5 C 15/2024

Plný text

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 40 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá proti žalované zaplacení částky 9 300 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 345,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 008,56 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 233,19 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky 7 233,19 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba se co do částky 16 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 578,33 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 034,3 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 23,19 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částky, jak je rozvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, s tímto odůvodněním:- Mezi společností , právnická osoba, , sídlem , adresa, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“), a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 1. 2020. Původní věřitel si splnil svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a sdělené informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům, což vyplývá i z čl. 7.1 a 7.2 smlouvy. Posouzením těchto informací původní věřitel naznal, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí úvěru žalované. Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala je vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dnem 23. 1. 2020, přičemž poslední splátka byla splatná dne 11. 3. 2021. Žalovaná si své povinnosti odpovídajícím způsobem neplnila, proto byla pohledávka za její osobou postoupena z původního věřitele na žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 s účinností ke dni 1. 6. 2023, o čemž byla vyrozuměna. Žalovaná uhradila až do okamžiku postoupení pohledávky částku 26 700 Kč, přičemž poslední platba byla ze dne 16. 2. 2021. Ke dni postoupení byla výše pohledávky 13 500 Kč, sestávající z jistiny 7 233,19 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 066,81 Kč.- Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 8. 10. 2020. Původní věřitel si splnil svou povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a sdělené informace byly ověřovány oproti vyžádaným dokladům, což vyplývá i z čl. 7.1 a 7.2 smlouvy. Posouzením těchto informací původní věřitel naznal, že jsou splněny podmínky pro poskytnutí úvěru žalované. Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovaná se zavázala je vrátit spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč počínaje dnem 15. 10. 2020, přičemž poslední splátka byla splatná dne 2. 12. 2021. Žalovaná si své povinnosti odpovídajícím způsobem neplnila, proto byla pohledávka za její osobou postoupena z původního věřitele na žalobkyni podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 s účinností ke dni 1. 6. 2023, o čemž byla vyrozuměna. Žalovaná uhradila až do okamžiku postoupení pohledávky částku 5 100 Kč, přičemž poslední platba byla ze dne 16. 2. 2021. Ke dni postoupení byla výše pohledávky 35 500 Kč, sestávající z jistiny 20 000 Kč, úroku 99,97 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800,03 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

4. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne 16. 1. 2020 (dále též jen „1. smlouva“), jež byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalované poskytne bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Tím, že spotřebitelským úvěrem nebylo dohodnuto refinancování staršího úvěru, byly peněžní prostředky předány žalované oproti podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, kde bylo upraveno v čl. 7.1 „Zákazník prohlašuje, že , Anonymizováno, před uzavřením této Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti Zákazníka splácet poskytnutý Spotřebitelský úvěr. Zákazník prohlašuje, že je plně svéprávný pro uzavření této Smlouvy a je schopen , Anonymizováno, splatit Celkovou částku na základě podmínek stanovených v této Smlouvě.“ a v čl. 7.2 „Zákazník potvrzuje, že , Anonymizováno, s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“.

5. Do karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 1. 2020, jež byla podepsána smluvními stranami, bylo zaevidováno, že žalovaná je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, má nájemní bydlení, má , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , jejím zaměstnavatelem je , Anonymizováno, , její celkové měsíční příjmy jsou 17 773 Kč a celkové měsíční výdaje jsou 14 250 Kč (náklady na bydlení: 5 850 Kč, osobní výdaje: 6 000 Kč a splátky: 2 400 Kč), přičemž použitelný příjem je 3 523 Kč. Zapsané údaje měly být ověřeny pomocí dokladu o , Anonymizováno, a nájemní smlouvy. V oddílu „Prohlášení žadatele a poskytnutí informací“ bylo uvedeno, že žadatel prohlašuje, že jsou proti jeho osobě vedeny 2 exekuce.

6. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, ze dne 7. 10. 2020 (dále jen „2. smlouva“), jež byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalované poskytne bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Úvěrem měl být refinancován zůstatek dřívějšího spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , přičemž žalované měly být hotovostně poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 840 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, kde bylo upraveno v čl. 7.1 „Zákazník prohlašuje, že , Anonymizováno, před uzavřením této Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení schopnosti Zákazníka splácet poskytnutý Spotřebitelský úvěr. Zákazník prohlašuje, že je plně svéprávný pro uzavření této Smlouvy a je schopen , Anonymizováno, splatit Celkovou částku na základě podmínek stanovených v této Smlouvě.“ a v čl. 7.2 „Zákazník potvrzuje, že , Anonymizováno, s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“.

7. Do karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 7. 10. 2020, jež byla podepsána smluvními stranami, bylo zaevidováno, že žalovaná je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, má nájemní bydlení, má , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , jejím zaměstnavatelem je , Anonymizováno, , její celkové měsíční příjmy jsou 16 089 Kč a celkové měsíční výdaje jsou 12 600 Kč (náklady na bydlení (část nájmu): 4 100 Kč, osobní výdaje: 6 500 Kč a splátky: 2 000 Kč), přičemž použitelný příjem je 3 489 Kč. Zapsané údaje měly být ověřeny pomocí bankovních výpisů a nájemní smlouvy. V oddílu „Prohlášení žadatele a poskytnutí informací“ bylo uvedeno, že žadatel prohlašuje, že jsou proti jeho osobě vedeny 2 exekuce.

8. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 a seznamu postoupených pohledávek byly pohledávky za žalovanou podle smluv převedeny z původního věřitele na žalobkyni.

9. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 vyrozuměl původní věřitel žalovanou, že pohledávky za její osobou podle smluv byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023. Zásilka byla předána k přepravě dne 23. 6. 2023 na adresu žalované , adresa, .

10. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2023 požadoval zástupce žalobkyně po žalované uhrazení dluhu ze smluv s upozorněním, že pokud se tak nestane do určené doby, bude podána žaloba. Zásilka byla předána k přepravě dne 25. 8. 2022 na adresu žalované , adresa, .

11. Žalovaná ke dni podání žaloby uhradila na úvěrové pohledávky částku 26 700 Kč (1. smlouva) a 5 100 Kč (2. smlouva), celkem 31 800 Kč, jak se podávalo ze žalobních tvrzení.

12. Provedeným dokazováním měl soud za zjištěný následující skutkový stav:- Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena 1. smlouva, jež byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalované poskytne bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Tím, že spotřebitelským úvěrem nebylo dohodnuto refinancování staršího úvěru, byly peněžní prostředky předány žalované oproti podpisu smlouvy. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, kde byla v čl. 7.1 a 7.2 obecná prohlášení o prověřování úvěruschopnosti žalované. V den podpisu smlouvy byla vyplněna i karta zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, jež byla podepsána smluvními stranami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovanou převedena z původního věřitele na žalobkyni. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2023. Žalovaná uhradila toliko 26 700 Kč.- Mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena 2, jež byla podepsána smluvními stranami a podle níž se původní věřitel zavázal, že žalované poskytne bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 4 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč, celkem 36 000 Kč, v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Úvěrem měl být refinancován zůstatek dřívějšího spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , přičemž žalované byly oproti podpisu smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 18 840 Kč. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, kde byla v čl. 7.1 a 7.2 obecná prohlášení o prověřování úvěruschopnosti žalované. V den podpisu smlouvy byla vyplněna i karta zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, jež byla podepsána smluvními stranami. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 byla pohledávka za žalovanou převedena z původního věřitele na žalobkyni. Žalované bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023 a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2023. Žalovaná uhradila toliko 5 100 Kč.

13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 2392 odst. 1 o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

15. Podle § 2393 odst. 2 o. z., nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

17. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po aplikaci právní kvalifikace na zjištěný skutkový stav se soud nejprve z úřední povinnosti [srov. rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18 ze dne 5. 3. 2020] zabýval tím, zda žalobkyně, respektive původní věřitel, před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované jako dlužníka, neboť smlouva byla se žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem, jak to ostatně potvrdila žalobkyně v žalobě (§ 2 odst. 1 ZSÚ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se snaží získat nejen od dlužníka, ale také pokud je to nezbytné, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019], kde součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, když tyto údaje tvrdí samotný dlužník, ale sám si také musí tyto údaje prověřit, či si je nechá od dlužníka doložit [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015]. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, zejména, co se týče poskytování úvěrů nebankovními společnostmi, když následné nesplácení úvěrů má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitele včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných sociálních vztahů, přechodu do šedé ekonomiky apod. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018]. Nelze také při výkladu a aplikaci ZSÚ pomíjet jeho účel a smysl, ale je nutno vždy nalézt i zásady uznávané demokratickými právními státy [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 523/07 ze dne 7. 5. 2009]. Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je také ochrana spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Soud nemůže tedy vycházet pouze z toho, že žalovaná projevila vůli takovouto smlouvu uzavřít, a pokud jí podmínky nevyhovovaly, nemusela ji uzavírat, nelze ale tolerovat systematické porušování a obcházení zákona ze strany věřitelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil. Soud tak má za to, že k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu ZSÚ [srov. důvodová zpráva k zákonu č. 96/2022, jímž byl novelizován § 87 odst. 1 ZSÚ s účinností od 29. 5. 2022].

19. Soud dospěl k názoru, že mezi původním věřitelem a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčkách, jež však byly shledány absolutně neplatnými, protože původní věřitel řádně před jejich uzavřením neprověřoval úvěruschopnost žalované (§ 580 odst. 1 o. z.). Žalobkyně splnění zákonné povinnosti původním věřitelem dokládala toliko kartami zákazníka - žádost o spotřebitelský úvěr, přičemž údaje v nich zaznamenané, zejm. příjmová a výdajová stránka, nebyly objektivizovány žádnou předloženou listinou (např. výpisy z účtu, dokladem o , Anonymizováno, ). Obecná prohlášení v čl. 7.1 a 7.2 smlouvy neměly žádný význam pro posouzení věci. Vůči žalované měly být ke dni uzavření smluv vedeny 2 exekuce. Soud zastává názor, že se původní věřitel zachoval nezodpovědně, když žalované poskytl spotřebitelský úvěr, přestože mu muselo být zřejmé, že žalovaná není bezdlužná a že její platební morálka je na špatné úrovni, když jí vznikl dluh u jiného subjektu, jenž je exekučně vymáhán.

20. Ani žalobkyně, ani její zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008]. Poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1, 2 a 3 o.s.ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp zn. 21 Cdo 4314/2008 ze dne 24. 3. 2010].

21. Protože původní věřitel žalované poskytl zápůjčku ve výši 20 000 Kč (1. smlouva) a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, měla by žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, jež je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Vzhledem k tomu, že žalovaná již plnila co do částky 26 700 Kč, byla žaloba zamítnuta. Na této smlouvě je přeplatek ve výši 6 700 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatňování nároku byla dána smlouvou o postoupení pohledávek.

22. Protože původní věřitel žalované poskytl zápůjčku ve výši 20 000 Kč (2. smlouva) a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce, měla by žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, jež je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Jelikož žalovaná již plnila co do částky 5 100 Kč, bylo žalobě vyhověno jen co do částky 14 900 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně k uplatňování nároku byla dána smlouvou o postoupení pohledávek.

23. Žalobě nemohlo být vyhověno co do úroku z prodlení, neboť žalovaná nebyla k okamžiku rozhodování soudu v prodlení se zaplacením jistiny spotřebitelského úvěru (§ 1970 o. z.). Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), jež neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti spotřebitele splácet [srov. bod 17. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022]. Žaloba na určení doby plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ přichází do úvahy všude tam, kde nebude doba plnění sjednána dohodou nebo určena rozhodnutím soudu, což vyplývá jednak ze znění § 87 odst. 2 ve spojení s odst. 3 ZSÚ, jednak z důvodové zprávy k § 87, kde je uvedeno, že „Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“, z čehož lze dovodit, že se tak může stát v případech, kdy spotřebitel něco splácí, nebo dokonce nesplácí vůbec, a věřitel má za to, že to neodpovídá možnostem dlužníka, a jednak z referovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poněvadž žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, že by doba plnění byla dohodnuta nebo určena soudem, bylo vycházeno z toho, že ani jedna z těchto skutečností nenastala. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ tak měla žalobkyně před podáním žaloby na plnění podat žalobu na určení doby plnění. Toto ustanovení je svou povahou nejbližší k § 1960 o. z., kde je normováno, že „Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.“. Rozhodnutí soudu o době plnění má konstitutivní povahu (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, § 1960, nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1960). Soud proto nemůže určit dobu splnění dluhu tak, aby se dlužník v okamžiku právní moci výroku rozsudku ocitl v prodlení. Stejná hlediska je třeba promítnout i do rozhodování soudu o době plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Úpravu v § 1958 odst. 2 o. z. nelze aplikovat, když nezohledňuje zvláštnosti úpravy doby plnění ve prospěch spotřebitele. Jelikož žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění, ale rovnou podala žalobu na plnění, musel se soud dobou plnění zabývat, jinak by negoval úpravu o ochraně spotřebitele a fakticky by zvýhodnil žalobkyni. Žalovaná svou pasivitou v řízení znemožnila, aby byly zjištěny její objektivní možnosti splatit jistinu spotřebitelského úvěru, pročež soud vycházel z domněnky, že její poměry umožňovaly její úhradu naráz. Přiměřená hmotněprávní lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, jež je shodná s pariční lhůtou podle o. s. ř. Nadto se dodává, že ačkoli si soud je vědom toho, že pakliže žalované doposud neuplynula hmotněprávní lhůta k plnění, nemohla se dostat do prodlení a žaloba by měla být proto pro předčasnost zamítnuta, zohlednil specifika posuzovaného případu a dlužnou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni přiznal, protože se to neprotiví smyslu a účelu § 87 ZSÚ a žalovaná tímto postupem není nijak krácena na svých právech. Opačný přístup by nadměrně zatěžoval soudy a nutil věřitele, aby podávali žaloby na určení doby plnění. Byť může názor soudu do budoucna potenciálně generovat spory o úhradu úroku z prodlení, je v tomto případě nepřiznání úroku z prodlení toliko bagatelní záležitostí a to, zda se věřitelé rozhodnou do budoucna podávat další žaloby bude jejich právem, nikoli povinností, jako by tomu bylo u žalob na určení doby plnění.

24. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

25. Jelikož předmětem řízení bylo rovněž příslušenství, soud je vyčíslil ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 3. 3. 2023, neboť pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010].

26. Znění náhradově nákladového výroku odráží skutečnost, že žalovaná byla v řízení úspěšnější než žalobkyně, ale podle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.