19 C 326/2022
č. j. 19 C 326/2022-25
V PLATNOSTICitované zákony (10)
Plný text
Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Dostálovou Kunickou ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 60 900 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 28 900 Kč za dobu od 30.4.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 32 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 935 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 295 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 8.1.2022 do 29.4.2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 11 100 Kč za dobu od 30.4.2022 do zaplacení, úrokem 20,25% ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 8.1.2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 283,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 770,67 Kč a úrokem 24,24% ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 8.1.2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19.5.2022 domáhala zaplacení částky v celkové výši 60 900 Kč s příslušenstvím. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 23.4.2020 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve se žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 30.4.2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.6.2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 17.6.2021 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne 18.6.2021 až do zaplacení dále úrokem ve výši 20,25 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7.1.2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 2 700 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 29.4.2020. Ke dni postoupení 7.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 35 300 Kč, skládající se z: dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 966,65 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 333,35 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 35 300 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 33 300 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 13 300 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 295 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 935 Kč, úroků ve výši 20,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení (nárok 1). Žalobce dále tvrdil, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne 7.2.2020 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr shora uvedeným postupem. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje 14.2.2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2.4.2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 2.4.2021. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 2.4.2021 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 000 Kč ode dne 3.4.2021 až do zaplacení dále úrokem ve výši 24,24 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 7.1.2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 7.1.2022. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 8 400 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26.5.2020. Ke dni postoupení 7.1.2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 30 000 Kč, skládající se z: dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1 466,62 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 133,38 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 30 000 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 27 600 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 600 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 770,67 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 283,33 Kč, úroků ve výši 24,24 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení (nárok 2).
2. Žalobkyně se z jednání konaného dne 3.5.2023 omluvila, žalovaný, ačkoliv byl řádně obeslán se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení, soud proto podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti stran.
3. Žalovaný zůstal po celou dobu soudního řízení nečinný, soud proto rozhodl na základě žalobkyní předložených a soudem provedených listinných důkazů, z nichž zjistil následující:
4. Dle karty zákazníka (žádosti o spotřebitelský úvěr) s požadovanou výší úvěru 20 000 Kč je žalovaný svobodný, dosáhl středoškolského vzdělání, od ledna 2020 bydlí v nájmu a domácnost sdílí s partnerem/partnerkou. Žalovaný pracuje v hlavním pracovním poměru u [právnická osoba] [anonymizováno] Czech, [IČO], jako dělník, a to od srpna 2018. Není uvedena doba trvání pracovního poměru, zda jde o dobu určitou či neurčitou. Žalovaný nemá u [příjmení] [jméno] ani u jiné společnosti v době podpisu dokumentu zápůjčku či úvěr. Dále jsou uvedeny následující údaje k majetkové situaci žalovaného: čistý příjem 29 022 Kč, což představuje i celkový příjem, dále výdaje na bydlení 5 500 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč, celkem výdaje 10 000 Kč, použitelný příjem 19 022 Kč, dokumenty k ověření finanční situace žadatele: výplatní pásky, pracovní smlouva/ DPP/DPČ, nájemní/podnájemní smlouva. V dokumentu je dále uvedeno, že vůči žalovanému nejsou vedeny exekuce. Dokument podepsán žalovaným dne 7.2.2020.
5. Dle karty zákazníka (žádosti o spotřebitelský úvěr) s požadovanou výší úvěru 20 000 Kč je žalovaný svobodný, dosáhl středoškolského vzdělání, od ledna 2020 bydlí v nájmu a domácnost sdílí s partnerem/partnerkou. Žalovaný pracuje v hlavním pracovním poměru u společnosti [právnická osoba], [IČO], jako manipulant, a to od září 2018. Není uvedena doba trvání pracovního poměru, zda jde o dobu určitou či neurčitou. Žalovaný má u [příjmení] [jméno] v době podpisu dokumentu zápůjčku či úvěr c celkové výši 20 000 Kč a s celkovou výší měsíční splátky 2 400 Kč. U jiné společnosti zápůjčku či úvěr nemá ke dni podpisu dokumentu nemá. Dále jsou uvedeny následující údaje k majetkové situaci žalovaného: čistý příjem 24 701 Kč, což představuje i celkový příjem, dále výdaje na bydlení 5 500 Kč, osobní výdaje 4 500 Kč, splátky úvěrů 2 400 Kč, celkem výdaje 11 900 Kč, použitelný příjem 12 800 Kč, dokumenty k ověření finanční situace žadatele: výplatní pásky, pracovní smlouva/ DPP/DPČ, nájemní/podnájemní smlouva. V dokumentu je dále uvedeno, že vůči žalovanému nejsou vedeny exekuce. Dokument podepsán žalovaným dne 22.4.2020.
6. Dne 14.4.2022 byla vyhotovena předžalobní výzva, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky v celkové výši 72 470,68 Kč do 29.4.2022, a to z titulu smluv o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo]. Dne 19.4.2022 byla zásilka odeslána žalovanému.
7. Dle smlouvy o úvěru ze dne 7.2.2020, [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, který bude předán v hotovosti proti podpisu smlouvy.
8. Dle smlouvy o úvěru ze dne 22.4.2020, [číslo] byla tato uzavřena mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jejím předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč, který bude předán v hotovosti proti podpisu smlouvy.
9. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud na základě předložených dokumentů za prokázanou (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022, seznamem dotčených pohledávek, oznámením o postoupení ze dne 3.2.2022 vč. podacího lístku ze dne 4.2.2022).
10. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.
11. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.
12. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla ze strany právního předchůdce žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována, a to ani v jednom z obou projednávaných případů. Soud měl k dispozici toliko tzv. karty zákazníka podepsané žalovaným dne 7.2.2020 a 22.4.2020, aniž by tam uvedené údaje týkající se příjmových či výdajových poměrů žalovaného byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Nelze než uzavřít, že žádné hodnověrné zkoumání majetkové situace žalovaného z předloženého dokumentu nevyplývá. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětných smluv právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupoval s náležitou odbornou péčí.
14. Soud si je vědom skutečnosti, že absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, jako důsledek porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele byla explicitně do zákona zakotvena novelou č. 96/2022 Sb. účinnou od 29.5.2022, zatímco smlouvy byly uzavřeny již 7.2.2020, resp. 22.4.2020. Soud však vycházel z teleologického výkladu opírajícího se o smysl daného zákona a komunitárního spotřebitelského práva, ze kterého vychází, neboť české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13 EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru transponovanou směrnicí č. 2008/48/ES, což je posílení ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany. Nelze v této souvislosti opomenout ani skutečnost, že neplatnost úvěrové smlouvy v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není stanovena jen na ochranu spotřebitele, ale společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů apod. Je nepochybně rovněž v zájmu věřitele, aby byl úvěr řádně splácen, tedy aby toho byl spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i postavení samotných věřitelů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Z uvedeného plyne, že § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vyložit a aplikovat tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.
15. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o.s.ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o.s.ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).
16. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, jsou smlouvy o úvěru ze dne 7.2.2020 ([číslo]) a ze dne 22.4.2020 ([číslo]) neplatné. Protože bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy [číslo] vyplacena částka 20 000 Kč, lze uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 20 000 Kč částku 2 700 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 17 300 Kč. Dále bylo prokázáno, že žalovanému byla na základě neplatně uzavřené smlouvy [číslo] vyplacena částka 20 000 Kč, lze i v tomto případě tedy uzavřít, že žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně. Dle tvrzení žalobkyně uhradil žalovaný na jistinu v částce 20 000 Kč částku 8 400 Kč. Po odečtení této částečné úhrady je žalovaný ve smyslu § 2 991 o.z. povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 11 600 Kč. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena (pouze obecně v § 1958 o.z.) a není-li určena ani dohodou účastníků, považuje se za den splatnosti den následující po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.6.2019, sp.zn. 29 Cdo 577/2019). Vzhledem k tomu, že žalovaný jistiny včas neuhradil ani po té, co byl žalobkyní vyzván k jejímu uhrazení nejpozději výzvou ze dne 14.4.2022 (odeslanou 19.4.2022), se splatností do 29.4.2022, dostal se dnem následujícím, tj. od 30.4.2022, do prodlení s peněžitým plněním a žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však nárokovala úrok nižší ve výši 8,25% ročně a soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 153 odst. 2 o.s.ř. v nárokované výši.
17. S ohledem na shora uvedené soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni celkem částku 28 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 28 900 Kč za dobu od 30.4.2022 do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s §160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Ve zbytku nároku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
18. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnější stranou byl žalovaný, kterému však žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.