22 C 72/2026

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 36 880 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu a) částky ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení b) částky ve výši 8 880 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 880 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně zdůvodnila zejména tím, že dne datum se žalovaným uzavřela elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet 20 000 Kč, a žalovaný zavázal splatit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně tak, že měl splácet úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohl splatit kdykoliv. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného následovně. K ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni doklady o příjmu a byl žalobkyní lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr dne datum zesplatnila. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum kapitalizovanou částkou 8 880 Kč. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 20 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 8 000 Kč za první měsíc doby čerpání úvěru a smluvní pokuty 8 880 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení. Ač žalovaný byl vyzván, na dluh ničeho neuhradil.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě ničeho nenamítal.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou tzv. fikcí (§ 49 o. s. ř).

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne datum. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr až do výše 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc k 27. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období a jistinu zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úrok činil 40 % měsíčně, RPSN 5 518,07 %. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení.

6. Ze scanu občanského průkazu plyne, že se jedná o občanský průkaz žalovaného.

7. Z bankovní zprávy soud zjistil, že žalovaný je majitelem účtu č. č. účtu a že žalovaný měl příjem ze zaměstnání u právnická osoba ve výši přibližně částka měsíčně.

8. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě 15 000 Kč dne datum Kč a 5 000 Kč dne datum.

9. Výzvou ze dne datum žalobkyně zesplatnila úvěr.

10. Předžalobní upomínku ze dne datum žalobkyně odeslala na adresu žalované uvedenu ve smlouvě téhož dne.

11. Soud zamítl důkazní návrh žalobkyně, aby učinil dotaz na banku žalovaného, zda byla v měsíci únoru a březnu Anonymizováno provedena tvrzená platba na bankovní účet č. č. účtu a zda je tento účet bankovním účtem žalovaného, resp. zda má žalovaná k účtu dispoziční oprávnění, neboť tyto skutečnosti byly prokázány v řízení jinými důkazy. Další listinné důkazní návrhy žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávky, smlouvou o kontokorentním úvěru a potvrzením o odkupu soud zamítl, neboť k nim postrádal žalobní tvrzení.

12. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by před právním jednáním směřujícím k uzavření smluvního vztahu se žalovaným byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného a na základě žalobkyní předložených důkazů nelze učinit závěr o tom, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy schopen splácet poskytnutý úvěr. Soud byl připraven vyzvat žalobkyni při jednání dle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby označila a předložila důkazy k prokázání tvrzení o řádném posuzování úvěruschopnosti žalovaného s poučením o nesplnění této výzvy. Ač žalobkyně tvrdila, že provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, k těmto tvrzením nenavrhla žádné důkazy, což její procesní odpovědnost. Pro absenci žalobkyně a jejího právního zástupce však soud výzvu učinit nemohl.

13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

14. Žalobkyně, coby nebankovní poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby spotřebitel, projevili vůli uzavřít smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), a proto se jejich právní vztah řídí ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Žalobkyni tak stíhala před uzavřením smluvního vztahu se žalovaným povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 z. s. ú. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že v rámci předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti, což má za následek neplatnost smluvního vztahu podle § 87 odst. 1 z. s. ú. Soud k neplatnosti přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

15. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle věty třetí § 87 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. povinnost vrátit (pouze) peníze úvěrem poskytnuté. Skutečnost, že žalovaný má peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako úvěrovaného spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy upravené obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost závazků dlužníka tak není vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z., nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (podle § 1968 o. z.), a žalobkyni jako věřiteli nelze přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), z čehož vychází i ustálená judikatura Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ve věci sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022).

16. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 20 000 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni dluh něčeho splnil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 20 000 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou žalovaným uhrazenou.

17. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 20 000 Kč tak musel rozhodnout podle § 87 odst. 2 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům, soud. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.

18. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nárok na jejich náhradu nepřiznal, neboť poměrně úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady v důsledku jeho procesní pasivity nevznikly. Při určení poměrného úspěchu žalovaného ve věci soud vycházel z kapitalizovaného předmětu řízení k datu vyhlášení rozsudku, tj. 43 370,40 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.