20 C 111/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 34 244 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 34 244 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne 7. 5. 2026 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 30 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 244 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO IČO (dále jen „původní věřitel“), prostřednictvím prostředků elektronické komunikace uzavřel s žalovanou dne smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované částku 30 000 Kč převodem na její účet. S ohledem na prodlení žalované s úhradou původní věřitel přistoupil k zesplatnění úvěru ke dni 1. 3. 2024. Původní věřitel postoupil pohledávku společnosti právnická osoba., IČO IČO, podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025, ta ji následně postoupila žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025.

2. Žalovaná uvedla, že celkem dlužila z titulu nárokovaného závazku částku 30 000 Kč, z čehož uhradila celkem částku 18 973 Kč.

3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žalovaný takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

4. Původní věřitel a žalovaná se dohodly, že původní věřitel poskytne žalované k její žádosti úvěr až do výše 30 000 Kč dne 31. 10. 2023 (smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, kopie občanského průkazu). dohodla na tom, že mu poskytne úvěr ve výši 5 000 Kč (smlouva o úvěru č. hodnota). Žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne 20. 7. 2025 vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru č. hodnota ve výši 102 262 Kč. Jelikož z potvrzení o odeslání dopisu ze dne 23. 7. 2025 neplyne, že by dopis byl žalované doručen, „hmotněprávní“ účinek doručení tohoto dopisu nastal okamžikem provedení listiny k důkazu (§ 41 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Původní věřitel poukázal na účet žalované v období 10/2023-11/2023 částku celkem 30 000 (výpis příchozích a odchozích plateb). Žalovaná zaplatila původnímu věřiteli v období 02/2023-02/2025 částku celkem 11 027 Kč (výpis příchozích a odchozích plateb).

5. Původní věřitel a společnost právnická osoba., IČO IČO, se dne 2. 6. 2025 dohodly, že pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši 90 066 Kč původní věřitel postupuje společnosti právnická osoba. Strany smlouvy se v čl. II. bodu 3 ve spojení s čl. III. smlouvy dohodly, že pokud nedojde k zaplacení úplaty za postoupení pohledávek ze strany postupníka, k postoupení nedojde (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek). Společnost právnická osoba., a žalobkyně 10. 6. 2025 dohodly, že pohledávku za žalovanou ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ve výši 90 066 Kč společnost právnická osoba., postoupí žalobkyni. K postoupení dojde okamžikem zaplacení kupní ceny (§5 smlouvy). Strany smlouvy si sjednaly, že žalobkyně zaplatí kupní cenu za postupované pohledávky do 14 pracovních dnů po uzavření smlouvy (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek).

6. S ohledem na právní posouzení soud (viz dále) soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z žádosti o spotřebitelský úvěr, z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z důvodu neprokázání doručení dopisu ze dne 1. 3. 2024 obsahujícího zesplatnění spotřebitelského úvěru z něj soud nečinil jakákoli zjištění. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2025 soud neučinil jakékoli pro věc významné zjištění, jelikož společnost právnická osoba v něm oznamuje žalované postoupení pohledávky na žalobkyni, když ovšem tuto pohledávku nepostoupila žalobkyni, nýbrž společnosti právnická osoba. Po postoupení pohledávky na společnost právnická osoba je postupitelem oprávněným oznámit dlužníkovi postoupení pohledávky toliko společnost právnická osoba.

7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

8. Žalobkyně se domáhá zaplacení pohledávky, která jí podle jejích tvrzení nevznikla přímo ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, nýbrž měla být převedena postupně od původního věřitele právnická osoba, nejprve na společnost právnická osoba., a poté na žalobkyni. Již z povahy uplatněného nároku proto žalobkyni tíží důkazní povinnost ohledně skutečností zakládajících její aktivní věcnou legitimaci, tedy též ohledně účinného postoupení pohledávky v obou článcích jí tvrzeného řetězce.

9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), může věřitel pohledávku postoupit smlouvou jiné osobě i bez souhlasu dlužníka. Byla-li však účinnost postoupení smluvními stranami vázána na podmínku, nastanou účinky postoupení podle povahy a obsahu této podmínky.

10. Podle § 548 odst. 1 věta první o. z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky.

11. Podle § 548 odst. 2 o. z. podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

12. Podle § 548 odst. 3 o. z. neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

13. Ze smlouvy mezi právnická osoba, a právnická osoba., ze dne 2. 6. 2025 soud zjistil, že strany v čl. II bodu 3 ve spojení s čl. III ujednaly, že nebude-li za postupované pohledávky zaplacena úplata, k postoupení nedojde. Soud toto ujednání vyložil jako odkládací podmínku. Smlouva nestanoví, že by pohledávky přešly již podpisem smlouvy a při nezaplacení úplaty by se postoupení pozbylo účinků; naopak spojuje nezaplacení výslovně s tím, že k postoupení (v budoucnu se zaplacením úplaty) nedojde. Tento výklad odpovídá i zákonné domněnce odkládací podmínky. Žalobkyně nepředložila doklad o zaplacení úplaty právnická osoba., původnímu věřiteli ani netvrdila konkrétní datum, částku a způsob této úhrady. Nebylo tedy prokázáno, že pohledávka přešla z původního věřitele na právnická osoba.

14. I kdyby bylo možno ujednání v pořadí první postupní smlouvě vyložit jako podmínku rozvazovací, nemohlo by to samo o sobě vést ke kladnému závěru o aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Pro rozhodnutí je totiž samostatně určující druhá postupní smlouva mezi právnická osoba., a žalobkyní. Ze smlouvy mezi právnická osoba., a žalobkyní soud zjistil, že podle jejího § 5 mělo k postoupení pohledávky dojít okamžikem zaplacení kupní ceny. Jde o jednoznačné ujednání, podle něhož právní účinky postoupení nenastávají již uzavřením smlouvy, ale teprve zaplacením kupní ceny. Sjednaná lhůta 14 pracovních dnů pro úhradu kupní ceny neurčuje okamžik přechodu pohledávky; pouze vymezuje dobu, ve které měla být kupní cena zaplacena.

15. Žalobkyně k prokázání splnění této podmínky předložila toliko postupní smlouvu včetně seznamu pohledávek. Z těchto listin lze zjistit obsah závazku žalobkyně kupní cenu zaplatit, nikoli však to, zda byla kupní cena skutečně uhrazena. Žalobkyně nenavrhla ani nepředložila důkaz o provedení platby, zejména výpis z účtu, potvrzení příjemce platby, účetní doklad nebo jiné potvrzení právnická osoba., z něhož by bylo patrno splnění podmínky účinnosti postoupení.

16. Tento nedostatek nelze nahradit oznámením o postoupení ze dne 20. 7. 2025. Oznámení je v rozporu s žalobkyní tvrzeným postupním řetězcem, neboť v něm původní věřitel oznamuje postoupení pohledávky žalobkyni, ačkoli původní věřitel byl oprávněn oznámit postoupení pohledávky toliko na společnost právnická osoba. Oznámení postoupení dlužníkovi ani případné prokázání postoupení postupníkem slouží především k ochraně dlužníka při plnění; dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo postupník postoupení neprokáže, může dlužník dluh účinně splnit postupiteli (§ 1882 občanského zákoníku). Takové oznámení však samo o sobě nenahrazuje důkaz o splnění smluvně sjednané podmínky účinnosti postoupení a neprokazuje přímý převod pohledávky, který nebyl postupními smlouvami doložen.

17. Důkazní břemeno ohledně aktivní věcné legitimace nese žalobkyně. Účastníci jsou povinni uvést rozhodné skutečnosti a označit k nim důkazy (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.); neoznačí-li potřebné důkazy, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z provedených důkazů (§ 120 odst. 3 o. s. ř.). Neunesení důkazního břemene má za následek rozhodnutí v neprospěch účastníka, kterého toto břemeno tíží. Žalobkyně neprokázala, že došlo k zaplacení úplat za postupované pohledávky podle obou smluv o postoupení pohledávky. S ohledem na to nelze uzavřít, že došlo ke splnění odkládací podmínky nástupu účinků postoupení pohledávky, tedy že žalobkyně je její věřitelkou. Soud proto žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně v celém rozsahu zamítl. Za této situace již nebylo třeba provádět dokazování k existenci, splatnosti a výši pohledávky, k jejímu případnému zesplatnění ani k uplatněné smluvní pokutě.

18. Soud byl při jednání připraven poskytnout žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že nepředložením důkazu o zaplacení kupní ceny za postoupené portfolio pohledávek neunáší své důkazní břemeno ohledně ve věci rozhodné skutečnosti, žalobkyně se však svojí neúčastí při jednání soudu o poučení a možnost reagovat na ně připravila.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je výsledkem aplikace § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Jelikož žalovaná nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a současně nedoložila výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhrada nákladů sestává z částky 450 Kč za vyjádření k žalobě dle § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud přitom odkazuje na právní názor Nejvyššího soudu prezentovaný v usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025, dle kterého paušální náhrada hotových výdajů ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. činí 450 Kč a je výsledkem analogické aplikace § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně dobrovolně rozsudkem uloženou povinnost, vystavuje se riziku nuceného splnění povinnost cestou výkonu rozhodnutí či exekuce.