19 C 98/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Kušnírem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa, obec zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno. sídlem adresa, obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného, obec o zaplacení 13 867 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 10 351 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 10 351 Kč od 23.11.2021 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 25,83 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do smluvního úroku 49,20% kapitalizovaného ve výši 1 960 Kč, části smluvní pokuty 996 Kč a nákladů vymáhání 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,5% ročně z částky 3 516 Kč od 23.11.2021 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit zástupci žalobkyně náklady řízení ve výši 1 036 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. 1 Žalobce požádal o zaplacení uvedené částky jako dluhu nedoplaceného spotřebitelského úvěru poskytnutého žalobcem. 2 Jednání proběhlo v jeho nepřítomnosti, které mu bylo řádně doručeno, avšak z jednání se omluvil. 3 Z návrhu na zahájení řízení a z listinných důkazů předložených žalobcem (úvěrová smlouva, standardní informace o spotřebitelském úvěru, splátkový kalendář, sazebník, výzva k plnění včetně zesplatnění dluhu, předžalobní upomínka, podací arch) je zřejmé, že žalovaný poté, kdy se zaregistroval na portálu žalobce www webová adresa a uhradil registrační poplatek 1 Kč, zažádal žalobce o úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalobce návrh akceptoval a obratem mu na jeho účet zaslal požadovanou částku. Žalovaný se zavázal se úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách ve výši uvedené ve splátkovém kalendáři a úrok činil smluvně 49,20 % ročně, avšak splátky nedodržoval, proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 31.5.2021 a žalovaného vyzval k jeho splacení do 14 dnů. Ke dni 22.11.2021 se dluh skládal z nesplacené jistiny 8 000 Kč, poplatku z úvěru 264 Kč, poplatku za bezpečnou splátku 594 Kč, poplatku za expres výplatu 199 Kč, poplatku za sms servis 294 Kč, úroků 1 960 Kč, smluvních pokut 1 996 Kč a účelně vynaložených nákladů 560 Kč Smluvní pokuta do zesplatnění činila 1.000 Kč a po zesplatnění 996 Kč. 4 Z těchto důkazů je zřejmé, že mezi účastníky platně vznikla smlouva o úvěru podle § 2395 – 2400 o.z. Podle této smlouvy se zavazuje úvěrující, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst.2 cit. zák. ustanovení může úvěrovaný vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaná své povinnosti neplnila, zejména nesplnila povinnost úvěr zaplatit do dne splatnosti, žaloba tedy byla podána po právu a soud ji v základu nároku tj. neuhrazené jistiny, uvedených poplatků a smluvní pokuty do zesplatnění vyhověl celkem v rozsahu 10 351 Kč. Úrok z prodlení byl žalobci přiznán dle § 1970 o.z. v zákonné výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb.. Zčásti byly tyto úroky kapitalizovány a běžné byly přiznány ode dne následujícího po kapitalizaci. 5 Soud nemohl však žalobě vyhovět v rozsahu uplatněného smluvního úroku ve výši 49,20% ročně, který je v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst.3, § 3 odst.1, § 6 odst.1, § 7 odst.1 o.z.) Dobré mravy jsou dlouhodobě chápány judikaturou Nejvyššího soudu jako korektiv v platnosti právních jednání, který se uplatňuje vedle zákona a dopadá na taková právní jednání, která sice zákonu přímo neodporují, přesto však pro rozpor s dobrými mravy nemohou obstát. Dobré mravy mají původ v jiných systémech než je právo, zejména v morálce či v sociálních normách, a mají povahu hodnot, jejichž porušení nelze přiznat právní ochranu. Institut dobrých mravů slouží jako nástroj ke korekci nepřiměřené tvrdosti, formálnosti či nespravedlnosti vyplývající z konkrétních okolností daného případu. Za rozhodující okamžik pro zkoumání rozporu s dobrými mravy je pak třeba považovat okamžik, kdy k právnímu jednání došlo; tj. v daném případě jde o okamžik uzavření úvěrové smlouvy. Soud má podle § 577 o.z. možnost, je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změnit tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas. Podle § 580 odst.1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě soud má zato, že žalovaný nebyl schopen zmíněnou neplatnost rozpoznat a pokud by toho schopen byl, by posuzovaný kontrakt neuzavřel. Ujednání o výši obchodního úroku tak posoudil jako neplatné a obchodní úrok žalobci nepřiznal a žalobu v této části nároku zamítl do částky 1 960 Kč. 6 Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Podle § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 7 Smluvní pokuta do zesplatnění ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím byla přiznána žalobci v souladu s ustanovením § 2048 o.z. Na druhé straně soud nemohl žalobci přiznat smluvní pokutu zahrnující období po zesplatnění a je nereálné, aby dlužník, který dlouhodobě závazek neplnil, najednou po zesplatnění uhradil vysokou smluvní pokutu. Tento typ smluvní pokuty neplní tři stanovené funkce tohoto institutu a to prevenční, zabezpečovací, že hlavní závazek bude splněn a sankční. Plní pouze funkci sankční, což je v rozporu s ochranou slabší strany u spotřebitelských úvěrů a požadavek na zaplacení této smluvní pokuty soud žalobu rovněž zamítl. 8 Dále soud nepřiznal žalobci náhradu tzv. účelně vynaložených nákladů 560 Kč, které žalobci údajně vznikly v souvislosti s prodlením, neboť ve skutečnosti jde o závazek žalovaného k náhradě škody. Tyto náklady musí být co do výše odpovídající jednotlivým vymáhaným částkám prokázány, nelze je přiznat paušálně, jak uvádí žalobce v návrhu, neboť uváděné částky za obyčejné či doporučené psaní nejsou reálné a i v této části nároku byla žaloba zamítnuta. 9 Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci částečný úspěch z 75 % a neúspěch z 25% a má dle § 142, odst. 2 o.s.ř., právo na poměrnou 50% náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 800 Kč, dále odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014, neboť se jedná o žalobu na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem řízení o peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50, 000 Kč za dva úkony po 300 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez právního a skutkového rozboru, neboť předžalobní výzva neobsahuje řádný skutkový a právní rozbor, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř.. Celkové náklady řízení by činily 2 071 Kč a žalobce má nárok na náhradu 50% takto vyčíslených nákladů, což činí 1 036 Kč, které je povinen žalovaný žalobci nahradit. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, a to písemně ve třech vyhotoveních.