] 415,69 Kč, celkem 1 804,29 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného, že ke dni [datum] je splatná celá zbývající částka úvěru, která ke dni [datum] činila 27 648 Kč. Nebyla doloženo potvrzení o odeslání ani doručení tohoto dopisu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne [datum]. Nebylo doloženo potvrzení o odeslání ani doručení tohoto dopisu. Předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovanému zaslána dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě.

8. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o zbývající žalobkyní navržené listinné důkazy, soud neprovedl dotaz u původního věřitele k posuzovaní úvěruschopnosti žalovaného, neboť procesní odpovědnost za výsledek řízení má především žalobkyně, která se na soud obrací, aby rozhodl o jejím nároku. Pokud se takto na soud obrátí, je na žalobkyni, aby v žalobě vylíčila rozhodující skutečnosti a těmto přiložila odpovídající důkazy, soud nemůže nahrazovat svou aktivitou procesní pasivitu žalobkyně.

9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

10. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.).

14. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť původní věřitel se na jejím základě zavázal poskytnout peníze, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. Vzhledem k tomu, že žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 3 písm. a) z. s. ú., jedná se o úvěr spotřebitelský ve smyslu § 1 z. s. ú.

15. Předmětem podnikání původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 3 písm. b) z. s. ú. Vzhledem k tomu je původní věřitel podle § 9 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39. Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

16. V daném případě žalobkyně tvrdila, že původní věřitel prověřil průměrné měsíční příjmy a náklady žalovaného a prověřil žalovaného v jemu dostupných databázích (interní databáze CRM, Solus, rejstřík exekucí, insolvenční rejstřík, bankovní registry, nebankovní registry atd.). Dále byla prověřena obratová historie na bankovních účtech žalovaného pro důsledné ověření informací poskytnutých žalovaným. K těmto tvrzením žalobkyně však nepředložila žádné důkazy.

17. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem zjišťoval původní věřitel skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalovaného ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.

18. Protože žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 9 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procení břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 9 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

19. Za stavu, kdy okresní soud vychází ze závěru o neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru a žádný jiný právní důvod plnění mezi účastníky není tvrzen a ani z provedených důkazů nevyplývá, je třeba vzít v úvahu možnou právní kvalifikaci zjištěných skutečností jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Žalovanému bylo na základě neplatné smlouvy o úvěru žalobkyní poskytnuto 25 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno. Žalobkyně prokázala, že žalovaný původnímu věřiteli uhradil 1 804,29 Kč. Po podání žaloby uhradil žalobce žalobkyni cekem 12 481,66 Kč, a v tomto rozsahu vzala žalobkyně žalobu zpět. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni na dluh uhradil více, že mu povinnost k úhradě dluhu nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Žalovaný se tedy bezdůvodně obohatil o 10 714,05 (25 000 Kč – 1 804,29 Kč – 12 481,66 Kč). Vzniklo tak žalobkyni podle § 2993 o. z. právo na vrácení částky 10 714,05 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku výrokem II.

21. Pohledávka z bezdůvodného obohacení je splatná na výzvu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem z [datum], odeslaným mu dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru, aby jí tuto pohledávku zaplatil ihned. Žalovaný nezpochybňuje, že mu tato výzva byla doručena, proto se podle § 573 o. z. má za to, že mu tato výzva došla třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Pohledávka žalobkyně 23 1957,71 Kč (25 000 Kč – 1 804,29 Kč) se tak stala splatnou dne [datum] a od následujícího dne, tj. od [datum], je žalovaný v prodlení. Proto má žalobkyně podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení úroku z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z dlužné částky od [datum] do zaplacení, neboť soud nemůže přiznat více než žalobkyně žádala. Žalovaný po podání žaloby zaplatil žalobkyni dne [datum] 53,51 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 634,55 Kč, [datum] 634,55 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 619,67 Kč, [datum] 654,05 Kč, [datum] 440,17 Kč, [datum] 729,18 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,80 Kč, [datum] 694,45 Kč, [datum] 562,61 Kč, [datum] 726,34 Kč, [datum] 1 170,05, [datum] 363,44 Kč, [datum] 380,09 Kč, [datum] 63,98 Kč, [datum] 63,98 Kč, [datum] 63,98 Kč a [datum] 63,98 Kč. Tedy má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení z částek a za období jak uvedeno ve výroku II.

22. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku z úvěru, poplatků za pojištění, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání dluhu, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaný v prodlení s plněním poplatků za pojištění, smluvní pokuty a nákladů na vymáhání dluhu (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z těchto částek. Soud tedy nedůvodnou žalobu v této části včetně jejího příslušenství zamítl výrokem III.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 806,17 Kč. Návrh, který byl podán důvodně, byl žalobkyní vzat částečně zpět pro chování žalovaného, který po podání žaloby částečně uhradil žalovaný nárok. Tedy uvedená částka představuje 67,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83,94 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 16,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 106 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 633,52 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 300 Kč za žalobu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 220 Kč za částečné zpětvzetí dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 720 Kč ve výši 781,20 Kč.

24. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b a. t., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobkyně podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě osoby žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.

25. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

26. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.