22 C 13/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 20 159,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 8 159,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 159,20 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovanou ve výši 20 159,20 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost právnická osoba., IČ IČO (dále jen „původní věřitel“) se žalovanou elektronickými prostředky dne 9. 12. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalované převodem na účet č. č. účtu 12 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit poplatek za sjednání úvěru 8 159 Kč do 9. 3. 2022. Žalovaná sjednanou částku nezaplatila řádně a včas. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 15. 6. 2023 uzavřené s původním věřitelem jako postupitelem. Žalovaná částka sestává z 12 000 Kč neuhrazené jistiny a 8 159 Kč poplatku za poskytnutí úvěru. Na příslušenství žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 159,20 Kč od 10. 3. 2022 do zaplacení. Ač vyzvána, žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, k žalobě se nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti: Dne 9. 12. 2021 původní věřitel se žalovanou uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se původní věřitel zavázal žalované poskytnout bezhotovostně na účet č. č. účtu 12 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peníze spolu úrokem 40 % ročně z jistiny úvěru a poplatkem za poskytnutí úvěru 8 159 Kč původnímu věřiteli zaplatit ve 3 měsíčních splátkách po 6 971 Kč splatných k 9. dni v měsíci počínaje 9. 1. 2022. RPSN činilo 4 496,17 %, celkem měla žalovaná uhradit 20 912,43 Kč (prokázáno Smlouvou o úvěru). Dne 10. 12. 2021 byla na výše uvedený účet zaslána platba 12 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu). Původní věřitel dne 15. 6. 2023 uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi žalovanou pohledávku (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek). Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 30. 6. 2023 (prokázáno Oznámením o postoupení pohledávky), který byl téhož dne doporučeně odeslán prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na doručovací adresu žalované uvedenou ve smlouvě (prokázáno podacím archem). Toutéž zásilkou zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu z 30. 6. 2023 (prokázáno předžalobní výzvou).

5. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu dotazem na banku žalované, kdo je majitelem účtu a zda předmětné platby byly na tento účet připsány od žalobkyně, neboť tyto skutečnosti byly prokázány jinými provedenými důkazy.

6. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

9. Podle § 2395 o. z.se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud přihlédne k námitce neplatnosti i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

16. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalované ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původním věřitelem žalované na jí uvedenou doručovací adresu v předmětné smlouvě.

17. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z., neboť se původní věřitel na jejím základě zavázal žalované v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. K předání peněz došlo bezhotovostně den po sjednání smlouvy. Úvěr je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

18. Předmětem činnosti původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

19. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Ač žalobkyně tvrdila, že původní věřitel nahlédnutím do registrů ISIR, CEE, CRKI, EUCB lustroval žalované a prověřil její bonitu, žalobkyně nenavrhla k těmto tvrzením žádné důkazy, což její procesní odpovědnost.

20. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zjišťoval skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalované ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.

21. Protože žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalované) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procesní břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalované z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

22. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalované žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že má žalovaná peníze vrátit v době přiměřené jejím možnostem, odlišuje postavení žalované jako spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalované tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalované jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se věřitel domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

23. Žalované byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 12 000 Kč. Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh splnila, že jí povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalované uložil povinnost částku 12 000 Kč žalobkyni zaplatit.

24. Lhůtu pro plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. s přihlédnutím k § 87 odst. 1 a 2 z. s. ú. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaná ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdila ani neprokázala, a mezi účastníky nebylo ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. dohodnuto ani jiné datum splatnosti. Žalovaná není tedy v prodlení s plněním dluhu 12 000 Kč (§ 1968 o. z.), a žalobkyně proto nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této přiznané částky. Proto soud žalobu zamítl co do uplatněného nároku na zákonný úrok z prodlení z přiznané částky.

25. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení poplatku za poskytnutí peněz, neboť ten byl sjednán v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaná v prodlení s uvedenou žalovanou pohledávkou (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této částky. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení poměrně úspěšnější (poměr úspěchu v řízení žalované v rozsahu 51,57 % k úspěchu žalobkyně v rozsahu 48,43 %), v důsledku její procesní pasivity žádné náklady řízení nevznikly. Při určení úspěchu v řízení soud vycházel z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 24 778,91 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.