5 C 148/2022

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 67 426,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 11 660 Kč s úrokem ve výši 77,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši: 1,75 % ročně z částky 2 235 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 1,75 % ročně z částky 2 280 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 1,75 % ročně z částky 2 326 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 1,75 % ročně z částky 2 373 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 421 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 469 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 519 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 570 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 621 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 674 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 728 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 3,50 % ročně z částky 2 783 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 505,60 Kč s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši: 10 % ročně z částky 2 235 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 10 % ročně z částky 2 280 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 10 % ročně z částky 2 326 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 10 % ročně z částky 2 373 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 421 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 469 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 519 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 570 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 621 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 674 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 728 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, 8,25 % ročně z částky 2 783 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 011 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobu domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částky, jak je rozvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním: Mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), a žalovaným byla uzavřena smlouva [číslo] ze dne 25. 2. 2020 s produktovým názvem [anonymizována tři slova] [rok], jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky na stejném listu jako smlouva. Předtím však byla s odbornou péčí posouzena úvěruschopnost žalovaného. Podle smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit spolu s poplatkem ve výši 22 454 Kč, zahrnující úrok, poplatek za zpracování úvěru a poplatek za flexibilní a komfortní splácení, celkem 52 454 Kč v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 372 Kč, poslední splátka byla ve výši 4 362 Kč, počínaje dnem 25. 2. 2020. Platba žalovaného ve výši 927,50 Kč byla započtena na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, která nabyla účinnosti dne 1. 2. 2022, byla pohledávka původního věřitele za žalovaným převedena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Ke dni 1. 2. 2022 se dluh žalovaného ve výši 69 165,60 Kč skládal z jistiny 30 000 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru 21 526,50 Kč, smluvní pokuty 15 000 Kč, úroku z prodlení 1 739,10 Kč a sankčních poplatků 900 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 25. 2. 2020 (dále jen„ smlouva“), která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 3 000 Kč bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru [číslo] částka 27 000 Kč mu bude vyplacena, a žalovaný se zavázal vrátit úvěrové prostředky spolu s poplatkem ve výši 22 454 Kč, sestávající z úroku 15 728 Kč (úroková sazba 86 %), částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za komfortní splácení 2 226 Kč a částky za flexibilní splácení 3 000 Kč, celkem 52 454 Kč, ve 12 měsíčních splátkách s tím, že 1. až 11. byla ve výši 4 372 Kč a poslední ve výši 4 362 Kč, přičemž první splátkové období mělo začít běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Na smlouvě bylo prohlášení, že při sjednání rozšířené doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení byl úvěr vyplacen zákazníkovi v hotovosti oproti jeho podpisu na smlouvě. Původního věřitele při uzavírání smlouvy zastupovala obchodní zástupkyně [celé jméno svědkyně].

5. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde bylo upraveno v čl. 2 komfortní splácení, v čl. 2 flexibilní splácení, v čl. 6 smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy, v čl. 6 náhrada účelně vynaložených nákladů, které vzniknou zákazníkova prodlení vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslanou upomínku, poplatku za návštěvu oprávněného zástupce původního věřitele a poplatku za zahájení vymáhání dluhu, v čl. 6 výše poplatku (300 Kč) za zaslanou upomínku nebo návštěvu, v čl. 6 výše poplatku (1 000 Kč) za vymáhání dluhu a v čl. 6 právo původního věřitele vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, pokud zákazník dosáhne nedoplatku v souhrnné výši trojnásobku první měsíční splátky v případě měsíčního splátkového období, a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky.

6. V den podpisu smlouvy žalovaný obdržel a podepsal standardní informace o spotřebitelském úvěru, v nichž byl seznámen se základními vlastnostmi spotřebitelského úvěru, výší nákladů na vymáhání a výší smluvní pokuty pro případ opožděných plateb.

7. Do zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 2. 2020, jež byla podepsána oběma smluvními stranami, bylo zaznamenáno, že žalovaný žije s [role v řízení], má [anonymizováno] vzdělání, je [anonymizováno], je zaměstnán na plný úvazek u [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [adresa], na pozici [anonymizováno] s čistým měsíčním příjmem ve výši 23 057 Kč, jeho měsíční výdaje zahrnují interní splátky PF ve výši 1 500 Kč a ostatní (odhadované) náklady ve výši 7 000 Kč, není držitelem kreditní karty, nemá zápůjčku u jiné společnosti a je vlastníkem bankovního účtu. Zaevidované údaje měly být ověřeny pomocí pracovní smlouvy, dvou výplatních pásek a dokladem o čerpání částečných nemocenských dávek. Místem výběru měla být adresa [adresa žalovaného], a náhradní kontaktní adresou měla být [adresa žalovaného].

8. Ke dni 25. 11. 2022 měl žalovaný v Centrální evidenci exekucí vyznačeny 4 exekuce, kdy první z nich byla zahájena dne 14. 10. 2020.

9. Podle výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 24. 11. 2022 byla [celé jméno svědkyně] zapsána do tohoto rejstříku ode dne 13. 2. 2008 na dobu neurčitou jako fyzická podnikající osoba pod [IČO] s oborem činnosti zprostředkování obchodu a služeb a poradenská a konzultační činnost.

10. Ze statistiky ARAD – Systém časových řad – Česká rodní banka bylo zjištěno, že v únoru 2020 byla výše úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody: 8,05 %.

11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek byla pohledávka za žalovaným z původního věřitele jako postupitele převedena na žalobkyni jako postupníka. Podle potvrzení o provedené transakci ze dne 1. 2. 2022 byla úplata za postoupení pohledávek uhrazena.

12. Výzvou k okamžitému splacení ze dne 10. 2. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy s upozorněním, že pokud dluh nebude uhrazen do 17. 3. 2022 stane se zcela splatným a žalobkyně přistoupí k vymáhání pohledávky soudní cestou. Přílohou výzvy bylo oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, v němž byl žalovaný informován, že pohledávka za jeho osobou byla převedena na žalobkyni na podkladě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Podle potvrzení o podání byla zásilka předána k přepravě dne 11. 2. 2022 na adresu [adresa žalovaného].

13. Výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 20. 5. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy s upozorněním, že nebude-li uhrazen v určené lhůtě, budou podniknuty kroky k vymožení pohledávky žalobkyně. Podle potvrzení o podání byla zásilka předána k přepravě dne 24. 5. 2022 na adresu [adresa žalovaného].

14. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že si na žalovaného nepamatuje, protože těch klientů je mnoho. Ke standardnímu postupu při uzavírání úvěrových smluv vypověděla, že pokud se úvěry poskytují domácnostem, pak si obchodní zástupci s klienty domluví schůzku a navštíví je u nich doma, že tam se ověří jejich totožnost podle občanského průkazu a to, zda na dané adrese bydlí, že si nechávají od klientů předkládat nájemní smlouvy, pracovní smlouvy, dvě výplatní pásky nebo výpisy z bankovního účtu, že vždy se to odvíjí od toho, v jakém postavení se klient nachází, např. zaměstnanec, podnikatel nebo žena na mateřské dovolené, že jestliže klient nedoloží požadované listiny, nedojde k sepsání smluvní dokumentace, že před schůzkou jsou klienti seznámeni s tím, co všechno je třeba si připravit, že se jich ptají na informace podle zákaznické karty a na to, jaké jsou jejich pravidelné výdaje (náklady na život, náklady na dojíždění do práce atd.), že zjištěné a ověřené údaje vkládají do systému, z něhož poté obdrží odpověď, zda lze žádosti klienta o poskytnutí úvěru vyhovět, že pravidelně jezdí za klienty s manažerem, jenž je má na starosti a provádí kontrolní činnost, a že musí pravidelně absolvovat různá školení a kurzy stran záležitosti spotřebitelských úvěrů.

15. Ačkoli si svědkyně žalovaného nevybavila a její výpověď se týkala pouze zavedené praxe při uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech, byla její výpověď považována za věrohodnou, poněvadž nebyly zjištěny žádné okolnosti, jež by její pravdivost zeslabovaly, nebo ji dokonce vyvracely. Soud měl proto za to, že údaje o osobních a majetkových (příjmových a výdajových) poměrech žalovaného byly verifikovány oproti listinám, jak jsou zaznamenány na zákaznické kartě. Žalovaný nikterak nebrojil proti obsahové stránce dotčeného dokumentu, jejž opatřil svým podpisem.

16. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav: Mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva, která byla podepsána oběma smluvními stranami a na základě níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 3 000 Kč bude použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce nebo o spotřebitelském úvěru [číslo] částka 27 000 Kč mu bude vyplacena, a žalovaný se zavázal vrátit úvěrové prostředky spolu s poplatkem ve výši 22 454 Kč, sestávající z úroku 15 728 Kč (úroková sazba 86 % (obvyklá úroková sazba ke dni uzavření smlouvy byla 8,05 %)), částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částky za komfortní splácení 2 226 Kč a částky za flexibilní splácení 3 000 Kč, celkem 52 454 Kč, ve 12 měsíčních splátkách s tím, že 1. až 11. byla ve výši 4 372 Kč a poslední ve výši 4 362 Kč, přičemž první splátkové období mělo začít běžet vždy dnem uzavření smlouvy. Ponížený úvěr byl vyplacen žalovanému v hotovosti oproti jeho podpisu na smlouvě. V den podpisu smlouvy žalovaný obdržel a podepsal standardní informace o spotřebitelském úvěru a ve spolupráci s obchodním zástupcem vyplnil zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr, s jejíž pomocí se ověřovala jeho schopnost dostát budoucím závazkům, a následně ji podepsal. Ke dni 25. 11. 2022 měl žalovaný v Centrální evidenci exekucí vyznačeny 4 exekuce, kdy první z nich byla zahájena dne 14. 10. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným z původního věřitele převedena na žalobkyni. Výzvou k okamžitému splacení ze dne 10. 2. 2022 žalobkyně informovala žalovaného o tom, že se stala jeho novým věřitelem, a vyzvala jej k okamžitému splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích ze smlouvy s upozorněním, že pokud dluh nebude uhrazen do 17. 3. 2022 stane se zcela splatným. Výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 20. 5. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy s upozorněním, že nebude-li uhrazen v určené lhůtě, budou podniknuty kroky k vymožení pohledávky žalobkyně.

17. Podle § 2398 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

22. Podle odst. 3, souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

23. Podle odst. 4, ve znění účinném od 24. 4. 2020 (ustanovení je použitelné i v tomto případě; srov. čl. II. – přechodná ustanovení – bod 1. zákona č. 186/2020 Sb.), u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

24. Nejdříve bylo posuzováno, zda si původní věřitel s odbornou péčí splnil zákonnou povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Pakliže by tomu tak nebylo, musel by soud k neplatnosti smlouvy přihlédnout z úřední povinnosti (§ 580 odst. 1 o. z.) (srov. např. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C -679/18 ze dne 5. 3. 2020 nebo důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022). Žalovaný měl tehdy měsíční příjem ve výši 23 057 Kč, výdaje na splátky ve výši 1 500 Kč z dřívější smlouvy [číslo] jak lze dovodit ze samotné smlouvy, kde bylo uvedeno, že zbývá k úhradě úvěrová pohledávka ve výši 3 000 Kč (2x 1 500 Kč) a orientační osobní výdaje ve výši 7 000 Kč. Protože žalovaný neměl vlastní bydlení, ale sdílel domácnost s [role v řízení], bylo zohledňováno, že se musel určitou měrou podílet na úhradě nákladů na fungování domácnosti, přičemž podle běžné zkušenosti tento způsob soužití s sebou přináší výraznou úsporu nákladů na uspokojování bytových potřeb a stravování oproti naprostému osamostatnění. Určitý informační deficit stran nákladů žalovaného k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb žalovaného byl překlenut za použití částky životního minima ve výši 3 140 Kč podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění účinném do 31. 3. 2020. Na základě vyřčeného bylo lze uzavřít, že odhadované osobní výdaje nebylo možné považovat za záměrně podhodnocené tak, aby žalovaný na poskytnutí úvěru dosáhl. Nadto lze doplnit, že nelze spouštět ze zřetele, že osobní výdaje jsou individuální, v čase proměnlivou veličinou, již nelze spoutat paušální částkou. Porovnáním příjmu (23 057 Kč) a pravděpodobných výdajů (7 000 Kč), bez zůstavivších interních splátek, jež byly uhrazeny z poskytnutého úvěru, zůstával žalovanému disponibilní příjem ve výši 16 057 Kč, z něhož byl objektivně schopen hradit splátky ve výši 4 372 Kč (4 362 Kč) měsíčně. O„ exekuční beztrestnosti“ žalovaného ke dni uzavření smlouvy svědčil výpis z Centrální evidence exekucí. Vzhledem k tomu, že byl zajištěn až po téměř 2 a ½ letech od uzavření smlouvy, neměl 100 % vypovídací hodnotu, neboť nemusel věrně zachycovat stav v rozhodné době, když záznamy o exekucích, jež jsou skončeny, se v krátké době odstraňují, avšak žalovaný netvrdil, natož prokazoval, že by v naznačeném mezičase došlo k jakékoli změně. Žalobkyně byla poučena, že musí tvrdit a doložit, jaká byla platební morálka žalovaného podle dřívější smlouvy [číslo] avšak nic nedoložila, pouze tvrdila, že žalovaný závazek ze smlouvy plnil řádně a včas, kdy se nedostával do prodlení s jednotlivými splátkami a celkově uhradil polovinu z celkové částky, kdy zbylá částka byla uhrazena prostřednictvím refinancování úvěru. Soud zaujal názor, že i když si žalobkyně nesplnila svou povinnost důkazní, nejednalo se o tak závažný procesní prohřešek, jenž by jí měl přivodit nepříznivé následky, a sice z důvodu, že z původní smlouvy zůstávalo k úhradě jen 3 000 Kč, tj. 2 splátky, a že vše doposud zjištěné nahrávalo verzi žalobkyně, že žalovaný byl dříve ukázněným klientem. Zhodnocením všeho, co bylo výše vyloženo, byl přijat názor, že původní věřitel dostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného, proto nebyla smlouva stižena neplatností.

25. Jako odměna za poskytnutí úvěru byl sjednán úrok ve výši 15 728 Kč (86 % ročně). Správnost výše úrokové sazby byla ověřena za použití kalkulačky na www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kalkulacky-a-aplikace/splatkovy-kalkulator V době uzavření smlouvy neexistoval (ani neexistuje) právní předpis, jenž by upravoval nejvýše přípustné úroky. Podle konzistentní rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, např. rozsudek sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004 nebo rozsudek sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007, je v rozporu d dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru a půjček. Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěru poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, jenž je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Obvyklá výše úrokové sazby v bankovním sektoru za obdobný typ úvěrového produktu, jejž žalovaný využil, byla v době uzavření smlouvy 8,05 %. Poněvadž„ smluvená“ výše úrokové sazby přesahovala tu obvyklou cca 10,5 krát, byla shledána za kolidující s dobrými mravy. Soud přistoupil k aplikaci moderačního práva stran úroků jako nezákonného určení množstevního rozsahu (§ 577 o. z.) a nepřiměřenou výši úrokové sazby ponížil na trojnásobek obvyklé výše úrokové sazby, tedy 24,15 %. Při stejné výši jistiny spotřebitelského úvěru by úrok představoval toliko částku 4 068 Kč a úvěrové splátky (12) by byly ve výši 2 839 Kč (viz internetová kalkulačka). Žaloba byla proto co do úroku ve výši 11 660 Kč (15 728 Kč – 4 068 Kč) zamítnuta, když nebylo ani tvrzeno, ani zjištěno, že by byl úrok byť jen zčásti uhrazen.

26. Žalobkyně požadovala úrok ve výši 86 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, avšak nezohlednila úpravu v § 122 odst. 4 ZSÚ ve znění účinném od 24. 4. 2020. Soud aplikoval předmětné ustanovení tak, že prodlení v délce 90 dnů počítal od uplynutí splatnosti poslední splátky, tj. ode dne 26. 2. 2021, přičemž od 27. 5. 2021 měla žalobkyně nárok jenom na úrok ve výši 8,25 %. Žaloba byla proto zamítnuta co do úroku 77,75 % (86 % mínus 8,25 %) z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

27. Obecná úprava plnění ve splátkách (§ 1931 o. z.) se prosadí tehdy, pokud se smluvní strany od ní neodchýlí. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla sjednána odlišná úprava v čl. 6 smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru. Oprávnění původního věřitele vyzvat žalovaného k neprodlenému splacení úvěrové pohledávky mohlo být realizováno pouze do doby, než nastala splatnost poslední splátky, k čemuž došlo dne 25. 2. 2021. K tomu soud uvádí, že splněním jednotlivých splátek dluh co do příslušné části zaniká. Zcela pak zanikne splněním poslední části. Ve své podstatě je dluh splátkami rozdělen do několika dílčích, zřetelně oddělených a relativně samostatných dluhů, které mají určitou vzájemnou souvislost a v celku dosahují souhrnné výše pohledávky. Pokud věřitel právo na ztrátu výhody splátek neuplatní, přestože mohl, splatnost dalších splátek se nijak nemění. V prodlení je dlužník pouze s příslušnou splátkou (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 937-941; usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 426/2005 ze dne 23. 11. 2005 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1697/2005 ze dne 12. 12. 2007). Jestliže tedy k okamžitému zesplatnění úvěrové pohledávky mělo dojít až dopisem žalobkyně ze dne 10. 2. 2022, pak bylo oprávnění podle smlouvy uplatněno opožděně, proto toto právní jednání nemohlo vyvolat zamýšlené právní účinky. Namísto úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení z příslušné části jistiny spotřebitelského úvěru, jak byla rozložena do jednotlivých splátek (viz internetová kalkulačka – výše úvěru: 30 000 Kč, úroková sazba: 24,15 %, délka úvěr: 12 měsíců, měsíční splátka: 2 839 Kč (tabulka úrok úmor)), od prodlení s každou splátkou zvlášť (rozhodné datum pro určení výše úroku z prodlení), resp. od 18. 3. 2022. Ohledně úroku z prodlení tak byla žaloba zčásti zamítnuta co do rozdílu mezi požadovanou a zákonnou výší úroku z prodlení a zčásti jí bylo vyhověno způsobem, jak je rozvedeno pod výroky I. a II.

28. Žalobě bylo vyhověno v rozsahu částky 57 505,60 Kč, sestávající z jistiny 30 000 Kč, souhrnného poplatku 9 866,50 Kč (10 794 Kč (úrok 4 068 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a poplatek za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 226 Kč) mínus 927,50 Kč (úhrada podle žalobních tvrzení)), smluvní pokuty 15 000 Kč, která byla sjednána v souladu se zákonem a je požadována v zákonné výši (§ 2048 a násl. o. z. a § 122 odst. 2, 3 ZSÚ), sankční poplatky 900 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 1 739,10 Kč (nižší částka, než co by mohlo být žalobkyní nárokováno), a úroku a úroku z prodlení, jak již bylo vysvětleno shora. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatňování nároku byla dána smlouvou o postoupení pohledávek.

29. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

30. Jelikož předmětem řízení byla částka 69 165,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 86 % ročně z částky 30 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, soud vyčíslil běžící příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 21. 2. 2023, neboť pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010). Předmětem řízení byla tedy celková částka 96 562,38 Kč (69 165,60 Kč + 3 293,22 Kč úrok z prodlení + 24 103,56 úrok). Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 62 280,68 Kč, tj. 57 505,60 Kč + 4 775,08 Kč (příslušenství) (64,5 %) a žalovaný byl úspěšný co do částky 34 281,59 Kč, tj. 11 660 Kč + 22 621,59 Kč (příslušenství) (35,5 %). Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu 29 %.

31. Kdyby bývala byla žalobkyně zcela úspěšná, měla by vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 27 624 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 2 698 Kč, odměny zástupce žalobkyně za 5 úkonů právní služby po 3 820 Kč (§ 8 odst. 1, § 7 bod 5. – tarifní hodnota: 67 426,50 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a žaloby a účast u jednání dne 2. 12. 2022 a 14. 2. 2023), náhrady hotových výdajů za stejný počet úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (20 600 Kč) ve výši 4 326 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.).

32. Podle výsledku řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení jenom ve výši 29 % z částky 27 624 Kč, což činí částku 8 011 Kč.

33. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

34. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.