19 C 445/2020

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně sídlem anonymizováno příjmení anonymizováno, PSČ, anonymizováno, země zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení, titul za jménem sídlem adresa, obec a číslo proti žalovaným: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa, obec ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa, obec zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení sídlem adresa, obec o zaplacení 37 851,22 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se do částky 17.797,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně od 18.2.2019 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 20.054 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 18.2.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se domáhá zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovaným žalobcem, tehdy právnická osoba Dne datum došlo k přeměně právnická osoba, IČO, fúzí sloučením s mateřskou společností, v jejímž důsledku byla právnická osoba zrušena bez likvidace. Nástupnickou obchodní korporací a zároveň i procesním nástupcem ve smyslu § 107 odst. 3 o.s.ř. se s účinností od datum se stala právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo. Při aplikaci hmotného práva bylo postupováno podle občanského zákoníku (obč.zák.) ve znění účinném do 31.12.2013, a to ve smyslu § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.) účinného od 1.1.2014 (o.z.), neboť podle § 3073 o.z. práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních předpisů. Jednání probíhala v nepřítomnosti žalovaného, které mu bylo řádně doručováno, avšak k jednání se nedostavoval. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a uvedla, že manžel s ní vůbec nekomunikuje, i když nejsou rozvedeni. Sama nemá žádné informace o úvěru, neví ani o tom, že by se úvěrovaná částka 600 000 Kč nějak promítla v domácnosti. Na splácení se sama nepodílela a nemohla tedy určovat pořadí zápočtu uhrazených splátek. Manžel jí poštu buď schovával, nebo likvidoval. Z úvěrové smlouvy není zřejmé, proč je účtováno pojištění v celkové částce 84 108 Kč, nesjednávala v úvěrové smlouvě žádnou smluvní pokutu a nesouhlasí s účtováním nákladů vymáhacího procesu. Dále poukázala na nepřehlednost vykazování poplatků a důvod jejich účtování. Obrana žalované po provedeném dokazování nemůže obstát z následujících důvodů. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem tj. úvěrové smlouvy a Všeobecných podmínek spotřebitelského úvěru, výpisem z úvěrového účtu, sazebníku úvěrových poplatků, dopisem ze dne 22.10.2019 a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce poskytl na základě písemné žádosti - návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 19.12.2011 a Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba žalovanému celé jméno žalovaného (dále jen žalovaný) spotřebitelský úvěr ve výši 600.000 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena přijetím návrhu žalovaného žalobcem tak, že žalobce převedl částku odpovídající výši prvního čerpání z poskytnutého úvěru na bankovní účet uvedený žalovaným. Smluvní obchodní úrok činil výši 11,97% ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr specifikovaný výše v 84 měsíčních splátkách, každou ve výši 11.560 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15.03.2012. V průběhu splácení byl žalovaný žalobcem informován dle VOP o změně splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru a to tak, že datum splatnosti jednotlivých měsíčních splátek úvěru se posunulo z 15. dne v měsíci na 17. den v měsíci počínaje měsícem zářím 2014. Žalovaná celé jméno žalované (dále jen žalovaná) se zavázala, že závazky ze smlouvy o úvěru včetně příslušenství uhradí společně a nerozdílně s žalovaným bez toho, že by odpovědnost za některé jednotlivé části závazku ze smlouvy vyloučila. Závazek nebyl žalovanými včas zcela splněn, žalovaní uhradili platby v celkové výši 965.426,40 Kč. Z vyjádření žalobce a výpisu z úvěrového účtu číslo je zřejmé, že platby žalovaných výši 965.426,40 Kč byly započteny na jistinu 562 148,78 Kč, na úroky 299 062 Kč, na pojištění 84 108 Kč, na poplatky 17 610,40 Kč (vymáhání + odklad) a smluvní pokuty 2 497,22 Kč. Pořadí splátek bylo v souladu s úvěrovou smlouvou na rozhodnutí žalobce (VOP čl. V) Dlužná částka ke dni splatnosti dluhu tvoří dosud nesplacená jistina 37.851,22 Kč. Sazba pojistného podle Rámcové pojistné smlouvy v době čerpání úvěru činila 6,99 % z měsíční splátky a pojištění výdajů činilo 239 Kč (Pojištění anonymizována dvě slova dodatečně sjednané žalovaným). Celková výše pojištění tedy činila 978 Kč měsíčně (z částky 10 582 Kč činí 6,99% 739 Kč + pojištění plus 239 Kč = 978 Kč). Pojištění tedy soud hodnotil jako platně sjednané včetně varianty anonymizováno a žalovaná byla povinna plnit i z této části závazku. Žalobce se domáhal zaplacení náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 100 Kč a 200 Kč ve výši 15.300 Kč a dále nákladů v souvislosti s odkladem splátek ve výši 2.310,40 Kč. Pokud jde o náklady ve výši 2.310,40 Kč soud je žalobci přiznal, jejich výše je nejen transparentně stanovena sazebníkem, ale je dán jasný důvod jejich uplatnění. Jinak tomu však je u nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč a poplatku za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Ty nebylo možno žalobci přiznat, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu podle vlastního sazebníku. Ten stanoví zcela nereálné a přemrštěné částky za prezentované úkony a činnosti. U tohoto dílčího nároků žalobce byla žaloba zamítnuta. (Do částky 15.300 Kč) Žalobce účtoval uplatnil, smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru (jednotlivých splátek) obsaženou nikoli v úvěrové smlouvě, nýbrž ve Všeobecných smluvních podmínkách. Do 30.11.2016 činila výše této smluvní pokuty 8 % z každé splátky, s jejímž splacením se žalovaní dostali do prodlení více než 30 dnů, a od 1.12.2016 výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaní dostali do prodlení více než 30 dnů. Dne 17.02.2019 nastala splatnost poslední splátky úvěru a dluh žalovaných ve výši 37.851,22 Kč se stal splatným v celém rozsahu. Tato smluvní pokuta ve výši 2.497,22 Kč zakotvená v čl. X.

3. Všeobecných smluvních podmínek jako 0,1% denně ze součtu dlužných měsíčních splátek, nebyla žalobci přiznána s ohledem na konstantní judikaturu upravující tuto oblast právních vztahů. Kupř. Ústavní soud ve svém nálezu I.ÚS 3512/11 uvádí, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Rovněž v této části byla žaloba zamítnuta. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 497 a násl. obch. zákoníku. Přestože žalovaný není podnikatelem ve smyslu obch. zákoníku, řídí se právní režim tohoto vztahu obchodním zákoníkem v duchu ust. § 261 odst. 3 písm. d) obch. zákoníku. Podle této smlouvy se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaná jako spoludlužník převzala odpovědnost za splnění celého závazku. Podle § 503 odst. 2 obch. zákoníku, mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této částky. Podle § 506 téhož předpisu, je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Žalobce své povinnosti z této smlouvy plnil, naopak žalovaní své povinnosti, zejména platit splátky úvěru, nesplnili. Žalobě soud vyhověl pouze v naznačeném rozsahu. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 502 odst.1 obch.zák. a § 503 obch.zák. a úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění ode dne následujícího po zesplatnění pohledávky. Žalobě bylo vyhověno do částky 20.054 Kč a co zbytku žalované částky 17.797,22 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobce měl tedy ve věci úspěch pouze částečný, a to pouze v 9 percentech. Soud postupoval podle § 142 odst.2 o.s.ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.