22 C 112/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně. Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 63 037,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v celém rozsahu.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala zaplacení 63 037,21 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že se žalovaným dne datum uzavřela distančním způsobem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla revolvingový úvěr až do výše 28 300 Kč, který žalovaný čerpal bezhotovostně dne datum v částce 17 000 Kč, dne datum v částce 1 475 Kč, dne datum v částce 201 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč, dne datum v částce 2 001 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč a dne datum v částce 1 535 Kč. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Žalobkyně dále nahlédla do Registru bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně posoudila informace o transakcích na účtech žalovaného. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila částka. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalovaného je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peníze vrátit v denních splátkách a zaplatit smluvní úrok z nesplacené části jistiny ve výši 0,93 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu „Klidné spaní“ 51,29 Kč, poplatek za službu „Anonymizováno” ve výši 1 155 Kč, poplatek za informační SMS servis 42,29 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat dne datum. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalovaný splatil na jistinu celkem 16,80 Kč, a to dne datum částku 2,12 Kč, dne datum částku 1,06 Kč, dne datum částku 6,62 Kč, dne datum částku 3,45 Kč, dne datum částku 1,17 Kč, dne datum částku 1,18 Kč a dne datum částku 1,20 Kč. Částky zaplacené žalovaným byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru, o čemž informovala žalovaného e-mailem dne datum. Dále se žalovaný zavázal ve smlouvě o úvěru pro případ prodlení s úhradu dluhu zaplatit smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalobkyně uplatňuje smluvní pokutu pouze za období 90 dní od prvního dne prodlení s úhradou denních splátek, tj. od datum do datum. Žalovaný nárok sestává z dlužné jistiny 28 198,21 Kč, poplatku za vyplacení tranší úvěru 552,21 Kč, smluvního úroku 29 597,36 Kč, poplatku za službu „Klidné spaní“ 51,29 Kč, poplatku za službu „Presto“ 1 150,50 Kč, poplatku za SMS informační servis 27,89 Kč se zákonným úrokem z prodlení z 29 980,10 Kč od datum do zaplacení a smluvní pokuty 3 459,75 Kč. Ač vyzván, do podání žaloby žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv, a nežádali jeho odročení.

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne datum. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 28 300 Kč, který mohl žalovaný čerpat postupně a opakovaně převodem na bankovní účet žalovaného č. IBAN uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit čerpanou částku v denních splátkách vypočtených dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek splatných 29. dne po jejich výpočtu žalobkyní a zaplatit smluvní úrok ve výši 0,933 % denně, poplatek za vyplacení tranše úvěru 1,99 % z čerpané částky, poplatek za službu “Klidné spaní” ve výši 3,66 Kč denně a poplatek za službu “Presto” ve výši 165 Kč za čerpání každé tranše a poplatek ve výši 0,96 Kč denně za informační SMS servis. Nedílnou součást smlouvy tvořily všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Při čerpání celého úvěrového rámce RPSN činilo 1 458,65 %. Smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.

6. Všeobecné obchodní podmínky obsahují v čl. 5 způsob výpočtu denní splátky.

7. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalovaný byl dne datum majitelem účtu č. č. účtu. Anonymizovaný odstavec 9. Z výpisu o identifikovaných příjmech plyne, že žalobkyně potvrzuje, že náhledem na bankovní účet identifikovala příjmové transakce na účtu žalovaného a z nich zjistila čistý měsíční příjem žalovaného 17 162 Kč.

10. Z přehledu vyplacených transakcí soud zjistil, že z účtu žalobkyně odešlo na účet č. č. účtu dne datum v částce 17 000 Kč, dne datum v částce 1 475 Kč, dne datum v částce 201 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč, dne datum v částce 2 001 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč, dne datum v částce 2 000 Kč a dne datum v částce 1 535 Kč, celkem 28 212 Kč.

11. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že denní splátka v období od datum do datum činila 161,56 Kč, přičemž poměr započtení splátky na jistinu, úrok a poplatek byl v každé druhé či třetí splátce odlišný.

12. Z e-mailu ze dne datum odeslaného na emailovou adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě soud zjistil, že jím žalobkyně vypověděla smlouvu o úvěru a oznámila okamžitou splatnost úvěru včetně všech úroků z prodlení a smluvních pokut.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného žalované částky a nákladů právního zastoupení do tří dnů a odeslala ji dne datum adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě.

14. Pokud jde o Metodiku posuzování úvěruschopnosti navrženou žalobkyní k důkazu a soudem provedenou, soud zjistil, že svým obsahem se jedná o obecné rozšíření žalobních tvrzení ke způsobu, jakým žalobkyně postupuje při posuzování schopnosti svých klientů splácet úvěr, které neobsahuje žádné konkrétní informace týkající se posuzování projednávaného případu.

15. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně, aby učinil dotaz na banku žalovaného, zda byla v období od datum do datum převedena nárokovaná částka jistiny na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě a zda je tento bankovní účet žalovaného, resp. zda má žalovaný k účtu dispoziční oprávnění, neboť tyto skutečnosti byly prokázány v řízení jinými důkazy.

16. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Ač žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného v registru neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru politicky aktivních osob (registr Starostové), katastru nemovitostí, sankčním seznamu a interním registru historie klienta, NRKI a BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy, což její procesní odpovědnost. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.

17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

18. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

19. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

20. Vzhledem k tomu, že se jednalo o revolvingový úvěr, což znamená, že žalovaný mohl opakovaně čerpat peníze do výše úvěrového rámce na zřízeném úvěrovém účtu v závislosti na výši opakovaně splácených částek, žalobkyni by náležel rozdíl mezi žalovaným čerpanou částkou a žalovaným uhrazenou částkou. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyní poskytnuty peníze ve výši 28 212 Kč. K úhradám žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný splatil na jistinu dne datum částku 2,12 Kč, dne datum částku 1,06 Kč, dne datum částku 6,62 Kč, dne datum částku 3,45 Kč, dne datum částku 1,17 Kč, dne datum částku 1,18 Kč a dne datum částku 1,20 Kč. Částky zaplacené žalovaným byly započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. K tomu soud zjistil, že denní splátka činila po celou dobu trvání smluvního vztahu 161,56 Kč, přičemž však poměr započtení splátky na jistinu, úrok a poplatek byl v každé druhé či třetí splátce odlišný. Z uvedeného plyne, že žalovaný na úhradu dluhu učinil úhrady nejen na jistinu, které žalobkyně vyčíslila, ale i na úrok a poplatky v celkové ve výši vyšší, avšak žalobkyně je v žalobě tvrdila nedostatečně, přičemž soud není povinen dohledávat a dopočítávat výši částečných úhrad učiněných žalovaným. Za popsané situace nezbylo soudu než žalobu v plném rozsahu zamítnout.

21. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř., aby doplnila skutková tvrzení ohledně splácení spotřebitelského úvěru žalovaným, zejména jaká byla celková částka uhrazená žalovaným, s poučením o nesplnění této výzvy. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce na jednání však soud výzvu učinit nemohl.

22. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšnou stranou byl žalovaný, který však náhradu nákladů řízení nežádal, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.