22 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Novotnou Krtoušovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 33 817,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 532 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá a) co do částky ve výši 27 832,49 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 28 364,49 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 883,17 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč b) co do částky ve výši 5 452,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 452,61 Kč od 26. 1. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je pohledávka žalobkyně za žalovaným ve výši 33 817,10 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila zejména tím, že její právní předchůdkyně společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, adresa, Anonymizováno, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Obchodním soudem v Anonymizováno pod č. tel. číslo Anonymizováno Anonymizováno), jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO: IČO (dále jen „původní věřitel“) se žalovaným dne 22. 12. 2019 uzavřela Smlouvu revolvingovém úvěru č. hodnota. Před uzavřením předmětné smlouvy původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného prověřením pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů nahlédnutím do interních i externích databází třetích subjektů a registru SOLUS. Původní věřitel na základě smlouvy o úvěru poskytl žalovanému platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč, přičemž žalovaný mohl čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou měsíčních splátek ve výši 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně pak částku 500,- Kč, se splatností 17. den v měsíci počínaje 17. 3. 2020. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Strany si dále sjednaly povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Celková žalovaným vyčerpaná částka činila 78 698 Kč. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku v celkové výši 76 766 Kč, které byly započteny na čerpané finanční prostředky, sjednané smluvní úroky, smluvní poplatky, zákonné úroky z prodlení a smluvní pokuty. Žalovaný nehradil pravidelně a včas měsíční splátky, v důsledku čehož původní věřitel úvěr na základě odstoupení od smlouvy prohlásil ke dni 31. 7. 2023 za splatný. Původní věřitel následně svoji pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2023 s účinností ke dni 21. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. První žalovaný nárok sestává z nesplacené jistiny ve výši 28 364,49 Kč. Na příslušenství žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 364,49 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 28 364,49 Kč od 22. 12. 2022 do 31. 7. 2023 kapitalizovaný částkou 3 883,17 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč za jednu odchozí upomínku a 3 cesty pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Druhý žalovaný nárok sestává ze smluvní pokuty 5 452,61 Kč vypočtené z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 28 364,49 Kč v sazbě 0,1 % denně za období od 16. 7. 2023 do 25. 1. 2024 se zákonným úrokem z prodlení 14,75 % ročně od 26. 1. 2024 do zaplacení. Ač vyzván, žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, k žalobě se nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházejíce přitom z obsahu spisu a z označených důkazů, když žalobkyně se z jednání omluvila a nežádala jeho odročení a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno na adrese trvalého pobytu uvedené v záhlaví rozsudku s tím, že písemnost se považuje za doručenou tzv. fikcí. (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).

4. Z provedených listinných důkazů má soud ohledně uzavření žalobkyní tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí peněžních prostředků za prokázané následující pro posouzení věci rozhodné skutečnosti:

5. Dne 22. 12. 2019 původní věřitel se žalovaným uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota (prokázáno rámcovou smlouvou). Dne 22. 12. 2019 žalovaný požádal původního věřitele o poskytnutí revolvingového úvěru ve výši 60 000 Kč, s možností navýšení až do 500 000 Kč, s úrokovou sazbou roční 22,68 %, RPSN 28,14 %, s výší měsíční splátky minimálně 5% z dlužné částky, nejméně 500 Kč, se splatností vždy k 17. dni v měsíci počínaje měsícem po prvním čerpání, se smluvní pokutou za prodlení s úhradou splatné částky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. V žádosti žalovaný k osobním a majetkovým poměrům uvedl, že je svobodný, má bankovní účet, nemá vyživovací povinnost, bydlí v pronajaté nemovitosti, je zaměstnaný u Anonymizováno právnická osoba jako specialista od Anonymizováno/Anonymizováno, čistý měsíční příjem činí částka, celkové výdaje domácnosti částka a že nemá jiné finanční závazky (prokázáno žádostí o úvěr). Ze standardních podmínek úvěru soud zjisti, že s nimi byl žalovaný seznámen (prokázáno standardními podmínkami). Dopisem ze dne 7. 1. 2020 původní věřitel oznámil, že revolvingový úvěr za uvedených podmínek schválil (prokázáno dopisem vč. základní informace o úvěru)

6. Z platební historie soud zjistil, že žalovaný dne 21. 12. 2019 čerpal 20 898 Kč a dne 1. 6. 2021 56 400 Kč, celkem 77 298 Kč. Dále z platební historie soud zjistil, v jakých částkách a kdy žalovaný revolvingový úvěr splácel a jakou část dané splátky původní věřitel započetl na úhradu jistiny, úroků a poplatků. Celkem žalovaný uhradil na žalovaný dluh ze závazku z revolvingového úvěru 76 766 Kč. Žalovaný neuhradil částečně splátku předepsanou ve výši 2 000 Kč splatnou dne 17. 2. 2023, splátku předepsanou ve výši 2 000 Kč splatnou dne 17. 3. 2022, splátku předepsanou ve výši 2 000 Kč splatnou dne 17. 4. 2022, splátku předepsanou ve výši 2 000 Kč splatnou dne 17. 5. 2022, splátku předepsanou ve výši 2 000 Kč splatnou dne 17. 6. 2022.

7. Z dopisu ze dne 27. 6. 2023 soud zjistil, že původní věřitel odstoupil od smlouvy o úvěru, oznámil žalovanému, že se úvěr stává splatným ke dni 31. 7. 2023 a vyzval ho k úhradě dlužné částky 32 680 Kč (z toho 10 100 Kč na dlužných splátkách, 22 148 Kč na dlužné jistině a 433 Kč na smluvní pokutě).

8. Původní věřitel dne 16. 8. 2023 uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě původní věřitel jako postupitel postoupil žalobkyni jako postupníkovi pohledávku za žalovaným. (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy 1). Kupní cena za postoupení pohledávek byla připsána na účet původního věřitele dne 21. 8. 2023 (prokázáno potvrzením). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem původního věřitele ze dne 28. 8. 2023 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky), které bylo dne 29. 8. 2023 žalovanému doporučeně odesláno prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb (prokázáno podacím archem).

9. Upomínkou ze dne 2. 10. 2023 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu (prokázáno upomínkou). Dne 8. 1. 2024, 9. 10. 2023 a 20. 11. 2023 proběhla cesta terénního pracovníka žalobkyně na kontaktní adresu žalovaného (prokázáno výpisem úkonů mimosoudního vymáhání). Dne 15. 1. 2024 odeslala žalobkyně žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou a podacím archem).

10. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán výše, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly.

11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval následující právní úpravu a učinil následující právní závěry:

12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoníku, v pozdějším znění (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1883 o. z. postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

14. Podle § 2395 o. z.se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

20. Podle § 87 odst. 3 zákona spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

21. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána z titulu postoupení pohledávky učiněného na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem (§ 1879 o. z.). Účinnost postoupení pohledávky vůči žalovanému ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. je založena písemným oznámením doporučeně odeslaným původním věřitelem (prostřednictvím právního zástupce žalobkyně) žalovanému na jím uvedenou kontaktní adresu v předmětné smlouvě.

22. Účastníci uzavřeli smlouvu, kterou soud vzhledem k jejímu obsahu právně posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 odst. 1 o. z., neboť se původní věřitel na jejím základě zavázal žalovanému v roli spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok. K předání peněz došlo bezhotovostně den po sjednání smlouvy. Úvěr je spotřebitelským úvěrem ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú.

23. Předmětem činnosti původního věřitele je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu byl původní věřitel podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinen při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.

24. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Ač žalobkyně tvrdila, že původní věřitel nahlédnutím do interních i externích databází třetích subjektů a registru SOLUS lustroval žalovaného a prověřil jeho bonitu, žalobkyně nenavrhla k těmto tvrzením žádné důkazy, což její procesní odpovědnost.

25. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud neučinila dostatečná skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem původní věřitel zjišťoval skutečnosti rozhodné pro náležité posouzení bonity žalovaného ke splácení spotřebitelského úvěru (úvěruschopnosti) a následné platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a doposud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení. Svou neúčastí na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (viz. např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II.ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 294/2001), když jak vyplývá z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 4314/2008), potřebná poučení soud poskytuje pouze při jednání, popřípadě při přípravném jednání, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř., a není tedy možné poučovat žalobkyni o neunesení břemene tvrzení či důkazního mimo jednání či přípravné jednání.

26. Protože žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že by původní věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 z. s. ú., tudíž neunesla své procesní břemeno tvrzení a důkazní, je třeba smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 z. s. ú. hodnotit jako neplatnou. Soud k neplatnosti této smlouvy přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť její uzavření odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, či nález Ústavního soudu z 26. 2. 2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18).

27. Plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022, že v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dané nedostatečným zkoumáním úvěruschopnosti, má spotřebitel povinnost vrátit jistinu v době přiměřené jeho možnostem (dle § 87 odst. 1 z. s. ú.). Splatným stává se takto založený dluh buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu, který (dle § 87 odst. 2 z. s. ú.) určí dobu na návrh některého z účastníků podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Následkem neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., je tedy pouze povinnost žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuty, a to v době přiměřené jeho možnostem. To, že má žalovaný peníze vrátit v době přiměřené jeho možnostem, odlišuje postavení žalovaného jako spotřebitele od postavení dlužníka majícího povinnost vrátit plnění přijaté z neplatné smlouvy, jak je upraveno obecným ustanovením § 2993 o. z. Splatnost dluhu žalovaného tak není vázána na výzvu věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž je určena buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Není-li zde takového určení, nelze dovozovat prodlení žalovaného jako dlužníka (§ 1968 o. z.) a nelze žalobkyni přiznat právo na úroky z prodlení (§ 1970 o. z.). K určení přiměřené doby soudem může dojít na návrh některého z účastníků nejen v samostatném řízení o žalobě na určení doby plnění, nýbrž i v rámci řízení o žalobě, kterou se věřitel domáhá zaplacení pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru příp. vrácení jistiny spotřebitelského úvěru.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byly na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru původním věřitelem poskytnuty peníze ve výši 77 298 Kč a že uhradil původnímu věřiteli 76 766 Kč. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by původnímu věřiteli nebo žalobkyni na dluh splnil více, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti. Soud proto žalovanému uložil povinnost částku 532 Kč žalobkyni zaplatit jako rozdíl mezi částkou žalovaným čerpanou a částkou uhrazenou. Ve zbytku nárokované jistiny soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

29. V daném případě nebylo žalobkyní tvrzeno, že by splatnost závazku byla určena dohodou účastníků, a proto požadavek žalobkyně na zákonný úrok z prodlení z částky 532 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení a na náhradu vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč nemůže být důvodný. O splatnosti závazku žalovaného v částce 532 Kč tak musel soud rozhodnout podle § 87 z. s. ú., podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Splatnost soud stanovil podle § 87 odst. 2 z. s. ú. s přihlédnutím k § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř. v délce tří dnů jako obecnou pariční lhůtu, neboť žalovaný ke svým současným sociálním a majetkovým poměrům, které by odůvodňovaly určení lhůty jiné, ničeho netvrdil ani neprokázal.

30. Vzhledem k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nenáleží nárok na zaplacení smluvního úroku a smluvní pokuty, neboť ty byly sjednány v rámci této neplatné smlouvy. Proto není žalovaný v prodlení s úhradou smluvní pokuty (§ 1968 o. z.), a žalobkyně tudíž nemá nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. z této částky. Soud tedy podanou žalobu jako nedůvodnou zamítl i v tomto ohledu.

31. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení částečně úspěšnému žalovanému, který měl neúspěch pouze v poměrně nepatrné části, žádné náklady řízení nevznikly v důsledku jeho procesní pasivity. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou, písemně nebo v elektronické podobě podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.