19 C 78/2021

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa , obec - část obce zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa , obec o zaplacení 7 890 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 890 Kč</b> <b>s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 759,52 Kč</b> <b>s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 024,64 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 6 076,15 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení</b> <b>s úrokem ve výši 23,66 % ročně z částky 6 076,15 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám advokáta [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobce se domáhal zaplacení částky 7.890 Kč s přísl., která představuje dluh z úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], S.E. [IČO], [obec] na základě žádosti žalované. Pohledávka přešla na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019, což bylo žalované oznámeno. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalobce, který se z něho omluvil. Žalovaná ve svém odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu nárok uznala co do základu a v dalším podání ze dne 19.4.2021 vznesla námitku promlčení dluhu. Během jednání žalovaná uvedla, že si uvědomuje, že poslední splátku uhradila 21.11.2019. Nárok uznala, ale nemá prostředky na to, aby mohla požádat o povolení splátek. Žije sama a stará se o [anonymizována dvě slova], která trpí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žije v nájemním bytě s poměrně vysokým nájemným a zatím jí [anonymizována dvě slova] nevyhověl v její žádosti o přidělení městského bytu, kde předpokládá nižší nájemné i s ohledem na péči o [anonymizováno]. Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem zejména úvěrové smlouvy, smluvní podmínky, karty zákazníka a předžalobní výzvy je zřejmé, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy dne 30.5.2017. Podle této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 8.000 Kč, kterou žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit za to žalobci resp. jeho právnímu předchůdci vedle jistiny, úrok ve výši 1.120 Kč, poplatek za administrativní činnost 1.600 Kč a odměnu za inkaso splátek v hotovosti 3.200 Kč. Její povinností bylo splatit úvěr v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Úrok činil 23,66 % ročně z neuhrazené jistiny. Úvěr měl být zaplacen do 10.7.2018 a následující den je dnem splatnosti celého dluhu. Žalovaná však řádně splátky nesplácela, 9 poslední platbu uhradila dne 21.11.2019 a celkem uhradila pouze 6.030 Kč a z toho na jistinu 1.923,85 Kč, na úrok 1.120 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.386,15 Kč, na administrativní poplatek 1.600 Kč. Ke dni 29.11.2019 (postoupení pohledávky na žalobce) zbylá část dluhu činí na jistině 6.076,15 Kč a dlužných dalších úhradách 1.813,85 Kč. Dále dluží na kapitalizovaném úroku 2.024,64 Kč a kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 759,52 Kč. Soud se s ohledem na vznesenou námitku promlčení žalovanou, musel zabývat problematikou promlčení nároku u splátkového plnění. Podle ustanovení § 1931 o.z. bylo.li ujednáno plnění ve splátkách a nesplní-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Plnění dluhu ve splátkách je v podstatě plněním po částech s tím rozdílem, že výše a splatnost jednotlivých splátek je předem určena. Při plnění ve splátkách jde vlastně o dvojí dobu splatnosti. Jednak je stanovena doba plnění jednotlivých splátek a zároveň doba splatnosti celé pohledávky je určena poslední splátkou. Závazek pak zaniká postupně tak, jak jsou splátky plněny, a prodlení dlužníka se posuzuje u každé splátky zvlášť. (Promlčecí doba je u každé jednotlivé splátky 3letá dle § 629 odst. 1 o.z.) Součástí podmínek splatnosti jednotlivých splátek může být i určení, že pro nesplnění některé splátky je věřitel oprávněn žádat celý zbytek pohledávky najednou. Splatnost celé pohledávky (tzv. ztráta lhůt nebo ztráta výhody splátek) nenastává přímo ze zákona, ale záleží na věřiteli, zda toto právo uplatní, tedy zda vyzve dlužníka k zaplacení celého zbytku, popř. zda podá u soudu žalobu na plnění. V každém případě může své právo uplatnit pouze do splatnosti nejbližší další splátky. Pokud tak neučiní a dlužník řádně a včas příští splátku zaplatí, může věřitel vymáhat jen nezaplacenou jednu splátku. Svého práva však může využít kdykoli při vynechání některé z dalších splátek. Bylo-li však ve smlouvě obsahující ujednání o plnění ve splátkách dohodnuto, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu, nejedná se o dohodu o ztrátě výhody splátek podle § 1931 o.z. V daném případě nebylo prokázáno, že by věřitel postupoval podle § 1931 o.z. Jak bylo výše zdůrazněno, žalovaná uhradila poslední splátku 21.11.2019 a řízení bylo zahájeno podáním žaloby dne 27.1.2021. Z těchto důvodů a s ohledem na délku promlčecí doby 3 roky, soud neshledal vznesenou námitku promlčení za důvodnou a nepřihlížel k ní. Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný své povinnosti neplnil, zejména nesplnil povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v celém rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle §§ 2395 a násl. o.z. a dle § 1802 jako smluvní a úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po účinném postoupení pohledávky na žalobce. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány k 29.11.2019. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 400 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč za dva úkony po 200 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje správný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení činí 1.368 Kč.