19 C 58/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , obec zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 50 000 Kč od 27. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>takto:</b> 1 Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení smluvní pokuty s příslušenstvím za porušení podmínek zástavní smlouvy k nemovitostem ve výši 100 000 Kč. Dne 5.9.2017 byla mezi společností [právnická osoba] a právním předchůdcem věřitele, [právnická osoba] (banka) uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které byl poskytnut obligačnímu dlužníku úvěr až do částky 8.000.000 Kč. Téhož dne účastníci resp. banka a žalovaná platně uzavřeli i zástavní smlouvu [číslo] o zřízení zástavního práva k níže uvedeným nemovitostem ve společném jmění manželů [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] (žalované). Toto zástavní právo zajišťovalo pohledávku z uvedené úvěrové smlouvy. 2 Jedná se o pozemek parcel [číslo] (trvalý travní porost), pozemek parcel [číslo] (ostatní plocha), pozemek parcel [číslo] (ostatní plocha), pozemek parcel [číslo] (trvalý travní porost), pozemek parcel [číslo] (ostatní plocha), pozemek parcel [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] (rodinný dům), na tomto pozemku postavená, pozemek parcel [číslo] (ostatní plocha), vše zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k.ú. [obec] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21.6.2021 pak banka svou pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy postoupila na postupníka [právnická osoba] Pohledávka byla postoupena s veškerým příslušenstvím a se všemi právy s pohledávkou souvisejícími, včetně zajištění. Toto postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Přípisem ze dne 2.7.2021 byla žalovaná vyzvána doložení listin ve smyslu ust. čl. IV odst. 2 písm. e) zástavní smlouvy [číslo] současně byla upozorněna, že v případě nedoložení jí bude vyúčtována smluvní pokuta. Jelikož požadované v termínu dle výzvy doloženo nebylo, vlastní aktivní činností žalobkyně zjistila, že žalovanou není řádně placeno pojištění předmětu zástavy a že tedy není předmět zástavy pojištěn, čímž došlo k porušení ust. čl. IV odst. 2 písm. m) zástavní smlouvy [číslo] její reakcí bylo vyúčtování smluvní pokuty 100.000 Kč žalované přípisem ze dne 16.11. 2021 se splatností 26.11.2021 (ust. čl. IV odst. 2 písm. m) zástavní smlouvy) za porušení této závažné povinnosti a doposud k úhradě smluvní pokuty nedošlo. 3 Žalovaná nárok žalobce zcela neuznává a namítla, že smluvní pokutu lze vázat na porušení povinnosti, která je ve smlouvě vymezena s dostatečnou určitostí. Namítá tedy, že ujednání o povinnosti obsažené v článku IV. odst. 2 písm. m) zástavní smlouvy je ujednáním neplatným z pohledu § 560 o.z., neboť není ujednáním dostatečně určitým, pokud zavazuje zástavce, že po celou dobu trvání zástavního práva budou řádně a včas platit pojistné za pojištění předmětu zástavy a rovněž daně a poplatky, popřípadě další náklady (na údržbu apod.), které budou spojeny s užíváním předmětu zástavy. Toto vymezení kumuluje řadu činností spojených s užíváním předmětu zástavy, proto zároveň namítá, že žalobkyni za event. částečné porušení uvedeného ustanovení článku IV. odst. 2 písm. m) zástavní smlouvy nemohl vzniknou nárok na smluvní pokutu v maximální smluvně stanovené výši 100.000 Kč podle čl. V odst.1 zástavní smlouvy. Pokud by však soud hodnotil ujednání článku IV. odst. 2 písm. m) jako dostatečně určité, pak by se za každé jeho jednotlivé porušení jevila smluvní pokuta 100.000 Kč nepřiměřeně vysokou. Pokud by soud dospěl k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně, navrhla žalovaná, aby ji soud snížil s přihlédnutí k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Dále namítala, že pohledávka žalobce je zajištěna i nemovitostmi obligačního dlužníka [právnická osoba], [anonymizováno], který je v insolvenčním řízení a ze seznamu pohledávek je zřejmé, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla v něm přihlášena a žalobce má dokonce postavení zajištěného věřitele, což předpokládá vysokou míru jeho uspokojení. Tyto skutečnosti byly potvrzeny protokolem o přezkumném jednání ze dne 16.9.2021 ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka], seznamem pohledávek a prohlášením dlužníka. 4 Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta (moderace). K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 5 Pokud jde o první část obrany, kterou zvolila žalovaná v tom, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné pro svoji neurčitost, soud uvádí, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.2.2017 sp.zn. 23 ICdo 22/2015 není toto ujednání o smluvní pokutě neurčité, nezanechává-li žádné nejasnosti o tom, splnění kterých povinností bude smluvní pokuta zajišťovat. Z toho za pomocí jazykového výkladu soud má za to, že ve smlouvě je dostatečně jasně vyjádřeno, porušení jakých povinností bude sankcionováno a že toto porušení povinnosti spočívá v nečinnosti event. podmíněné opomenutím. Toto ujednání o povinnosti obsažené v článku IV. odst. 2 písm. e) zástavní smlouvy tedy soud hodnotí jako zcela určité. Dlužno podotknout, že ani žalovaná netvrdí, že by na výzvu jakýmkoli způsobem reagovala, a to ani kupř. předložením alespoň některých požadovaných materiálů. Stejně určité a jako platně sjednané hodnotí soud i ujednání článku IV. odst. 2 písm. m) zástavní smlouvy, které pouze demonstrativně jmenuje některá možná jednání, v nichž lze spatřovat porušení smluvních povinností v péči o předmět zástavy. 6 K otázce přiměřenosti smluvní pokuty se vyjádřil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4784/2008 a uzavřel, že pro posouzení této otázky zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne) přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Na to lze argumentačně navázat rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2014, sp. zn. 26 Cdo 3968/2013, které stanoví, že při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty soud přihlíží zejména k jejímu účelu, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k charakteru, příp. hodnotě zajištěného závazku, ke vzájemnému poměru hodnoty hlavního závazku a smluvní pokuty apod. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posuzovat z pohledu zajištěné povinnosti (např. i rozhodnutí Nejvyššího soudu z 27. 11. 2003, sp.zn. 33 Odo 890/2002, z 11. 8. 2005, sp.zn. 33 Odo 875/2005, z 16. 7. 2008, sp.zn. 28 Cdo 3714/2007, z 28. 4. 2011, sp.zn. 33 Cdo 4986/2009, a z 30.1. 2012, sp.zn. 33 Cdo 4932/2010). V tomto posuzovaném případě dospěl soud k závěru, že sice jde o závažné porušení povinnosti zástavce, na druhé straně musel zohlednit i vztahy mezi manžely [příjmení] již delší dobu před rozvodem manželství, k němuž došlo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 11.12.2020 č.j. [číslo jednací] s právní mocí dne 28.12.2020. Jak vyplývá z rozsudku tyto vztahy nebyly dobré a podporují tvrzení žalované, že ji manžel jako další zástavce sdělil, aby se o nic v otázkách rodinného domku nestarala, že o vše se postará sám. Bylo v silách žalované se alespoň dotazem u příslušné pojišťovny informovat o průběhu a stavu pojištění domu. Bylo by však podle názoru soudu nepřiměřeně tvrdé žalované uložit smluvní pokutu ve sjednané výši 100 000 Kč, která se jeví vzhledem ke všem okolnostem jako zjevně nepřiměřená, proto využil svého práva podle § 2051 o.z. a nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížil (moderace) na 50% a ve zbytku návrhu byla žaloba zamítnuta. Pro rozhodnutí v této věci s přihlédnutím k předmětu řízení neměly žádný význam shora popsané skutečnosti zjištěné v rámci insolvenčního řízení dlužníka [právnická osoba], [anonymizováno] včetně duplicity zajištění úvěru i nemovitostmi v majetku dlužníka. 7 Popsaný skutkový děj byl zjištěn z úvěrové smlouvy [číslo] zástavní smlouvy [číslo] výpisu z katastru nemovitostí ohledně předmětu zástavního práva, výzvy k doložení listin z 2.7.2021, výzvy k úhradě smluvní pokuty ze dne 16.11.2021, poštovním dokladu o doručení těchto výzev žalované, protokolem o přezkumném jednání ze dne 16.9.2021 ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka], seznamem pohledávek a prohlášením dlužníka [právnická osoba], [anonymizováno] a předžalobní výzvy. Žaloba tedy byla podána důvodně a soud jí v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po dni, kdy měly být smluvní povinnosti žalované splněny. 8 Vzhledem k tomu, že oba účastníci vykázali stejnou míru úspěchu a neúspěchu, soud podle dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků nepřiznal.